Frugalismus – Je méně práce klíčem ke štěstí?

Frugalismus – Je méně práce klíčem ke štěstí?

Život s málem, zato život šťastný – i za cenu menšího výdělku – to je hlavní zásada frugalistů. Slovo pocházející z latinského frugalis, což znamená skromný, se používá k popisu těch, kteří se spokojí s jednoduchým životem. I když to znamená, že nebudete mít ten nejnovější smartphone a obrovskou hromadu tenisek ve skříni a nebudete chodit každý večer do restaurace, nemusí to být znakem pochmurného a nespokojeného života! Právě naopak, cílem je dosáhnout takové úrovně organizovanosti, která vám umožní dosáhnout finanční nezávislosti a vést výhledově lepší život.

V době, kdy se skloňují fenomény jako konzum, kapitalismus a hledání smyslu života, vám přinášíme nejnovější informace ohledně tohoto sílícího alternativního hnutí a jeho potenciálního dopadu na naši společnost.

Co je frugalismus?

Počátky

Hnutí frugalistů vzniklo ve Spojených státech a razí teorii „dekonzumerismu“, která spočívá v jednoduchém způsobu života. V Evropě, zejména v Německu, přitahuje velkou pozornost. Jeho stoupenci nejsou poustevníci, hipíci ani survivalisté. Nacházejí totiž oporu tam, kde se setkává odmítání konzumu, hyperpropojený svět a zhoršené duševní zdraví v práci. Vyznávají hledání určité společenské ekologie, tedy vytváření morální, decentralizované a sjednocené společnosti, které vládne rozum.
Důvod, proč jsme o frugalismu zatím moc neslyšeli, je ten, že jeho stoupenci si neuvědomují, že jejich způsob života má již teoretickou koncepci. Je to ale také proto, že mnozí z nich úmyslně nepropagují svůj životní styl prostřednictvím médií, tím pádem zůstal trend z velké části bez povšimnutí.

Finanční nezávislost jako klíč k lepšímu životu

Na jakých myšlenkách je frugalismus postaven? Méně práce a lepší život vedený vlastním tempem, a to i za cenu nižšího výdělku. Jinými slovy:

  • méně utrácet,
  • více šetřit,
  • abyste se mohli oprostit od společenského tlaku a dosáhnout finanční nezávislosti.

Je to skutečná filozofie života v boji proti konzumu a kapitalismu. Ideál podnikatele a „vysoce výkonné kultury“, vyhledávané v 90. letech a popsané francouzským sociologem Alainem Ehrenbergem v jeho knize s názvem Kult úspěchu (Le Culte de la performance), už je passé. Podnikatel se proměnil v humanistu, který si přeje vést zásadový život. Frugalisté rezignují na vše, co je považováno za nadbytečné, i na pohodlný plat, a pátrají po smyslu života.

Důvodů osvojení si takového způsobu života je několik a liší se člověk od člověka. Patří mezi ně:

  • osobní (zdraví, blahobyt, rovnováha mezi životem a prací)
  • ekologické
  • finanční
  • politické

image
Ilustrace: Léa Maupetit

Volím jednoduchý život

Jak se stát frugalistou?

Někteří autoři srovnávají frugalisty s rentiéry minulého století – s těmi, kteří dostávali příjem z pronájmu nemovitosti či z úroku získaného ze svého investičního portfolia. Jinými slovy, co když je takový životní styl dostupný jen pro vyšší a střední třídu a nese příznaky současné evoluce společnosti, kdy se opravdový úspěch neměří na základě úspěchu pracovního? Dalo by se ve většině případů předpokládat, že ti, kteří utrácejí méně, mají tuto možnost hlavně díky svému privilegovanému postavení – například ti, kteří si na cestě do práce odepřou ranní kávu ze Starbucks?

Frugalisté se zaměřují na to, co potřebují, nikoliv na to, co chtějí. A to je kámen úrazu, jelikož lidé se umí velice rychle přesvědčit o tom, že něco skutečně potřebují. Přitom stačí jen přemýšlet, za co utrácíme, a najít lepší způsoby utrácení a šetření peněz.

Proč tedy frugalisté tolik usilují o to, aby žili pod hranicí svých možností? Proto, aby se zbavili existenciální obavy spojené s penězi a vedli zdravější životní styl. A také možná proto, aby se osvobodili od strachu z vyhazovu či nezdravého stresu, který může vést až k vyhoření.

Frugalisté se snaží žít pod hranicí svých možností tím, že:

  • sníží svůj měsíční rozpočet a co nejvíce spoří,
  • investují své úspory (finanční investice, investice na burze či do nemovitostí),
  • změní svůj životní styl (například tím, že se přestěhují na jiný kontinent nebo převezmou kontrolu nad svým každodenním životem).

Pružný způsob života

Koncept frugalismu v sobě zahrnuje různé přístupy. Podívejme se na jeho různé podtrendy.

  • Neo-frugalismus
    Vztahuje se na skupinu lidí kolem dvaceti, kteří často ještě žijí s rodiči. Jelikož se nacházejí v tíživé finanční situaci, často se zaměřují na to, co potřebují, než na to, co by chtěli. Jejich chování není tak impulzivní a soustředí se na hodnotu a kvalitu věcí, co si pořizují.
  • Předčasný odchod do důchodu
    Týká se to třicátníků či čerstvých čtyřicátníků, kteří se rozhodli přestat pracovat – nikoliv ze dne na den, ale po důkladné celoživotní přípravě. S plány spoření a investic začali již na počátku své kariéry. Do předčasného důchodu se jim daří odejít díky jejich organizačním schopnostem a silnému odhodlání. Často se z nich pak stanou dobrovolníci, což je ještě více naplňuje.
  • Pomalý životní styl
    Trendy jako například slow food či slow fashion dokazují všeobecnou tendenci zpomalit, a dosáhnout tak úspěchu. Někteří z frugalistů zastávají tzv. „slow life“ neboli životní styl prosazující pomalejší životní tempo a návrat k autentičtějšímu rytmu.

Možná se ptáte, k čemu to tedy vlastně všechno je. Frugalisté tvrdí, že praktikování vede ke snížení stresu a k osvobození se od tyranie času; zaměříte se na své touhy a postupně získáte zpět sebevědomí a důvěru ve své schopnosti. V praxi to znamená být ve větším kontaktu s přírodou, věnovat se rukodělným aktivitám či realizovat různé projekty, jako např. zeleninovou zahrádku, a to vše za účelem dosáhnutí větší soběstačnosti.

Nezaměňujte s minimalismem

I když oba směry v podstatě hlásají převzetí kontroly nad vlastním životem, v některých aspektech se liší. Minimalismus se soustředí hlavně na to, vlastnit co nejméně věcí, zatímco frugalismus se zaměřuje na utrácení co nejméně peněz, aby se z nás mohli stát finančně nezávislí jedinci. Tyto dva směry se často vylučují. Frugalista si chce nahromadit věci, které by mohly být v budoucnu užitečné, zatímco minimalista nechce, aby mu nepoužívané zbytečnosti zabíraly místo, a chce se jich okamžitě zbavit. U minimalistů je také časté, že utratí spoustu peněz za předměty, které považují za mimořádně užitečné.

Jaký dopad má frugalismus na naši společnost?

Negativa

Frugalistům se často vyčítá, že zneužívají systém. Kritici tvrdí, že frugalisté profitují ze vzdělání a vyučili se určité profesi, ale pak to společnosti odmítají „oplatit“ a hradit příslušné daně. Někteří frugalisté však tvrdí, že nemají zájem o státní podporu v důchodu, takže z logiky věci nemusí na tuto podporu přispívat.

Jiní skeptici vyzdvihují možné riziko idealizování chudoby. Je skutečně důležité nezaměňovat skromnost s prosazováním chudoby. Je totiž úplně něco jiného nejezdit na dovolenou a šetřit proto, že si nejsme jistí, jestli budeme mít na jídlo, nájem nebo léky. To se za inspirativní způsob života považovat nedá.

Pozitiva

Bez ohledu na to, zda vás tento trend oslovil nebo ne, můžeme se díky němu zamyslet nad kvalitou pracovních možností nabízených v dnešní společnosti. Pojďme využít příležitosti a zvážit různé aspekty našeho života: náš životní styl, nákupní chování a spotřebitelské návyky a nezapomeňme na náš vztah k práci.

Existuje navíc mnoho blogů, které nám horlivě radí, jak spravovat svoje finance, a přitom se snaží držet dál od nesrozumitelného technického jazyka finančnictví a podat nám informace jednoduše a polopatě.

Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku nebo se přihlaste k našemu newsletteru a nechejte se inspirovat každý týden.

Přeložila: Eva Mazalová

Ingrid

  • Přidat mezi oblíbené
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku
  • Sdílet na LinkedInu

Související obsah

Nejnovější články

Sledujte nás!

Dostávejte rady a informace o společnostech, které hledají zaměstnance, každý týden přímo do vašeho inboxu.

Odhlásit se můžete kdykoli, slibujeme, že vás nebudeme obtěžovat. Chcete-li se dozvědět více o našich zásadách ochrany údajů klikněte sem

A na našich sociálních sítích: