Pod nadvládou FOPO: Jak se zbavit strachu z názoru ostatních
02. 11. 2023 - aktualizováno 02. 11. 2023
5 min.
Externí redaktorka
Co když se mi vysmějí? Nebudou mě mít ostatní za blázna? Můj názor nebude nikoho zajímat… Honí se i vám hlavou tyhle věty, když uvažujete o tom, že změníte práci, požádáte o zvýšení platu, nebo třeba chcete šéfovi předložit návrh na nový projekt? Pak jste se i vy stali obětí FOPO – strachu z názoru ostatních (fear of people’s opinion). Zkratka, kterou jste možná ještě neslyšeli, popisuje problém starý jako lidstvo samo. Co kdybyste ale tenhle strach dokázali potlačit a zadupat do země? Změnil by se váš život k lepšímu? S největší pravděpodobností ano…
Pojďme se tedy společně s psychoterapeutkou Zuzanou Hanákovou podívat na to, jak strachu z toho, co si o nás myslí ostatní, zatnout tipec a nechat promluvit tu odvážnou stránku, která jde za svými sny a hájí svoje názory.
Když vás strach z názoru ostatních začne brzdit
Tak schválně. Kolikrát jste v práci na meetingu zůstali ticho nebo neudělali něco jenom proto, že jste měli strach, co si o vás pomyslí kolegové nebo manažer? Že jste si nějakou takovou situaci vybavili? A ne jednu? Nejste v tom ani náhodou sami! Nám lidem je totiž naprosto přirozené dychtit po společenském uznání a přijetí – už od prvních lovců mamutů a kmenových uskupení.
„Názor ostatních nebereme jen jako názor, tzn. subjektivní pohled na danou věc/chování/osobu/situaci. Bereme si ho osobně a máme tím pádem strach z hodnocení nás samých – ze špatného hodnocení. A proč? Protože někde uvnitř nás existuje velká touha být přijímaný,“ vysvětluje Zuzana Hanáková s tím, že v takových chvílích máme strach, že hodnocení naší osoby může zapříčinit, že nebudeme přijímaní. A to bez rozdílu, jestli je to v práci, v rodině nebo mezi známými.
Na rozdíl od našich pravěkých předků ale oplýváme zásadní výhodou – dokážeme strach poznat, pochopit a pracovat s ním. Ptáte se jak? Skvělá otázka!
Uvědomte si, že většina lidí vás vůbec neřeší
Udělali jste v práci chybu a máte pocit, že kolegové neřeší nic jiného než vás a za zády se vám smějí? Anebo se chystáte na pohovor, ale bojíte se toho, že se ztrapníte a historka se roznese po celé firmě? Podle Zuzany Hanákové je potřeba si uvědomit, že lidé se o nás nezajímají tak moc, jak si často myslíme a představujeme v našich hlavách. Naopak, lidé řeší vždy primárně sebe a svoje naplnění potřeb.
O tom se přesvědčila i spisovatelka Leah Coxová v průzkumu, když se postavila na rušnou londýnskou ulici s cedulí, na které stálo: Jak často ti strach z toho, co si myslí ostatní lidé, zabrání něco udělat? Samotnou ji překvapilo, kolik lidí se jí přiznalo, že je strach v jejich životě zásadně ovlivňuje. Z průzkumu však mimo to vyšlo, že většině lidí je úplně jedno, jak se ostatní chovají nebo jak vypadají, protože se soustředí převážně na sebe. Tuto skutečnost potvrdily i studie, podle kterých neustále přeceňujeme, kolik si toho lidé o nás a našich selháních myslí, což vede k horší kvalitě života.
„Primární je si uvědomit, že já to mám stejně. Což je pro mnoho lidí těžké. Často proto, že si vyhodnotí, že by pak byli sobci, a být sobec je přece špatné. Když tohle u sebe uvidím, pak můžu lépe porozumět ostatním a učit se na jejich názory nereagovat,“ radí Zuzana, kde je nejlepší při práci s tzv. FOPO začít.
Dokážete se odosobnit?
Jeden z nejúčinnějších způsobů, jak se se strachem z názoru ostatních rozloučit, je metoda odosobnění se. „To znamená naučit se přijmout názor, ale neztotožnit se s ním, že takový nebo taková skutečně jsem. A mohu to dál zkoumat – jestli na tom, co jsem dostala za názor, může něco být, ale nemusím to brát jako dogma. Tohle téma je pak silně provázané s tématem sebehodnoty.“ Podle Zuzany je to právě sebehodnota, na které nejčastěji závisí to, jak moc je pro nás jakákoliv kritika ohrožující.
Z dlouhodobého hlediska bychom se tak měli učit ocenit sami sebe a přijmout se se vším, co k nám patří. A to včetně všech nedokonalostí. „Naučte se přijímat chyby bez hodnocení a nálepkování špatně/dobře. Je to o přerámování našich přesvědčení. Když totiž přijmete, že jste nedokonalí, že chybovat je přirozenost žití, pak jakýkoliv názor nebo zpětnou vazbu můžete slyšet a přijmout. Neohrozí vás.“ To nás přivádí k dalšímu bodu…
Myslete na to, že chyby dělají všichni
Krom přijetí faktu, že na chybování jako takovém není nic špatného, si uvědomte, že chybují všichni. Každý, kdo o vás mluvil špatně kvůli nějaké vaší chybě, sám někdy chyboval. A to můžeme říct se stoprocentní jistotou. Je třeba také dodat, že chyby mohou být v práci i osobních vztazích důležitou součástí osobního růstu. Ne nadarmo se ostatně říká, že chybami se člověk učí. Osobnost, kterou jste dnes, vznikla proto, že jste dělali chyby, analyzovali je a poučili se z nich. Odborníci také dodávají, že ze sociálně-psychologického hlediska mají lidé tendenci soucítit s těmi, kteří dělají drobné chyby a dokážou si je přiznat. Třeba vás právě tohle může uklidnit, že zrovna vaše chyby vás s ostatními naopak sblíží.
Ujasněte si své životní hodnoty
Jak zmiňuje Zuzana Hanáková, sebehodnota je z dlouhodobého hlediska základ. Zásadním krokem k tomu, abyste ji pevně vybudovali a zároveň se méně báli názorů ostatních, je jasná představa o tom, kým vlastně jste.
„Odpoutat se od strachu z názoru ostatních můžete v momentě, kdy se začnete poutat k sobě. Když začnete být zdrojem vlastní sebehodnoty. Když uvěříte tomu, že nepotřebujete být dostateční, až vám to druzí řeknou. Dostateční už jste teď – jen nejste dokonalí. Když jste závislí – připoutaní k tomu, co si o vás myslí ostatní, pak jakýkoliv názor je v podstatě ohrožením a může vás velmi rozkolísat. Děláte pak to, co chtějí druzí, a ztrácíte sami sebe.“
Bude vám na tom záležet i za rok?
Winston Churchill jednou řekl: „Když se ohlédnu na všechny ty starosti, vzpomenu si na příběh starého muže, který na smrtelné posteli přiznal, že měl v životě spoustu problémů, z nichž většina se nikdy nestala.“ Tento citát je důkazem toho, že hodně času trávíme přemýšlením a obavami o věcech, které se buďto vůbec nikdy nestanou, nebo nás později nebudou zajímat.
Tuto myšlenku více rozvinula spisovatelka a mentorka Michelle D’Avellaová. Ta se v situacích, kdy má strach z názoru ostatních, ptá sama sebe, jestli jí na tom bude opravdu záležet, až bude na smrtelné posteli. Jak sama říká, v devadesáti devíti procentech případů zní odpověď ne. A dodává: „Nikdy si nikdo na smrtelné posteli neřekl: Člověče, tak moc bych si přál, abych se na tom pohovoru nepřeřekl. Anebo: Zajímalo by mě, proč mě na tom večírku v době, kdy mi bylo 22 let, nikdo nepochválil.“
Zeptejte se sami sebe na nejlepší a nejhorší možný scénář
Lidi, kteří mají strach z názoru ostatních, velmi často spojuje to, že příčinu strachu vidí v tom nejhorším možném světle a vnímají ji téměř jako konec světa. V tomto případě vám může pomoct, když si v hlavě představíte ten nejhorší možný scénář, ale zároveň si představíte i ten nejlepší, jaký může nastat. Poté si zodpovězte následující otázku: Stojí za to riskovat nejhorší scénář, abyste dosáhli nejlepšího scénáře? Pokud ano, pak se rozhodně nenechejte brzdit strachem.
Řekněme, že jste nespokojení se svým platem a chcete zajít za nadřízeným a požádat ho o zvýšení. Co nejhoršího se může stát? Nadřízený vám peníze nepřidá, ale naopak vám přidá práci. A nejlepší možný scénář? Nadřízený vám zvýší plat, uzná, že jste nepostradatelným členem týmu, a nabídne vám lepší pozici. To možná za překonání strachu stojí, co myslíte?
Co si z toho odnést?
Víte, kdo je vaším největším kritikem? Možná už správně tušíte, že jím jste vy sami. Je velmi pravděpodobné, a studie to dokazují, že se posuzujete mnohem přísněji, než jak vás hodnotí okolí. Někdy může být samozřejmě konstruktivní kritika užitečná a stojí za to, abyste si ji vyslechli. Starost o to, co si o vás myslí ostatní, však většinou produktivní není. Negativní komentáře okolí o vás a vaší hodnotě navíc nic nevypovídají.
Foto: Thomas Decamps for Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.
Další inspirace: Psychika & zdraví
Adopce domácího mazlíčka nebo zotavení z kocoviny. Neobvyklé typy placeného volna
Máte na práci nejraději placenou dovolenou? Pak vás tyto netradiční formy placeného volna jistě osloví.
03. 4. 2024
Dodejte si sebevědomí: 12 znamení, že odvádíte dobrou práci
Jste zvědaví, jestli se vám v práci daří, ale nevíte, jak to zjistit? Hledejte některé z 12 znamení, která nelžou!
27. 2. 2024
Jak vytěžit to nejlepší ze špatného hodnocení
Jen 15 % zaměstnanců tvrdí, že je hodnocení motivuje ke zlepšení. Jak se tedy naučit přebrat konstruktivní kritiku jako podnět k růstu? Jde to?
21. 2. 2024
Lenost není hřích, je to varovný signál
Lidem se dneska nechce pracovat. Ti mladí jsou hrozně líní. Nikdo si neváží práce! Anebo ne? Je načase se podívat domnělé lenosti na zoubek.
21. 12. 2023
Toxická produktivita aneb proč se přestat chválit za všechnu tu práci přesčas
Ať už je to práce po večerech nebo o dovolené, nálepka neustále produktivního člověka může snadno vyblednout.
31. 10. 2023
Zpravodaj, který stojí za to
Chcete držet krok s nejnovějšími články? Dvakrát týdně můžete do své poštovní schránky dostávat zajímavé příběhy, nabídky na práce a další tipy.
Hledáte svou další pracovní příležitost?
Více než 200 000 kandidátů našlo práci s Welcome to the Jungle
Prozkoumat pracovní místa