Quiet cutting, quiet firing, pleasanteeism... Nová slova pro staré nešvary?

06 févr. 2024

4min

Quiet cutting, quiet firing, pleasanteeism... Nová slova pro staré nešvary?
auteur.e
Kévin Corbel

Journaliste Modern Work

„Pleasanteeism“, „evolved workweek“, „weaponized incompetence“: Prakticky každý měsíc se ve světě práce objeví nějaký nový anglicismus, který má popisovat rádoby čerstvě objevený pracovní trend, jenž ovšem dost možná existuje od nepaměti. Každý z těchto „nových“ fenoménů se snaží nějak nově definovat praktiky zaměstnanců a zaměstnavatelů, což může být k něčemu dobré, ale spíš nemusí. Přesvědčte se sami.

„Quiet quitting už znáte, teď přicházejí firmy s quiet cutting,“ zní nadpis článku ve Wall Street Journalu z 27. srpna loňského roku. Následuje popis „nového“ fenoménu, který prý zasáhl svět práce. Spočívá v tom, že zaměstnanci nejsou propouštěni, ale místo toho se zruší jejich pozice a oni sami jsou přesunuti na jiné místo, což způsobuje stres, pocit křivdy, nebo dokonce syndrom podvodníka. Říká vám to něco? Zní to jako běžná praxe, které jsme dosud říkali „degradace“ nebo také „přeložení na nižší pozici“. Proč je potřeba vymýšlet nové termíny pro situaci, která je už dlouho celkem běžná?

Jak média vymýšlejí nová pojmenování pro nešvary pracovního světa

V červnu 2023 vydal Washington Post článek zamýšlející se nad tím, proč máme potřebu vytvářet nové termíny pro věci, které v profesionálním i soukromém kontextu už dávno existují, cituje například „damp drinking“ (pití s mírou), „bed rotting“ (celodenní válení v posteli) nebo „quiet quitting“ (odvádění naprostého nezbytného minima v práci).

Sylvia Sierrová, která vyučuje komunikaci na Syracuse University, uvádí, že tyto nové výrazy jsou projevem touhy konkretizovat praktiky, „které se mohou zdánlivě týkat něčeho prakticky univerzálního“. Ale usilováním o univerzálnost dochází k tomu, že se u těchto praktik může odsunout do pozadí jejich někdy problematická či závažná povaha. Je to stejné, jako když Gwyneth Paltrow na veřejnosti mluvila o „conscious uncoupling” (vědomé oddělení), místo toho, aby zmiňovala „rozvod“. Pro někoho je to úsměvné, ale někoho to rozptýlí a neuvidí za tím skutečnou podstatu věci.

Za vznikem termínu „quiet cutting“ stojí pravděpodobně autor článku ve Wall Street Journalu Ray A. Smith. Na rozdíl od Gwyneth Paltrow se ale Smith nesnaží o úmyslné komplikování jednoduché situace, aby byla pro čtenáře přijatelnější. Právě naopak, americký novinář upozorňuje na problémy (především psychologické), které podobné odsouvání zaměstnance do pozadí přináší. Tvorbu nových slov pro existující fenomén vidí sociální antropoložka a etnoložka Marie Rebeyrolleová jako způsob, jak dodat nový význam něčemu, co se stalo běžnou praxí. „Má to lidem připomenout, že tyhle škodlivé postupy existují. Všimněte si, že ty nově vznikající anglicismy dost často poukazují na problémy mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem,“ uvádí odbornice.

Dobře to ilustruje například nově vzniklé anglické spojení „weaponized incompetence”, které popisuje předstíraný nedostatek iniciativy. Konkrétněji odkazuje na skutečnost, kdy zaměstnanec využívá svou neschopnost v určité oblasti k tomu, aby se vyhnul konkrétním úkolům, a nijak se nesnaží své nedostatky napravit, což ve finále zaměstnavatele poškozuje.

Když zaměstnavatel využívá nové výrazy ve svůj prospěch

Pomineme-li média, nové výrazy jsou přebírány i ve firemním prostředí. Když se objevilo označení „quiet quitting“, pomohlo to některým firmám, aby si vedení či personální uvědomilo přítomnost apatických zaměstnanců a začalo vymýšlet způsoby, jak proti tichým výpovědím bojovat, protože jinak docházelo ke snižování produktivity i celkové spokojenosti zaměstnanců. Ale firmy na druhou stranu také neváhají použít nové výrazy k vlastní propagaci… Viz například termín „evolved workweek” (něco jako „pracovní týden 2.0“), který označuje „novou“ organizaci pracovní doby. Mezi její hlavní rysy patří – možnost práce na dálku, volno v pátek odpoledne nebo třeba čtyřdenní pracovní týden. Je to chytlavý, a přitom nicneříkající termín, který skvěle vypadá v popisu nabídky práce, takže přitáhne pozornost uchazečů, co čím dál víc touží po lepší rovnováze pracovního a osobního života.

„Slovíčko ‚evolved‘ odkazuje na pokrok, moderní přístup nabízený výše postaveným pracovníkům – protože právě na ty tahle nová organizace práce cílí,“ upřesňuje Marie Rebeyrolleová. „Zaměstnavatel tím deklaruje svůj moderní přístup, ačkoliv hybridizace pracovního týdne není nic nového, ale rozvoj vyspělých technologií ji v posledních letech uspíšil. Jde především o marketingovou strategii.“

I termín „pleasanteeism”, který popisuje neustálou snahu ukazovat se v práci ostatním jen v tom nejlepším světle, i když na tom třeba člověk není úplně nejlépe, může být využíván zaměstnavateli k vlastnímu prospěchu, myslí si antropoložka: „Odsouzením tohoto fenoménu se poukazuje na to, že se firma snaží udělat všechno pro to, aby byli její zaměstnanci spokojení. Ve společnosti je pozitivněji vnímána snaha o spokojenost než stěžování, které demoralizuje všechny kolem.“ Jak se „pleasanteeism“ projevuje v praxi? Ačkoliv psychologické problémy trápí téměř každého druhého zaměstnance, pouze 7 % z nich by se s nimi svěřilo svému nadřízenému, uvádí studie společnosti Alan and Harris Interactive. Ale „pleasanteeism“ je jen kapkou v moři nových anglických pojmů, které každý týden zaplavují stránky médií specializovaných na svět práce.

Vytváření novotvarů se během posledních dvaceti let několikanásobně zrychlilo, vysvětluje Nacime Chellig, který se specializuje na firemní žargon. „Od začátku 21. století se užívá více relativně odborných termínů, výrazů a zkratek, což do určité míry vypovídá o snaze o oslabení odpovědnosti institucí a odborníků, kteří je vytvářejí a chtějí v některých případech v očích veřejnosti vypadat lépe.“

Potenciálně závažné důsledky pro zaměstnance

Zařazování nových výrazů do slovníku světa práce s cílem přejmenovat dávno existující praktiky není jen způsob, jak poukázat na nějaký problém nebo to zaonačit tak, aby běžné postupy zaměstnavatele vypadaly přijatelněji. Také to může odsunout do pozadí útrapy zaměstnanců způsobné metodami, které byly dosud považovány za nepřijatelné, ale teď se z nich staly banality, protože dostaly nové, anglické označení. „V okamžiku, kdy nějaký postup pojmenujete novým výrazem, se můžete postavit buď pro, nebo proti, a dochází k normalizaci takového chování,“ dodává Marie Rebeyrolleová. „Když se něco, co tu dávno existovalo, pojmenuje nějakým novým slovem, je to okamžitě jako varovný signál.“

Společnost France Télécom například v prvním desetiletí 21. století využila promyšlenou strategii k tomu, aby přiměla k výpovědi více než 22 000 zaměstnanců, což by si dnes vysloužilo ve Wall Street Journalu označení „quiet cutting“. Antropologové se obávají, aby se vlna emocí, která se zvedla v návaznosti na sebevraždy, k nimž v souvislosti s případem francouzského operátora došlo, nezměnila v pokrčení ramen, protože si lidé „zvyknou“ na „nové“ postupy.

Nacime Chellig varuje, že bagatelizace nových forem práce, přístupu zaměstnanců či bezcitného chování vedení může pro pracovníky představovat další zdroj stresu. Podle tohoto člověka, který dlouhodobě studuje budování vlastní identity v rámci terapeutické péče, to může mít závažné důsledky. „Neustálé pociťování úzkosti v práci může vyvolat obsedantně kompulzivní poruchy. V soukromé sféře to může následné vést k odloučení od partnera, depresím, závislostem, negativním a potenciálně i sebevražedným myšlenkám.“

Překlad: LexiPro
Foto: Thomas Decamps z Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.

Les thématiques abordées