Chci se kariérně posunout, ale nechci vést lidi. Co teď?

10. 2. 2021

6 min.

Chci se kariérně posunout, ale nechci vést lidi. Co teď?
autor
Matěj Moravec

Absolvent FSV a FF Univerzity Karlovy v Praze, věnuje se copywritingu a překladům a soustředí se na oblasti obchodu, marketingu a projektového řízení.

Téměř každý se chce v zaměstnání kariérně rozvíjet. Podle šetření společnosti mBlue je nemožnost kariérního růstu nejčastějším důvodem dobrovolného odchodu ze zaměstnání a dle výzkumu společnosti Randstad hraje u 43 % mileniálů vidina kariérního růstu zásadní roli v jejich požadavcích na pracovní uplatnění. Řada z nás si asi pod pojmem „povýšení“ představí přesun do manažerské role. Co když ale z nějakého důvodu nechcete vést lidi? Co když k tomu nemáte potřebné soft skills nebo na sebe nechcete brát zodpovědnost za práci ostatních? V tomto článku vám ukážeme, že i tak máte řadu možností, jak se kariérně i osobně rozvíjet, aniž byste museli přecházet k jinému zaměstnavateli.

Postava vedoucího hraje zcela klíčovou roli v efektivitě týmu i ve spokojenosti jeho členů. Podle studie společnosti Gallup je motivace pracovníků ze 70 % ovlivněna právě osobností jejich nadřízeného. Být dobrým manažerem se dá částečně naučit, ale zčásti musí mít daný člověk na vedení lidí od přírody talent. Manažerský post totiž vyžaduje specifické měkké dovednosti. Empatie, trpělivost, vynikající komunikační dovednosti, ochota řešit nepříjemné situace, schopnost naslouchat ostatním a zároveň i jistá asertivita a sebevědomí – to jsou podle Business Insider jenom některé z klíčových vlastností úspěšného leadera.

Ne všichni tak mají dáno do vínku stát se skvělým vedoucím a ne každý taky vedoucím být chce. Někteří lidé si třeba přiznají, že výše zmiňovaných vlastností se jim zkrátka nedostává. Někdo zas nechce převzít zodpovědnost za práci jiných a raději se profiluje sám za sebe. Jiní si pak zcela pragmaticky a pochopitelně rozmyslí, že manažerský post jim za oběti, které by museli nové pozici přinést, zkrátka nestojí. Tak například britská organizace Managementors zjistila, že manažeři v průměru tráví 19 % času na administrativních úkolech a neuvěřitelných 39 % času na jednáních a poradách. A to může být například pro „srdcaře“, který se chce plně věnovat jádru své práce a nezabývat se administrativou, nemyslitelná představa.

Není proto divu, že podle studie obchodní školy Audienca se až 79 % zaměstnanců nechce stát nadřízeným někoho jiného. Pokud i vy z jakýchkoliv důvodů nechcete vést lidi, nevadí. Je několik možností, jak se můžete i přesto kariérně posunout, a přitom nadále zůstat ve stejné firmě.

1. Prohloubení znalostí ve specifickém oboru

Jednou z cest, kterou se můžete vydat, je stát se skutečným expertem ve svém oboru. Tedy soustředit se na specifické hard skills.

Ať už působíte v technickém nebo spíše humanitním oboru, unikátní know-how v určité oblasti z vás může udělat nepostradatelného pracovníka, kterého si bude firma vážit.

Tento přístup zvolila i personalistka Jana, působící v české pobočce nadnárodní IT firmy. „V našem pětičlenném HR týmu jsem se postupně během několika let vyprofilovala jako odbornice na záležitosti okolo najímání cizinců,“ říká Jana. „Protože jsou naši techničtí pracovníci skoro z 30 % cizinci a protože je to poměrně složitá a neustále se měnící problematika, ostatní na mě hodně dají. A agendu zahraničních zaměstnanců mám téměř výhradně na starosti já. I díky tomu jsem si mohla i říci o vyšší plat.“

A jak se tedy stát uznávaným odborníkem a názorovou autoritou v určitém oboru? Podle Forbesu vyžaduje cesta k expertize odhodlání, disciplínu a skutečné nadšení do toho, co děláte. Musíte se zajímat o aktuální dění, neustále se vzdělávat a sledovat nejnovější trendy. A jak uvádí server Entrepreneur, měli byste čerpat inspiraci a nové znalosti třeba i na odborných setkáních nebo konferencích.

V neposlední řadě se zamyslete i nad získáním formálního potvrzení vašich odborných znalostí. Zvažte možnost absolvovat odborné školení nebo získejte certifikát, který je ve vašem oboru uznávaný a který doloží vaše znalosti a dovednosti.

2. Posun na pozici stratéga nebo metodika

Další možností je stát se ve vaší firmě nebo týmu stratégem, případně se zaměřit na vývoj nových interních metod a procesů. Tento postup vyžaduje důvěrnou znalost postupů ve vaší společnosti i bohaté zkušenosti na vaší straně.

Pozice stratéga podle The Strategy Institute vyžaduje analytické myšlení, schopnost strategického plánování a umění vidět věci v celém širším kontextu. To potvrzuje i Cynthia Montgomeryová, profesorka na harvardské obchodní fakultě a autorka knihy The Strategist: Be the Leader Your Business Needs (Stratég: Buďte lídrem, kterého vaše firma potřebuje – v českém překladu zatím nevyšlo): „Být stratégem znamená přemýšlet specifickým způsobem. (…) Zkuste se podívat na svou práci z nadhledu a vnímejte ji jako součást velkého celku. Zhodnoťte všechna propojení a všechny aktivity ve firmě a zeptejte se – míří tyto aktivity ke společnému cíli? Podporují se navzájem? A když se na celou věc podíváte z ještě větší dálky – jak si společnost vede v rámci celého trhu? Nabízí něco navíc?“

Pokud tedy vidíte, že ve vaší společnosti by se daly některé věci dělat jinak, nic vám nebrání jít za nadřízeným s návrhem na úpravy postupů či project flow. Pokud budou vaše argumenty dostatečně přesvědčivé, vedení vám bude naslouchat, protože si je vědomé, že i drobné úpravy procesů mohou v dlouhodobém měřítku ušetřit firmě mnoho výdajů. Tímto způsobem se lze kariérně posunout na pozici, ze které nebudete řídit přímo zaměstnance, ale spíše procesy.

3. Mentoring a školení

V rámci myšlenky „síla je ve sdílení znalostí a ne v jejich hromadění“ se můžete rozhodnout kariérně posunout i tím, že se stanete mentorem méně zkušených kolegů nebo že se chopíte interního školení zaměstnanců.

Mentoringem se většinou myslí zaučování jednotlivce. Mentor pomáhá svému svěřenci s učením i uskutečňováním cílů jeho personálního rozvoje. Hraje i roli jakéhosi ochránce, ale není jeho přímým nadřízeným, spíš osobním koučem.

Interní školení v současné době nabývá na důležitosti. Částečně kvůli tomu, že firmy si chtějí dlouhodobě udržet svoje know-how, a částečně proto, že kvůli často osekaným rozpočtům na vzdělávání zaměstnanců je nízkonákladové interní školení v mnoha případech v současnosti jedinou možností.

Můžete tedy ve firmě zavést buddy program a stát se z pozice zkušeného pracovníka mentorem nováčků. Nebo můžete organizovat interní školení a sdílet svoji expertizu a zkušenosti s ostatními kolegy. Další možností je například ve spolupráci s personálním oddělením vést úvodní školení nově nastoupivších zaměstnanců v rámci onboardingu.

Zajistíte si tak výsadnější postavení ve firmě a pomůžete svým méně zkušeným kolegům, ale nejen to – v rámci školení i mentoringu se od sebe učí obě strany navzájem. Jak uvádí Forbes, díky určité nezkušenosti a novátorskému přístupu svých svěřenců budete na svou práci stále nahlížet z nových úhlů a díky tomu můžete i vy ze školení a mentoringu profesně těžit.

To potvrzuje i Lukáš K., specialista ERP systému v brněnské reklamní agentuře. Za vedením přišel před několika lety s návrhem, že nováčci by měli kromě specifických školení spojených s jejich konkrétní pozicí procházet při nástupu ještě jakýmsi vzdělávacím společným základem, ve kterém by získali základní přehled o fungování používaného IT systému jako celku. „Tato IT školení pro nové pracovníky vedu už tři roky,“ říká Lukáš. „A nováčci mě stejně vždycky překvapí nějakým novým dotazem – proč máme třeba něco nastaveno tak a ne jinak, jednodušeji. A protože systém neustále zdokonalujeme, bereme i tyto poznatky v potaz.“

Pokud ale přemýšlíte o tom, že byste se stali koučem či školitelem, pamatujte, že na tuto roli se nehodí každý. Kromě hluboké znalosti dané problematiky budete k mentorování nebo k vedení školení potřebovat především i vynikající komunikační dovednosti, budete muset dát částečně svoje ego stranou a nesmíte se nad své svěřence nebo kolegy nikdy povyšovat.

4. Změna pozice v rámci firmy

Možností, jak se profesně vyvinout a přitom neopustit stávajícího zaměstnavatele, je posunout se v rámci firmy nikoliv vertikálně, ale horizontálně. Tedy změnit pozici nebo se přesunout do jiného týmu.

K této alternativě můžete po velmi důkladné úvaze přistoupit ve chvíli, kdy vám nemá vaše současná pozice již co nabídnout, když jsou na nové pozici lepší vyhlídky pro další postup a rozvoj nebo když zkrátka zjistíte, že na jiný typ práce se hodíte lépe.

Výhodou takového posunu je fakt, že do nové role vstupujete v rámci firmy, se kterou máte zkušenosti a jejíž postupy znáte. Stejně tak vám nejsou zcela cizí vaši noví kolegové ani firemní kultura a váš start na nové pozici je tak značně ulehčený oproti případu, kdy byste začínali od nuly u nového zaměstnavatele.

Jestliže se dozvíte o zajímavé, nově otevřené pozici ve vaší firmě a rozhodnete se to zkusit, buďte za každou cenu transparentní. Promluvte si nejenom s personalistou, který má nábor na starosti, ale především i se svým současným nadřízeným. Emily Moorová v článku pro GlassDoor ještě nabádá k trpělivosti a k tomu, abyste si o nabízené pozici předem zjistili co možná nejvíce a věděli tak, do čeho jdete – v tomto ohledu je ideální promluvit si i s manažerem týmu, do kterého se chcete přesunout. V každém případě je nutné takové rozhodnutí neuspěchat a především vše vyřešit diplomaticky tak, abyste si u nikoho ve firmě nezkazili reputaci.

Lenka S. strávila pět let v roli asistentky obchodního týmu a řekla si, že je čas se posunout jiným směrem. „Nechtěla jsem odcházet úplně, protože jsme ve firmě měli skvělý kolektiv. Ale po pěti letech na jedné pozici jsem prostě cítila, že je čas na změnu,“ vzpomíná Lenka. „Nejsem obchodní typ a netroufala jsem si na místo prodejce, a tak jsem začala s nadřízenými jednat o přestupu do účetního oddělení. Celý proces nakonec trval skoro rok. Musela jsem projít tříměsíčním intenzivním kurzem, musela se za mě najít náhrada… Ale nakonec vše klaplo a já jsem teď naprosto spokojená.“

U přestupu do jiného týmu je ale nutné se předem zamyslet, jestli je přesun v rámci firmy skutečně tím řešením, které hledáte. Není to spíš tak, že vám nevyhovuje firemní kultura v dané společnosti nebo že nesouhlasíte s jejími hodnotami? Případně je možné, že vás zkrátka nebaví nebo nezajímá obor, ve kterém firma působí? V takovém případě by vám zřejmě žádný přesun v rámci firmy nepomohl a je nutné si upřímně říci, odkud proudí vaše nespokojenost s vaší současnou rolí.

Foto: Welcome to the Jungle

Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.

Probíraná témata
Hledáte svou další pracovní příležitost?

Více než 200 000 kandidátů našlo práci s Welcome to the Jungle

Prozkoumat pracovní místa