Už je to moc: Co dělat, když má kolega problém s alkoholem

Co ještě není rizikové pití a co už ano?

Češi se dlouhodobě drží mezi zeměmi s nejvyšší konzumací alkoholu na světě. V roce 2021 se v tuzemsku spotřebovalo v průměru až 14,5 litru čistého alkoholu na osobu, včetně dětí a seniorů. Téměř polovina alkoholu se takto vypije v pivu, následují lihoviny a víno. V rizikovém pásmu co se týče pití se momentálně nachází v Česku kolem milionu lidí.

A co je vlastně ono rizikové pití alkoholu? Mluvíme o něm tehdy, když konzumentovi hrozí, že mu začne alkohol značně poškozovat zdraví. Dotyčný se pak může v dlouhodobém měřítku „dopracovat“ až k závažným zdravotním problémům, narušeným sociálním vazbám a problémům v zaměstnání.

„Můžeme odlišit rizikové užívání alkoholu a závislost,“ upozorňuje Lucie Maděryčová z projektu Suchej únor. „Závislost je duševní onemocnění, které může diagnostikovat pouze odborník na základě konkrétních diagnostických kritérií. Ale platí, že pokud už alkohol zasahuje do pracovního výkonu i volného času a mění se kvůli němu vztahy, tak mluvíme o rizikovém pití a *je čas zatáhnout za záchrannou brzdu.“

Míru rizikovosti vlastního pití si pak každý může ověřit v testu nezávislosti na webu iniciativy Suchej únor.

Jak se nadměrné pití projeví na pracovníkovi a jeho výkonu?

„Nejčastěji jsou s nadměrným užíváním alkoholu spojeny dopady jako absentérismus v 62 % případů, snížená produktivita ve 49 % případů nebo ztráta důvěry v 39 % případů,“ popisuje Lucie Maděryčová.

Kolegové pak mohou u dotyčného pracovníka pozorovat konkrétně tyto znaky:

• časté absence a zhoršená produktivita
• nesoustředěný výkon a výpadky paměti
• nízká hladina energie
• výkyvy nálad nebo agrese
• časté pozdní příchody (s celou řadou výmluv) nebo nedodržování termínů
• v mnoha případech i typický zápach alkoholu

Konzumace alkoholu tak ve výsledku má dopad nejen na pracovní výkon daného pracovníka, ale i na celý jeho tým. Zaměstnanec totiž narušuje týmovou dynamiku a přidělává práci svým kolegům.

Podle Maděryčové je však podezření na rizikové pití na místě pouze tehdy, kdy se výše uvedené znaky vyskytují dlouhodobě: „Těžko někoho nálepkovat na základě jednoho propitého víkendu, i když tzv. ,binge drinking‘ se na pracovním výkonu také podepíše.“

Co dělat, když má můj kolega s alkoholem problém?

Pojďme se podívat na několik obecných zásad, co dělat ve chvíli, když rizikové pití vypozorujete u některého ze svých kolegů a rozhodnete se mu pomoci.

1. Zvolte empatický přístup a kolegu nenálepkujte jako alkoholika

Buďte lidští. Není vhodné kolegu ihned konfrontovat s otázkou na problémy s alkoholem. „Lepší je přirozeně se zajímat o to, jak se má, jestli jej něco netrápí nebo jestli třeba neprochází těžkým obdobím. Rozhodně bychom neměli z pozice laika nikoho diagnostikovat jako alkoholika,“ upozorňuje Maděryčová.

Zvolte tedy otevřený, přátelský a pozitivní přístup. Snažte se kolegu vyslechnout a pomoci mu. Když rozhovor s kolegou začnete dotazy typu: „Jak se ti daří?“ nebo *„Zdáš se mi ve stresu, neděje se něco?“, rozhodně bude pravděpodobnější, že se s vámi bude chtít o tom, čím si prochází, bavit. Když mu totiž hned začnete spílat za nadměrné pití, hrozí, že se rozhovor akorát zablokuje a kolega se uzavře do sebe, místo toho, aby svou situaci začal řešit.

2. Popište změny v chování, kterých jste si u kolegy všimli

Zároveň je dobré kolegu upozornit, že jste si všimli určitých změn v jeho chování nebo problémů v pracovním výkonu. „Pokud třeba kolega nestíhá termíny, jasně to pojmenujte a dohodněte se na změně,“ radí Maděryčová.

S kolegou toto téma nikdy neotvírejte ve větší skupině. Promluvte s ním v klidu, někde v soukromí, mezi čtyřma očima. A nebuďte přehnaně konfrontační. Můžete říct například:

• „Všiml jsem si, že na pondělní porady chodíš vždy pozdě. Děje se něco?“
• „Už víc lidí ve firmě se mi zmínilo, že v reportech, které jim posíláš, jsou teď často chyby. Přitom dřív tě naopak všichni chválili.“
• „Nemohl jsem si nevšimnout, že tvé obchodní výsledky ani zdaleka nedosahují plánu. Co se děje? A co uděláš pro to, aby se to zlepšilo?“

Kolega může totiž být až do této chvíle v domnění, že se mu problém daří skrývat a že jeho nadměrné pití nemá žádný dopad na jeho práci. Když ho v tomto ohledu vyvedete z omylu, může mu to pomoct uvědomit si závažnost celého problému.

3. Motivujte kolegu, aby si řekl o pomoc sám

To, jakým způsobem se kolegu pokusíte navést směrem k pomoci a řešení rizikového pití, záleží samozřejmě na tom, jakým s ním máte vztah a jaká firemní kultura panuje na vašem pracovišti. Vzájemná pozice také hraje roli – jinou reakci si může dovolit kolega, jinou nadřízený.

Obecně kolegovi nejvíce pomůžete, když mu připomenete, kam si případně může zajít pro pomoc. Můžete mu zmínit interní zdroje, jako třeba HR oddělení, které by ideálně mělo disponovat určitými nástroji, jak situaci řešit, nebo by mělo vědět, kam pracovníka odkázat. Stejně tak můžete kolegu odkázat například na psychologickou pomoc, na síť adiktologických poraden nebo třeba na již zmiňovaný alkotest projektu Suchej únor.

Tyto možnosti můžete kolegovi připomenout nepřímo, aniž byste jej do něčeho příliš tlačili. Můžete tak kupříkladu nenápadně zmínit, že nějaký váš známý nebo příbuzný má problém s alkoholem. A říct, kde úspěšně našel pomoc. Nebo se můžete pochlubit, jaké vám samotným vyšly výsledky, když jste si dělali test rizikovosti pití.

4. V případě nutnosti se obraťte na HR oddělení

Další možností je jít na personální oddělení nebo za nadřízeným kolegy. Tento postup je na místě zvažovat hlavně v situacích, kdy má například chování kolegy závažný, negativní dopad na vaši práci, nebo když je ohrožena bezpečnost. Ať už vaše, nebo kohokoli jiného.

Lucie Maděryčová však upozorňuje, že by tomuto kroku vždy měl předcházet rozhovor.

„Pokud by mělo dojít k tomu, že někdo problém ,ohlásí‘, mělo by se tak stát až na základě předchozího rozhovoru a sdělení, že tak máme v úmyslu jednat. Kolega by měl také dostat šanci a prostor se postarat o řešení problému sám.“

Pomozte kolegovi překonat těžkou životní fázi

Velkým problémem při nadměrném užívání alkoholu je stigmatizace takového stavu. Jsou tací, kteří se na lidi s problémem s pitím dívají skrz prsty. Ještě závažnější však je sebestigmatizace těch, kteří rizikovou konzumaci provozují. Lidé se tak často zdráhají říct si o pomoc, protože nechtějí dostat nálepku „alkoholika“, a často si tak problém buď nepřipouštějí, nebo ho neřeší včas.

Pokud chcete svému kolegovi pomoct, vaším hlavním úkolem je u něj tyto sebekritické reflexe nepodporovat. Nesmíte jej tedy kritizovat nebo obviňovat z alkoholismu. Naopak. Promluvte si s ním lidsky, s pochopením a bez předsudků. A když mu pomůžete se nebát problém řešit, kdo ví – možná budete oba dva příští rok dodržovat Suchej únor spolu!

Foto: Thomas Decamps for Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.