Syndrom viny z přežití: když vás nevyhodí z práce

Syndrom viny z přežití: když vás nevyhodí z práce

Málokoho by napadlo, že by se někdo mohl cítit provinile kvůli tomu, že má práci a že nedostal padáka. Zvláště teď, kdy kvůli koronaviru a nejisté ekonomice dostávají výpovědi tisíce lidí. Možná že i vy patříte mezi „šťastlivce“, kterým bylo dovoleno setrvat ve firmě, kde se jinak hromadně propouštělo. V tom případě se ale můžete potýkat s nepříjemnými pocity, jako jsou stres, úzkost, pocit viny a neschopnost se soustředit – tedy pocity, které se kolektivně označují jako „syndrom přeživšího“.


I když se vaše problémy nedají tak úplně srovnat s těmi, které dost možná mají vaši kolegové, kteří dostali padáka, i přesto byste neměli zcela ignorovat fakt, že i na vás může mít jejich odchod negativní dopad. V tomto článku se podíváme na syndrom viny přeživšího a na to, jak se s ním nejlépe vyrovnat.

Co je syndrom přeživšího?

Když se v nějaké firmě snižují stavy, nejsou tím ovlivněni pouze ti, kteří musí odejít, ale i ti, kteří zůstávají. Tyto dopady nejsou jen čistě systémové a organizační, ale i emoční a psychologické. Alespoň to tvrdí studie britského Institutu studií o zaměstnanosti (Institute for Employment Studies – IES). „Podobně jako u jiných traumatických zážitků i zde platí, že u přeživších se může na základě zažité situace snadno rozvinout stresová reakce,“ uvádí studie. Tato reakce může mít následující projevy:

  • Zármutek ze ztráty bývalých kolegů.
  • Pocit viny z přežití.
  • Strach z možné ztráty vlastního zaměstnání a obavy z budoucnosti.
  • Snížená motivace a horší pracovní morálka.
  • Stres způsobený svědectvím toho, jak ostatní dostávají výpověď.

Podle studie odborného periodika Journal of Epidemiology & Community Health mají navíc zaměstnanci, kteří přežijí redukci stavů, také zvýšené riziko rozvinutí různých zdravotních problémů, od nemocí způsobených stresem až po vyšší náchylnost ke kardiovaskulárním onemocněním. V důsledku může tento stav vést k vyšší nemocnosti, k pracovní neschopnosti nebo dřívějšímu odchodu do důchodu. Studie také ukázala, že „u zaměstnanců, kteří byli svědky propouštění, ale své zaměstnání si udrželi, je vyšší šance, že jim budou předepsána psychofarmaka (antidepresiva, anxiolytika nebo antimanika), než u zaměstnanců, kteří propouštění vystaveni nebyli.“

David Noer, který napsal knihu Healing the Wounds a který se věnuje studiu syndromu přeživších v zaměstnání už od roku 1993, jde ve svých poznatcích ještě o něco dále a tvrdí, že ti, kdo ve firmě zůstanou, trpí více než ti, kdo odejdou. Podle Noera se zaměstnancům, kteří jsou propuštěni, většinou dostane nějaké podpory, například odstupné nebo konzultace. Ale pro ty, kteří zůstanou, toho k nabídnutí moc není. K výše uvedenému seznamu negativních dopadů pak Noer doplňuje ještě frustraci, hněv, rozhořčení, depresi, nedůvěřivost a pocit nespravedlnosti. To vše pak vede na straně zaměstnance k nevraživosti a nedůvěře vůči zaměstnavateli.

Další oblíbené články pro: Pracující

Cirkadiánní rytmus: Seřiďte své vnitřní biologické hodiny

Jak to celé zvládnout?

Žádná firma si nepřeje, aby byli její zaměstnanci nahněvaní nebo demotivovaní. A studie ukazují, že způsob, jakým daná společnost celý proces snižování stavů vede, má velký vliv na atmosféru v celém pracovním kolektivu. Když firma celou situaci řeší nešťastně, důsledkem může být nárůst absencí i nižší produktivita.

Upřímnost a transparentnost v rozhodování, kdo půjde a kdo zůstane, je podle studie IES zcela zásadní. Proces výběru musí být férový a otevřený. A potvrzují to i výzkumy. Článek s názvem „Survivor Syndrome – a Management Myth?“, který byl uveřejněn v časopise Journal of Managerial Psychology, uvádí, že syndrom přeživších se vyskytuje méně často v těch společnostech, ve kterých jsou při snižování stavů pracovníci seznámeni s ekonomickými problémy firmy, celý proces je spravedlivý a zaměstnanci důvěřují vedení společnosti. Méně případů syndromu viny z přežití také platí v případech, kdy jsou zaměstnanci zahrnuti do rozhodovacího procesu, informace o změnách jsou podávány s dostatečným předstihem a management dává zůstavším zaměstnancům najevo, že si jich váží.

V praxi je to ale často tak, že zaměstnanci ví o schopnostech svých kolegů více než vedení. Někdy sice chápete, proč si vedení nějakého konkrétního člověka vybralo, ale zároveň víte, že to rozhodnutí je špatné,“ říká programátor Jan. „V kanceláři máme jednoho kolegu, který vždycky běhal z jednoho jednání na druhé a neustále jen mluvil o tom, kolik má práce. Strávil tolik času sebeprezentací, že mu ho moc nezbývalo na samotnou práci. Ale teď je ve firmě méně lidí a jeho nicnedělání je tak najednou mnohem očividnější. Nemá se s kým scházet a s kým klábosit. Ostatní musí dělat práci za něj a na něm je vidět, že je z toho nešťastný, protože nechce ve skutečnosti nic dělat.“

Každý to vnímá jinak

Autoři Cary Cooper a Roy Payne ve své knize Causes: Coping and Consequences of Stress at Work zjistili, že každý jedinec reaguje jinak. Někteří vnímají svoje přežití jako příležitost, pro jiné je to ale silně stresující situace.

Výjimkou není ani kombinace těchto dvou pocitů. Zaměstnanec může například dostat na starosti větší agendu a tím i větší odpovědnost, ale ve výsledku je díky tomu přepracovaný a pod tlakem ze strany vedení. Takovou zkušenost má i tisková mluvčí Lenka. „Na jedné straně bylo pozitivní, že jsem zjistila, že si mě firma váží více, než jsem původně myslela,“ říká. „Brzy mi ale začala práce přerůstat přes hlavu, dostávala jsem pořád ty stejné peníze a nebyla jsem ani povýšena. A pak mě napadlo, že si mě tu možná nechali, protože věděli, že si nebudu stěžovat a že se snažím zavděčit. Začínám si myslet, že by možná bylo lepší, kdybych předtím odešla.“

Jak uvádí Alec Reed ve své knize Innovation in Human Resource Management: Toolin Up for the Talent Wars, zaměstnanci, kteří zjistí, že jsou pro firmu dostatečně důležití, aby si je ponechala, zároveň ale mnohdy docházejí k přesvědčení, že by měli za svou práci být i adekvátně oceněni.

A jak ukazuje výzkum, obecně lze říci, že ať už se firma k procesu snižování stavů postaví jakkoliv, je nesmírně důležité, aby si management uvědomil, že zasaženi nebudou jen propuštění zaměstnanci, ale že celá situace bude mít zásadní dopad i na práci a život přeživších pracovníků.

Co pro sebe můžete udělat

Existuje řada kroků, které můžete podniknout, abyste se lépe vyrovnali se snižováním stavů ve vaší společnosti. Mezi ně patří:

Neignorujte své emoce.

Projděte si popis symptomů sepsaný výše a zjistěte, zda je možné, že trpíte syndromem přeživšího.

Neupadejte do melancholie a pocitu viny.

Nepropadejte pocitu viny a braňte se úvahám o tom, že když trpí vaši kolegové a přátelé, musíte trpět také.

Kvůli snižování stavů přišla Lenka o kolegyni, která byla zároveň i její dobrou kamarádkou. „Chybí mi a já se cítím poněkud provinile. Na jednu stranu jsem samozřejmě měla radost, že jsem si udržela místo, ale na druhou stranu nevím, proč vybrali ji a ne mě. Je to opravdu zvláštní pocit – cítím úlevu a radost z toho, že mám práci, ale zároveň se cítím provinile, že mám tyto pocity, zatímco moje kamarádka trpí.“

„V práci to bez ní není ono. Ztratila jsem někoho, kdo mě podporoval, s kým jsem si mohla poklábosit a komu jsem se mohla vyplakat na rameni. Celá tahle situace ale mezi nás vrazila klín. Chci jí být oporou, ale cítím, že je na mě naštvaná. Obávám se, že už si nikdy nebudeme tak blízké jako dřív.“

Nenechte se dostat pod tlak a nemyslete si, že odteď nutně musíte pracovat víc.

Když se na vás kvůli nedostatku pracovní síly valí čím dál tím víc práce, nesnažte se neustále pracovat tvrději a zvyšovat svůj pracovní výkon, protože se bojíte, že jinak budete další na řadě. A pokud cítíte, že situace se zřejmě bude nadále zhoršovat, můžete se začít rozhlížet po novém místě, zatímco budete dál pracovat na tom stávajícím a budete vědět, že vaše setrvání je pouze dočasné. Vyvarujte se ale příliš rychlého a lehkomyslného podávání výpovědi: zbytečně se nepřipravujte o možnosti a veškerá rozhodnutí ohledně své kariéry dělejte s rozmyslem a s přihlédnutím ke svým dlouhodobým cílům.

Mějte stres pod kontrolou.

I když trocha adrenalinu může při práci pomoci, musíte se vyhnout tomu, abyste byli ve stresu neustále. Když budete pořád ve stavu napětí, vaše tělo bude zaplavené stresovými hormony a velmi brzy vás může čekat vyhoření. Místo toho se snažte pracovat metodicky. Buďte zodpovědný pracovník ochotný čelit výzvám, ale zároveň chraňte sebe i své zdraví. Možná se budete muset naučit říkat „ne“, ale i to se dá říkat pozitivním způsobem. Můžete například svému šéfovi vysvětlit, že sice chcete být přínosem pro firmu a že jste ochotni tvrdě pracovat, ale že daný úkol není možné v dobré kvalitě zvládnout v požadovaném časovém limitu.

Promluvte si se svým nadřízeným.

Jestliže nebyla vaše firma ohledně snižování stavů dostatečně transparentní, možná je teď ten správný čas promluvit si se svým nadřízeným nebo personalistou o tom, jak byl celý proces zorganizován a jaká jsou teď vzájemná očekávání.
Zároveň mějte na paměti, že váš šéf teď má dost možná na starosti tým o menší velikosti než předtím a že si zřejmě prochází stresem a emocemi spojenými s výběrem lidí, kterým se dá výpověď. Vedoucí pracovníci mají často tendenci podobné emoce skrývat a navenek působit, jako že se nic neděje. A „pokec“ s vámi by tak mohl pomoci i jim.

Udržte si pozitivní přístup.

I když je zcela normální pociťovat kvůli vyhazovu kolegů smutek, hněv a obavy, pokuste se nahlížet na celou situaci optimisticky. Zaměřujte se na pozitiva: upevnili jste si ve firmě pozici, jste zaměstnanec, kterého si vaše společnost váží, a možná dostanete příležitost naučit se nové věci. A třeba se ještě posunete ve své kariéře, protože menší počet zaměstnanců znamená menší konkurenci a tím i vyšší šance na povýšení, ať už v krátkodobém nebo dlouhodobém výhledu.

Přeložil Matěj Moravec

Foto: Welcome to the Jungle

Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.

  • Přidat mezi oblíbené
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku
  • Sdílet na LinkedInu

Související obsah

Nejnovější články

Sledujte nás!

Dostávejte rady a informace o společnostech, které hledají zaměstnance, každý týden přímo do vašeho inboxu.

Odhlásit se můžete kdykoli, slibujeme, že vás nebudeme obtěžovat. Chcete-li se dozvědět více o našich zásadách ochrany údajů klikněte sem

A na našich sociálních sítích: