Finsku chybí pracovní síly: Do roku 2030 chce přilákat 50 000 cizinců

27. 1. 2023

6 min.

Finsku chybí pracovní síly: Do roku 2030 chce přilákat 50 000 cizinců

Finsko čelí demografické krizi. Řešení vidí v příchodu zahraničních pracovníků. Cílem je zdvojnásobit počet cizinců přicházejících do Finska do roku 2030.

„Pracovat v Helsinkách je skvělý krok pro vaši kariéru. Ale také pro váš život, což uvidíte každý den po skončení pracovní doby. Dostanete tu čas darem. Nic cennějšího není.“ To tedy alespoň tvrdí mladá žena s hispánským přízvukem za jízdy na kole, na procházce v přírodě a na paddleboardu v propagačním videu. Současně vychvaluje kvalitu skandinávského způsobu života. Toto video se začalo loni na podzim šířit na sociálních sítích. Hlavní město Finska je v něm vykresleno jako město „nejmodernějších společností, pracovní kultury založené na spolupráci a klidných rán s minimem dojíždění“.

Právě tyhle slibované výhody přiměly Colina Browna s manželkou a dvěma pubertálními dětmi, aby se pořádně nabalili a vydali se na sever. Tento britský podnikatel a vášnivý veslař už během své kariéry vystřídal rodnou Velkou Británii, USA a Polsko. Následně s rodinou přemýšlel, do které „další země v EU by se přestěhovali“. Dozvěděli se o programu nazvaném 90 Day Finn (Finem na 90 dní), který byl spuštěn v Helsinkách. O co jde? Celkem patnáct podnikatelů, vedoucích pracovníků, vědců a investorů dostane každý rok možnost si na tři měsíce zkusit, jak se žije ve finském hlavním městě. Jaký mají program? Intenzivní networking, individuální projekty, ale také sbírání lesních plodů a objevování místní kuchyně…

Colin v rámci programu strávil ve Finsku srpen, září a listopad 2022. „Jedním z velkých lákadel pro nás byla možnost vyzkoušet si proslulý finský vzdělávací systém,“ vysvětluje, „a poznat, jak se žije mezi nejšťastnějšími obyvateli na světě.“ Finsko si nakonec dobylo srdce celé Brownovy rodiny, která se rozhodla tam zůstat i po skončení programu. Není to výjimečný případ: Program probíhal v letech 2021 a 2022 a ze všech účastníků se jich polovina rozhodla natrvalo usadit ve Finsku, odhaduje organizace Helsinki Partners, která za tímto projektem stojí. Náborová kampaň pro rok 2023 by měla být zahájena během několika následujících týdnů.

Demografická krize

Program 90 Day Finn je jedním z projektů, kterými se Finsko snaží přilákat zahraniční pracovníky. Finsku totiž začínají tikat biologické hodiny. Do roku 2030 chce finská vláda dostat do země o 50 000 cizinců víc, než kolik jich běžně přichází v rámci migrace. Konkrétně to znamená, že ambice finské vlády jsou zdvojnásobit aktuální příliv cizinců. Po roce 2030 chce Finsko každý rok navyšovat počet přistěhovalců o 10 000. „Současně chceme také ztrojnásobit počet zahraničních studentů a zajistit, aby u nás 75 % z nich zůstalo a našlo si tu práci,“ doplňuje Petra Lehtová, pracovnice odboru migrační politiky na ministerstvu ekonomiky a práce.

Je to celkem smělá strategie. Jejím důvodem je demografická krize, kterou tato malá země na severu EU právě zažívá. Situace začíná být alarmující, protože ve Finsku, které má pouhých pět a půl milionu obyvatel, je velmi nízká porodnost (1,4 dítěte na ženu, což je jeden z nejnižších průměrů z EU) a jeho populace stárne. „Počet obyvatel v produktivním věku klesá,“ potvrzuje Petra Lehtová. „Populační růst dnes ve Finsku závisí výhradně na imigraci. Potřebujeme přilákat zahraniční pracovníky, abychom dokázali udržet finskou ekonomiku a společenský model na stávající úrovni.“

Nedostatek pracovníků již zaznamenaly firmy prakticky ve všech odvětvích, konstatuje předseda helsinské obchodní komory Pia Pakarinen. „V našem regionu nahlásilo 71 % podniků nedostatek pracovní síly. Panuje přesvědčení, že tento stav se bude nadále zhoršovat. Firmy mají problém s hledáním pracovníků všech úrovní odbornosti. Chybí nám lidé technického zaměření, v oblasti obchodu, administrativy, IT, technologií, dat… Ten seznam pokračuje dál a dál. Ve veřejném sektoru nejvíce chybí pracovníci ve školkách a také zdravotní sestry.“ Vysoká poptávka po pracovní síle je v průmyslu, stavebnictví a zemědělství. Chybí i řemeslníci.

Urychlení formalit a skvělé zacházení

Vláda proto zavedla tzv. zrychlené migrační řízení. Od června 2022 mají podnikatelé a pracovníci s vysokou kvalifikací možnost získat povolení k pobytu za krátkých 14 dní. Do března 2023 chce navíc Finsko zavést měsíční vyřizovací lhůtu i pro všechny ostatní žadatele.

Bylo dokonce vytvořeno zařízení pro snazší relokaci pracovníků cestujících samostatně či s rodinou, jmenuje se International House Helsinki. Na jednom místě si tak mohou vyřídit všechny formality: povolení k pobytu, osobní identifikační číslo, sociální pojištění, registraci uchazeče o práci„Je to naprosto unikátní způsob, jak shromáždit tolik úředních služeb pod jednou střechou. Myslím, že na světě to nemá obdoby,“ tvrdí pyšně Elina Nurmiová, vedoucí pracovnice pro migraci na helsinském městském úřadě.

Elegantně vyřešené běhání po úřadech nově příchozí hodnotí velmi kladně, stejně jako možnost založení vlastní firmy. „Podnikatelé do Finska nejezdí kvůli velikosti trhu, ale hlavně přijíždějí za kvalitou života, i toho rodinného, kvůli přístupu k vysoce kvalifikovaným pracovníkům, hojně používané angličtině, přístupu na evropský trh a tak dále,“ jmenuje Colin Brown. „Finsko je v porovnání s ostatními zeměmi k podnikatelům vstřícné, chová se k nim jako k VIP. Zakládání firmy je tu snazší a bez stresu. Také se tu následně snadno podniká, protože je to malá země a všichni se tu znají.“

„Zvýšila se má očekávaná délka života“

Finsko může být pyšné na svůj podíl podnikatelských unikátů. Pochází odsud vývojářské týmy Supercell a Rovio (Angry Birds), Avien (data) a doručovací platforma Wolt. Finský svět technologií přilákal i Kalvina Oua, vlastníka Angry Birds Friends. Tento jednačtyřicetiletý bývalý Pařížan ve Finsku vede ve společnosti Rovio tým čtyřiceti lidí, a to už tři roky.

Po osmi letech v Barceloně zatoužil po „klidnějším životě“, chtěl se zbavit stresu. Jeho požadavkům odpovídala skandinávská kultura. „Naše firma má velmi ‚plochou‘ organizační strukturu, minimum hierarchie, vládne tu prostředí otevřené diskuzi. Především je to tu založené na harmonii mezi osobním a pracovním životem. Přesčasy jsou tady vnímány spíše negativně,“ popisuje. Kalvin pracuje od osmi do čtyř, jak je ve Finsku běžné. „Mám díky tomu dost času na sportování, na přátele. Zvýšila se mi i očekávaná délka života!“ dodává. „Existuje tu i jisté riziko. V extrémních případech může tento důraz na osobní život vést u člověka k tomu, že začne pociťovat určitou apatii, až lhostejnost, co se týče práce… Ale celkově vzato je tento přístup pozitivní. Člověk má možnost seberealizace, a i když pracuje méně, neznamená to, že po odchodu z práce mozek přestává pracovat. Když se pak druhý den vrátí do práce, je kreativnější, vidí věci z nové perspektivy.“

„Zvykla jsem si na tu harmonii. Díky tomu, že jsem měla po večerech dost volného času, jsem začala malovat a moje díla jsou právě teď součástí jedné probíhající výstavy,“ souhlasí Anita Kitteryová. Tato 28letá Francouzka přijela do Helsinek na půlroční stáž u evropské agentury pro chemické látky a už tam bydlí čtyři roky. Nyní si dělá doktorát a má finské spolubydlící. Jazykovou bariéru podle svých slov nezažila. „Všichni tu běžně mluví anglicky, což se vážně hodí.“ Všechna velká finská města se navíc snaží usnadnit cizincům situaci tím, že systematicky překládají do angličtiny veškerou agendu městských úřadů.

A co finština? Toť otázka…

Na pracovním trhu však angličtina ne vždycky stačí. Stejně jako v mnoha dalších evropských zemích je nejvíce pracovních sil potřeba ve zdravotnictví, sociálních službách a vzdělávání. A „pro práci ve veřejném sektoru je jednou z podmínek znalost finštiny, protože tam jednáte s lidmi,“ vysvětluje Elina Nurmiová, pracovnice helsinského městského úřadu. Právě teď přicházejí do Helsinek noví filipínští pracovníci v oblasti zdravotně-sociální. Město pro ně připravilo program, díky kterému by se měli aktivně zapojit do praxe „v období od osmi do čtrnácti měsíců“.

Ale bez podobných programů může být hledání práce obtížné. Cécile Kinnunenová je Francouzka a sofroložka. Aktuálně však svou práci ve Finsku dělat nemůže, a to ani v angličtině. „Musím si nechat ověřit diplom a musím prokázat, že ovládám finštinu minimálně na úrovni B1. Musím chodit na jazykové lekce, projít testem… Je to komplikované.“ Jak dále říká: Sice je tu nedostatek pracovních sil, ale zaměstnavatelé stále trvají na tom, že musím mluvit finsky. Jenže finština je vážně těžký jazyk, takže mám s hledáním práce problém.“

Podle nezávislé výzkumné organizace E2 si 39 % cizinců ve Finsku myslí, že se stali obětí diskriminace na pracovním trhu z důvodu cizího jazyka (65 %), národnosti (47 %) a etnického původu (28 %). Malé a střední podniky stále cizince zaměstnávají spíše nerady, přiznává Petra Lehtová z ministerstva ekonomiky a práce: „Vysvětlují nám, že rozdíly ve firemní kultuře jsou příliš velké a že bez finštiny je těžké se obejít.“ Vláda se snaží tyto námitky neutralizovat, a tak nabízí dotace 20 000 eur společnostem, které zaměstnají cizince za účelem prorazit na novém trhu. Tato částka se má v roce 2023 zvýšit na 50 000 eur.

Vyplatí se finské vládě její cílená kampaň? Průměrně ve Finsku vychází „čistá imigrace na 15 000 tisíc osob ročně“, říká Petra Lehtová. „Za poslední rok se tohle číslo zvedlo na 22 000 osob. Už tři roky sledujeme stoupající tendenci.“ Finsko sice čeká ještě dlouhá cesta k cíli, ale na druhou stranu může počítat se „silou svého brandu“, jak říká Petra. „Nabízíme jistotu, čistotu, kvalitu vzdělávání, život v harmonii.“

Je fajn snažit se přilákat nové lidi, „ale nesmíme zapomínat na mezinárodní pracovníky, které tu už máme a kteří nemohou najít práci,“ připomíná Rolle Alho, specialista na trh práce ve výzkumném centru E2. „Zaměstnavatelé by měli být otevřenější vůči kulturním rozdílům.“ Často totiž přijíždějí celé rodiny, přičemž jen jeden z rodičů přijíždí za jistou prací. „Pro druhého člena páru bývá těžké najít práci odpovídající jeho kvalifikaci.“ Tento problém (který se častěji týká žen) si finská vláda uvědomuje, a tak finská města Helsinki, Vantaa a Espoo spustila program pro „manželky“. Jedná se o platformu, která má pomoct partnerkám znovu nastartovat společenský i profesní život. I ony si totiž zaslouží najít své místo na slunci v nové domovině.

Překlad: LexiPro
Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu.

Probíraná témata