Pořád ustaraná: Co ženy tíží, ale ostatním pomáhá

Jen si to vezměte: vlastní psychická zátěž, starosti o domácnost, problémy v práci, mateřské povinnosti, péče o nemohoucí… Ženy mají často na starost blaho druhých. Když se něčí situace zhorší, vybere si to daň i na ženském zdraví. Je to jako začarovaný kruh. K tomu přidejte dopady inflace na jejich (už tak dost tenké) peněženky a máme tu recept na ukázkovou úzkost.

Žijeme v době, ve které se velmi daří naprosto neproduktivním obavám. Vždyť přece lepší je problémy řešit, až nastanou, a ne se s nimi trápit dřív, než k nim dojde. Ale neskrývá se za „worry gap“ náhodou nějaký hlubší problém? A co když všechny ty obavy v ženských hlavách nejsou tak úplně neopodstatněné, jak se říká? Co když je potřeba, aby existoval někdo, kdo bude potenciální problémy předvídat? Aby je vyřešil dřív, než vůbec nastanou, ačkoliv mu za to nikdy nikdo nepoděkuje?

Viditelné problémy a neviditelné obavy

Problém lze definovat jako nastalou situaci, která vyžaduje konkrétní řešení, zatímco „obavy“ jsou úzkostlivé myšlenky ohledně budoucnosti a možných problémů, které by se mohly vyskytnout. Tím pádem bychom mohli dojít k závěru, že obavy jako takové jsou naprosto zbytečné. Navíc, pokud se to s nimi přehání, mohou mít negativní dopady na lidskou psychiku. Mohou i paralyzovat a zabránit člověku v přijetí konkrétních opatření.

„Problém, kterému se předejde, zůstává neviditelným, na rozdíl od problému, který se vyřeší. Větší pozornost si vyslouží zpravidla ti, kdo problémy řeší, a ne ti, kdo jim předcházejí.“

Faktem však zůstává, že (jakkoli bolestivé) obavy jsou nutné k tomu, aby se člověk lépe připravil na situace, které mohou nastat. Očekáváme-li to nejhorší, můžeme se díky tomu často vyhnout některým problémům dřív, než se vůbec objeví! Pokud se budete například dopředu strachovat, že nebudete mít dost peněz, přiměje vás to k větším úsporám a případně i investicím.

Mnoho žen se otevřeně přiznává k tomu, že jsou ve stavu neustálých obav, ať už v práci nebo doma. Je pro ně naprosto běžné snažit se vcítit do kůže svého nadřízeného, aby dokázaly předpovídat jeho sebemenší potřeby. Navíc se od žen obecně očekává, že budou mít víc empatie a budou ohleduplnější. Podobné společenské normy a genderové stereotypy ovlivňují naše každodenní chování. A ostatní toho rádi zneužívají. Ženám se například často stává, že v práci dostávají další a další povinnosti (finančně neohodnocené) na základě svých (skutečných či domnělých) schopností předvídat potřeby druhých.

Jaká je hlavní nevýhoda „užitečných“ obav? Bohužel platí, že problém, kterému se předejde, zůstává neviditelným, na rozdíl od problému, který se vyřeší. Větší pozornost si vyslouží zpravidla ti, kdo problémy řeší (problem solvers), a ne ti, kdo jim předcházejí (problem preventers). Další nevděčný ženský úděl, který můžeme připsat na dlouhý seznam povinností, jež se od žen v práci očekávají, ale nikdo je pořádně neocení. Tedy jde o tzv. kariérně bezcennou práci, kterou vykonávají nejčastěji právě ženy.

Neustálé obavy mají vliv na duševní zdraví žen

Společnost Malakoff Humanis se rozhodla prozkoumat otázku duševního zdraví v práci na základě genderu. Podle jejich statistik 44 % žen uvádí, že jsou na tom psychicky hůře (vs. 32 % mužů), což je oproti roku 2022 zhoršení (tehdy se jednalo o 40 % žen). Jsou, jak se zdá, ve větším stresu a trpí většími úzkostmi, což má škodlivé dopady na jejich duševní zdraví. 55 % z nich se přiznalo, že trpí psychickými problémy, zatímco z mužů to uvedlo 45 %. Podle jedné britské studie existuje u žen od začátku pandemie dvakrát větší pravděpodobnost než u mužů, že se u nich projeví obavy na extrémní úrovni.

Koronavirová krize jen přispěla ke zvýšení obav o zdraví a bezpečí blízkých osob (dětí, rodičů, přátel, partnerů). Jak se postupně zhoršuje duševní zdraví všech, zvyšuje se i úroveň obav osob, které se starají o druhé, tedy zdravotních sester, vyučujících, dětských lékařů nebo sociálních pracovníků. Pokračuje začarovaný kruh, protože tyto obavy opět prohlubují všeobecnou krizi duševního zdraví. V roce 2022 uvedla přibližně polovina žen (52 %), že mají extrémní obavy o zdraví svých rodičů, oproti tomu stejné obavy má pouze třetina (32 %) mužů.

Zaměstnavatelé si tohoto rozdílu často nejsou vědomi. Neexistuje dostatek konkrétních genderově specifických dat z pracovního prostředí. Rizika a problémy, kterým čelí převážně ženské profese, navíc zůstávají ve velké míře nepochopeny. Například v sektoru sociální péče je velmi malá prevence ohledně problematiky muskuloskeletálních poruch. Zdravotní problémy související s výkonem převážně ženských povolání jsou často považovány spíše za „soukromou“ věc než za profesionální problém. Ženy proto často o svých problémech v práci nemluví ze strachu, že za to budou zaměstnavatelem potrestány.

Studie společnosti Malakoff Humanis dále uvádí, že pracovnicím dělá čím dál větší starosti finanční situace jejich domácnosti (týká se to 42 % žen, což je zvýšení o 7 procentních bodů od roku 2022, ale jen 33 % mužů). Také si dělají větší starosti o budoucnost svých dětí.

„Hlavní je udržet obavy na zvládnutelné a užitečné úrovni. Jakmile začnou být přehnané a chronické, dochází k poškození duševního zdraví.“

Asi nikoho nepřekvapí, že aktuální inflace má také daleko větší důsledky pro ženy. Ženy vydělávají méně než muži. Většinu neúplných rodin tvoří samoživitelky (cca 85 %). Ženy mají většinou na starost nákupy a rozpočet domácnosti (to platí hlavně v nízkopříjmových domácnostech). Některé ženy vnímají inflaci víc než jen jako neškodnou obavu: je to pro ně chronický úzkostný stav.

Hledání rovnováhy

Závěrem lze říci, že obavy mohou vést k rychlejšímu řešení problémů. Také umožňují lepší vyhodnocení rizik a správné rozhodování. Lze je tedy využít k adaptaci a posílení schopnosti reagovat na hrozby a krize. Ale hlavní problém je udržet obavy na zvládnutelné a užitečné úrovni. Jakmile začnou být přehnané a chronické, dochází k poškození duševního zdraví. Avšak hranice mezi užitečnými starostmi a nezdravou úzkostí je velmi tenká. „Worry gap“ je koncept, který krásně doplňuje definici psychické zátěže žen.

Jistě, výsledky všech uvedených studií je třeba brát s jistou rezervou, pro muže je totiž stále těžké vyjádřit otevřeně jakoukoli slabost, zejména co se týče duševního zdraví. V žádném případě se nejedná o bagatelizování mužských obav! Ale dostupná data naznačují, že ženy jsou tímto problémem zasaženy více a že jejich přispívání ke zdraví a spokojenosti ostatních je často necháváno bez povšimnutí.

Překlad: LexiPro
Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.