Politická debata v kanceláři: Jak mluvit o politice v práci bez hádek?

13. 12. 2022 5 min.

Politická debata v kanceláři: Jak mluvit o politice v práci bez hádek?
autor
Matěj Moravec

Absolvent FSV a FF Univerzity Karlovy v Praze, věnuje se copywritingu a překladům a soustředí se na oblasti obchodu, marketingu a projektového řízení.

„Tak co, koho budeš volit? Už víš?“ Máloco dokáže do dobrých vztahů mezi dvěma lidmi hodit vidle tak silně jako vyhrocená debata o politice. Odlišné politické názory už rozkmotřily mnohé sourozence i dlouholeté kamarády. A samozřejmě taky kolegy. Vzhledem k tomu, že se blíží prezidentské volby, sklouzávají i na pracovištích hovory k politickým tématům čím dál častěji.

Diskuze o politice na pracovišti – ano, nebo ne?

„Doufám, že jdeš v pátek k volbám!“
„Komu to tam hodíš, co? Doufám, že ne tomu levičákovi!“
„Nechápu, kdo může volit tuhle stranu… Nevolíš je, že ne?“
„Jsou to lháři a všichni, kdo to nevidí, jsou stejní nebo ještě horší než oni!“

Jsou vám takové věty povědomé? Taky už jste se ocitli v podobné situaci, kdy se vás zmocnil základní instinkt „fight or flight“, tedy „bojuj, nebo uteč“? A co jste v tu chvíli udělali? Když se podíváme na kalendář voleb, zjistíme, že prezidentské volby v roce 2023 jsou pouze začátkem dlouhého volebního maratonu. Do roku 2030 budou v Česku nějaké volby každý rok, s jedinou výjimkou v roce 2027. A to znamená, že od politických diskuzí si hned tak neodpočineme.

„Debaty o nejrůznějších tématech, a tedy i o politice, se zkrátka odehrávají všude tam, kde spolu lidé interagují. Včetně pracovního prostředí,“ uvádí Petr Jasinski, kouč v oblasti komunikačních dovedností a autor knihy Zralá komunikace a jak na ni vyzrát. Politika má mezi diskuzními tématy na pracovišti své pevné místo. A lidé se o ní baví stejně často, jako mluví třeba o sportu, filmech, počasí nebo plánech na víkend. Je však zrovna pracoviště vhodným místem k politickým debatám? Neměla by v práci panovat nestrannost? A co když se o politice s kolegy nechcete bavit?

Co dělat, jestliže se chcete politickým debatám vyhnout?

Ne každý rád debatuje o politice. Ne každého politika zajímá a ne každý se chce pouštět do podobných interakcí se svými kolegy. Jak uvádí Jasinski, jakékoliv debaty, a především ty politické, mohou totiž potenciálně vést k rozklížení vztahů s vašimi kolegy.

„Debaty o politice mohou poničit vztahy na pracovišti,“ upozorňuje Jasinski. „Zejména pokud ti, kdo se interakce účastní, neumí diskutovat. Tedy ti, co nerespektují druhou stranu, neposlouchají, skáčou do řeči, přerušují, nebo dokonce druhou stranu ponižují. To platí nejenom o politice, ale o všech debatách, kde si lidé vyměňují rozdílné názory.“

Velmi obecná rada pro každou situaci zní – snažte se chovat tak, aby vám v interakci bylo vždy dobře. „Jednoduše se nezapojujte do debat, kterých se účastnit nechcete,“ radí Jasinski. „Nebavte se s lidmi, u kterých víte, že by se nejednalo o debatu, ale o hádku.“

Jak se tedy nenechat do politických diskuzí zatáhnout, pokud se na to necítíte?

  • V první řadě je dobré si uvědomit, že je zcela v pořádku, pokud se chcete politickým tématům vyhnout. Politické přesvědčení je osobní věc každého a nikdo vás nemůže nutit jej jakkoliv rozebírat.
  • Pokud se kolem vás rozvíří politická diskuze a někdo se vás bude snažit do ní zapojit, aniž byste o to stáli, jednoduše řekněte, že vás politika nezajímá, a navrhněte jiné téma, které je vám bližší. „Dejte zkrátka úplně v klidu a srozumitelně najevo, že se nechcete diskuze účastnit,“ doporučuje Jasinski.
  • Jestliže se vám některý kolega bude vehementně snažit i přes váš nezájem sdělovat své politické preference, radí Jasinski říct, že si myslíte, že politické debaty nepatří do pracovní doby. „Případně je také v pořádku mu jeho názory takříkajíc ‚odkývat‘ a téma dál nerozebírat,“ ujišťuje Jasinski. „Není vaše povinnost stavět se do konfrontace s kolegy, zvláště pokud nejste v manažerské roli. A můžete tedy nechat dotyčného ,vykecat‘.“
  • Taktiku „nechat druhého vykecat“ můžete snadno uplatnit i v nezáviděníhodné situaci, když se vás do politických debat snaží uvrtat váš nadřízený, kterého jen tak odbýt nemůžete. Pokud se jedná o ojedinělou situaci a vy svého šéfa nechcete konfrontovat, prostě mu jeho názor odkývejte a nijak v diskuzi nepokračujte. Pokud by se vám ale zdálo, že váš nadřízený překračuje určité meze nebo se vás snaží do politických debat nutit, nebojte se ozvat a napřímo mu říct, že o tématu nechcete mluvit. Koneckonců, zaměstnavatel má výslovně zakázáno zjišťovat informace o politických preferencích svých zaměstnanců.

Nepsaná pravidla politických diskuzí na pracovišti

Pokud vás baví se o politice bavit, chcete slyšet názory svých kolegů a také vyjádřit ty své, tak směle do toho! Musíte si ale uvědomit, že politika umí být poměrně třaskavé téma. A tak je na místě vyšší obezřetnost, než kdybyste se bavili třeba o receptech na vánočku.

Pojďme se tedy podívat na nepsaná pravidla, jak hovory na politické téma s kolegy vést, když už na ně dojde.

Pravidlo první: Buďte kultivovaní a konstruktivní

„Když už se rozhodneme debatovat, debatujme věcně, kultivovaně a slušně,“ radí Jasinski. Téma si neberte nikdy příliš osobně a nikoho neosočujte z neznalosti, neschopnosti nebo snad ještě z něčeho horšího.

Myslete na to, že kultivovaný řečník:

  • Nezvyšuje hlas.
  • Neskáče nikomu do řeči.
  • Nedává druhému najevo, že si o něm kvůli jeho názoru myslí, že je to úplný… člověk, co se nevyzná v politice.
  • Vyslechne si názor druhé strany.
  • V klidu a bez zbytečných emocí vysvětlí, jak na věc pohlíží zase on.
  • Nikdy (!) nesdílí jen své domněnky, konspirační teorie ani žádné pochybné fake news. Drží se faktů a ověřených informací.

Pravidlo druhé: Pamatujte, že vaše pravda nemusí být pravda i všech ostatních

Diskuzi, i tu politickou, byste měli vnímat pozitivně. Jako příležitost dozvědět se, jak se na záležitost dívají ostatní, aniž byste dotyčné hodnotili nebo odsuzovali.

„V angličtině existuje hezká fráze – let’s agree to disagree. Tedy pojďme se dohodnout, že spolu nebudeme prostě souhlasit,“ uvádí Jasinki. „Tohoto principu se držte, i když se s některým z kolegů neshodnete. Na rozdílných názorech není nic špatného. Kdybychom měli všichni stejný názor, tak bychom se jako společnost nemohli vyvíjet.“

Jasinski zároveň upozorňuje, že všichni vycházíme z jiných životních zkušeností, žijeme jiným způsobem. Každý z nás se také nachází v jiné socioekonomické situaci, bydlí v malém, nebo velkém městě a čelí jiným problémům. Jsme různého věku. Někteří z nás mají děti, jiní ne. Každý tak máme odlišné priority, co se týče našich politických preferencí. „Takže to, co je správná odpoveď pro mě, nemusí být správná odpověď pro druhého,“ říká Jasinski.

V politických otázkách toto pravidlo platí dvojnásob. Respektujte tedy názory druhých a nevnímejte svou pravdu jako tu jedinou možnou.

Pravidlo třetí: Nejděte do diskuze s tím, že chcete druhého přesvědčit

Mnoho lidí obecně vnímá diskuze jako příležitost zasypat ostatní nezpochybnitelnými argumenty, proč je právě jejich názor ten správný. A snaží se ostatní jaksi „přetáhnout“ na svou stranu.

„Mnohem efektivnější přesvědčovací taktika ale paradoxně spočívá v něčem jiném,“ upozorňuje Jasinski. Lepší je se ptát. Ptejte se, jaké názory dotyčný má. Proč je má. A jak k nim došel. Projevte skutečný zájem a snažte se pochopit, z jakého důvodu daný člověk smýšlí tak, jak smýšlí. A teprve poté se pokuste vysvětlit svůj postoj. Nikoho o ničem nepřesvědčujte, pouze řekněte, jak to máte vy.“

Zabráníte tak tomu, aby měla diskuze konfrontační podtón. Jednoduše si navzájem vysvětlíte své postoje. „A když zvolíte tento postup, lidé mnohem častěji přijmou váš názor, než když se je a priori snažíte přesvědčit, aby to udělali. Zkuste si to někdy,“ radí Jasinski.

Co už je přes čáru?

Obecně platí, že jakékoliv diskuze na mimopracovní témata by se měly odehrávat pouze v případě, že nijak nenarušují práci zaměstnanců. Podle Jasinského je tedy ideální případné politické diskuze vést mimo pracovní dobu, třeba během obědové pauzy. I tak je ale nutné dodržovat výše uvedená pravidla a nedovolit, aby tyto diskuze měly negativní dopad na chod firmy nebo vztahy na pracovišti.

„Když se budete pouštět s kolegy do vyhrocených debat a budete se s nimi hádat, může to dopadnout i tak, že se spolu přestanete bavit. A to i o pracovních věcech. A to má samozřejmě negativní vliv na celý kolektiv,“ varuje Jasinski.

Zcela vyloučené by také měly být jakékoliv projevy nesnášenlivosti. A to i vůči lidem, kteří mají jiné politické smýšlení. V takovém případě se může jednat i o přestupek proti občanskému soužití. Pokud by se tedy politická diskuze vyhrotila natolik, že se někdo například začne hanlivě vyjadřovat o lidech s rozdílným politickým názorem, měli byste na to dotyčného upozornit. A případně záležitost řešit s vedením nebo s HR oddělením.

Za zmínku také stojí, že zákoník práce výslovně zakazuje diskriminaci na pracovišti na základě politického smýšlení nebo činnosti v politických stranách. Jakákoliv snaha kohokoliv na pracovišti omezovat nebo znevýhodňovat kvůli jeho politickým názorům je tedy protizákonná!

Hlavně to nepřehánět

Držte se při diskuzích o politice vždy rozumných mantinelů. Rozhodně se s nikým nehádejte a nesnažte se své kolegy přesvědčit, že váš milovaný kandidát je ten jediný přípustný. Stejně se je vám ani přesvědčit pravděpodobně nepodaří.

Přistupujte k politickým diskuzím jako k zábavě a příležitosti dozvědět se něco nového. A kdoví, třeba to budete nakonec vy, kdo změní názor.

Foto: Thomas Decamps for Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu a začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.

Probíraná témata
Hledáte svou další pracovní příležitost?

Více než 200 000 kandidátů našlo práci s Welcome to the Jungle

Prozkoumat pracovní místa
Ups
V daném jazyce není obsah k dispozici
Ups
V daném jazyce není obsah k dispozici