Jak skloubit rodičovské a pracovní povinnosti: Inspirace z Nového Zélandu

Inspirace z Nového Zélandu: Jak skloubit rodičovskou a práci

Nový Zéland je možná jen malá zemička na druhé straně světa s pouhými pěti miliony obyvatel, ale určitě jste o ní během koronakrize už slyšeli. Premiérka Jacinda Ardernová dokázala v boji s covidem-19 dosáhnout nevídaných výsledků – za celou dobu pandemie na ostrově na tuto nemoc zemřelo pouze 26 lidí. Dobré vedení státu během krize jen posílilo popularitu této labouristické premiérky a zajistilo jí znovuzvolení v říjnu 2020.

Nový Zéland se však pravidelně objevuje na stránkách novin i z jiného důvodu: je totiž průkopníkem v oblasti práce a rodičovství. Nedávno obletěla svět zpráva, že novozélandský parlament přijal zákon, podle kterého mají právo na placené volno rodiče, kteří se vyrovnávají s potratem. Jacinda Ardernová se přede dvěma lety připojila k hrstce žen, které porodily dítě během svého působení v čele státu. Na Novém Zélandu se také běžně řeší rovnoprávnost mužů a žen, rovnováha mezi pracovním a soukromým životem a čtyřdenní pracovní týden.

Ani Nový Zéland samozřejmě není dokonalý, to zdaleka ne: nezaměstnanost žen je o 10 % vyšší než nezaměstnanost mužů (a pandemie tomuto trendu rozhodně nijak nepomohla) a porodnost tu prudce klesá. Silný tlak na ženy, aby své děti kojily (8 z 10 dětí na Novém Zélandu je plně kojeno), ženám situaci nijak neulehčuje. Přesto se však od Novozélanďanů můžeme mnohému naučit, když dojde na to, jak skloubit pracovní život a rodičovské povinnosti.

Potřebujeme inspirativní osobnosti: Jacinda Ardernová jako důkaz

Na světě není mnoho zemí, které by vedly ženy (ať už v čele státu nebo vlády). V roce 2021 se jednalo o méně než 18 % zemí světa. Ty, které v úřadu navíc porodily dítě, dokážete spočítat na prstech jedné ruky (vlastně se nám podařilo najít jen jednu další, a to Bénazír Bhuttovou z Pákistánu, která porodila v roce 1990). Naopak muži ve funkci se otci stávají tak často, že se ani nevyplatí to počítat. Nikdo nikdy nepochyboval o tom, že by muži měli problém s výkonem svých povinností krátce poté, co se jim narodilo dítě. Když se totiž vysoký představitel stane otcem, zvýší mu to popularitu a v očích voličů vypadá jako zodpovědný muž.

Jacinda Ardernová se vrátila k exponované práci premiérky v srpnu 2018, po šestitýdenní mateřské dovolené. V září 2018 se stala první hlavou státu, která se zúčastnila Valného shromáždění OSN s dítětem. (Když vstupovala za řečnický pultík, předala novozélandská premiérka dítě otci.) Jacinda Ardernová je v mnoha ohledech celosvětovou výjimkou, protože žen v takto vysokém postavení, které by navíc měly malé děti, je velice málo.

Tato progresivní feministka z labouristické strany se zasazuje o řešení pracovní nerovnosti mužů a žen, chudoby, globálního oteplování… Ale také se zasloužila o to, že se rodičovství stalo politickým tématem číslo jedna. Během její vlády bylo přijato několik zásadních zákonů ohledně rodičovství (dva z nich se týkaly mateřských a rodičovských dovolených). Způsob, jakým tato mladá žena a matka vede celý stát, je příkladem pro všechny matky a otce na Novém Zélandu i ve zbytku světa. Nabízí nový pohled na tradiční definici vedení. Ardernová navíc bez ustání vyzdvihuje svého životního partnera a to, jak se zhostil svých otcovských povinností.

Je jedno, jestli jde o politiku nebo o firemní pracoviště, čím větší diverzita pohledů na věc, tím více výhod pro všechny. Všem je jasné, jak důležité je mít inspirativní pracovní vzory. Přesto čerstvé maminky ve vysokých funkcích v podnicích prakticky nenajdete, což jen přiživuje dojem, že mateřství a moc nejdou dohromady. Potřebovali bychom víc takových Jacind Ardernových!

Další oblíbené články pro: Pracující

Ubližují časté změny práce vaší kariéře?

Dlouhodobá podpora feminismu

Není náhoda, že zrovna Novému Zélandu vládne žena (navíc mladá maminka). Jak se říká, každý národ má takovou vládu, jakou si zaslouží! Nový Zéland byl úplně první zemí, kde získaly ženy právo volit, a to v roce 1893, 27 let před USA, 35 let před Velkou Británií, 51 let před Francií a 78 let před Švýcarskem!

Novozélandské sufražetky se na konci 19. století dokázaly rychle a efektivně zorganizovat, získaly si přízeň veřejnosti a prosadily uzákonění práva volit. Nový Zéland byl celkově v britském impériu velkou výjimkou (z historického hlediska si feminismus v koloniích moc dobře nevedl). Guvernér Lord Glasgow podepsal souhlas s volebním zákonem v září 1893 a v listopadu ženy poprvé přišly k volbám. Přibližně v tu samou chvíli se Elizabeth Yatesová stala první starostkou obce Onehunga. Byla to vůbec první žena ve funkci starostky v celém britském impériu.

Historie dodnes opěvuje tyto první feministky, mezi nimiž bychom našli i zástupkyně polynéských a maorských národů, které velkou měrou přispěly k boji za rovnoprávnost. Zmiňme například Ākenehi Tōmoanovou, maorskou feministku (dalo by se říci, že se jednalo o první aktivistku, která bojovala proti intersekcionalitě, tj. mnohonásobné diskriminaci), dále Annu Stoutovou, sufražetku bojující za volební právo žen na Novém Zélandu i ve Velké Británii, Meri Mangakāhiaovou nebo Polly Plumovou. Maorská kultura měla na dění na Novém Zélandu nepopiratelně velký vliv. V maorské společnosti měly ženy silné slovo. Boj za volební právo žen podpořilo mnoho mužských politiků. Dnes má voličská základna na Novém Zélandu více žen než mužů, navíc chodí ženy i více k volbám.

Na pozadí těchto historických událostí vznikla společnost, ve které nejsou ženské hlasy umlčovány, naopak se k nim přidávají ty mužské. Rozmanitost úhlů pohledu se na Novém Zélandu cení. Tuto rozmanitost zajišťují i zástupci domorodých polynéských národů, kteří tu mají své místo v historii (Maorové tvoří přibližně 17 % novozélandského obyvatelstva). Když se moc spravedlivě rozdělí, rodičovství se stane prioritou číslo jedna.

Dozvědět se více o Rovnováha mezi pracovním a osobním životem

Rodičovská dovolená trvá 26 týdnů

V červenci 2020 uzákonil novozélandský parlament právo na placenou rodičovskou dovolenou v délce 26 týdnů (místo dřívějších 22 týdnů). Současně došlo ke zvýšení týdenního příspěvku na rodičovské dovolené (sice jen o 20 dolarů, ale stejně). Rodičovské příspěvky se každoročně zvyšují tak, aby odrážely zvyšování průměrné mzdy (od července 2020 se tak tento příspěvek zvýšil z 585,5 dolaru týdně na 606,46 dolaru týdně).

S nástupem pandemie se pro novozélandskou vládu stala podpora rodičů prioritou číslo jedna. Ministr práce Iain Lees-Galloway prohlásil: „Cílem vlády je poskytnout rodinám i rodičům potřebnou pomoc. Kromě zvýšení placené rodičovské dovolené zavádíme celou řadu opatření, která mají rodičům usnadnit život. Jedná se zejména o zvýšení příspěvků v rámci programu Working for Families a porodného, jehož cílem je podpořit domácnosti, které uvítají nový přírůstek do rodiny.“

Bohužel rodičovských příspěvků využívá jen málo otců (či sekundárních rodičů, hovoříme-li o párech stejného pohlaví).Primární rodič může sice převést část svého nároku na rodičovskou dovolenou na sekundárního rodiče, ale v praxi k tomu moc často nedochází. Proto je dnes otcovská dovolená (a dovolená pro sekundární rodiče) na novozélandské půdě žhavým tématem. Jedna novinářka například napsala: „Povinná otcovská. Proč se v zemi, která zavedla jako první volební právo pro ženy a kterou vede premiérka, zatímco její muž se stará o domácnost, stále bavíme o rodičovské dovolené určené primárně pro ženy?“

Zavedení placeného volna po potratu

Novozélandský parlament schválil v březnu 2021 nový zákon, podle kterého mají rodiče, kteří utrpí potrat, nárok na tři dny volna (to se nevztahuje pouze na matky, ale na oba rodiče). „Aby se člověk vyrovnal s takovou ztrátou, potřebuje čas,“ prohlásila poslankyně labouristické strany Ginny Andersenová. „Zármutek, který následuje po potratu, není žádná nemoc, je to proces truchlení a člověk potřebuje čas, aby se z takové ztráty fyzicky i psychicky vzpamatoval.“

Tento zákon umožňuje prolomit tabu, které toto téma obklopuje, a pohlížet na smrt dítěte v děloze nebo po porodu jako na úmrtí v rodině. Přibližně jedno těhotenství ze čtyř končí potratem a každá třetí žena má s potratem zkušenost. O tom se ale na pracovištích nemluví. Zatímco když vám zemře některý z rodičů, máte nárok na dovolenou a dostává se vám plné podpory od nadřízených i kolegů, potrat se většina lidí snaží utajit a ženy jej maskují nemocenskou. Druhý rodič si nemůže vzít ani tu nemocenskou.

Přijetí „potratového“ zákona na Novém Zélandu si vysloužilo pozornost médií na celém světě, což jen dokazuje, že se nejedná o blesk z čistého nebe. Na základě tohoto zákona si zaslouží úlevu všichni rodiče, včetně rodičů využívajících náhradní matky. *„Doufám, že budeme sice první, ale ne poslední, a že bude více a více zemí přijímat legislativu, která bude nejen spravedlivá, ale také empatická a bude brát v potaz bolest a zármutek rodičů, který doprovází samovolný potrat či porod mrtvého plodu,“* říká Ginny Andersenová.

Teď je na stole čtyřdenní pracovní týden

Čtyřdenní pracovní týden není na Novém Zélandu žádnou novinkou. Společnost Perpetual Guardian jej zavedla v roce 2018, což zaplnilo titulní strany na celém světě. Před nedávnem to byl koncern Unilever, který oznámil, že zavádí čtyřdenní pracovní dobu (bez změny platu). Unilever má na Novém Zélandu celkem 81 zaměstnanců. Čtyřdenní týden spustil v prosinci 2020. Bude-li experiment úspěšný, bude platit nová pracovní doba pro všech 155 000 zaměstnanců společnosti Unilever na celém světě.

Jacinda Ardernová v květnu 2020 vyzvala všechny firmy, aby zavedly čtyřdenní pracovní týden, a tím motivovaly své zaměstnance k produktivitě a zajistily jim lepší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem. (Podle ní by takové opatření mohlo podpořit i cestovní ruch uvnitř země, která se v důsledku pandemie potýká s odlivem zahraničních turistů.) „Vyzývám všechny zaměstnavatele a všechny, kdo to ze své pozice mohou ovlivnit, aby zvážili zavedení čtyřdenního pracovního týdne,“ oznámila.

Společnost Perpetual Guardian, která pracuje čtyři dny v týdnu od roku 2018, vykázala 20% zvýšení produktivity, snížení stresu a zvýšení spokojenosti pracovníků. Pokus přitáhl pozornost celého světa. Zakladatel společnosti po jeho skončení prohlásil, že nezaznamenal „žádné nevýhody“ zkráceného týdne. Novozélandská premiérka je navíc přesvědčena, že kratší pracovní týden umožní rodičům nalézt rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem.

Rodičovství a práce: Nehledejme rovnováhu, hledejme integraci

Často se hovoří o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem. Ale slovo „rovnováha“ naznačuje, že se jedná o dvě samostatné a naprosto odlišné věci, které si navzájem konkurují. Mnoho Novozélanďanů proto usiluje spíše o integraci než o rovnováhu (v angličtině rozlišujeme work-life balance a work-life integration). Jinými slovy, pracovní a soukromé úkony by měly splývat do té míry, že nepůjde rozlišit, co je co (jako tomu bylo u pracovníků na home office během pandemie).

Když vzala Jacinda Ardernová do OSN své tříměsíční dítě, celý svět začal najednou řešit, kudy vede v 21. století hranice mezi pracovními a rodičovskými povinnostmi. Setkáváme se zde s organizací práce, ve které se střetává tzv. produktivní a reprodukční práce, aniž by bylo nutné mezi nimi činit rozdíly. Každý den je kombinací obou z nich: Aby mohl člověk chodit do práce, musí se postarat o sebe a o své děti.

Integrací se rozumí stav, kdy nemusíme svou rodinu ani fyziologické potřeby v práci „schovávat“, protože každý je pánem svého času a může se svobodně rozhodnout, jak si své povinnosti rozdělí v průběhu dne. Tak daleko ovšem ještě nejsou ani na Novém Zélandu (prozatím). Ale alespoň se tam začali ptát na ty správné otázky, které vedou k integraci soukromého a rodinného života a práce.

Překlad: LexiPro
Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu a začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.

  • Přidat mezi oblíbené
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku
  • Sdílet na LinkedInu

Související obsah

Nejnovější články

Sledujte nás!

Dostávejte rady a informace o společnostech, které hledají zaměstnance, každý týden přímo do vašeho inboxu.

Odhlásit se můžete kdykoli, slibujeme, že vás nebudeme obtěžovat. Chcete-li se dozvědět více o našich zásadách ochrany údajů klikněte sem

A na našich sociálních sítích: