Kancelářská etiketa: 30 pravidel pro každý den (a pro každého!)

Je to takové desatero („třicatero“) kancelářských přikázání. Doufáme, že obstojí i v budoucnu, minimálně do další velké společenské krize!

Úkol zněl jasně: Mít spokojené pracoviště

• Slušně pozdravte, poděkujte a při odchodu se rozlučte. Zní to jako naprostá samozřejmost, ale i drobná slůvka jako „dobrý den“ a „díky“ mají nedozírné dopady na život v kanceláři. Podle průzkumu společnosti Regus považuje 68 % Francouzů za naprosto zásadní pro spokojenost v práci, když je ostatní respektují, a považují to za důvod v práci zůstat. A to není málo.

• Na pracovišti nejezte ryby… Ano, mořské plody jsou automaticky na prvním místě mezi aromatickými pokrmy, které by se neměly jíst na veřejnosti. Ale nezapomeňte také na odleželé sýry, chřest (jehož důsledky pochopíte na vlastní nos na sdílených toaletách), česnek (před poradami), jitrnice či jelita (ani ty z vlastní zabijačky), kebab, rybičky v konzervě, zelí…

• Používejte deodorant a pravidelně se sprchujte. S tím, jak jsou populární tzv. hybridní a flexibilní kanceláře, kde má každý méně a méně vlastního prostoru, je čím dál důležitější bojovat proti útokům na čichové buňky zaměstnanců. Nejlépe tak, že každý ráno povinně navštíví koupelnu.

• Ztlumte si zvuk ve sluchátkách, ať nerušíte ostatní. Duní vám do uší ve smyčce Flowers od Miley Cyrus, protože se snažíte zapomenout na další špatné rande? Nebojte se, zažili jsme si to všichni. Přesto však nemusí každý kolem vás vědět úplně všechno, co se děje ve vašem milostném životě.

• Když si chcete zavolat, jděte stranou. Každý už jel někdy ve vlaku s napůl hluchou babičkou, která zrovna velmi hlasitě volala své vnučce. A každý si chtěl po chvíli toho hovoru… urvat uši. V kanceláři je to stejné, proto prosím open space považujte za vagon zenové třídy vašeho kariérního rychlíku. „Děkujeme pasažérům za pochopení.“

• Dejte papír do tiskárny, když vám dojde. Ano, víme, tiskárně rozumíte asi stejně jako urychlovači částic. Ano, víme, bez pomoci kolegy si nevytisknete ani písmenko. Ale nic z toho vás neospravedlňuje zapomenout doplnit papír.

• Než zapnete topení nebo otevřete okno, zeptejte se ostatních. Navzdory tomu, co si lidé často myslí, má každý individuální toleranci okolní teploty, a proto musíte brát při rozhodování o změně teploty v úvahu i ostatní, jinak způsobíte faux pas. Dobře vám radíme.

• Máte plné právo odcházet z práce jako první, jen z toho nedělejte divadlo. Právě jste odškrtli poslední políčko na seznamu úkolů po hodinách a hodinách tvrdé a loajální práce pro zaměstnavatele? Pak není důvod si složitě hledat další úkoly a rafinovaně předstírat práci, abyste někomu něco dokázali. Je to tak. Máte volno, můžete odejít. Ale udělejte to prosím diskrétně, není třeba přisypávat sůl do rány těm, kdo si ještě v kanceláři nějakou tu dobu posedí.

• Zvolte vyzváněcí tón, za který se nebudete muset stydět, nebo zvažte vypnutí zvonění. Nic vám neubere v práci na důstojnosti tak jako písnička Call Me Maybe znějící naplno do hrobového ticha open space.

Konec neshodám na firemních schůzích

• Na poradě se nesmějte spolu s člověkem vedle vás. Myslíte si, že ostatní nevidí, jak si „tajně“ posíláte smsky s Jůlií a v koutku se chichotáte nové pestrobarevné kravatě, kterou má na sobě Tomáš? Jistě, vkus vážně nemá. Ale přece nechcete, aby si všichni kolem paranoidně mysleli, že se smějete jim?

• Na porady choďte včas nebo na svou nepřítomnost upozorněte předem. „Jůlie? Nevíte, kde je Jůlie? Jůlie pořád nepřišla? No tak to asi budeme muset začít bez ní…“ Jak asi chápete, podobné opakované chování rozčiluje nadřízené pracovníky. Bude vám na překážku v kariérním postupu a připraví vás o důvěru kolegů. A pokud hledáte dobré výmluvy, které vás dostanou z bryndy, přijdete-li na poradu zase pozdě, pořiďte si knihu se 101 výmluvami pro chronické opozdilce.

• Nechte mluvit i někoho jiného. Mezi námi, víme, že ve školní hře jste vždycky dostali tu nejposlednější roli (strom nebo ovci č. 4), která na vás zbyla, a to jen proto, že na jevišti se musely objevit všechny děti ze třídy. Ale jak šel čas, dostali jste se z toho a máte dostatek sebevědomí, a proto si nic nemusíte dokazovat a držet na každé poradě kolegy jako rukojmí, co musí poslouchat vaše řečnění o každé malinkaté změně ve workflow. Dejte šanci promluvit i ostatním!

• Nepřerušujte druhé. Víte, jak je to nepříjemné, když vám to udělá kamarád, tak si představte, jaké to musí být pro kolegy.

• Při poradě přes počítač si zapněte kameru. Smutná zpráva pro vyznavače černé obrazovky. A v těch výjimečných případech, kdy třeba nechcete, aby váš pixelový obličej viděli všichni kolegové hezky přes celou obrazovku (každý jsme si někdy zažili těžká rána), se zdvořile kolegům omluvte za vypnutou kameru hned na začátku rozhovoru.

• Technické problémy omezte na minimum: „Vidíte všichni dobře mou sdílenou obrazovku?“ Od dob koronavirových už máme na tuhle větu kopřivku a měla by se objevit na seznamu spouštěčů posttraumatického stresu (spolu s „máš asi vypnutý mikrofon, neslyšíme tě…“).

• Deaktivujte zobrazování příchozích zpráv na pracovním počítači. Ušetří vám to spoustu trapných situací při zmíněném sdílení obrazovky. Z celé řady možností, jak se zdiskreditovat před kolegy, je rozhodně nejlepší, když se přes půl obrazovky objeví zpráva od kámoše ve stylu: „Dneska končíš ve čtyři? Ani tě nehne dělat přesčas pro ty idioty, že ne?“

Dobré vztahy na pracovišti

• Neurážejte kolegy v afektu. V práci stejně jako jinde je někdy slovo rychlejší myšlenky. Ale když překročíte jisté meze a řeknete něco unáhleného kolegovi, nemůžete mu bohužel jednoduše poslat smsku „promiň lásko, já to tak nemyslel“.

• Naučte se uznat chybu. Ne, opravdu nejste dokonalí. A víte co? To není nikdo z nás. Což znamená, že musíte prostě čas od času spolknout svou hrdost a dát za pravdu Tomášovi, který se vám snaží klidně vysvětlit, že jste to vážně byli vy, kdo rozbil tiskárnu, protože se vám tam zasekl papír. Zas o tolik nejde, nějak to přežijete, vážně.

• Buďte taktní. Pláče kolega u sousedního stolu nad zlomeným srdcem? Tak mu raději neříkejte, že vypadá už nějakou dobu vážně hrozně a měl by si vzít dovolenou. Takt se vyplatí i na schůzích. I když už se vám dere na jazyk „to, co říkáš, je naprostá kravina“, zkuste se ovládnout a vyjádřete svůj názor trochu kulantněji.

• Nepřecházejte automaticky na tykání. Je samozřejmě naprosto běžné, že si kolegové postavení na stejné úrovni vzájemně tykají. Dnes se navíc v tzv. horizontálních společnostech nebo start-upech uvolnila pravidla natolik, že si všichni pracovníci tykají prakticky v rámci veškeré komunikace. Ale pozor, používání druhé osoby jednotného čísla může být také znakem vzájemné blízkosti či náklonnosti, někdo jej dokonce může vnímat jako nedostatek úcty nebo znamení agresivity. Proto se nejdřív dobře seznamte s prostředím, ve kterém pracujete, než někomu začnete tykat.

• Čas od času se s kolegy můžete na něco složit. Nechceme po vás, abyste přispívali na úplně všechny sbírky, které se ve vaší firmě vymyslí, to by váš plat nemusel ani pokrýt, ale čas od času se připojte ke kolegům, až se budou na něco skládat, ať nevypadáte jako škrt. A pokud si to opravdu nemůžete dovolit, vždycky můžete přispět tak, aby ostatní nepoznali, kolik jste vlastně dali.

• Neignorujte kolegy v MHD. Nemáte si s Patrikem z účtárny co říct? Ale v práci od něj sem tam něco potřebujete, je to tak? Tak až se s ním příště potkáte v metru, nasaďte široký úsměv a konverzujte o teplotě v kanceláři. Co vy víte, podobný small talk se může zvrhnout ve vášnivou debatu o úsporách energií.

• Nekomentujte obědy svých kolegů. Nikdy nevíte, jaké trauma si v sobě nesou lidé kolem vás. Stačí jedna malá poznámka a porucha příjmu potravy je na světě. Nejlepší taktika je starat se o vlastní talíř (pokud ovšem kolega naproti vám nejí špagety s kečupem, to máte naopak plné právo jej mírně odsoudit).

• Neodpovídejte kolegům: „OK.“ V zásadě je sice někdy přijatelné odpovědět někomu jednoduše „OK“, ale je společensky zavrženíhodné, pokud za „OK“ následuje tečka. Proč? Protože takové „OK, tečka“ může vyznít tak, že někoho odsuzujete, nebo že k němu cítíte nepřátelství. Je to stejně pasivně agresivní, jako když rodič řekne dítěti „OK“ těsně předtím, než mu dá zaracha na dva měsíce.

• Máte-li špatné internetové připojení, napište to kolegům po chatu. Ať nemusí během telekonference dešifrovat vaše trhané příspěvky do diskuze. Uvidíte, že to ocení mnohem víc, než když s nimi budete hrát hru: „Schválně, jestli poznáte, co vám chci říct, když uslyšíte jen jedno slovo z pěti?“

• Pomlouvání v práci je povoleno (dokonce doporučováno). Pokud tedy nepomlouváte někoho: Kdo pláče, komu právě vyčinil šéf, koho jste slyšeli mluvit o soukromých věcech během telefonátu.

• Při komunikaci s kolegy příliš nezabíhejte do detailů svého osobního života.** Není nic špatného na tom snažit se obohatit pracovní vztahy troškou té nezávazné konverzace, ale pozor, abyste nezabředli do vyprávění rodinné historie poté, co se vás kolega jednoduše zeptá, jestli taky nechcete kafe.

Distingované firemní akce a večírky

• Pijte s mírou, nebo se o to aspoň snažte.Rozlučky s odcházejícími kolegy, oslavy narozenin, vánoční večírky, benefice, oslavy dobrých výsledků… Příležitosti k přípitku jsou na pracovištích opravdu hojné. Ale jak přímo úměrně k vypitým drinkům slábnou zábrany, sílí naopak nesmysly, které vypouštíte z úst. Je to vaše rozhodnutí – opravdu chcete druhý den do práce přijít se zrakem sklopeným a studem červenými tvářemi?

• Nevrhejte se hladově na švédské stoly. Zapomněli jste se odpoledne nasvačit a šli jste s kručícím břichem na firemní večírek? Slintáte nad jednohubkami na stříbrných talířích? Zkuste na minutku zkrotit to dítě, které ve vás dřímá. Jen proto, že to vypadá dobře a je to zadarmo, nemusíte se cpát jako utržení ze řetězu před svými nadřízenými. Pokuste si na minutku představit, jak by se asi zatvářil Ladislav Špaček, kdyby vás viděl se zbytky majonézy kolem pusy na firemní akci! Další důležitá věc – jestli se chystáte nacpat si kapsy všemi možnými dobrotami a vzít si je s sebou domů, nezapomeňte si je zabalit do ubrousků, ať se neušpiníte, a vybírejte jídlo, které lze snadno přenášet. Krabí koktejl bude špatná volba. Mini pizza je trefa do černého.

• Ano, máte právo odmítnout pozvání na drink. Rádi byste, aby váš volný čas zůstal něčím posvátným, aby se pracovní a soukromá sféra života vůbec neprolínaly. Pokud zrovna nemáte chuť jít s kolegy po práci do hospody a zanadávat si na pracovní trable, pak vás nikdo nemůže trestat za to, že už máte „korporátní“ konverzace pro jeden den dost. Drinky po práci jsou naprosto dobrovolné. Ale občas může být prospěšné se k ostatním připojit, lépe díky tomu zapadnete do kolektivu.

• Pokud si s některým kolegou nemáte co říct, nesnažte se mluvit o počasí. Chápeme, že fráze „na to, že je únor, je vážně teplo“ vám už pomohla z nejednoho trapného ticha a udělali jste si díky ní kamarády mezi důchodci ve frontě v pekárně, ale věřte nám, že existuje celá řada jiných témat, díky kterým v práci zazáříte víc než slunce v zimě. Napovíme vám: Zkuste se zeptat kolegy, na čem právě teď pracuje. To je vždycky dobrý začátek.

Překlad: LexiPro
Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.