Jak si zvýšit pracovní sebevědomí

20. 12. 2022 - aktualizováno 20. 12. 2022

6 min.

Jak si zvýšit pracovní sebevědomí

Už jste se někdy přistihli při myšlence „v téhle firmě se nikdy neprosadím“ nebo „moje práce nestojí za nic, jsem beznadějný případ“? Pokud ano, nejste žádnou výjimkou. Jen málo lidí může říct, že o sobě a své práci nikdy nepochybovali. Pravda ale je, že nedostatek sebevědomí se na pracovišti může stát skutečnou překážkou, která vám brání využít příležitosti a dosáhnout kýženého ocenění. Z čeho tahle lidská nejistota pramení? A jak proti ní můžeme bojovat?

Příčiny nedostatku sebevědomí

Francouzský psychiatr Frédéric Fanget, autor psychologické příručky na téma sebevědomí, tvrdí, že každý z nás je schopen překonat pocit vlastní méněcennosti. Tento odborník na základě své mnohaleté psychiatrické praxe vysvětluje, že „sebevědomí je víc než jen jeden z mnoha dílků velké skládačky našeho mentálního nastavení. Je to ústřední bod pyramidy, jejíž základnu tvoří sebeúcta – tu v sobě vytváříme od raného dětství – a jejíž vrcholek se externě projevuje sebejistotou. Proto je sebevědomí klíčovou součástí naší osobnosti. Když ho máme málo, naše osobnost trpí.“

Sebevědomí lze definovat jako odraz toho, co si daná osoba myslí o vlastní způsobilosti reagovat v konkrétní situaci. Vychází tedy z přesvědčení a předsudků, které má jedinec sám vůči sobě. Naše vlastní dojmy se ale nemusejí vždy zakládat na pravdě a mohou nám bránit v osobnostním rozvoji.

Negativní hodnocení sebe sama nevzniká jen na základě předchozích zkušeností – zejména neúspěchů –, ale také na základě toho, jak naše vzory, jako jsou rodiče či učitelé, na tyto neúspěchy reagují. A co je ještě důležitější, také se zakládá na tom, jak jsme tyto neúspěchy či kritiku sami dokázali přijímat. Uveďme příklad: Když jste dostali špatnou známku, vyslechli jste si poznámky typu „teď jsi mě opravdu zklamal/a“, nebo vás někdo spíš přiměl se zamyslet nad tím, že je to pro vás příležitost ke zlepšení? Je to tak, kritické poznámky na adresu něčích schopností a dovedností jako „tohle ti vážně nejde“ a „ty se to snad nikdy nenaučíš“ přikrmují negativní sebehodnocení tak dlouho, dokud nepřevezme naprostou nadvládu nad činy.

Sebevědomí proto klesá níž a níž a často se naopak začnou objevovat sebekritické myšlenky typu „nedokážu to…“ nebo „nikdy nebudu dost dobrý/á“ nebo „potřebuji cítit uznání druhých“. Když se vaše myšlenky budou nějakou dobu ubírat tímto negativním směrem, budou čím dál víc nahlodávat vaši schopnost plně využít svůj potenciál.

Nízké sebevědomí se sice může projevovat jen v jedné oblasti vašeho života, jako je například zaměstnání, ale častěji ovlivňuje více věcí najednou. Lidé s nízkým sebevědomím mívají často problémy si věřit v širším slova smyslu. Takový je případ Karolíny (28), projektové manažerky, která říká: „Všimla jsem si, že nedostatkem sebevědomí netrpím jen v práci, ale v mnoha dalších aspektech svého života.“

Nedostatek sebevědomí: jaké jsou jeho důsledky?

Malé sebevědomí vyvolává negativní emoce. Mezi ně patří například strach (například z toho, že selžete nebo že vás někdo nebude mít rád), vina (pocit provinění, když věci nejdou tak, jak byste chtěli), stud nebo pocit osamělosti. Tyhle emoce jsou příčinou vzniku myšlenek jako „jsem k ničemu“ nebo „zase jsem to nezvládl/a“. A tyhle myšlenky zase ovlivňují vaše celkové chování. Když například pociťujete strach, začnete přijímat defenzivní vzorce chování – všechno se třeba budete snažit předem naplánovat do nejmenších detailů, jak se budete snažit ze svého každodenního života eliminovat veškeré neočekávané situace.

Jaký to může mít vliv na vaši kariéru?

Nedostatek sebevědomí v práci může vést k opakovaným neúspěchům nebo sociálnímu vyloučení, což může bránit vašemu profesnímu rozvoji. Budete-li se bát pouštět do nových projektů a úkolů, protože si připadáte nezpůsobilí, jen těžko se budete posouvat kupředu. To se přesně stalo Karolíně v jejím posledním zaměstnání: „Každá nová příležitost, která se přede mnou otevírala a mohla mé kariéře jen pomoci, mi připadala nad moje síly, a tak jsem ji vždy odmítla,“ říká. „Při prvním celkovém hodnocení výkonu na konci roku moje vedoucí upozornila, že mám nedostatek sebevědomí. Řekla, že nejsem dost odvážná a že bych se měla méně bát a jít občas do rizika. Tehdy jsem si uvědomila, že mít víc sebevědomí, kde jsem mohla dneska být. Malé sebevědomí mě brzdilo v rozletu.“

Nedostatek sebevědomí může vyvolávat pocit frustrace nebo dokonce vztek, protože vám brání v tom, co byste mohli nebo chtěli dokázat. Je to pořádně začarovaný kruh: neúspěchy způsobené malým sebevědomím se sčítají a jenom tak zvyšují základní problém, protože výše sebevědomí je úzce propojena se strachem ze selhání. Možná si myslíte, že když se vyhnete potenciálnímu neúspěchu, protože se prostě do daného úkolu vůbec nepustíte, tak si ušetříte mnoho starostí. Ale také tím budete ušetřeni případného úspěchu, který by vám mohl to sebevědomí zvednout. Čím víc se tedy budete nějakému tématu nebo činu vyhýbat, místo abyste se k němu postavili čelem, tím větší to pro vás bude strašák.

Chybí-li vám sebevědomí v pracovní sféře, pak hrozí, že si trvale osvojíte úhybné manévry. Kvůli nim pak častěji přehlédnete naskytnuté příležitosti, jako je mluvení na veřejnosti, zpracování citlivých informací, návrh vysněného projektu nebo prosazení vlastního názoru. Tato nejistota vám může pořádně uškodit i během přijímacího řízení, hlavně v momentě, kdy se máte budoucímu zaměstnavateli „prodat“. Neopouštíte kvůli ní svou komfortní zónu a nevyužíváte nových příležitostí, které se vám nabízejí.

Existuje „lék“ na malé sebevědomí?

Dobrou zprávou je, že malé sebevědomí nemusí být konečné a neměnné, je to spíš momentální stav vaší mysli, na kterém se dá zapracovat. S tím vám může významně pomoci koučink nebo psychoterapie, ale existují také různé techniky, díky kterým si můžete pomaloučku polehoučku zvyšovat sebevědomí sami. Tady jsou některé z nich.

1. Naučte se (vzpomeňte si), jak na sebe nebýt tak přísný/á

Jak bylo řečeno na začátku, naše vlastní přesvědčení a předsudky mohou za mizerné mínění, které o sobě máme. Trvale nás totiž utvrzují v pocitu nespokojenosti s vlastní osobou. Je proto klíčové naučit se (vzpomenout si), jak vést laskavější a pozitivnější vnitřní monolog. Přestaňte se například kritizovat pokaždé, když se vám něco jen vzdáleně nepodaří. Místo instinktivní reakce typu „jsem úplný idiot“ nebo „no, nic jiného se ani nedalo čekat“ se uklidněte a zkuste myslet pozitivněji. Představte si, že by před vámi o sobě takhle mluvil někdo, koho máte rádi. Pravděpodobně byste té osobě zkusili pomoci získat nový pohled na věc a podobné řeči byste jí zakázali. No a totéž musíte udělat i sami pro sebe. Často se stává, že máme větší pochopení pro ostatní než pro sebe samé.

2. Uvědomte si své silné stránky a upřímně vyhodnoťte ty slabé

Nemusíte být dokonalí, abyste si zasloužili chválu nebo lásku, stačí jen lépe poznat sebe sama. Zjistit, jaké máte schopnosti a kde jsou jejich hranice, vám pomůže upevnit sebedůvěru, případně ji vybudovat. Můžete si proto zkusit co nejobjektivněji sepsat své silné i slabé stránky. Prospěšné může být i sepsání všech komplimentů, které jste na svou adresu slyšeli od ostatních. Lidé s malým sebevědomím mají totiž tendenci myslet jen na to negativní a ignorují všechna pozitiva, na která upozorní druzí. Když si sepíšete jak pozitiva, tak negativa, dostanete daleko přesnější obrázek.

3. Zavzpomínejte na své staré úspěchy

Když vám chybí sebevědomí, je často těžké si vzpomenout na doby, kdy se vám dařilo. V důsledku toho o sobě neustále pochybujete. Ale zkuste se ohlédnout do minulosti na svá předešlá vítězství – uvidíte, že jste tehdy prokázali schopnosti, o kterých ani netušíte, že je máte. Udělat si seznam všeho, co jste za poslední měsíce dokázali, může být navíc zajímavé cvičení samo o sobě. Třeba si totiž najednou uvědomíte, co všechno se vám už povedlo, ale na co jste zapomněli nebo nad tím mávli rukou.

Čísla nelžou, proto je nejlepší si to spočítat: „Za poslední tři měsíce jsem splnila plán náborů nových zaměstnanců: mám šest projektantů a čtyři projektové manažery atd.“ Karolína se například začala dvakrát měsíčně scházet se svou vedoucí a provádět průběžná hodnocení – to jí pomohlo si uvědomit, čeho všeho dosáhla a v čem je skutečně dobrá. „Díky těm poradám jsem zjistila, že toho vlastně docela dost zvládám. Když se nad svou dosavadní prací pokaždé takhle zpětně zamyslím, vidím najednou dosažený pokrok a výsledky a trochu mi to zvyšuje sebevědomí.“

4. Zapracujte na svých silných stránkách

Karolína dostala od své vedoucí následující radu: „Vyber si jednu nebo dvě oblasti, které tě zajímají, a věnuj se jim – načti si o nich, vzdělávej se. Nemusíš o nich vědět úplně všechno, ale tvůj výkon v těchto oblastech se nesrovnatelně zlepší.“ Jak řekla, tak Karolína udělala. „Díky téhle radě jsem si udělala čas na to, abych se stala odbornicí na některá témata, a zjistila jsem, že je najednou snazší si důvěřovat a mluvit o tom, čemu rozumím,“ potvrzuje.

Skutečně, pracujte na svých silných stránkách, a budete se cítit sebevědomější, protože odpadne pocit nejistoty a nezpůsobilosti.

5. Nebojte se o tom mluvit a zeptat se na radu

Mluvit o osobních problémech může být těžké, protože to z naší strany vyžaduje otevřenost a zranitelnost. Ale pokud na sobě budete pracovat s pomocí profesionála, jako je například psycholog, terapeut nebo kouč, pomůže vám to překonat vlastní pochybnosti a zvýšit si sebevědomí. Hodně může pomoci také chápavé vedení firmy – jejich porozumění vám může výrazně usnadnit rozvíjení pocitu sebedůvěry.

Sebevědomí, hlavně to v práci, je oříšek, který se v určité fázi života snaží rozlousknout asi každý z nás. Jestli se s ním potýkáte po nějakém kariérním zaškobrtnutí, například jestli vás zrovna vyhodili nebo si nemůžete najít práci, může to mít vliv i na váš každodenní život. Vězte ale, že nemusíte mít trvalé následky. Sebevědomí si můžete vždycky (zase) zvýšit.

Karolína, která se s námi podělila o své zkušenosti pro tento článek, se ve své tehdejší firmě chopila šance a začala na pracovním sebevědomí pracovat. Později se konečně dokázala odhodlat a začít pracovat na volné noze „na něčem, co mi bylo blízké a v čem jsem viděla opravdový smysl. Všechno, čím jsem si prošla, i mé pochybnosti o sobě samé, byly nakonec tím důvodem, proč jsem se do toho pustila.“ Proč si tedy z Karolíny nevzít příklad a nezačít si trochu věřit? Na to není nikdy pozdě.

Přeložila Barbora Stolínová
Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.

Probíraná témata