Zdraví a práce: Jak (ne)mluvit se zaměstnavatelem o svém zdravotním stavu

26. 10. 2022

6 min.

Zdraví a práce: Jak (ne)mluvit se zaměstnavatelem o svém zdravotním stavu
autor
Matěj Moravec

Absolvent FSV a FF Univerzity Karlovy v Praze, věnuje se copywritingu a překladům a soustředí se na oblasti obchodu, marketingu a projektového řízení.

Otázka, jaké informace na pracovišti sdílet, je ošemetná hlavně u citlivých údajů. A mezi ně patří i zdravotní stav. Někteří nemají problém svým kolegům vyprávět u oběda o svých hemeroidech, zatímco jiní se nesvěří ani s tím, že prochází nějakou těžkou, dlouhodobou nemocí. V tomto článku se zaměříme na pracovně-právní aspekty týkající se informací o zdravotním stavu. Jaké jsou povinnosti a práva zaměstnanců v otázkách zdraví? A kdy je ve vašem zájmu se zaměstnavatelem o svém zdravotním stavu mluvit, přestože to není z právního hlediska nutné?

Obecně platí, že informace o zdravotním stavu patří mezi osobní údaje citlivé povahy, které (až na výjimky) nemusíte se zaměstnavatelem nijak řešit. Přesto, jak v tomto článku uvidíme, existují situace, kdy je pro vás jako pro pracovníka výhodné si se zaměstnavatelem o vaši případných zdravotních komplikacích promluvit. Nejenže tím totiž můžete pomoci vylepšit své pracovní prostředí, ale v extrémních případech vám to může i zachránit život.

Základní právní rámec

V české legislativě se otázce zpracování osobních údajů na pracovišti věnuje zákoník práce a zákon o ochraně osobních údajů. Ten zakazuje zaměstnavateli zjišťovat, shromažďovat a evidovat určité osobní údaje zaměstnanců, které nemají souvislost s jejich výkonem zaměstnání. Mezi těmito osobními údaji pak zaujímají speciální postavení tzv. citlivé údaje, mezi které se řadí právě i zdravotní stav pracovníka. Případné zpracování citlivých údajů by mohlo vést k porušení základních lidských práv na ochranu osobnosti nebo k diskriminaci, a proto se na citlivé údaje vztahují přísnější pravidla než na ostatní osobní údaje.

Zdravotní stav pracovníka vždy posuzuje lékař

V praxi to tedy znamená, že zaměstnavatel nemá právo zjišťovat informace o zdravotním stavu zaměstnance kromě informace o zdravotní způsobilosti pracovníka vykonávat danou pozici. Existují 4 pracovní kategorie, do kterých se povolání rozdělují podle fyzické a psychické náročnosti. A to, zda je pracovník k výkonu pozice způsobilý, určuje závodní nebo osobní lékař na prohlídce. Ta se provádí buď před vznikem pracovního poměru, nebo pravidelně podle stupně náročnosti dané pozice. Lékař na těchto prohlídkách ale zaměstnanci pouze „dává zelenou“ k výkonu povolání a důvod nezpůsobilosti či případné zdravotní problémy, které s výkonem práce nesouvisejí, lékař do posudku nevypisuje.

Zaměstnanec má také povinnost podrobovat se zdravotním prohlídkám nad běžný rámec, pokud to nařizuje jiný právní předpis. To platí zvláště u profesí, kde by zdravotní indispozice pracovníka mohla ohrožovat bezpečnost. Proto tedy mají například piloti i řídící letového provozu povinnost pro udržení licence docházet na pravidelná vyšetření do ambulance leteckého lékaře. Veškeré zdravotní komplikace, které by jim znemožňovaly výkon práce, ale i tak pracovníci řeší přímo s příslušným lékařem, nikoliv se zaměstnavatelem. A pokud má zaměstnavatel důvodné pochybnosti o zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci, má právo vyslat zaměstnance na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku.

Jak je to s přijímacím řízením?

Pravidla popsaná výše se vztahují i na výběrové řízení či pohovor. Jelikož patří zdravotní stav mezi citlivé údaje uchazeče, mohou být případné otázky ze strany zaměstnavatele týkající se zdraví kandidáta považovány za diskriminační, a jsou zakázány. Na případné nevhodné dotazy na vaše zdraví tak odpovídejte obecně, případně neodpovídejte vůbec.

Zajímavou a v dnešní době aktuální otázkou pak je, zda má zaměstnavatel právo zjišťovat o kandidátech či zaměstnancích citlivé údaje, pokud jsou veřejně dostupné, například na sociálních sítích. Jako příklad můžeme uvést situaci, kdy se na svém profilu na Facebooku veřejně přiznáte, že jste absolvovali pobyt v protialkoholní léčebně. Může zaměstnavatel tento veřejný údaj použít při rozhodování v rámci výběrového řízení?

Odpověď zní: ne. Zaměstnavatel smí získávat informace o uchazečích prostřednictvím sociálních sítí jen v nezbytně nutném rozsahu pro potřeby uzavření pracovní smlouvy. Může se tedy podívat na indikátory pracovního výkonu kandidáta, jako jsou vystudované školy, certifikace nebo odborné znalosti. Pokud by se ale zaměstnavatel snažil přes sociální sítě dohledávat informace, příspěvky nebo fotografie ze soukromého života uchazeče, může být takový postup považovaný za diskriminační.

V praxi je ale samozřejmě velmi těžké prokázat, s jakými informacemi personalisté u zaměstnavatele pracují, a doporučujeme tedy používat zdravý rozum: nezveřejňujte na internetu informace, u kterých nechcete, aby byly zaměstnavatelům volně přístupné.

Co naopak musíte zaměstnavateli oznámit?

Zákon pamatuje na několik výjimek, u kterých má naopak zaměstnanec povinnost záležitost co nejdříve hlásit zaměstnavateli:

  • Pracovní úraz. Zaměstnanec musí „bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby“.

  • Zdraví ohrožující situaci na pracovišti. Jako zaměstnanec máte povinnost oznámit zaměstnavateli nedostatky a závady na pracovišti, které ohrožují bezpečnost nebo zdraví zaměstnanců při práci.

  • Zvláštním případem je pak situace, kdy je zaměstnanec osobou se zdravotním postižením. V takovém případě je zaměstnavatel podle § 103, 262/2006 Sb. zákoníku práce povinen přizpůsobit pracovní dobu i pracoviště omezením zaměstnance podle druhu postižení daného pracovníka. Pokud taková úprava není možná, má zaměstnavatel povinnost zaměstnance přesunout na jinou pozici, kterou je vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopen vykonávat. Pracovník zaměstnavateli své zdravotní postižení dokládá posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení.

Objevte pracovní nabídky

Nahlédněte do společností skrz fotky, videa a rozhovory se zaměstnanci, ať víte, zda se do tamní firemní kultury skutečně hodíte.

Všechny pracovní nabídky

Jak je to s covidem-19?

Aktuálním tématem (ještě stále) je samozřejmě pandemie koronaviru. Zaměstnavatelům vznikly povinnosti týkající se zabezpečení pracoviště po hygienické a bezpečnostní stránce. Když ale máte pozitivní test na koronavirus, musíte tuto skutečnost oznamovat zaměstnavateli?

Informace o tom, že jste nakaženi koronavirem, je považována za citlivý údaj a jako takový se smí zjišťovat a zpracovávat za přísných podmínek. I když je tedy pochopitelně v praxi více než záhodno, aby zaměstnanec svůj stav co nejdříve zaměstnavateli oznámil, podle platné legislativy má pozitivní zaměstnanec svůj stav řešit primárně s hygienickou stanicí a lékařem, nikoliv se zaměstnavatelem. Hygienická stanice má také na starosti trasování kolegů, se kterými nakažený jedinec na pracovišti přišel do kontaktu, a případně může se zaměstnavatelem řešit i otázku preventivního uzavření provozu.

Selský rozum ale velí, že by pozitivní pracovník měl dát svému zaměstnavateli o svém stavu ihned vědět, zvláště pokud se v inkriminované době pohyboval na pracovišti. Informovat zaměstnavatele radí i Ministerstvo zdravotnictví ČR ve svém manuálu pro ty, u kterých se potvrdila nákaza.

Podle stanoviska Úřadu pro ochranu osobních údajů pak zaměstnavatel, který má informaci o pozitivním testu mezi pracovníky, musí „v rámci preventivní povinnosti informovat o rizicích vhodným způsobem ostatní zaměstnance.“ Zároveň má ale povinnost skutečnosti o konkrétní osobě sdělovat „pouze v rozsahu nezbytném k ochraně zdraví, vždy tak, aby nebyla dotčena důstojnost a integrita této osoby.“ V praxi by se tedy zaměstnavatel měl vyhnout tomu, aby jmenoval konkrétní osoby.

Je radno řešit svůj zdravotní stav se zaměstnavatelem dobrovolně?

Z výše uvedeného vyplývá, že zaměstnavatel má velmi omezené možnosti, jak zjistit a používat údaje o vašem zdravotním stavu. Pokud tedy nechcete bližší informace zaměstnavateli sdělovat, nikdo vás k tomu nemůže nutit. Samozřejmě se ale můžete rozhodnout sdílet tyto informace dobrovolně. Většina zaměstnavatelů naslouchá svým pracovníkům a bude ochotná vám přiměřeně přizpůsobit pracoviště nebo pracovní podmínky i v případě, že vaše komplikace nejsou natolik závažné, abyste mohli být oficiálně považováni za osobu zdravotně znevýhodněnou a měli tak na speciální přístup zákonný nárok. Co můžete otevřenou a upřímnou konverzací o svých zdravotních problémech se zaměstnavatelem získat?

  • Pomoc ze strany zaměstnavatele. Jestliže vás například bolí záda z dlouhodobého sezení u počítače, je velmi pravděpodobné, že se budete moci se zaměstnavatelem domluvit na tom, že vám poskytne adaptabilní stůl, u kterého budete moci i stát. Otevřenost ohledně vašeho zdravotního stavu vám tak může pomoci dosáhnout komfortnějšího pracovního prostředí.

  • Znalost vašeho stavu může být klíčová v kritických situacích. Pokud trpíte třeba epilepsií nebo diabetem a rozhodnete se tento fakt sdělit zaměstnavateli nebo kolegům, může tato znalost sehrát důležitou roli ve chvíli, kdy se váš stav nečekaně zhorší nebo budete mít záchvat, a kolegové vám tak budou schopni efektivněji pomoci.

  • Celkové vylepšení pracovního prostředí. Jestliže například cítíte, že ve vás dané pracoviště vyvolává nezdravý stres a máte obavu o své duševní zdraví, může otevřená debata na toto téma pomoci upravit celkové pracovní prostředí, zvyky i očekávání zaměstnavatele. Z případných změn k lepšímu tak můžete těžit nejen vy, ale i vaši kolegové.

S kým zdravotní záležitosti probírat?

Když se tedy po zralé úvaze rozhodnete o svém zdravotním stavu se zaměstnavatelem mluvit, na koho byste se měli obrátit?

To, s kým chcete určité aspekty svého zdravotního stavu probírat, záleží na tom, o jak delikátní záležitost se jedná, jaký je očekávaný výsledek, jaké máte vztahy s ostatními na pracovišti a kdo by podle vás měl o celé záležitosti vědět. Obrátit se můžete na HR nebo na vedoucího. Méně vhodné je svěřit se nejdříve některému ze svých kolegů – zatímco personalisté i vedoucí musí dodržovat určité zásady mlčenlivosti, u kolegů se vám může šíření informace vymknout z rukou.

Záležitosti týkající se citlivých informací je nejlepší řešit na osobní schůzce nebo třeba alespoň přes videohovor. Pokud možno se vyhněte e-mailům a spíše si se svým HR zástupcem nebo nadřízeným v klidu na chvíli sedněte. Buď si sjednejte zvláštní schůzku, nebo můžete využít třeba i bilančního setkání, které pravidelně absolvujete se svým manažerem.

Na schůzce mluvte pokud možno otevřeně, nesnažte se používat eufemismy ani se nesnažte „mlžit“. Jasně a sebevědomě řekněte, o co žádáte a co by vám ze strany zaměstnavatele pomohlo. Stejně tak jasně sdělte, jestli si přejete, aby se daný člověk o situaci šířil dál, případně s kým může informace sdílet.

I přestože může být rozebírání osobních témat nepříjemné, můžete otevřeností hodně získat. Mimo výhod uvedených výše můžete i utužit vzájemnou důvěru mezi vámi a zaměstnavatelem, a pokud mezi vámi panují zdravé, přátelské vztahy, není nejmenší důvod, proč by se vám zaměstnavatel neměl snažit vyjít vstříc.

Kam se obrátit pro radu nebo pomoc?

Pokud máte otázky, pochybnosti nebo stížnosti týkající se citlivých údajů, zdraví na pracovišti nebo podezření na diskriminační jednání zaměstnavatele, pomohou vám následující odkazy:
Zákoník prace
Zákon o ochraně osobních údajů
Veřejný ochránce práv
Úřad práce
Státní úřad inspekce práce
MPSV – Listina základních práv zaměstnance během epidemie koronaviru

Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.

Probíraná témata
Hledáte svou další pracovní příležitost?

Více než 200 000 kandidátů našlo práci s Welcome to the Jungle

Prozkoumat pracovní místa