Pracovní úrazy v praxi: Na co máte právo

Pracovní úrazy v praxi: Na co máte právo

Ať už v kanceláři uklouznete na vylité vodě, cestou na služebku se zraníte při nehodě nebo si v dílně skřípnete nohu do stroje, právě jste se zařadili mezi desítky tisíc lidí, kteří každoročně utrpí pracovní úraz. V roce 2019 jich bylo konkrétně 44 552. I když si říkáte, že si za to můžete svou nešikovností, pravda je taková, že máte pravděpodobně nárok na kompenzaci od zaměstnavatele, a to nezanedbatelnou.

A věřte, že v tom nejste sami: Podle studie zpracované Výzkumným ústavem bezpečnosti práce v roce 2019:

  • Jen třetinu úrazů utrpěly ženy. Nejčastější příčinou úrazu u žen byl pád při chůzi.
  • Nejčastější příčinou úrazu u mužů byla manipulace s materiálem, břemeny, výrobky nebo strojními součástkami.
  • Smrtelných úrazů bylo 95, z nich největší část tvoří dopravní nehody.
  • V drtivé většině případů bylo příčinou úrazu špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko.

Ondřej je razič tunelů, což je zaměstnání, kde se pracovní úrazy dějí denně. On sám zažil úrazů desítky, od malých tržných ran až po úrazy, které mu téměř přivodily trvalé následky. „Většinou se úrazy v podzemí dějí tak, že někam spadnete nebo něco spadne na vás. Mně padající skála třeba rozdrtila palec, jindy mi potrhala stehenní sval, a když mi jednou spadla na hlavu, tak mi rozbila helmu a probudil jsem se až v nemocnici,“ vypráví Ondřej o zlomku z celého portfolia svých úrazů.

Nejdéle byl v pracovní neschopnosti s poraněnou páteří, kdy nebylo jisté, zda se vyhne ochrnutí jedné nohy, ale nakonec se vše zahojilo – to trvalo tři měsíce. Pobyt v nemocnici si úrazy v podzemí vyžádají skoro vždy. Pády skály na hlavu, zasypání zeminou nebo převrácení bagru stály několik Ondřejových kolegů dokonce život.

Nemusíte ale zrovna skončit pod bagrem, aby šlo o pracovní úraz. „Lidé si to neuvědomují, ale správně i říznutí o papír je pracovní úraz a mělo by se zapsat do knihy úrazů,“ říká Klára Valentová, advokátka z advokátní kanceláře Vilímková Dudák & Partners.

Co je a není pracovní úraz

Pracovní úrazy se řídí zákonem č. 262/2006 Sb. neboli zákoníkem práce, na nějž jsou však navázány desítky dalších právních předpisů v oblasti bezpečnosti práce a požární ochrany. Pracovní úraz je újma na zdraví, která se stane zaměstnanci při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Zaměstnavatel musí zaměstnanci nahradit újmu vzniklou tímto úrazem, pokud se z nějakého důvodu nezbaví odpovědnosti za úraz (viz dále).

V přímé souvislosti s pracovními úkoly jsou například cesta na toaletu, konzumace svačiny, oblékání do pracovního oděvu, sprchování po směně apod. (tedy činnosti nutné před zahájením práce nebo po jejím skončení a úkony obvyklé v době práce při pauzách na jídlo a oddech v objektu zaměstnavatele). Pracovním úrazem tedy je i to, když se v kuchyňce při ohřívání oběda popálíte o vadnou mikrovlnku.

Pracovní úrazy se mohou stát také na školeních, služebních cestách, teambuildinzích, a to včetně cest na ně – takže když budete mít cestou na služební cestu autonehodu, je to taktéž pracovní úraz. Ale pozor, stane-li se to cestou do práce nebo z práce, případně cestou na oběd a zpět (pokud kantýna není v objektu zaměstnavatele), pak to pracovní úraz není.

Další oblíbené články pro: Pracující

„Máte ještě další pracovní nabídky?“ Jak na obávanou otázku odpovědět

Za úraz odpovídá zaměstnavatel

Za pracovní úraz je odpovědný zaměstnavatel a musí vám jako zaměstnanci nahradit újmu, pokud se ovšem odpovědnosti částečně nebo zcela nezprostí. To může udělat, pokud jste svým zaviněním porušili pracovní předpisy, ačkoli jste je znali, nebo pokud jste při úrazu byli pod vlivem alkoholu či návykových látek.

Pokud je příčinou úrazu to, že jste si počínali lehkovážně, a mohli jste očekávat, že se zraníte, může se zaměstnavatel odpovědnosti zbavit částečně. Legendární příklad lehkovážnosti je česač ovoce, který je líný lézt po žebříku nahoru a dolů, a tak se snaží přeskočit ze stromu na strom, což skončí jeho pádem a zraněním. Pokud se zaměstnavatel částečně odpovědnosti zbaví, nedoplatí vám pak celou výši náhrady.

Jak se počítá náhrada

Náhrada za pracovní úraz či nemoc se skládá z těchto složek:

  • Náhrada za ztrátu na výdělku: zaměstnanec dostává nemocenskou v určité výši a zaměstnavatel mu doplácí do výše jeho platu.
  • Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění: tzv. bolestné vypočítá zraněnému lékař podle tabulky, úraz ohodnotí bodovým skóre a za každý bod obdrží zaměstnanec 250 Kč. Podobná tabulka určuje i bodové skóre v případě trvalých následků.
  • Náklady spojené s léčením: účelně vynaložené náklady na léky, rehabilitace, zdravotnické pomůcky apod.
  • Náhrada věcné škody: například na oděvu nebo vybavení, jež vznikla na majetku zaměstnance následkem úrazu.
  • Jednorázová náhrada nemajetkové újmy: nově se od 1. 1. 2021 vyplácí rodině zraněného při zvlášť závažném ublížení na zdraví, například ochrnutí, kómatickém stavu a dalších stavech srovnatelných s usmrcením zaměstnance.
  • Pokud jde o smrtelný úraz, vyplácí zaměstnavatel pozůstalým jednorázové odškodnění za smrt zaměstnance, na výživu pozůstalých a náklady spojené s pohřbem.

Co se bude dít, když se v práci zraním?

Procedura je následující:

  • Buď sám zraněný nebo svědek (pokud zraněný není při vědomí) nahlásí událost vedoucímu. Je potřeba nahlásit úraz hned, není možné si po dvou dnech od incidentu uvědomit, že vás vlastně něco dost bolí, a začít to řešit jako pracovní úraz.
  • Sepíše se protokol o úrazu, úraz se zapíše do knihy úrazů (bez ohledu na jeho závažnost). Bezpečnostní technik zhodnotí, zda zaměstnanec nese spoluvinu. Pokud ano, nedoplatí mu zaměstnavatel po dobu neschopnosti plat až do výše 100 % jeho platu, ale méně, podle výše spoluzavinění.
  • Pokud to není banalita, měla by následovat lékařská prohlídka. Ta stanoví, zda bude zaměstnanec v pracovní neschopnosti, případně v jak dlouhé.
  • Pokud je neschopnost delší než tři dny, nahlásí se úraz Inspekci bezpečnosti práce a pojišťovně. Zaměstnanec musí s vedoucím vyplnit spoustu formulářů, kde uvádí, co dělal, jak se to stalo, kdo byl přítomen…
  • Zraněný zaměstnanec zůstává v nemocnici nebo doma a léčí se. Od státu dostává nemocenskou. Firma dorovná peníze jemu vyplacené do výše jeho obvyklého platu, ale většinou je obdrží až později.
  • Firma má dvě možnosti: nejprve plnit zaměstnanci sama a poté peníze získat od pojišťovny, nebo do případu rovnou zapojit pojišťovnu, aby plnila zaměstnanci přímo. Druhá možnost je pro zaměstnavatele výhodnější, protože se může stát, že pojišťovna zpětně odmítne plnit, pokud podle ní není nárok 100% a zaměstnavatel třeba udělal při vyšetřování chybu nebo přimhouřil oko.
  • Pokud byl úraz od začátku řešen s pojišťovnou, zaměstnanec peníze může obdržet až po uzavření celého případu, tedy i se zpožděním několika měsíců.

Pozor: Na pracovní úrazy se nevztahuje soukromé úrazové pojištění.

Nemoc z povolání

S pracovními úrazy souvisí i problematika tzv. nemocí z povolání – ty mohou vzniknout dlouhodobým působením chemických, fyzikálních a podobných vlivů.

  • Příkladem z praxe mohou být dělnice, které montují drobné součástky a časem se u nich objeví problém s karpálními tunely (to je u nás nejčastější nemoc z povolání).
  • Může jít o práci v prašném prostředí, která způsobí astma.
  • Častý je také vznik ekzému nebo jiných kožních potíží při manipulaci s agresivními chemikáliemi.
  • V neposlední řadě může jít i o nemoci infekční a parazitární. Aktuálně hrozící koronavirus by tedy mohl být považován za nemoc z povolání například u lékařů a zdravotních sester, kteří jsou v dennodenním kontaktu s nakaženými.

Všechny uznatelné nemoci z povolání jsou vyjmenovány v Nařízení vlády č. 290/1995 Sb.

Další újma

Pokud vaše nemoc v seznamu není, není to nemoc z povolání – nicméně i tak můžete na zaměstnavateli získat náhradu. I když je v tabulce nenajdeme, poškozením zdraví z práce mohou být různé psychické potíže (deprese, vyhoření). Zde musí zaměstnanec dokázat, že má újma přímou souvislost s prací, ale pokud to dokáže, má na náhradu nárok. Pro zaměstnavatele je to problém, neboť pojišťovny tuto „jinou újmu“ neproplatí.

Úraz na služební cestě

I na služební cestě se může stát pracovní úraz, jedním z nejčastějších bývá dopravní nehoda. Na rozdíl od běžné práce je úraz na cestě tam i zpět brán jako pracovní úraz. Klára Valentová ve své praxi zažila různé zajímavé případy úrazů na pracovních cestách. „Jako pracovní úraz bylo uznáno opaření kávou stevardkou ve vlaku, zranění při rvačce dvou kolegů v baru na pracovním výjezdě, lyžařský úraz zaměstnance, který byl na horách s klienty společnosti, i bizarní úraz na teambuildingu při turnaji v páce. Je tam opravdu velká rozmanitost,“ vysvětluje a pro případné zájemce o další zajímavé příhody doporučuje si přečíst judikaturu k tomuto tématu.

Pozor: Jednatelé společností se neřídí zákoníkem práce, nevztahují se tedy na ně nároky z pracovního úrazu. Pokud má tedy například jednatel na služební cestě dopravní nehodu, nelze to řešit jako pracovní úraz, není-li zároveň zaměstnancem firmy.

Úraz na home office

Ač by nás to možná nenapadlo, úraz se na home office stát může – například pokud zaměstnanec zakopne při vstávání od pracovního stolu a zlomí si prst, jde o pracovní úraz. Musí k němu dojít ovšem opravdu při práci, tedy ne například při sprchování, oddechu, přípravě oběda nebo (překvapivě rizikovém) krájení jablka k svačině. Tato situace je pro zaměstnance náročnější, protože musí dokázat, že šlo o pracovní úraz. Klára Valentová doporučuje, že nejlepší je hned vyfotit místo, kde se to stalo, a případné zranění, a poté hned vyhledat lékařskou pomoc. Na lékařské zprávě by mělo být uvedeno, kdy a jak se to stalo.

V domácích podmínkách může vzniknout i nemoc z povolání, s čímž má zkušenost i Klára Valentová: „Jedna maminka na rodičovské dovolené, která pracovala z domova, měla syndrom karpálních tunelů. Stalo se to proto, že seděla mnoho hodin denně u nevhodného stolu. Protože ji zaměstnavatel dostatečně neproškolil o tom, jak má domácí pracovní místo vypadat, na náhradu dosáhla.“ Pokud by ji proškolil, mohl by se zprostit odpovědnosti za její nemoc – pravidla pro domácí pracoviště by nalezla třeba v této příručce Ministerstva práce a sociálních věcí.

Úraz OSVČ

Aby se jednalo o pracovní úraz podle zákoníku práce, musí být zaměstnanec v pracovním poměru nebo pracovat na dohodu o provedení práce. Pokud jste kontraktor a fakturujete, ze zákona nemáte na odškodnění nárok. Ovšem i zde je podle Kláry Valentové možné na náhradu dosáhnout, ač by se možná po přečtení zákona mohl zdát opak. „Pokud jde o klasický švarcsystém, kdy je živnostník fakticky zaměstnancem, dostává dovolenou a podobně, jen mu zaměstnavatel nechce dát pracovní smlouvu, jeho úraz by se počítal jako pracovní. To je nepříjemná situace pro zaměstnavatele, protože on musí zraněného odškodnit, ale pojišťovna mu nic neproplatí, protože za toho člověka neplatil pojistné,“ vysvětluje.

Trvalé následky

Pokud má člověk trvalé následky z pracovního úrazu a nemůže už pracovat na své původní pozici, musí mu firma dorovnat plat do výše toho, který mu náležel v době úrazu. Pokud už tedy například nemůže vykonávat původní práci a najde si jinou za poloviční plat, tak druhou polovinu mu až do důchodu bude doplácet firma ze své pojistky, kterou je povinna si platit. „U nás se například může stát to, že pokud ten člověk už nemůže pracovat v podzemí, může přejít třeba na pozici hlídače, která je samozřejmě hůře placená, ale firma mu platí pořád stejné peníze, jaké by měl za podzemí,“ popisuje razič tunelů Ondřej.

Triky zaměstnavatelů proti úrazům

Pracovní neschopnost je problém nejen pro zaměstnance, ale i pro zaměstnavatele: pracovník v práci chybí, je nutné, aby ho někdo zastoupil, což může vést k přesčasům u ostatních zaměstnanců… Proto se v některých firmách objevují praktiky, které se snaží pracovní úrazovost a neschopnost minimalizovat.

  • Někde se setkáte s tzv. příspěvky na zdraví. Zaměstnanec, který není určitou dobu (měsíc, rok) ve zdravotní neschopnosti, obdrží od zaměstnavatele k platu bonus. To vede k nižší úrazovosti a motivuje to zaměstnance nefingovat úrazy a nemoci, ale zároveň úrazy i méně nahlašují a nemoci se často snaží přechodit, což je problém nejen ze zdravotního hlediska. Nenahlášený úraz se neobjeví ve statistice zaměstnavatele a nedozví se o něm Inspekce bezpečnosti práce. Pracoviště tak vypadá zdánlivě bezpečnější a Inspekce nemá důvod ho kontrolovat.
  • V neposlední řadě může být v některých firmách úrazovost součástí hodnocení managementu – čím je nižší, tím lépe. Management pak může na vedoucí tlačit, aby úrazovost uměle snížili buď nenahlašováním úrazů, nebo propuštěním zaměstnanců, kteří statistiku příliš zvyšují.

Všechny tyto praktiky jsou ovšem nepřijatelné jak z pohledu Inspekce bezpečnosti práce – hrozí za ně i postihy –, tak z pohledu odborových organizací, protože zaměstnance staví do nevýhodné pozice.

Nebudu to hlásit

Někdy se ale stane, že úraz zamlčí i sám zaměstnanec. Důvodem může být třeba dočasná ztráta na výdělku, přílišná administrativa spojená s nahlášením nebo neznalost postupu.

Zemědělský technik Tomáš si rozřízl ruku při čištění lopatky na plečkovači. Zranění mu nepřišlo příliš závažné, věděl, že bude moci vykonávat svou práci i s ovázanou rukou, a tak pracovní úraz nenahlásil. Po směně jel do nemocnice na šití a druhý den šel normálně do práce. „Co je lepší – jet do nemocnice, nechat si zašít ruku a chodit normálně do práce, nebo nahlásit šéfovi, co se mi stalo, vyplnit spoustu papírů, stejně jet do nemocnice nechat si zašít ruku, nechat si od doktora vypracovat protokol na bolestné a pak zůstat doma za míň peněz, i když pracovat vlastně můžu? Ty peníze bych později asi dostal, ale výpadek příjmu si nemůžu dovolit.“

Zraníte-li se tedy v práci, hlaste to – teď už víte, jak na to a co můžete očekávat. A hlavně si dávejte pozor!

Foto: Welcome to the Jungle

Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.

  • Přidat mezi oblíbené
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku
  • Sdílet na LinkedInu

Související obsah

Nejnovější články

Sledujte nás!

Dostávejte rady a informace o společnostech, které hledají zaměstnance, každý týden přímo do vašeho inboxu.

Odhlásit se můžete kdykoli, slibujeme, že vás nebudeme obtěžovat. Chcete-li se dozvědět více o našich zásadách ochrany údajů klikněte sem

A na našich sociálních sítích: