Jak to vidí recruiteři: 8 frází, kterým by se kandidát měl na pohovoru vyhnout

10. 1. 2024 - aktualizováno 10. 1. 2024

4 min.

Jak to vidí recruiteři: 8 frází, kterým by se kandidát měl na pohovoru vyhnout
autor
Matěj Moravec

Absolvent FSV a FF Univerzity Karlovy v Praze, věnuje se copywritingu a překladům a soustředí se na oblasti obchodu, marketingu a projektového řízení.

Řada kandidátů na pohovorech nevědomky používá fráze, kterými si mohou uškodit. Některé z nich jsou totiž už tak ohrané, že když je náborář na pohovoru uslyší, má co dělat, aby se nezačal kandidátovi smát. Jiné fráze zas mohou působit v očích uchazeče zcela neškodně, ale ve skutečnosti o něm něco negativního vypovídají a recruiter je může vnímat jako varovný signál. O jaké fráze se jedná? Vyzpovídali jsme tři recruitery, kteří se s námi o své „top“ nejneoblíbenější fráze podělili.

Hitparáda frází, které recruiteři neradi slyší na pohovoru

Pojďme si fráze, kterým je radno se na pohovoru vyhnout, projít od těch pouze nevhodných až po ty nejfatálnější.

Osmé místo: „Slabé stránky? Žádné nemám.“

Je logické, že se uchazeč na pohovoru snaží ukázat v co možná nejlepším světle. Nikdo na sebe nechce před recruiterem vytahovat to nejhorší. Jak ale uvádí Aneta Vopálková, HR Business Partner ve společnosti Slevomat, nepůsobí dobře, když o sobě někdo mluví pouze a jenom v superlativech.

„Neznamená to, že by měl člověk na sebe prásknout všechno, co mu nejde,“ vysvětluje Aneta Vopálková. „Nevypadá ale úplně dobře, když začne kandidát mluvit o tom, jak moc je pečlivý, ale já třeba už v životopisu vidím chyby nebo překlepy.“

Jak tedy najít zlatou střední cestu? Tedy úplně se neshodit, ale nepůsobit jako namyšlenec?

Ukažte, že disponujete určitou mírou sebereflexe. Zmiňte některé nedostatky, kterých jste si vědomi, ale zároveň jedním dechem doplňte, co uděláte pro jejich nápravu nebo jak alespoň eliminujete jejich dopady.

Sedmé místo: „Jaké nabízíte benefity?“

Otázka na benefity je jistě relevantní. Jedná se o téma, které se na pohovoru určitě rozebírat má. Pokud je to ale první otázka, kterou kandidát položí, jen co vejde do dveří, nepůsobí to vůbec dobře.

„Když dá recruiter kandidátovi možnost se na něco doptat, působí lépe, když se uchazeč nejdříve doptá na samotnou pozici, náplň práce, hodnocení kvality odevzdávaných úkolů a podobně,“ uvádí kariérová koučka Petra Drahoňovská. „Uchazeči mají často obavu, že tyto informace by měli vědět. Myslí si, že třeba vyplývají z inzerátu a že pokud se na ně zeptají, bude to vypadat, jako že se nepřipravili. Opak je ale pravdou.“

Svůj zájem o pozici dáte najevo tím, že se budete doptávat na konkrétní detaily vaší budoucí pracovní agendy a na chod ve firmě. Otázku na benefity si nechte až na konec – jinak může recruiter pojmout podezření, že vám jde jen o ně.

Šesté místo: „Můj zájem o projektové řízení se projevil už v útlém věku. Vyrůstal jsem na maloměstě v rodině se třemi sourozenci. A už od školky…“

Pohovor by měl odsýpat. Na jednu stranu byste se sice měli vyhnout jednoslovným odpovědím, ale na druhou stranu byste se neměli pokaždé, když je vám položena otázka, pustit do sáhodlouhého vyprávění svého životního příběhu.

„Setkávám se často s tím, že kandidáti jdou až příliš do své historie a například jako své obchodní dovednosti začnou vyjmenovávat věci, které prodali, když byli malí,“ říká Aneta Vopálková. „Chápu, že tím pravděpodobně chtějí ukázat svou vášeň a stálost pro obor. Nicméně to mnohdy působí jako zakrývání nedostatečných zkušeností.“

Vyhněte se „omáčkám“ a ulehčete recruiterovi práci. Mluvte k věci, podávejte jasné a podložené argumenty a dejte svým projevem najevo, že umíte třídit a dávkovat informace.

Páté místo: „Jsem týmový hráč a jsem flexibilní.“

Toto prohlášení patří mezi ony vágní, nicneříkající fráze, ze kterých může některým recruiterům už trochu cukat v oku.

„Kandidáti často nechápou, že náborář se neptá proto, aby slyšel nějakou ,očekávanou ideální frázi’, ale ptá se na příklady z praxe, na kterých kandidát své silné stránky uvede - ideálně podle doporučené struktury behaviorálních pohovorů S.T.A.R. Kandidáti často nechápou, že náborář se ptá na příklady z praxe, na kterých své silné stránky uvedou,“ říká Petra Drahoňovská.

Když máte na pohovoru mluvit o sobě a o svých přednostech, neříkejte jen fráze, o kterých si myslíte, že je personalista chce slyšet. Uvádějte specifické příklady ze svých pracovních zkušeností a ze svého života a vždy tato obecná prohlášení co nejvíce konkretizujte.

Čtvrté místo: „Chci se vzdělávat a chci se posouvat. Ale nevím v čem a kam.“

Firemní vzdělávání je velké téma. A firmy jistě stojí o ambiciózní a zvídavé zaměstnance, kteří se chtějí dále rozvíjet. Problémem je, když sám uchazeč ani neví, kam by se vlastně rozvíjet chtěl.

„Mnoho kandidátů vyjadřuje touhu se vzdělávat. Ale když se jich pak snažíme doptat dál, někdy zjistíme, že nemají žádnou představu ani žádný plán,“ říká Aneta Vopálková.

Když už projevujete ambice se vzdělávat, nepůsobí dobře, když nejste schopni vyjádřit, co vás vlastně zajímá. Mohli byste v takovém případě působit jako někdo, kdo toho od zaměstnavatele hodně očekává, ale vlastně sám neví, co chce.

Třetí místo: „Co vím o vaší firmě? Ehm…“

Přijít na pohovor hrubě nepřipraven je – mírně řečeno – velký nerozum. A zároveň tím náboráři dáváte jasný signál, že vám nabízená pozice nestojí ani za to, abyste věnovali pár minut základní přípravě.

Jak uvádí Iva Márová, HR Generalist v Národní rozvojové bance, informace o firmě, kam se kandidát hlásí, patří právě mezi to klíčové, co by si měl každý uchazeč před pohovorem zjistit.

„Uchazeč, který ani pořádně neví, kam se hlásí, rozhodně nepatří mezi ty ideální,“ říká Iva Márová. „Na dotaz, co víte o firmě, byste tedy nikdy neměli říct ,nevím‘“.

Druhé místo: „Nejvíce mě na pozici zaujalo, že nabízíte home office.“

Alespoň částečná práce z domova se po pandemii stala v mnoha oborech standardem. A uchazeči o ni samozřejmě stojí. Nemělo by se ale jednat nikdy o to hlavní (nebo dokonce jediné), co kandidáta na pozici zaujme.

„Když se kandidátů ptám, proč se vůbec hlásí na pozici, čím dál častěji slyším jenom ,home office‘,“ říká Aneta Vopálková. „Chápu, je to velký benefit a myslím si, že značně vykompenzuje věci, které se člověku na pozici nemusejí 100% líbit. Ale není dobré to uvádět jako hlavní důvod, proč se na pozici člověk hlásí.“

První místo: „…“

Tyto tři tečky vyjadřují ticho, které nastává, když kandidát na pohovor vůbec nedorazí. A ani se z něj neomluví. Jedná se o jeden z nejhorších prohřešků, které coby kandidát můžete udělat. A téměř najisto si jím do dané společnosti navždy zavřete dveře.

Když víte, že na pohovor nedorazíte, dejte to vědět dostatečně dopředu. Ať už se jedná o náhlou událost, nebo vás zkrátka přijali už někde jinde. Snad jen kromě kómatu neexistuje kloudný důvod, proč se z pohovoru neomluvit. V případě, že byste tuto elementární slušnost nedodrželi, můžete si tím nevratně poškodit svou osobní značku. Svět je malý a na náboráře, kterého jste „vypekli“, pak můžete za několik let narazit, až se budete hlásit na úplně jinou pozici v jiné firmě.

Rada na závěr

Pamatujte, že recruiteři jsou lidé, kteří mnohé populární fráze slyšeli již nesčetněkrát. Zkuste jim výběr vaší osoby co možná nejvíce ulehčit tím, že jim místo těchto ohraných frází nabídnete spíše konkrétní příklady a zajímavé vhledy.

Mluvte stručně a k věci, buďte co možná nejupřímnější, zapomeňte na vágní prohlášení a snažte se si pohovor co nejvíce užít. Pak bude velká šance, že si pohovor užije i náborář na druhé straně stolu.

Foto: Thomas Decamps for Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.

Probíraná témata
Hledáte svou další pracovní příležitost?

Více než 200 000 kandidátů našlo práci s Welcome to the Jungle

Prozkoumat pracovní místa