7 předpovědí pro svět práce roku 2024

23 févr. 2024

6min

7 předpovědí pro svět práce roku 2024
auteur.e
Rozena Crossman

Journalist and translator based in Paris, France.

V roce 2024 se bude hrát o hodně. Dozvíme se odpověď na otázku, kdo bude novým prezidentem USA, a tedy i jaké bude budoucí politické a ekonomické směřování této velmoci. Jedná se o klíčovou událost, přesto prakticky mimo naši kontrolu. Současně se v nejrůznějších částech světa, od Blízkého východu až po Evropu, odehrávají geopolitické konflikty, které mohou kdykoli eskalovat. Zapomínat nesmíme ani na další palčivý problém, a sice globální oteplování, tedy neustálý zdroj znepokojení, jenž se v celém světě stupňuje spolu s rostoucími teplotami.

Jak bude vypadat svět kolem nás, závisí ve velké míře na rozhodnutích vlád, kromě toho mají ale na naše životy dopady i rozhodnutí zaměstnavatelů. Majitelé firem mohou mít ve svých rukou kvalitu každodenního života zaměstnanců, protože rozhodují o jeho důležitých složkách – od pracovního umístění po zdravotní benefity. Člověk zastává pozici nejen občana, ale také zaměstnance, a proto je důležité mít přehled o tom, co se děje ve světě a co nás čeká, aby bylo možné mít nad životem kontrolu a činit informovaná rozhodnutí, ať už se týkají obsahu životopisu nebo volební obálky.

Nemůžeme vám nabídnout jasný obrázek toho, jak budou naše planeta a její národy vypadat v prosinci, ale zato vám můžeme poskytnout odborné názory na to, jak to bude vypadat ve světě práce – ne, všechno se nebude točit kolem umělé inteligence a vyhoření. Trend „tichých“ výpovědí se pomalu vyvíjí a v jeho stopách kráčí „tiché“ řízení. Význam vysokoškolských diplomů stále klesá. A střední management… No, však si to v klidu přečtěte.

1. Dovednosti budou znamenat víc než tituly

Ne že by vzdělání a odborná příprava automaticky letěly do koše, ale čím dál víc bude záležet na dovednostech, protože tzv. papírový strop (tj. to, co brání nediplomovaným pracovníkům získávat práci) má čím dál více trhlin. Mnoho HR odborníků se shoduje, že větší zaměření na dovednosti pomůže s eliminací předpojatosti během náborů a zvýší možnosti interní mobility zaměstnanců. To se netýká pouze těch, co se po večerech učí sami kódovací jazyky – i měkké dovednosti naberou na významu v souvislosti se zvyšující se automatizací práce. Kdo umí jednat s lidmi, ten se stane ceněnou součástí pracovního týmu.

Ale firmy se na dovednosti nebudou zaměřovat jen kvůli inkluzi, jedná se o chytrý obchodní tah, který přitáhne talentované uchazeče a zajistí prosperitu a konkurenceschopnost. V souvislosti s napětím na trhu pracovních příležitostí, menším počtem vysokoškoláků a velkými změnami probíhajícími napříč průmyslem a ekonomikou předpovídá společnost Gartner, že atypické kariérní dráhy budou běžnou praxí a alternativní reference (jako náhrada vysokoškolského titulu) se stanou vysoce ceněnou komoditou. Ze zprávy společnosti Deloitte vyplývá, že zaměstnavatelé, kteří se při náboru zaměřují na dovednosti, mají o 107 % vyšší pravděpodobnost efektivního výběru uchazečů a o 98 % vyšší pravděpodobnost udržení nejvýkonnějších pracovníků.

2. Stres a vyhoření nadále velkým problémem

Každému na světě je jasné, že od koronavirové krize se úroveň stresu zvýšila, ale jestli chcete přesné a aktuální statistiky, tak tady jsou:

  • Vystresovanost zaměstnanců se v roce 2022 dostala na historicky rekordní výši, tedy alespoň podle poslední zprávy společnosti Gallup o spokojenosti na pracovišti.
  • V roce 2023 potvrdilo celých 77 % zaměstnanců dotazovaných americkou psychologickou asociací (APA), že v předchozím měsíci trpělo stresem vyvolaným prací, a třetina z nich (31 %) v důsledku toho zaznamenala emoční vyčerpání.
  • Kromě toho uvedlo v průzkumu společnosti Ipsos ke Dni světového duševního zdraví 63 % respondentů, že jim stres narušuje každodenní život, přitom 39 % uvedlo, že si museli kvůli stresu vzít z práce volno.
  • Americký učitelský Institut TIAA zjistil, že dospělý Američan tráví více než 8 hodin týdně přemýšlením nad finančními problémy – tedy celý jeden pracovní den.

Předpokládá se, že stres v našich životech zůstane i do budoucna. 80 % z dotazovaných 675 odborníků na rizika uvedlo v průzkumu společnosti International SOS, firmy působící v oblasti řízení zdravotních a bezpečnostních rizik, že syndrom vyhoření bude mít v roce 2024 významné dopady na podnikání. Mezi hlavní zdroje zvýšeného stresu zařadili tito experti politickou nestabilitu, změny klimatu a lékařské a politické fake news generované umělou inteligencí. Některé firmy se usilovně snaží najít řešení těchto hrozeb a 77 % zaměstnanců oslovených americkou psychologickou asociací uvedlo, že jsou „velmi“ či „částečně“ spokojeni s podporou duševního zdraví ze strany svého zaměstnavatele. Přesto si pouze 41 % z odborníků oslovených organizací International SOS myslí, že je jejich firma připravená zvládnout tuto intenzivní vlnu duševního vyčerpání.

3. Žádný oddech pro vedoucí pracovníky

Pro střední management obecně byl rok 2023 velmi náročný. Jeho zástupci museli diplomaticky řešit spory mezi hlavním vedením a jejich snižováním rozpočtu a omezováním práce na dálku a zaměstnanci, kteří buď najeli na trend tichých výpovědí, nebo se naopak velmi hlasitě bránili. Portál Glassdoor upozornil na zhoršující se rovnováhu mezi prací a soukromým životem členů středního managementu, ačkoliv nejvyšší vedení a řadoví zaměstnanci žádný velký rozdíl nezaznamenali. Podle společnosti Gallup jsou zástupci středního managementu toho názoru, že jejich zaměstnavatelům na zhoršujících se podmínkách nezáleží. U středního managementu se také zvýšila pravděpodobnost vyhoření a uvažování o změně práce.

Glassdoor uvádí, že ačkoli jsou členové středního managementu „zkušení pracovníci, kteří musí umět přijímat nelehká rozhodnutí ohledně nejvyšších obchodních priorit i naprosto základních technických záležitostí“, jejich těžká pozice se v roce 2024 nijak nezlepší.

4. Hybridní práce už s námi zůstane

Nadále pokračují diskuze ohledně otázky, odkud mají zaměstnanci pracovat. Mnoho zaměstnavatelů si však už možná uvědomuje, kolik času a peněz je vynakládáno na to, aby se zaměstnanci každý den dostavili do kanceláře, a to hlavně díky aktuální popularitě výzkumů přínosů práce na dálku. Odhaduje se, že časová úspora při práci na dálku je dvě hodiny denně a finanční 51 dolarů oproti fyzické přítomnosti na pracovišti.

Na druhou stranu ale existují důkazy o tom, že pracovní týmy jsou vynalézavější při osobní spolupráci. WFH Research, přední organizace ekonomů obhajující práci na dálku, uvedla loni v červenci, že produktivita pracovníků při práci z domova ve skutečnosti klesá, ale jejich práce dosud nebyla odborně recenzována. Je samozřejmé, že sektoru realit a městské správě dělají vrásky na čele opouštěné kancelářské budovy, které negativně ovlivňují ekonomiku amerických center.

Zdá se, že v tomto okamžiku by kompromisním řešením mohla být hybridní práce. Názory na ni se různí i mezi zaměstnanci, jak se zdá: průzkum portálu Glassdoor z června 2023 objevil, že 54 % pracovníků se nelíbí představa zavádění hybridní práce ze strany jejich zaměstnavatele, zatímco dle výzkumů společnosti Gallup by 52 % zaměstnanců (jejichž práci lze vykonávat distančně) hybridní práci upřednostnilo. Tak či tak, aktuálně využívá hybridní pracovní model 52 % pozic, které jsou pro práci na dálku vhodné. Jak řekl HR analytik Josh Bersin v rozhovoru pro Raconteur: „Postupně se přestane tak hrozně řešit, že jde o hybridní práci, a bude se tomu říkat zase jenom práce.“

5. Umělá inteligence přinese další změny

ChatGPT v loňském únoru dosáhl historicky nejrychleji rostoucí uživatelské základny vůbec a předznamenal tak nástup nové doby, doby umělé inteligence (AI). Generativní AI dnes používá 45 % obyvatel USA, tedy alespoň podle průzkumu organizace Salesforce. Většina odborníků však stále nepovažuje v mnoha pracovních kontextech tento typ nástroje za bezpečný.

Bude nás v roce 2024 umělá inteligence okrádat o práci? Zpráva ResumeBuilder zase uvádí, že každá třetí firma bude v roce 2024 nahrazovat pracovníky umělou inteligencí s tím, že 44 % dotázaných zaměstnavatelů v dotazníku přiznalo, že kvůli efektivitě nejnovějších technologií se bude propouštět.

Na druhou stranu se očekává, že s pronikáním umělé inteligence do našich životů bude docházet také k vytváření nových pracovních příležitostí. Americká společnost IBM předpokládá, že pro mnoho zemí se stane AI prioritou, protože stávající technologická válka připomíná závody v dobývání vesmíru. V důsledku toho bude pravděpodobně zvýšeno financování pozic v oblasti trénování či etiky umělé inteligence. Glassdoor předpovídá, že jak do zákaznického servisu čím dál víc pronikají boti, spotřebitelé si budou ochotni připlatit za osobní komunikaci, což naznačuje, že zbývající pracovníci styku se zákazníky si mohou přijít na lepší peníze. Jak dále tvrdí společnosti Gartner, AI „umožní zaměstnavatelům rychlejší školení pracovníků v oblasti nových technologií a specializací, takže pak nebude nutné tak složitě hledat uchazeče s jejich předchozí znalostí“.

6. Zaměstnanci budou požadovat „tiché řízení“

Podle již zmíněné zprávy společnosti Gallup o spokojenosti na pracovišti „většina světových pracovníků tiše rezignuje (tzv. quiet quitting)“. Jejich průzkum provedený v roce 2022 odhalil, že 59 % respondentů ze 160 různých zemí v práci podalo tichou výpověď v duchu tohoto trendu. Jedná se o zaměstnance, kteří ztratili zájem, často u nich došlo k vyhoření a v práci vynakládají jen minimální úsilí. Proti nim stojí 23 % zaměstnanců, kteří v práci vynakládají jakékoli úsilí navíc a 18 % těch, co rezignují velmi „hlasitě“ a snaží se zaměstnavateli uškodit. Gallup odhaduje, že nízká motivace zaměstnanců na celém světě stojí neuvěřitelných 8,8 bilionu dolarů – tedy 9 % celosvětového HDP.

Nejdůležitější poselství zprávy o budoucích globálních trendech podle CEO společnosti zní: „Změňte způsob řízení zaměstnanců.“ Popularizace hybridní a dálkové práce vedla k rozmachu mikromanagementu a přehnaného schůzování, což odhadem v 70 % případů brání zaměstnancům pracovat produktivně. Jeden z autorů časopisu Forbes předpovídá, že v důsledku toho začnou zaměstnanci volat po „tichém řízení”, tj. jasném definování priorit ze strany vedoucích, ale současně vynaložením důvěry ve prospěch zaměstnanců, aby bylo možné pracovat bez neustálé kontroly.

7. Čtyřdenní pracovní týden bude dál nabírat na popularitě

Svět objevil čtyřdenní pracovní týden v roce 2018, kdy byl tento moderní model vyzkoušen (a následně zaveden) novozélandskou společností Perpetual Guardian. Nadšený zájem o nový způsob time managementu se začal v roce 2023 projevovat ze všech stran, po celém světě a v každém odvětví. Státní správy ho začaly plošně testovat, odbory ho zařadily do svých požadavků při vyjednávání. V loňském roce proběhlo největší testování čtyřdenního pracovního týdne ve Velké Británii. Zařadilo se do něj 61 firem a 2 900 pracovníků – a dopadlo to jednoznačným úspěchem. Nejen na Západě, ale i v jiných zemích, jmenovitě v Brazílii a JAR, proběhly podobné pilotní programy.

Dale Whelehan, ředitel společnosti Four Day Week Global, neziskové organizace, která řídí tyto pilotní programy ve státech jako Velká Británie, USA a Austrálie, pro Welcome To The Jungle uvedl, že podobně rozsáhlé testování proběhne v roce 2024 také v Nizozemsku, Belgii, Francii, Itálii, Německu, Švédsku a Norsku. Nedostatek kvalifikovaných uchazečů v některých sektorech navíc pravděpodobně přiměje určité zaměstnavatele k tomu, aby začali nabízet čtyřdenní pracovní týden jako zajímavý benefit. Podle předpovědí společnosti Gartner pro rok 2024 „přestane být čtyřdenní pracovní týden raritou a stane se rutinou“.

Překlad: LexiPro
Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.

Les thématiques abordées
Vous êtes à la recherche d’une nouvelle opportunité ?

Plus de 200 000 candidats ont trouvé un emploi sur Welcome to the Jungle.

Explorer les jobs