Motivace k práci přijde a pak zmizí, a tak stále dokola. Jak tyhle cykly zvládnout?

04. 10. 2023

5 min.

Motivace k práci přijde a pak zmizí, a tak stále dokola. Jak tyhle cykly zvládnout?
autoři
Elise Assibat

Journaliste - Welcome to the Jungle

Thomas Decamps

Photographe chez Welcome to the Jungle

Lenora, únava, netečnost... To v práci občas zažívá každý. Pomohla by trocha motivace! A víte, že se motivace skládá z několika fází? Chcete se je naučit rozpoznávat a lépe je pochopit? David Chamard-Bois, motivační kouč a autor knihy Osez la Chance (Chyťte štěstí za pačesy) je tu se svým výkladem tohoto záhadného jevu, který vás může v práci někdy trochu brzdit...

Motivace, to je mocná síla, která dokáže člověka nabudit a přinutit k dosažení nejrůznějších cílů. Ano, motivace je sice kouzelná, ale bohužel ji nejde přivolat mávnutím kouzelného proutku. Jedná se o nastavení mysli, na kterém se musí pracovat v průběhu času, navíc má ale několik fází, které se postupně a nezávisle na sobě objevují.

Tři fáze motivace

1. Inspirace

Motivace se rodí z naslouchání a pozorování, jejichž prostřednictvím se člověk obohacuje při kontaktu s vnějším světem. „Tato fáze vyžaduje aktivní přístup, poznávání nových lidí, konfrontaci odlišných názorů a získávání nových poznatků,“ vypočítává David Chamard-Bois. Probíhá shromažďování nových informací, jejich třídění a vytváření základu pro další kroky. Podle našeho odborníka je to, jako kdyby se „dobrodruh připravoval na průzkumnou expedici, ale měl zatím naplánovanou jen část cesty…“

2. Akce

Druhá etapa je ve znamení pohybu. Jinými slovy: „Je to období, kdy máte nastavený jasný cíl, vytvořený okolním prostředím nebo vlastním rozhodnutím,“ vysvětluje David Chamard-Bois. V tuto chvíli se dá říci, že vaše „motivace je na maximu“. Projevuje se mimo jiné zvýšenou kreativitou a velkou vlastní iniciativou zaměstnance. „Tato činorodost vede k využívání nejrůznějších zdrojů a k nárůstu energie, což vede k vytvoření pozitivního koloběhu příčin a následků, takže cíle se zdají být dosažitelné,“ dodává kouč.

3. Expirace

Jedná se o poslední fázi motivace, která následuje po intelektuálním maximu a je dlouhodobá. „V podstatě se jedná o navazování lidských kontaktů, které člověk tak zoufale postrádá z důvodu zběsilého životního tempa a fungování online,“ říká David Chamard-Bois. „Nic totiž neposílí lidskou motivaci jako sdílení a mezilidské vztahy.“ Je zřejmé, že ten, kdo je ve svém snažení úspěšný, se obecně následně v průběhu času těší podpoře a radám od sítě podporovatelů. „Je proto důležité v této fázi omezit riziko demotivace, prokrastinace a/nebo strachu z neúspěchu a opět vytvořit koloběh pozitivních příčin a následků,“ vysvětluje specialista.

Ačkoli je dobré vědět, jak tři etapy motivace fungují, stejně nemůžeme nijak měřit intenzitu ani délku jednotlivých fází, protože každý člověk je jedinečný. Proto nepropadejte panice, pokud je třeba vaše kreativní maximum méně intenzivní než obvykle nebo pokud je pro vás přechod mezi jednotlivými fázemi těžší než jindy. Lidské chování ovlivňuje celá řada nejrůznějších faktorů a stejně tak může celá řada aspektů ovlivnit to, jakým způsobem se jednotlivé fáze motivace projeví.

Různé zdroje motivace

Interní faktory

Co vlastně motivaci nastartuje? Jedná se o faktory chování, podle kterých můžeme pracovníky rozdělit do dvou hlavních skupin. „Jsou lidé, kteří se dokážou motivovat sami, a pak jsou lidé, kteří potřebují externí stimul,“ popisuje David Chamard-Bois. Jinými slovy, jedna kategorie lidí disponuje větším počtem interních zdrojů stimulace. „Tito lidé se vyznačují samostatností, nezávislostí, uměním vybudovat si vlastní motivaci,“ dodává. Jsou energičtí a spolupracovníci je často berou jako pozitivní příklad hodný následování.

Do druhé kategorie spadají lidé, kteří potřebují postrčit od ostatních (v práci i v soukromém životě). „Kupředu je pohání rady, zpětná vazba, pomoc ostatních. Díky nim ze sebe dokážou dostat to nejlepší,“ upřesňuje David Chamard-Bois.

Vzhledem k tomu, že u každého motivace vzniká jinak, je jasné, že ji také každý úplně jinak prožívá.

Externí faktory

Rozřazením lidí do dvou kategorií to ovšem nekončí. Externích faktorů, které mohou ovlivňovat motivaci, je totiž také celá řada. Ten nejpřímější vliv má však pracovní prostředí, ve kterém se zaměstnanec pohybuje. Způsob, jakým zaměstnavatel podporuje své pracovníky, je naprosto zásadní pro jejich chuť k práci.

„Zaměstnanci schopní vnitřní motivace potřebují v práci jistou svobodu, aby měla jejich vlastní stimulace dostatek prostoru, zatímco ti závislejší na externích faktorech budou potřebovat větší asistenci ze strany nadřízených,“ potvrzuje David Chamard-Bois. „Pokud podpora zaměstnavatele neodpovídá očekáváním dotyčného zaměstnance, pak jednotlivé fáze motivace neproběhnou tak úspěšně, jak by mohly.“

Pracovní prostředí ale samozřejmě není jediný externí faktor, který ovlivňuje schopnosti motivace zaměstnanců. „Zaměstnavatel občas nese zodpovědnost za to, že pracovníci o motivaci přijdou, ale často k tomu dochází za přispění aspektů zcela nesouvisejících s pracovním prostředím,“ dodává odborník. Je snad nutné připomínat, že hranice mezi soukromým a pracovním životem je velmi tenká? „Ačkoli o hledání rovnováhy mezi těmito dvěma světy se hodně diskutuje, moc se zatím neřeší vliv soukromí na profesionální motivaci zaměstnanců,“ vysvětluje David Chamard-Bois.

Někdy sice nastanou chvíle, kdy vám všechno zdánlivě hraje do karet, jak v práci, tak doma, ale jakmile se v soukromí objeví problémy, má motivace k práci tendenci klesat. Takže na sebe nebuďte moc tvrdí, když kvůli vnějším okolnostem nemůžete dosáhnout vrcholu kreativity. Zapracujte nejdříve na tom, abyste odstranili ze své cesty všechny překážky, které vás zpomalují.

Co dělat, když motivace dosáhne vrcholu a začne klesat?

Optimalizace dalšího cyklu

Máte za sebou období velké motivace, která se pomalu vytrácí? Není potřeba se předem obávat poklesu kreativity. To, že vrchol motivace už byl překonán, ještě neznamená, že musí přijít naprostá demotivace. Práce není jen sledem neustále se opakujících období motivace a demotivace. „Připomeňme si, že demotivace se vyznačuje neúspěšným hledáním jakéhokoli smyslu a naplnění v práci, zhoršením vztahů a pocitem nedostatku uznání za odvedenou práci,“ připomíná David Chamard-Bois. Takže jestli vám také právě končí fáze velké namotivovanosti, nikam nespěchejte a nechte tu příjemnou zbytkovou energii pomalu plynout a klesat.

Abyste hned neupadli do opačného nastavení mysli, zeptejte se sami sebe na pár dobře mířených otázek. Začněte například otázkou, co bylo tím hlavním faktorem, který vás dotlačil k tomu, abyste překonali sami sebe? Pokud jste v práci našli nějakého nadřízeného, který vám byl oporou a dokázal z vás dostat ty nejlepší nápady, podělte se s ním o své pocity. „S ohledem na stupňující se požadavky nové generace pracovníků se totiž firmy snaží udržet si talentované lidi ze všech sil, a proto svým zaměstnancům věnují více pozornosti,“ připomíná náš odborník.

Také se neváhejte ozvat, pokud pro vás práce začne být stereotypní a bude postrádat stimulaci. Aby se totiž motivace přirozeně obnovovala, je potřeba čas od času udělat krok zpět a vyhodnotit situaci. „Stereotyp plodí nudu a nuda plodí demotivaci,“ přikyvuje David Chamard-Bois. „Pokud chcete, aby další fáze motivace přišla raději dříve než později, pak nezapomínejte pravidelně měnit pracovní rytmus a rozbíjet každodenní stereotyp.“ Dbejte na to, abyste nacházeli nové přístupy k práci, protože to je klíčové k nastartování nové motivace a optimalizaci dalších motivačních cyklů.

Poslouchejte instinkt

A konečně, neměli byste jen sedět a čekat na to, až začnete být demotivovaní, protože tahle fáze vůbec nemusí přijít. Spíš byste měli lépe naslouchat svému vnitřnímu hlasu a zaměřit se na to, aby se jednotlivé motivační cykly neobjevovaly moc daleko od sebe. Ačkoli většina časových období, kdy jste zcela bez motivace, je naprosto normálních a není potřeba se kvůli nim znepokojovat, pokud by se doba mezi kreativními okny příliš natahovala, mohlo by to představovat riziko pro vaše duševní zdraví. Pokud na sobě například začnete pozorovat tendenci uzavírat se do sebe, mohlo by to ukazovat na nějaký problém, a proto tomu věnujte pozornost.

„Lidské tělo vysílá nenápadné signály, kterým když nasloucháte, tak můžete předvídat stupňování demotivace, což může vést až k tzv. syndromu znudění,“ vysvětluje David Chamard-Bois. „Je-li to váš případ, pak byste na to neměli být sami, přijměte pomoc okolí a obraťte se na odborníky.“ Pamatujte, samotný fakt, že si přiznáte opadání motivace, je předzvěstí zlepšení a opětovného nárůstu energie. „Proto byste měli předem čekat, že období nízké motivace přijde, a akceptovat to, protože díky tomu z toho nakonec vyjdete silnější a ještě motivovanější,“ uzavírá náš expert.

Zkrátka a dobře, když si tohle všechno uvědomíte a využijete toho, pak máte reálnou šanci, že svou ztracenou motivaci opětovně naleznete a bude ještě silnější než dřív. Dobrá zpráva je, že inspiraci je vždy možno najít, jen je potřeba k tomu mít ty správné prostředky. Je to jenom na vás!

Překlad: LexiPro
Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.

Probíraná témata