„Sedavá zaměstnání zabíjejí.“ Jak by se k tomu měli postavit zaměstnavatelé?

27. 5. 2024

6 min.

„Sedavá zaměstnání zabíjejí.“ Jak by se k tomu měli postavit zaměstnavatelé?
autor
Paulina Jonquères d'Oriola

Journalist & Content Manager

přispěvatel

Sedavý životní styl, kteří někteří popisují jako „nové kouření“, začíná znepokojovat nejen odborníky na zdraví, ale také zaměstnavatele, kteří se snaží své zaměstnance motivovat k aktivnějšímu životu. Je to jejich povinnost? Co od nich vlastně zaměstnanci očekávají?

Nechme chvíli mluvit čísla. Podle francouzského úřadu pro zdravou výživu, životní prostředí a práci hrozí 95 % francouzské dospělé populace riziko zhoršení zdraví v důsledku nedostatečné fyzické aktivity a příliš dlouhého sezení. Podle Eurobarometru se 59 % občanů EU nevěnuje sportu vůbec nebo jen příležitostně.

„Je zjevné, že se jedná především o problém veřejného zdravotnictví,“ říká Camille Rabineauová, zakladatelka poradenské firmy Comme on travaille a interní členka týmu Welcome to the Jungle. „Ale vzhledem k tomu, že člověk tráví v práci průměrně 35 hodin týdně, je zřejmé, že nad tím ani zaměstnavatelé nemohou zavírat oči,“ upozorňuje tato odbornice na design pracovních prostor.

Lékař a pracovník ministerstva ekonomiky, financí, průmyslu a informatiky Jean Caron se obává škodlivých důsledků sedavého životního stylu, který je ve světě na vzestupu. Můžeme také citovat profesora Carré, francouzského kardiologa, který předpovídá výskyt prvních infarktů ve věku 30 let, přičemž dnes k nim dochází od věku 40 let (což už je také velmi brzy!). V roce 2025 bude o 750 000 až milion nových pacientů s chronickým onemocněním více než v roce 2020, přičemž jejich věk stále klesá. „Ta čísla jsou stejně znepokojivá jako u kouření. Překvapivé je, že tady neexistuje žádná lobby, která by nás do čehokoli tlačila, jako je tomu v případě tabákových výrobků,“ říká lítostivě lékař.

Přitom si vlastně všichni uvědomují, jak je sedavý životní styl nebezpečný, a shodují se na tom, že zaměstnavatelé by měli v tomto boji zaujmout jasný postoj: průzkum prováděný (již!) v roce 2015 odhalil, že 95 % vedoucích pracovníků si myslí, že zaměstnavatelé hrají důležitou roli ve zdraví a spokojenosti zaměstnanců, a 86 % zaměstnanců tento názor sdílí. Nehledě na výše uvedený výzkum platí, že právní povinností zaměstnavatelů je zajistit zdraví a bezpečnost zaměstnanců, což zahrnuje i poskytnutí adekvátního pracovního prostředí pracovníkům na dálku.

„Zaměstnavatelé mají povinnost dbát na ochranu zdraví zaměstnanců. Nepřekvapilo by mě, kdyby se legislativa v tomto ohledu do budoucna dál zpřísňovala,“ potvrzuje Jean Caron. Některé zahraniční státy jsou o krok dále – například v Dánsku a Švédsku má každý zaměstnanec, který tráví více než 20 hodin týdně v kanceláři, nárok na výškově nastavitelný elektronický pracovní stůl.

V Česku ještě právní předpisy nejsou tak daleko, a je tedy na zaměstnavateli, zda bude ergonomii pracoviště řešit interně, či nikoliv. Přirozeně – čím větší společnost, tím větší rozpočet na tuto problematiku. Známá konzultační a auditorská firma PwC má jasno: „Máme v tomto ohledu velmi proaktivní přístup: proplácíme zaměstnancům sportovní aktivity, vyhlašujeme sportovní výzvy, organizujeme soutěže, podporujeme udržitelnou dopravu. Je to jeden z pilířů naší personální politiky, který přímo souvisí s výkonností jednotlivců i kolektivu. Je to základní součást naší firemní kultury,“ potvrzuje Amandine Auryová, vedoucí HR společnosti PwC France & Maghreb. Důkazem o pozitivním přístupu k fyzickým aktivitám je i fakt, že společnost PwC je jedním z oficiálních partnerů olympijských a paralympijských her 2024.

Manuální i intelektuální práce, všichni trpí stejně

Navzdory pravděpodobně rozšířenému přesvědčení nejsou sedavým životním stylem ohroženi jen kancelářští pracovníci. V případě manuálních pracovníků je zase problémem opakovaná práce. Évangéline Auliéová, ergonomka ateliérů módního domu Louis Vuitton, vysvětluje, že v kožedělných dílnách se tento problém v posledních letech intenzivně řešil. „Práce na jednom stanovišti měla negativní dopady na zdraví zaměstnanců, a proto dělají naši pracovníci nyní vícedruhovou práci. Změny pozice zabraňují opakování pohybů,“ vysvětluje. Kromě toho navíc tato nová organizace práce přispívá k větší spokojenosti dělníků, kteří mají v malíčku celý výrobní proces jedné kabelky od začátku do konce.

Kromě fyzického zdraví tím pádem dochází i ke zlepšení duševního zdraví, čímž se zvedá i opěvovaná angažovanost zaměstnanců. Společnost PwC uvádí, že od doby, kdy začala propagovat pohybové aktivity zaměstnanců, se zvýšila úroveň jejich zapojení v práci o 5 %. Lisa, konzultantka v této auditorské společnosti, to potvrzuje: „Sport hraje v mém každodenním životě důležitou roli, protože mě udržuje ve formě fyzicky i psychicky. Sportovní iniciativu svého zaměstnavatele jsem přijala s nadšením, podílela jsem se například na turnaji v ženském sedmičkovém rugby, což byl geniální nápad,“ vzpomíná.

Stejně jako dalších 40 % zaměstnanců společnosti PwC se i Lisa zúčastnila sportovní a solidární výzvy nazvané Be Well, Work Well, jejímž cílem je dosáhnout vzdálenosti 20,24 km během 14 dní různými aktivitami (během, chůzí, zahradničením, jízdou na koni, plaváním, jízdou na kole…). Výherci si dokonce vyslouží lístky na olympijské hry v Paříži v roce 2024. Jedná se o výzvu, v níž proti sobě soupeří týmy a vybírají se peníze pro charitu. „Podobné výzvy mají podle mě důležitý společenský charakter, což přiměje k účasti víc lidí,“ myslí si vedoucí personálního Amandine Auryová.

„Je potřeba k tomu přistupovat holisticky“

Je však nutné poznamenat, že iniciativy na podporu fyzické aktivity nefungují v případě všech zaměstnanců. Zaměstnavatel není všemocný, každý z nás nese odpovědnost za vlastní zdraví a životní styl,“ připomíná Grégory Mollet Vieville, spoluzakladatel poradenské a wellness společnosti Conquer Your Day, který navrhuje, plánuje a řídí nejrůznější typy projektů souvisejících se zdravým životním stylem. Grégory Mollet Vieville doporučuje strategický přístup na několika úrovních současně a začít by se podle něj mělo prevencí, aby se zvyšovala informovanost těch nejméně přístupných zaměstnanců. „Ale postupujte opatrně, myslím, že je třeba se vyhýbat termínům vyvolávajícím úzkost, jako jsou třeba psychosociální rizika nebo muskuloskeletární poruchy,“ dodává s tím, že raději hovoří o zavádění opatření v boji proti sedavému životnímu stylu.

Jeden z nenásilných způsobů, jak k tomu přistoupit, je trochu si pohrát s „aktivním uspořádáním“ pracovních prostor: jinými slovy zamyslet se nad tím, jak koncipovat pracoviště a jeho uspořádání tak, aby vybízelo k větší fyzické aktivitě. „Jde to sice pomalu, ale nové developerské plány začínají počítat se schodišti jako s centrálním prvkem staveb,“ potvrzuje Camille Rabineauová.

Například v novém sídle společnosti Sanofi představuje schodiště středobod setkávání. Tento farmaceutický gigant se ve francouzském městě Montpellier rozhodl u svého komplexu vystavět tři a půl kilometru dlouhou pěší stezku v přilehlém parku. „Není to nic zanedbatelného a skutečně pozoruji zaměstnance, kteří tuto trasu využívají,“ říká Évangéline, ergoterapeutka, která pro společnost Sanofi pracuje. Další zajímavou iniciativou je podpora zdravého dojíždění. Proto by měla být zaměstnancům k dispozici parkoviště pro kola, která budou moci snadno využívat (jinými slovy, nebudou muset tahat kola do pátého patra bez výtahu).

S vytvářením aktivních pracovních prostor „může pomáhat také nudge marketing“, dodává Grégory Mollet Vieville. Využijte třeba QR kódy k tomu, aby zaměstnanci častěji chodili do schodů pěšky. Využívání hry jako motivačního prostředku funguje velmi dobře, chcete-li u svých zaměstnanců podpořit zdravý pohyb a organizovat v práci interaktivní výzvy. „Také jsem se v Sanofi účastnila jedné výzvy. Nechtěla jsem, aby můj tým prohrál, takže jsem si každý večer dala pozor, abych dosáhla požadovaného počtu kroků,“ svěřuje se Évangéline.

Jean Caron zase klade důraz na flexibilní vybavení kanceláře, které umožňuje střídání polohy (výškově nastavitelné stoly, rotopedy, míče na sezení, šlapací trenažéry apod.). „Výzkum ukazuje, že dlouhodobý sedavý životní styl je nebezpečný. Současně víme, že když se člověk každou hodinu na pět minut zvedne a hýbe se, škodlivé účinky sezení se tím částečně vyruší. Z hlediska ergonomie neexistuje jedna ‚správná‘ pozice. Doporučuje se pohyb. Je tedy dobré používat všechno dostupné moderní vybavení, ale neustále je střídat.“

Olivier (36) pracuje pro velkou bankovní instituci a vysvětluje, proč je zastáncem práce vestoje: „Začal jsem zvýšený pracovní stůl využívat před několika měsíci, protože trpím velkými bolestmi zad. Pozici vestoje upřednostňuji hlavně ve chvílích delší nečinnosti, například během porad. Aktuálně mi to tak vyhovuje,“ říká. Content manažerka Pauline se zase rozhodla koupit si na home office gymnastický míč na sezení: „Nutím se do toho, abych střídala klasickou židli a míč a nebyla tedy pořád v jedné pozici. Cvičím při tom pohyby pánví. Člověk pak není pořád v jedné strnulé poloze, ale není to žádný kouzelný všelék. Po osmi hodinách práce mám stejně večer pěkně ztuhlý krk,“ přiznává.

Sportovat kdykoli a kdekoli!

Sedavý životní styl se navíc dotýká i dalších otázek, které aktuálně řeší personální oddělení. „Aby zaměstnanci u něčeho vydrželi, potřebují především flexibilitu,“ přiznává Grégory Mollet Vieville. Důkazem budiž i nezájem pracovníků o firemní fitka. Od konce pandemie klesla návštěvnost firemních fitek o 40 %, respektive používá je dnes aktivně jen 15 % zaměstnanců. Co za tím stojí? Firemní fitka jsou většinou otevřena pouze v době, kdy je přítomný nějaký trenér, zatímco zaměstnanci by je chtěli využívat, kdy se jim zachce. „Zaměstnanci mají navíc tendenci věnovat se sportu především v čase, kdy využívají home office,“ říká Camille Rabineauová.

Větší úspěch má tedy podpora sportu zaměstnavatele v případě, že si mohou zaměstnanci vybrat podle sebe. Základem je podle Grégoryho Mollet Vievilla být v nabídce aktivit flexibilní, ale také je nabízet bezplatně. Adrien z firmy Wavestone říká, že mu vyhovuje Gymlib (obdoba MultiSport kartičky), který mu proplácí zaměstnavatel. „Získal jsem díky tomu nové návyky, například si chodím zacvičit přes oběd. Nebo třeba v neděli večer ležím doma na gauči a řeknu si: ‚Tak co, zajdu si zalézt na stěnu, vždyť to mám zadarmo.‘ Když navíc sportujeme společně s kolegy, zlepšuje to pracovní vztahy. Hodně záleží na tom, jaká je dynamika pracoviště a kolektivu.“ Konzultantka Lisa si také myslí, že postoj zaměstnavatele je důležitý. „Ano, myslím si, že zaměstnavatel hraje důležitou roli. Teď jsem mladá a zdravá, ale z dlouhodobého hlediska může mít sedavý životní styl závažné dopady. Takže radši budu využívat všeho, co mi u PwC nabízí, abych se udržovala ve formě a posouvala se někam dál.“

Překlad: LexiPro
Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.

Probíraná témata
Zpravodaj, který stojí za to

Chcete držet krok s nejnovějšími články? Dvakrát týdně můžete do své poštovní schránky dostávat zajímavé příběhy, nabídky na práce a další tipy.

Hledáte svou další pracovní příležitost?

Více než 200 000 kandidátů našlo práci s Welcome to the Jungle

Prozkoumat pracovní místa