Jak zmírnit úzkost v dobách nejistoty

05. 12. 2022

4 min.

Jak zmírnit úzkost v dobách nejistoty

V dnešní době mnozí z nás čelí nejisté budoucnosti. Poptávka po zboží a službách klesá, a někteří tím pádem dočasně nebo natrvalo přijdou o práci. Taková nejistota může vést ke zvýšenému stresu a úzkostem. My vám ale ukážeme, jak takové pocity zvládat.

Studie Národního centra spolupráce v oblasti duševního zdraví, ve kterém spolupracují zástupci z Royal College of Psychiatrists a University College v Londýně, přišla s tím, že někteří z nás se s potenciálními hrozbami vypořádávají obavami, coby pozitivní strategií pro zvládání stresu. „Obavy u těchto jedinců přetrvávají až do doby, než vyhodnotí všechna možná rizika a naleznou způsoby, jak jim čelit.“ Pokud jsme ale přesvědčeni o tom, že je situace nezvladatelná, může to vést k „obavám z obav“.

Určitá míra úzkosti je vlastně v nebezpečných situacích nezbytná, jelikož nám pomáhá soustředit se a čelit budoucím výzvám. V některých případech se ale tento mechanismus může obrátit proti nám a může nás paralyzovat místo toho, aby nám pomáhal. Pokud pocit úzkosti vyvstane v nevhodnou chvíli nebo je tak intenzivní a dlouhodobý, že ovlivňuje náš každodenní život, pak je považován za poruchu.

Jak vzniká pocit úzkosti?

Elisa Sánchezová, psycholožka specializující se na ochranu zdraví při práci ve španělské poradenské společnosti Iden, vysvětluje, že „úzkost souvisí se strachem a přichází na scénu ve chvíli, kdy jsme v ohrožení a zároveň nejsme schopni možnému nebezpečí čelit. Nemusíme ji ale nutně vnímat jako něco negativního. Veškeré naše emoce fungují jako „senzory v autě, které řidiče upozorňují, že se blíží překážka, která vyžaduje jeho pozornost,“ tvrdí Sánchezová.

Pocity úzkosti nás upozorňují na situace, které vyhodnotíme jako rizikové, ale u kterých nedisponujeme prostředky potřebnými k jejich překonání. Červená kontrolka se u nás může rozsvítit z různých důvodů:

  • Příčiny podmíněné okolnostmi: traumatické události, jako např. dopravní nehoda nebo zemětřesení, mohou způsobit silný pocit úzkosti. Ten může odeznít, když je krizová situace vyřešena, ale může v nás také přetrvat měsíce, až roky. V takovém případě se dostaví posttraumatická stresová porucha.

  • Významné životní události: Aniž by šlo vyloženě o traumatické události, významné životní milníky, včetně těch pracovních, mohou vyvolat návaly úzkosti. Je to běžné, pokud zrovna čelíme obtížné negativní situaci. Pokud ale úzkosti přetrvávají delší dobu nebo se nevysvětlitelně zintenzivňují, mohou přerůst v problém.

Jak úzkost ovlivňuje naši náladu?

Podle statistik Světové zdravotnické organizace trpí úzkostnými poruchami více než 260 milionů lidí po celém světě. Odhaduje se, že společně s depresí způsobuje úzkost spojená s úbytkem produktivity každoročně společnostem ztráty čítající miliony eur.

Pracovní úzkosti se mohou projevit takřka u kohokoli. Obvykle souvisí se stresem, vražednými deadliny, přerůstajícími pracovními povinnostmi, nadměrnou psychickou zátěží nebo skutečností, že daný jedinec neumí zvládat své emoce. Problém tkví v tom, že když zažíváme úzkosti spojené s naší prací, jejich příznaky nenecháváme v kanceláři, ale často si je nosíme domů. Vloudí se do našich každodenních aktivit a začnou podrývat naše fyzické i duševní zdraví.

Lidé, kteří prodělávají mírné nebo středně závažné příznaky, se mohou domnívat, že se s nimi naučili žít. Pak v nich ale určité situace mohou vyvolat přehnané reakce, neopodstatněné obavy nebo podrážděné chování. Je to manifestace „obav a nejistot, které neumíme zpracovat“, vysvětluje Sánchezová.

Příznaky nelžou

Když jsme vystaveni nebezpečí, spustí se adaptivní mechanismus a náš sympatický nervový systém impulzivně zareaguje. „Rozšíří se nám zorničky, stáhnou se nám svaly, naše tělo si žádá glukózu a srdce se rozbuší rychleji,“ říká Sánchezová. Taková automatická reakce může být někdy užitečná, ale pokud přetrvává delší dobu, může nám uškodit.

Příznaky úzkosti, které ovlivňují náš běžný život, zahrnují:

  • svalové napětí a změny v naší denní rutině nebo spánkových návycích, např. když se probouzíme uprostřed noci nebo nemůžeme usnout,
  • nekontrolované pohyby nebo mimovolné tiky,
  • nejistotu, a to jak při plnění úkolů, tak i ve vztahu k našemu okolí; častým projevem může být také agresivní chování,
  • utkvělé představy a nechtěné myšlenky, které nám nedají pokoj,
  • pocit melancholie,
  • žaludeční potíže nebo vracející se bolesti hlavy,
  • neobvyklé stravovací návyky, například neustálé mlsání. Jak říká Sánchezová: „Často zaměňujeme pocit úzkosti s hladem, a pak spořádáme více jídla než obvykle.“

4 způsoby, jak se vyrovnat s úzkostí

1. Soustřeďte se raději na rutinní aktivity

Nedovolte svým obavám, aby vás ovládly. Není nutné přemítat o problémech celé hodiny, nebo dokonce dny. „Bát se změny je normální,“ říká Sánchezová. Strach nám k některým situacím nedovolí přistupovat zbrkle a to je během krize užitečné. Taková obezřetnost vám pomůže přijít s realistickým plánem a vypořádat se s překážkami, které jsou zdrojem vaší úzkosti.

Za tímto účelem se zaměřte na aspekty svého života, které můžete ovlivnit. Sánchezová dále radí: „Když se ocitnete v chaotické nebo nestabilní situaci, rutinní činnosti vám pomohou urovnat si myšlenky.“ Zažeňte úzkostlivé pocity a uvědomte si, že nemůžete mít všechno pod kontrolou, zvláště pak v nepředvídatelných situacích. Udělejte si plán a držte se ho, co nejvíc to půjde.

2. Najděte zdroj úzkostí

Zamyslete se nad tím, co vás trápí. Pak si vytvořte seznam. Snažte se podrobně popsat veškeré konkrétní starosti, které máte v hlavě. S odstupem se pak k seznamu vraťte a přečtěte si, co jste napsali. Jde o cvičení, které „může pomoci lidem, pro něž je jednodušší se ze svých emocí vypsat než je vyjádřit napřímo“, říká Sánchezová. Důležité je, abyste po jejich přečtení pochopili, co vaše úzkosti způsobuje, a naučili se tyto spouštěče v budoucnu rozpoznávat.

Pak si položte otázku, jak je třeba změnit způsob, jakým reagujete na stres nebo strach. Sánchezová také radí: „Zaznamenejte si, jak byste chtěli v budoucnu na takové situace pozitivně reagovat.“ To vám pomůže *„zaměřit se na vlastní pocity, nikoli na vnější faktory, které nemůžete ovlivnit“.

3. Naučte se zvládat příznaky

Nejde o to naučit se držet své emoce na uzdě, ale „umět je zvládat a nenechat se jimi rozhodit“, tvrdí Sánchezová. V takovém případě nám může pomoct meditace nebo jóga. Těm, kteří nikdy nevyzkoušeli žádné relaxační techniky, Sánchezová radí, aby začali s jednoduchými cvičeními, a to ideálně, „alespoň ze začátku“, s instruktorem. Pokud nevíte, kde hledat, zkuste projít platformy, jako je YouTube. Důležité je si vytvořit každodenní návyk.

4. Nebraňte se pocitům smutku či hněvu

Sánchezová vysvětluje, že se s emocemi nevypořádáváme lineárně. Obyčejně spíše vystřídáme různé emocionální stavy a „prožíváme fáze, či dokonce záchvaty hněvu“. Jakmile posílíte svou emoční odolnost, budete tyto návaly zvládat zdravým a pozitivním způsobem. Mezitím zkuste vydržet, buďte trpěliví a neobviňujte se za výkyvy ve své náladě. Postupně se k tomu dopracujete.

Překlad: Eva Mazalová
Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu a začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.

Probíraná témata
Hledáte svou další pracovní příležitost?

Více než 200 000 kandidátů našlo práci s Welcome to the Jungle

Prozkoumat pracovní místa