Za blbost se (ne)platí: Jak funguje odpovědnost zaměstnance za škodu

Za blbost se platí: Jak funguje odpovědnost zaměstnance za škodu

Něco v práci poškodil snad každý z nás. Někdo to zamlčel, někomu to prominuli a někdo se málem nedoplatil. Stalo se vám to poprvé a bojíte se, že je s vámi ámen? V našem článku se dozvíte, co k tomu říká zákon, jak funguje pojištění „na blbost“ a jak se podobné situace řeší v praxi.

„Jednou se nám v letadle stalo, že nezajištěný vozík poničil při přistání dveře kokpitu. Škoda byla asi 300 000 Kč. Polovinu částky platila vedoucí kabiny, protože si nenechala nahlásit, zda je vše před přistáním zajištěno, a druhou polovinu platily napůl letušky, které vozík nezajistily. Jedna z nich na to měla splátkový kalendář – strhávali jí to postupně ze mzdy,“ vzpomíná letuška Jana na jeden smolný den. Jí se naštěstí podobný incident zatím vyhýbá, ale z jejího vyprávění se zdá, že se v letadle stále za něco doplácí. „Jedné kolegyni se třeba stalo, že špatně zavřela dveře letadla a před odletem odpálila evakuační skluzavku. Také musela škodu zaplatit, ale jen nějaký násobek svého platu, protože to je tak drahá záležitost, že by se nedoplatila.“

Pokud nelétáme zrovna v letadle, co dalšího se může v praxi stát? Snesli jsme se na zem a na příklady škod se zeptali Štěpána Švarce, výkonného ředitele strojírenské firmy Hydroproduct. „Na můj vkus se u nás podobné incidenty dějí poměrně často, odhadem dvakrát do měsíce. Nejčastěji jde o škodu na autech, ale děje se i škoda na nemovitostech, třeba když někdo autem narazí do zdi nebo vrat. Také dochází k poškození výrobních strojů nebo vybavení, jako jsou například mobilní telefony. Škoda na výrobcích vzniká nejčastěji při vykládání nebo nakládání při transportu.“

Co nám říká právo

Problematiku náhrady škody zaměstnancem řeší zákon č. 262/2006 Sb. neboli zákoník práce, který v Části 11. říká, že zaměstnanci jsou povinni si počínat tak, aby nedocházelo k majetkové újmě (neboli škodě), nemajetkové újmě nebo k bezdůvodnému obohacení. Pokud tedy zaměstnanec způsobí zaměstnavateli škodu při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi, musí škodu nahradit.

„Aby bylo možné požadovat po zaměstnanci náhradu škody, musí dojít k porušení pracovních povinností, nejedná se o exces, musí vzniknout škoda a mezi tím, co zaměstnanec udělal nebo neudělal a škodou je příčinná souvislost,“ vysvětluje Klára Valentová, advokátka v advokátní kanceláři Vilímková Dudák & Partners.
Pojďme si to rozebrat detailněji:

1. Musí dojít k porušení pracovních povinností

  • Pokud došlo ke škodě z nedbalosti, tedy zaměstnanec například omylem nabourá firemní auto, může firma požadovat náhradu škody až ve výši 4,5násobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance. V praxi je však často 4,5násobek průměrného měsíčního výdělku na pokrytí zásadnější škody málo. I pro zaměstnavatele je proto lepší, pokud jde krytí z pojistky a ne z kapsy zaměstnance – viz dále.
  • Pokud zaměstnanec způsobí několik incidentů, je limit 4,5násobek platu za každý incident – za dva už tedy může zaměstnavatel požadovat 9 platů, za tři 13,5 platu…
  • Pokud zaměstnanec škodu způsobí úmyslně nebo je pod vlivem alkoholu či drog, je odpovědný za celou škodu. Zaměstnavatel má navíc nárok i na ušlý zisk, který mu vznikl v důsledku škody. S úmyslně zaviněnou škodou se Štěpán Švarc ve firmě nesetkává, ovšem s podnapilým zaměstnancem ano. „Jednou přišel dělník do práce trochu unavený a zřejmě měl zkreslené vnímání, protože všechny výrobky, co vyrobil, byly zrcadlově otočené. Měl štěstí, že se jednalo o výjimečnou situaci a škoda nebyla vysoká – takže jsme po něm nic nevymáhali.“
  • Pokud zaměstnanec úmyslně neupozornil na hrozící škodu nebo proti ní nezakročil, ačkoli by tím mohl zabránit vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby se zaměstnanec podílel na náhradě škody – maximálně do trojnásobku platu.

2. Nejedná se o exces

Excesem se zde rozumí incident, kdy zaměstnanec způsobí zaměstnavateli úmyslně škodu, ale není to v rámci práce: například pracovník, který se v noci vloupe do provozovny a vykrade ji. V těchto případech se nepostupuje podle pracovního práva a odpovědnost tedy není omezena žádnými limity.

3. Musí vzniknout škoda, tj. sníží se majetek zaměstnavatele

Škodu buď způsobí zaměstnanec přímo zaměstnavateli (například poškodí stroj na dílně), nebo třetí straně (poškodí vybavení budovy u klienta). V takovém případě za něj zaměstnavatel škodu uhradí a po zaměstnanci ji vymáhá, takže i zde ubyde majetek zaměstnavatele.

Újma může být i nemajetková: způsobí ji třeba zaměstnanec, který za účelem poškození dobrého jména firmy lživě pomlouvá zaměstnavatele na sociálních sítích. Újma se nevyčísluje a nedává k úhradě zaměstnanci, ale je to důvod pro okamžité ukončení pracovního poměru.

4. Existuje příčinná souvislost mezi tím, co zaměstnanec udělal nebo neudělal, a vzniklou škodou

Tedy škoda vznikla následkem porušení pracovních povinností – nejde jen o shodu náhod.

Další oblíbené články pro: Pracující

Kolik vyděláváš? Aneb proč se neumíme bavit o penězích

Kdo za to může?

Zaměstnavatel musí prokázat, že zaměstnanec škodu zavinil. Jako důkaz může sloužit například svědectví kolegů nebo kamerové záznamy. Pro zaměstnavatele je výhodné, pokud může dokázat, že byl zaměstnanec řádně proškolen, a tedy měl vědět, že svým jednáním může způsobit škodu.

Co se týče výše škody, tak se nahrazuje cena obvyklá v době poškození – poslouží dokumenty, jako jsou faktury, ale někdy může být potřeba i znalecký posudek. Pokud škodu způsobilo více zaměstnanců, rozpočítá se výše škody na díly podle míry zavinění.

Pokud zaměstnavatel také porušil své povinnosti, nese část viny a povinnost zaměstnance nahradit škodu se poměrně sníží. Tester Tomáš odcházel z večírku, který se konal v sídle firmy. Cestou se mu podařilo rozbít skleněné dveře u zadního vchodu. „Firma mi nejprve vyčíslila zaplatit 30 tisíc, ale po pár dnech mi z HR oznámili, že nakonec nic platit nemusím – východ se na noc má uzamykat, a kdyby to tak bylo, nemohl bych žádnou škodu způsobit,“ popisuje Tomáš svou zkušenost. Protože zde byla chyba na obou stranách, zaměstnavatel se rozhodl nic nevymáhat navzdory tomu, že byl Tomáš při incidentu prokazatelně pod vlivem.

Jak se škoda nahrazuje

Pokud to lze, zaměstnanec si může vybrat, jaký způsob náhrady škody preferuje:

  • Uvedením v předešlý stav – pokud je to možné,
  • penězi,
  • srážkami ze mzdy (aby ale mohl zaměstnavatel strhávat část mzdy, musí s tím zaměstnanec souhlasit a písemně to potvrdit),
  • je také možné si se zaměstnavatelem dohodnout splátkový kalendář.

Bude se vymáhat?

Teď možná trnete hrůzou, že se nedoplatíte – ale v praxi často škodu za zaměstnance uhradí firma z pojištění. Například marketingový specialista Martin zlomil závoru v podzemní garáži firmy. Nevěděl to, dokud mu nepřišel kamerový záznam a nebyl pozván k vysvětlení na HR. Tam mu jen doporučili, ať si dává příště pozor, a nic nevymáhali. Manažer Marek si několikrát nalil do počítače kávu, firma mu ho (zatím) vždy opravila na svoje náklady.

Takzvaná „pojistka na blbost“, kterou si firmy platí, se oficiálně jmenuje pojištění odpovědnosti zaměstnanců za škody a nejenže chrání zaměstnance, ale řeší také to, že 4,5násobek mzdy by často na pokrytí škody nestačil. Také pokud zaměstnanec způsobí škodu třetí straně, zaměstnavatel za něj musí uhradit škodu celou, avšak vymáhat od něj může pouze 4,5násobek platu.

Iva Fantyšová, ředitelka pro personalistiku v českobudějovické strojírenské firmě Motor Jikov, potvrzuje, že ne vždy škodu vymáhají. „Za zaměstnance hradíme škodu, pokud se stane jednou za čas. Měli jsme tu ale i experta, který něco poškodil třikrát za měsíc. To už jsme po něm začali požadovat spoluúčast – podepsali jsme dohodu, že se mu bude částka postupně strhávat ze mzdy.“

Dokazování, projednávání a vymáhání škody může být zdlouhavý a náročný proces. I proto bývá jednodušší škodu pokrýt z pojistky. „Pokud jde o velké firmy, jako je ta naše, do každého takového případu vstupují odborové organizace – v kolektivní smlouvě bývá, že se odborová organizace účastní podobných jednání, aby zaměstnance ochránila před nespravedlivým jednáním ze strany firmy – což celý proces ještě více komplikuje,“ říká Iva Fantyšová.

I firma Štěpána Švarce zpravidla po zaměstnancích nic nevymáhá. Je to jednodušší i pro dokazování, kdo škodu zavinil. „Takhle se vždy viník přizná, ale pokud bychom zavedli postihy a hledali viníky, je jasné, že by najednou nikdo nic nevěděl,“ vysvětluje.

Odpuštění škody ale nemusí být vždy projevem dobré vůle, který zaměstnavateli zlepší karmu. Jednatelé totiž musí firmu řídit s péčí řádného hospodáře, a pokud se incidenty negativně promítnou do zisků firmy, může to být problém.

Raději se pojistit „na blbost“

„Na blbost“ se může připojistit i zaměstnanec sám (pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu). Toto pojištění nabízí mnoho pojišťoven, podmínky se u každé liší, takže je potřeba si je prostudovat a vybrat to, které pokrývá přesně to, čeho se obáváte. Někdy tyto pojistky nabízejí i banky zdarma k jiným produktům. Pokud obsluhujete drahé stroje nebo třeba pracujete s velkou finanční hotovostí, možná to bude dobrý nápad.

Zaměstnavatel nemůže zaměstnanci nařídit, aby si pojistku sjednal. Pokud je ale takový požadavek v pracovní smlouvě a zaměstnanec ji podepíše, dává tím najevo, že s tím souhlasí, a poté je povinen si ji zařídit.

Trochu jiná pravidla pro manko a ztrátu věcí

Chybí-li nějaký ten tisíc v kase nebo pár kusů zboží na skladě, jedná se o schodek na svěřených hodnotách (tj. na hotovosti, ceninách, zboží, zásobách apod.) neboli manko. Pro něj nastavuje zákoník práce trochu jiná pravidla.

Hodnoty mohou být zaměstnanci svěřeny na písemné potvrzení (tzv. hmotná odpovědnost). Schodek neboli škodu na těchto hodnotách pak zaměstnanec hradí v plné výši. Například pokud prodavači chybí v kase určitá částka, musí ji doplatit, i kdyby to byl 10násobek jeho platu. Zaměstnavatel navíc nemusí zaměstnanci dokazovat zavinění. Pokud je za schodek zodpovědných více zaměstnanců, rozpočítá se podíl každého z nich na škodě podle výdělků; podíl vedoucího a jeho zástupce se započítává v dvojnásobné výši.

Stejná pravidla platí i pro ztrátu svěřené věci vydané na potvrzení, jako jsou pracovní nástroje, elektronika apod. V případě věci hodnotnější než 50 000 Kč je nutné se zaměstnancem uzavřít dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí. I zde zaměstnanec hradí škodu v plné výši.

Bohaté zkušenosti se schodky má letuška Jana. „Hodně mých kolegů doplácí za manka v prodeji v letadle. Pokud by to nezaplatili, zrušil by jim dodavatel přístup do prodejního terminálu a tím pádem by nemohli plnit svoje pracovní povinnosti – tedy prodávat na palubě letadla.“

Jana dlouhá léta pracovala i v restauracích, kde naopak nikdy nic nehradila: „V restauracích jsem většinou pracovala bez smlouvy, takže jsem nebyla povinna hradit nic. A i když to bylo se smlouvou, kupodivu jsem nikde nedostala podepsat hmotnou odpovědnost – takže bych stejně nic neplatila.“

Co můžu dělat, když nesouhlasím s tím, že jsem zavinil škodu nebo s výší škody?

Můžete si vyžádat kamerové záznamy, pokud existují. Ohledně výše škody může pomoci znalecký posudek, který určí hodnotu věci v okamžiku poškození a výši škody.

Pokud nesouhlasíte s tím, že jste škodu způsobili nebo kolik vám zaměstnavatel vyměřil, není ještě nic ztraceno. „Pokud má zaměstnanec za to, že za škodu neodpovídá, může písemně – to je důležité – vysvětlit situaci vedoucímu. Když nijak nereaguje, je možné podat oficiální stížnost na vedení společnosti, že s ním situaci nikdo neprobral. Může také dát podnět na Státní úřad inspekce práce, který následně může za takové jednání zaměstnavateli vyměřit pokutu až 400 000 Kč,“ vysvětluje advokátka Klára Valentová.

Pokud zaměstnanec škodu odmítá zaplatit, bude se s ním zaměstnavatel muset soudit. Není totiž možné zaměstnanci škodu strhnout z platu bez jeho souhlasu.

Foto: Welcome to the Jungle

Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.

  • Přidat mezi oblíbené
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku
  • Sdílet na LinkedInu

Související obsah

Nejnovější články

Umíte kolegům aktivně naslouchat?

Naučte se naslouchat, jde to! Přinášíme vám několik rad, jak se naučit aktivně naslouchat a díky tomu komunikovat efektivněji.

Sledujte nás!

Dostávejte rady a informace o společnostech, které hledají zaměstnance, každý týden přímo do vašeho inboxu.

Odhlásit se můžete kdykoli, slibujeme, že vás nebudeme obtěžovat. Chcete-li se dozvědět více o našich zásadách ochrany údajů klikněte sem

A na našich sociálních sítích: