Vyhoření: prevence je lepší než léčba

Pocit vyhoření: Jak mu předejít a bojovat s ním?

Syndrom vyhoření je uznáván Světovou zdravotnickou organizací (WHO) jako fenomén spojený s pracovním stresem, není ovšem klasifikován jako onemocnění. Tato porucha se objevuje v důsledku chronického stresu na pracovišti. Stres může vést k fyzickým i psychickým zdravotním problémům, které mohou v nejhorším případě člověka dohnat až k sebevraždě. Termín vyhoření lze jen těžko definovat, jelikož je syndrom běžně vyvolán jedinečnou kombinací osobních charakteristik a pracovních faktorů.

To, že vyhoření není oficiálně uznáváno za nemoc z povolání, je skutečným problémem při prevenci a léčbě. Je důležité všimnout si varovných znamení včas, abyste byli schopni něco udělat dříve, než dosáhnete bodu, ze kterého není návratu. Představíme vám hlavní příznaky a možné kroky, které můžete podniknout preventivně.

Jak může syndrom vyhoření nastat?

Vyhoření je úzce spojeno s pracovním stresem. Má kořeny v psychosociálních rizikových faktorech, jako je:

  • Nadměrné pracovní vytížení
  • Problém s nacházením smyslu ve své práci
  • Nedostatek samostatnosti a společenské podpory
  • Pocit nedocenění v práci
  • Konflikt mezi osobními hodnotami a požadavky pracovního prostředí
  • Nejisté zaměstnání

Když jsou tyto faktory neustále přítomny, mohou časem způsobit fyzické, psychické nebo emocionální vyčerpání, které může vést ke zdravotním nebo psychologickým problémům. Je důležité, aby firmy věděly, jak znaky a symptomy vyhoření rozpoznávat, a aby byly schopny zavést preventivní opatření.

Slovo „vyhoření“ by se však mělo používat obezřetně. Někdy je užíváno nepatřičně a je zaměňováno s dalšími zdravotními problémy, které mají podobné symptomy, například deprese. Je také důležité si uvědomit, že vyhoření je reakcí na dlouhodobý stres a nedochází k němu po krátkém období intenzivní aktivity. Vyhoření nastane, když začnete pociťovat vyčerpání kvůli každodennímu stresu v práci.

Mnozí vědci vyhoření analyzovali. Přestože ne všichni se shodnou na příznacích, tři následující jsou zmiňovány pravidelně:

  • Psychické i fyzické vyčerpání
  • Pocit odtržení
  • Nedostatečný pocit osobního úspěchu

Fyzické a psychické příznaky vyhoření

Pokud si uvědomíte varovné příznaky, můžete sáhnout po preventivních opatřeních, abyste nepřekročili kritickou hranici. Při čtení následujícího seznamu mějte na paměti, že některé příznaky mohou být i známkou jiných onemocnění. Pokud máte pocit, že tyto příznaky pociťujete, poraďte se se svým lékařem – nebo psychiatrem, který vám může pomoci s diagnózou a léčbou.

Devět varovných signálů

  • Pocit, že jste při práci neproduktivní
    Připadá vám, že nepodáváte tak dobré výkony jako obvykle. Tento pocit vede k frustraci a ztrátě sebeúcty, což nadále umocňuje váš pocit, že nejste dost dobří.

  • Problémy s pozorností a soustředěním
    Všimnete si, že vám dělá potíže se dostatečně soustředit na plnění svých úkolů. Najednou máte v hlavě prázdno, ztratíte nit, jste roztěkaní, ztrácíte věci atd.

  • Potíže z práce odejít a vypnout
    Pokud vás tíží nadměrná pracovní zátěž a zároveň máte problémy s koncentrací, snažit se vše vynahradit prací přesčas je špatným signálem. Váš sklon více pracovat bohužel jen přidá vašemu vyčerpání a pocitu, že jste neproduktivní.

  • Poruchy spánku
    Nespavost, probouzení se uprostřed noci a obavy týkající se práce vám brání si v noci odpočinout nebo relaxovat ve volném čase (víkendy, svátky atd.), což má za následek intenzivní duševní a fyzické vyčerpání.

  • Přetrvávající starosti související s prací
    Je těžké přestat na práci myslet, což vede ke stresu a úzkosti.

  • Problém zvládat své emoce
    Cítíte se podrážděně, snadno se rozčílíte a máte tendenci zničehonic přeskočit od smíchu k pláči. Nerozumíte tomu, proč se vám tyto výkyvy nálad dějí.

  • Máte pocit, že vás „všechno bolí“
    Častěji trpíte bolestmi hlavy, ztuhlostí, bolestmi zad nebo chřipkou.

  • Poruchy příjmu potravy
    Všímáte si, že se změnily vaše stravovací návyky. Buď jíte více, nebo naopak ztrácíte chuť k jídlu.

  • Změna návyků
    Poslední dobou jste zaznamenali větší konzumaci tabáku, alkoholu nebo jiných stimulačních látek, buď abyste zahnali únavu, nebo na chvíli přestali na práci myslet. Lidé kolem vás nebo vy sami si všimnete, že máte větší sklony k cynismu a pesimismu a snažíte se od ostatních izolovat v porovnání s vaším předchozím chováním.

Všímám si těchto příznaků u sebe nebo u některého z kolegů. Co mám dělat?

Výše popsané symptomy vás mohou upozornit na riziko pro vás a vaše blízké kolegy nebo nadřízené. Pamatujte, že mohou být předzvěstí vyhoření, ale mohou být i důsledkem dalších poruch nebo událostí, které měly na daného člověka vliv, ale jimž nevěnoval dostatečnou pozornost. Tady je několik kroků, jež můžete podniknout, pokud si myslíte, že na někom pozorujete příznaky vyhoření.

  • Udělejte si čas pro sebe
    Neznamená to, abyste mysleli pouze na sebe nebo byli sebestřední. Jde o to, abyste sami k sobě přistupovali se stejnou laskavostí, jakou běžně věnujete svým blízkým. Nejprve byste se měli ponořit do svého nitra a zkusit rozeznat jakékoliv varovné příznaky. Promluvte si také se svými blízkými o jakýchkoliv problémech týkajících se práce nebo stresu.

  • Identifikujte zdroj pracovního stresu a pokuste se jej vyřešit
    Zeptejte se kolegů a nadřízených, zda by se pracovní podmínky nedaly nějak zlepšit. Takové změny by byly přínosné pro všechny zúčastněné.

  • Dopřejte si pauzu
    Během oběda se vyvarujte hovorů o práci a především nejezte u stolu, kde pracujete. Zkuste si dát každou hodinu pět až deset minut pauzu, projděte se, běžte na čerstvý vzduch, poslouchejte hudbu atd. Zkrátka si nechte chvilku na relaxaci.

  • Buďte offline
    Nastavte si hranice: domluvte se se svým šéfem, kdy byste měli být na příjmu. Mimo tyto hodiny vypněte svůj firemní telefon a za žádnou cenu nekontrolujte svůj pracovní mail.

  • Investujte čas do něčeho jiného, než je vaše práce
    Práce je samozřejmě důležitá a může být skutečným zdrojem uznání vašich schopností a dovedností. Pokud však veškerou energii budete vkládat pouze do práce, může to být po chvíli frustrující. Je nezbytné vyhradit si čas pro sebe – zkuste třeba začít s nějakým sportem nebo kreativní aktivitou – a udělejte si čas na své blízké.

  • Poraďte se s odborníkem
    Pokud vám připadá, že se vám situace vymyká z rukou, měli byste navštívit lékaře. Je dobré si také sjednat schůzku s psychologem nebo psychoterapeutem, abyste lépe porozuměli tomu, jaké osobní faktory přispěly k této situaci a sebedestruktivnímu chování.

Firmy hrají v boji proti vyhoření důležitou roli v oblasti prevence těchto problémů a souvisejících psychosociálních rizik u zaměstnanců a také informovanosti o nich. Za tímto účelem se mohou poradit s jinými společnostmi, které se již na snižování těchto rizikových faktorů na pracovišti zaměřují.

Foto: Welcome to the Jungle

Přeložil: Jindřich Klimeš

Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.

Elsa Andron

Psychologue du travail et psychologue clinicienne

  • Přidat mezi oblíbené
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku
  • Sdílet na LinkedInu

Související obsah

Nejnovější články

Sledujte nás!

Dostávejte rady a informace o společnostech, které hledají zaměstnance, každý týden přímo do vašeho inboxu.

Odhlásit se můžete kdykoli, slibujeme, že vás nebudeme obtěžovat. Chcete-li se dozvědět více o našich zásadách ochrany údajů klikněte sem

A na našich sociálních sítích: