Psaní životopisu: 8 nejběžnějších chyb a jak se jich vyvarovat

Psaní životopisu: 8 nejběžnějších chyb a jak se jich vyvarovat

„Ups, zapomněl/a jsem životopis přejmenovat a odeslal/a jsem ho pod názvem firmy, do které jsem se hlásil/a včera…“ Klasika. Ale i taková drobnost vás může okamžitě diskvalifikovat.

V e-mailových schránkách náborářů se každým dnem hromadí víc a víc životopisů, které je potřeba roztřídit. Kvůli jakým chybám uchazeči většinou neprojdou prvním sítem? Čemu je třeba se vyhnout za každou cenu?

Na tyto otázky odpovídá Rebecca Ingramová, vedoucí náboru ve společnosti Getaground. Jejím úkolem je každoročně přijímat desítky osob z různých oborů, od marketingu po administrativu, od technologů po prodejce. S jejím přispěním byl vytvořen následující seznam nejčastějších chyb, kterých se uchazeči opakovaně dopouštějí, doplněný o dobré rady, jak se jim vyhnout!

1. Jak spolehlivě odradit: příliš mnoho informací na příliš mnoha stránkách

Chápeme, že jste toho v životě hrozně moc dokázali, ale je vážně nutné se o všem rozepisovat na několika stránkách? Nemyslíte, že by někomu mohl vadit životopis psaný fontem velikosti 8 s minimálním řádkováním? Lepší bude, když si dáte tu práci a vyberete jen ty nejdůležitější věci!

„Když otevřu dokument a zjistím, že má deset stránek, okamžitě mě to odradí,“ popisuje Rebecca. „Nemám tolik času, abych si mohla podrobně pročítat desetistránkové životopisy.“ Proto v životopise uvádějte pouze informace a zkušenosti, které jsou relevantní pro poptávanou pozici. Máte více než 5 let praxe? Pak můžete s klidem vymazat informace o absolvovaném gymnáziu, předmětech, ze kterých jste maturovali, i brigádách – to platí dvojnásob, pokud se nic z toho netýká daného oboru nebo pozice!

Pokud za sebou nemáte léta a léta různých pracovních zkušeností, prostě se nehodí, abyste přesáhli jednu stránku: „Jen když má někdo za sebou dlouhou kariéru plnou zajímavé práce, může si dovolit vyrukovat s životopisem na více stránek,“ upřesňuje Rebecca. Existují tedy i případy, kdy se delší životopis toleruje. V opačném případě ale pozor, abyste nevypadali jako někdo, kdo nedokáže analyticky myslet! Nezapomeňte, že životopisu se také říká resumé (vyslovujeme rezymé) – tedy souhrn nebo shrnutí. Řiďte se tímto názvem a shrnujte!

Další oblíbené články pro: Kandidáti

Formální část pohovoru je za vámi. Jak zvládnout tu neformální?

2. Jak ztratit tvář hned zkraje: překlepy a hrubky

Pravopisné nebo gramatické chyby, dvojité mezery a překlepy okamžitě uhodí do očí. Mohou být také důvodem vyřazení životopisu z boje, zejména hlásíte-li se na pozici vyžadující skvělý písemný projev nebo komunikaci se zákazníky! Znáte snad nějakou firmu, kde mohou zaměstnanci posílat klientům e-maily plné hrubek? Chyby navíc můžete snadno eliminovat, takže o to hůře pak vypadají.

„Copak je tak těžké používat spellcheck nebo si to po sobě prostě přečíst?“ diví se Rebecca.

Jestli v pravopise nebo gramatice zrovna nevynikáte, pak si po sobě musíte životopis pozorně přečíst nebo si ho nechat přečíst někým jiným. Tak se vyhnete chybám a nebudete vypadat jako někdo, kdo žádost o práci odbyl jen tak nepozorně a ve spěchu!

Ať vám neunikne žádný detail. To, jak je životopis napsaný, totiž hodně napovídá o kvalitě písemného projevu, analytickém myšlení, prezentačních a organizačních schopnostech a tak dále. Záleží, na jakou pozici se hlásíte: někdy se drobná chyba odpustí, jindy vás okamžitě vyřadí ze seznamu vhodných kandidátů: „Záleží na typu práce. V oblasti péče o zákazníky je dobrý pravopis klíčový. Jakmile vidím v životopise chybu, je to konečná. Ale když se jedná o pozici technologa, není to tak horké.“

3. Jak to pokazit vizuálně: neprofesionální fotka

Životopis je hotový, chybí jenom fotka? Zoufale prohledáváte telefon a hledáte nějakou přijatelnou fotografii?

Pozor na to! Rozmazané selfíčko, oříznutá skupinová fotka, snímek v plavkách z dovolené, vlasy ve větru… Nic z toho nebrat! Ani černobílý filtr to nezachrání. Takové fotky mohou vyvolat zkreslený a neprofesionální dojem.

Jestli nemáte profesionálně vypadající portrét, můžete odeslat životopis bez něj – je to čím dál tím rozšířenější praxe, hlavně v anglosaských zemích. Rebecca ale osobně stále preferuje životopisy s fotkou: „Leckdo by mě mohl nařknout, že to vede k diskriminaci, a já chápu, proč si to myslí. Ale já stále hlasuji pro fotografie, protože díky nim lépe odhadnu povahu člověka, třeba když se uchazeč na fotce vesele usmívá.“

Jak to tedy vyřešit, když prostě žádnou reprezentativní fotku nemáte? Rebecca říká, že nemusíte hned utíkat do profi studia – fotky na zakázku jsou stejně často příliš formální a retušované. Lepší je podle ní požádat někoho blízkého, aby vás hezky vyfotil: „Stoupněte si před neutrální pozadí a poproste někoho, aby vás vyfotil zepředu – ne z profilu,“ radí Rebecca.

Vybranou fotku si ještě nechte odsouhlasit ostatními, abyste měli jistotu, že na ní vypadáte dobře. Vlastní foto je totiž hrozně těžké objektivně vyhodnotit!

4. Jak prozradit nedostatek motivace a zaječí úmysly: nicneříkající název a příliš obecný obsah

Je jasné, že asi posíláte životopisy na víc míst najednou… Ale v každém případě je potřeba životopis co nejvíce přizpůsobit. Další tradiční nedostatek životopisů je totiž neuvedení předmětu žádosti – jasný název pozice, na kterou se hlásíte, přesně ve znění vypsaného inzerátu.

Nadpis životopisu toho hodně prozradí o tom, jaké máte úmysly do budoucna. Příliš mnoho informací v nadpisu (nebo příliš málo) ukazuje na malou motivaci získat práci, o kterou se právě ucházíte. Jak říká Rebecca: „Chodí nám životopisy, které mají v nadpisu uvedeno, že daná osoba hledá práci v oblasti business developmentu nebo account managementu. Tak přece buď jedno, nebo druhé! Někdy dostaneme životopis, který vůbec neodpovídá pozici, kterou jsme vypsali. To nevyhnutelně vede k otázce, proč se k nám vůbec hlásí, když zcela zjevně hledá práci v jiném oboru?“Náboráři totiž hledají souvislost mezi vaší dosavadní kariérou a vypsanou pozicí, takže jim musíte dokázat, že se na ni nehlásíte omylem.

Stačí například na začátek životopisu napsat název dané pozice a doplnit k němu dvě nebo tři konkrétní klíčové dovednosti, které můžete vy osobně nabídnout. V takovém případě Rebecca doporučuje „vybrat ze všech položek životopisu dvě nebo tři věci, ty největší úspěchy“ související s poptávaným zaměstnáním.

5. Jak se nikdy nedočkat odpovědi: zapomenuté či nepřesné kontaktní údaje

Je velmi důležité, aby náborář nemusel složitě hledat e-mail nebo telefonní číslo, pokud se rozhodne vám zavolat. Kdo zapomene kontakty uvést nebo je špatně umístí, třeba na úplný konec životopisu, bude po zásluze potrestán.

Ať jsou kontaktní údaje dobře vidět: Náboráři budou potřebovat hlavně e-mail a telefonní číslo, ale také datum narození a adresu bydliště. Takže je hezky viditelně uveďte v horní části životopisu, klidně i s přímým proklikem na e-mail a telefonní číslo.

Nezapomeňte na státní předvolbu: jestli se hlásíte do společnosti s mezinárodní působností, nemuseli byste se zavolání nikdy dočkat! Rebecca, která během náboru pracuje s mnoha národnostmi, dodává: „Stalo se mi, že se člověk z Londýna hlásil na pozici do Francie, ale uvedl své anglické telefonní číslo. Poznala jsem to, protože jsem také z Anglie, ale ne vždycky je to tak jasné a náboráři musí čísla složitě dohledávat, což svědčí o nedůslednosti ze strany uchazeče.“ Uvádějte tedy vždy správnou předvolbu a všechny ostatní důležité informace – chcete jim přece veškerou práci co nejvíce usnadnit. A radši dvakrát zkontrolujte, jestli v kontaktních údajích nemáte nějaký překlep.

6. Jak se chytit do vlastní pasti: lži a přehánění

Lhát v životopise? To nikdy! Ale trošičku něco přikreslit, jenom malinko… Jak lákavé! Dejte si však velký pozor, aby vás to nakonec nedohnalo!

„Chápu, že se snažíte udělat dojem, ale lhaním si můžete jen uškodit,“ tvrdí Rebecca. To platí třeba pro prodloužené doby předchozích zaměstnání, kterými se snažíte zakrýt kariérní pauzy. Jakýkoli rozpor mezi profilem na LinkedInu a životopisem vzbudí podezření o upřímnosti uchazeče.

„Když data nesedí, nebo jsou dokonce na LinkedInu úplně jinak, není mi jasné, čemu věřit, a ani se mi to moc nechce ověřovat,“ dodává. V lepším případě je uchazeč pozván na pohovor, kde se jednou provždy ukáže, co je pravda a co lež (nic příjemného), v tom horším se životopis rovnou zahodí.

Přehánění vlastních schopností také není ten nejlepší nápad. Jak se na to jednou přijde, budou zpochybňovány všechny vaše ostatní dovednosti.

Pamatujte na to hlavně u popisu ovládaných jazyků – pozor, ať se nepřeceníte, nebo naopak nepodceníte. Rebecca to říká jasně: „Když si dovolíte napsat, že jste bilingvní, měli byste oběma jazyky mluvit jako rodilý mluvčí.“ Špatně odhadnutá úroveň jazyka se vám může vymstít, proto Rebecca doporučuje řídit se některou z mezinárodně uznávaných stupnic jazykových znalostí, například SERR, TOEIC nebo TOEFL. Pokud to není možné, použijte jednoduchý popis jako „anglický jazyk – plynně jazykem i písmem“ a s prohlašováním bilingvismu opatrně.

7. Jak to čtenářům co nejvíce ztížit: nepřehledný a nehezký životopis

Nepřehledný životopis je v některých oborech naprosto neodpustitelný. Jeho vzhled je totiž to první, na čem náborář pozná dovednosti například grafika, a to ani nemusí otevírat jeho portfolio. I Rebecca je na to hodně citlivá, hlavně u některých pozic: „Vizuální stránka životopisu je u kreativních oborů naprosto zásadní.“

Někomu, kdo vidí stovku životopisů za den, stačí jediný pohled na vizuální zpracování, aby si udělal jasno. Proto musí mít životopis jasně oddělené sekce, zarovnané okraje, vhodné fonty a řádkování. Jeho čtení musí být zkrátka co nejkomfortnější.

Text můžete mít vizuálně zajímavý i bez toho, abyste použili pět různých fontů (zkuste tučné písmo, kurzívu, podtržení, velká písmena, různé velikosti písma, barvy…). Jen si dejte pozor, aby bylo vše konzistentní a ne přehnané.

Jestli nejste zrovna grafický génius, zkuste si najít nějakou vhodnou šablonu na internetu. S jejím použitím neztratíte kontrolu a vytvoříte hezky uspořádané resumé.

8. Jak si jedinou drobnou chybou všechno zkazit: nepřejmenovaný soubor

Před odesláním jste si nechali životopis zkontrolovat bratrancem, co pracuje na personálním, i kamarádkou korektorkou. Máte v počítači verzi 1, verzi 2, verzi 3… Pro práci s dokumenty je to určitě užitečné, jen abyste nezapomněli finální soubor přejmenovat, až ho budete odesílat. Klasickou a osvědčenou volbou je název ve formátu „CV_příjmení_jméno“. Můžete klidně doplnit i název pozice, na kterou se hlásíte, eventuálně i jméno společnosti. Například: „CV_TomasNovak_BusinessDeveloper“

A rada na závěr: Jaký je nejlepší způsob, jak se vyhnout nechtěným a do očí bijícím chybám? Nechat si to po sobě přečíst. Nemusí to po vás číst žádný odborník. Ale druhý pár očí vždy lépe odhalí nešťastný překlep, ostudnou hrubku nebo špatné rozložení textu.

Co obor, to jiné očekávání náborářů. Životopisy jsou velkým pomocníkem při odhalování dovedností pro konkrétní pracovní pozici. Svědčí o preciznosti, kreativitě, designových schopnostech, písemném projevu, analytickém myšlení a mnohém dalším. Nenechávejte proto přípravu životopisu náhodě, mohlo by se vám to vymstít. Všechen investovaný čas se vám tisíckrát vrátí!

Přeložila Barbora Stolínová

Foto: Welcome to the Jungle

Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.

  • Přidat mezi oblíbené
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku
  • Sdílet na LinkedInu

Související obsah

Nejnovější články

Sledujte nás!

Dostávejte rady a informace o společnostech, které hledají zaměstnance, každý týden přímo do vašeho inboxu.

Odhlásit se můžete kdykoli, slibujeme, že vás nebudeme obtěžovat. Chcete-li se dozvědět více o našich zásadách ochrany údajů klikněte sem

A na našich sociálních sítích: