Rodinná pouta: německá pracovní kultura a její recept na úspěch

Jak se pracuje v Německu?

Přemýšleli jste někdy o práci v Německu? Láká vás legendární berlínský noční život nebo spíš fotogenická architektura Hamburku? Jedno nebo druhé, s naším průvodcem německou pracovní kulturou tu brzy budete jako doma. Možná máte pocit, že vás v Německu nemůže nic překvapit. Až tam ale začnete pracovat, zjistíte, že ve srovnání se zbytkem Evropy je Německo úplně jiná káva.


Zásada č. 1: jeden za všechny

Po skončení 2. světové války nastalo klíčové období formování moderní německé společnosti a její kultury. Během těchto let se také vytvářel specifický německý přístup k práci a k pracovnímu prostředí. Poválečnému období ve Spolkové republice Německo se přezdívá „hospodářský zázrak“ neboli Wirtschaftswunder. Evropa byla po válce z velké většiny v troskách, a proto byl vypracován Marshallův plán, jehož cílem byla obnova evropských ekonomik. Mezi jeho hlavní priority patřilo uvolnění trhů, boj proti monopolistickému prosazování moci a omezování státních zásahů do hospodářství jednotlivých zemí. Ekonomická liberalizace – a s ní i myšlenka, že člověk není pouze jednotlivcem, ale nedílnou součástí společnosti – měla zásadní vliv na rozvoj Západního Německa. Šlo o to, aby každý člen společnosti převzal osobní zodpovědnost nejen za sebe a svou rodinu, ale i za svou zemi. Ve Spolkové republice navíc platil princip subsidiarity, což znamená, že zásah státu má přijít pouze v bezodkladných a závažných záležitostech. V opačném případě má svůj současný i budoucí osud z větší části v rukou jednotlivec.

Dodnes je v Německu patrný důraz na smysl pro potřeby kolektivu v takovém rozsahu, že to může cizincům připadat zvláštní. Například na dochvilnost se v Německu obzvláště dbá, a to právě z důvodu zmíněného smyslu pro kolektiv. Když přijdete do práce pozdě, doplatí na to právě firma – a tedy i celý kolektiv pracovníků. Pro tuto klíčovou roli skupiny ve vztahu k jednotlivci existuje i termín, Wir-gefühl, a jedná se o důležitou součást německé pracovní kultury. Česky bychom mohli mluvit o „sounáležitosti“, kterou pociťují zaměstnanci jedné společnosti. Proto na sebe Němci často chtějí brát odpovědnost za povinnosti svých kolegů. Když například jednotlivec nezvládne svůj příděl práce, pak se s jeho úkoly musí poprat jeho kolegové nebo kolegyně. A to ve společnosti, kde je kolektiv vždy na prvním místě, prostě není přijatelné.

Německý vedoucí: učitel, nikoliv vládce

Abychom porozuměli dalšímu rysu německé pracovní morálky, musíme se podívat hlouběji do historie. Náboženská reformace, kterou roku 1517 de facto zahájil Martin Luther, měla na německou společnost výrazný vliv. Ten trvá dodnes. V přímém důsledku těchto kulturních změn se začalo okamžitě volat po zvýšení gramotnosti. Hlavní tezí protestantismu je totiž možnost čtení a porozumění Bible bez nutnosti spoléhat na kázání kněžích. Z toho důvodu se boj s negramotností stal v podstatě duchovní záležitostí. Luther podporoval výstavbu škol a knihoven pro všechny společenské vrstvy. Věřil totiž, že šíření vzdělání a protestantismu obecně prospěje celému národu.

Výsledky této kulturní transformace pociťujeme dodnes, zejména co se týče právě škol. Německý vzdělávací systém se zakládá na původním konceptu vzdělávání, který se nazývá Bildung. Jeho cílem je podporovat všechny německé děti v rozvoji vlastní osobnosti, kreativity a umění argumentace. Zavést tuto myšlenku v praxi je velká odpovědnost, která byla svěřena do rukou učitelům. Ti spíše jako rádci napomáhají studentům k osobnostnímu růstu, místo aby jen předávali své vlastní znalosti skupinám víceméně pasivních posluchačů, jak to mají ve zvyku kantoři v tradičnějším slova smyslu. Součástí běžné výuky jsou skupinové práce a projevy plné pečlivě strukturované argumentace, díky nimž se studenti učí naslouchat druhým a kriticky uvažovat.

Korporátní svět je podobný tomu školnímu. Stejně jako v případě faráře a jeho oveček či učitele a jeho žáků, je i rolí vedoucího pracovníka spíše „vést“ než řídit zaměstnance nebo jim velet. Týmová spolupráce je obzvláště důležitá. Klade se důraz na společnou práci podřízených s nadřízenými, která umožňuje vytvářet opravdu efektivní strategie. O pracovních cílech a termínech navíc často také rozhodují podřízení i nadřízení společně, což je recept na úspěšné plnění plánů. Týmová dynamika v německém stylu je tedy charakteristická hlavně nasloucháním, diskutováním a kolektivní snahou dosáhnout efektivity.

Samostatné a efektivní týmy

Když skončí fáze kolektivní reflexe, přichází na řadu samostatná práce – každý člen týmu má svůj vlastní úkol. To potvrzuje i Elise, která nastoupila před třemi měsíci jako marketingová vedoucí k jedné německé firmě zaměřené na internetový prodej. „Hned jsem si všimla, že tu vedení zcela běžně systematicky rozdělí úkoly zaměstnancům a následně je nechá naprosto samostatně pracovat,“ říká. V podobném duchu (ačkoliv o pár úrovní výše) kancléřka dohlíží na své spolkové země neboli Länder, které si také zachovávají značný stupeň autonomie.

Asi vás nepřekvapí, že jedno z nejčastěji používaných slov na německých pracovištích je „efektivita“. Není tomu tak náhodou: strategická rozhodnutí jsou přijímána kolektivně, a to nejen proto, že skupina je důležitější než jednotlivec, ale také proto, že to umožňuje realistické plánování a dodržení stanovených termínů. Zaměstnanci jsou tak skutečně angažováni ve fungování firmy, což je motivuje k usilovnému plnění pracovních povinností. Díky tomu nemusejí trávit v práci nekonečné množství času. Přestávky na oběd jsou krátké a pauzy na kávu jsou vyloženě vzácností. Ani vy nebudete mít chuť si s kolegy povídat o počasí – v práci se má pracovat!

Rodina na prvním místě

Už od dob protestantské reformace je v Německu rodina tím nejcennějším, co člověk má, proto se rodině jednu dobu dokonce přezdívalo „malé náboženství“. V minulosti i v současnosti jsou v Německu ceněné zejména rodiny s dětmi, a proto zde prakticky neexistují přesčasy. Čím dřív totiž člověk skončí v práci, tím dřív se může doma věnovat rodině, což je o důvod víc, proč pracovat co nejefektivněji. V Německu je společenský a rodinný život tak důležitý, že Němci nemají ve zvyku přátelit se s kolegy z práce. Komunikace na pracovišti je zdvořilá, ale zpravidla se omezuje na témata související s prací.

Osm praktických tipů

Když už teď víte, jak funguje německá kultura práce, můžeme vám nabídnout několik praktických rad, díky nimž vykročíte pravou nohou hned první den v práci:

  • Choďte včas:nedochvilnost je v Německu velký prohřešek! Nezapomínejte, že potřeby kolektivu jsou nadřazené potřebám jednotlivce.
  • Každému zprvu vykejte („Sie“) a s tykáním („du“) nezačínejte, dokud vás k tomu daná osoba nevyzve jako první. Pamatujte však: že si s někým potykáte, neznamená, že jste okamžitě „kámoši jak hrom“, proto se ke kolegům chovejte vždy zdvořile a s úctou. Na německých pracovištích není běžné žádné velké kamarádíčkování. Striktně se tam odděluje soukromý a pracovní život.
  • Když zvedáte telefon, vždy se ohlaste jménem, a až pak pokračujte v konverzaci. Díky tomu volající okamžitě zjistí, s kým mluví.
  • Nepouštějte se zbytečně do plytkénezávazné konverzace, jinak si budou kolegové myslet, že je připravujete o čas, který by mohli věnovat práci. To platí hlavně před schůzemi a poradami a během nich, kdy se všichni chtějí věnovat danému tématu a mluvit k věci.
  • Až si budete vyjednávat plat, nezapomeňte vzít v úvahu, že mezi hrubou a čistou mzdou může být v Německu větší rozdíl než u nás. Marketingová vedoucí Elise vysvětluje: „Kdybyste v Německu dostali stejnou hrubou mzdu jako předtím v Česku, váš výsledný čistý příjem může být nižší, než na jaký jste byli zvyklí, protože odvody na zdravotním a sociálním pojistném jsou vyšší.“
  • Oběd není dobrá příležitost k sociální interakci s kolegy. Většině Němců se během jídla nebude chtít poslouchat, jak jste strávili víkend. „Místo toho můžete s kolegy třeba zajít na skleničku po práci, to je v Německu přijatelnější,“ říká Leila, která žije v Berlíně a na volné noze působí v oblasti komunikací.
  • Naučte se německy (pokud to ještě neumíte). Svým kolegům tak dokážete svůj vážný úmysl v zemi zůstat, zapadnout a porozumět její kultuře.
  • Při pěší chůzi se vyhněte cyklostezkám, nepřecházejte na červenou a nepředbíhejte ve frontě na MHD. Zkrátka a dobře, i cestou do práce je potřeba dodržovat pravidla.

Doufáme, že vás pár našich rad jen utvrdilo v rozhodnutí učinit tento odvážný životní krok do neznáma a začít budovat kariéru v Německu. Teď už nám tedy nezbývá nic jiného, než vám popřát viel Glück – tedy hodně štěstí!

Foto: Welcome to the Jungle

Překlad: Barbora Stolínová

Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.

Anouk Renouvel

Freelance @ Communication numérique

  • Přidat mezi oblíbené
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku
  • Sdílet na LinkedInu

Související obsah

Nejnovější články

Já a můj job, láska jak vyšitá?

Láska na první pohled... Zaměstnání nápadně připomíná také náš osobní život. Co když je práce doopravdy vašim partnerem či partnerkou?

Kryptoměna: mzda budoucnosti?

Šéf se vás zeptal, zda nechcete výplatu přijmout v Bitcoinech. Kryptoměny mohou vypadat jako trendy a dobrý způsob investice. Měli byste nabídku vzít?

Sledujte nás!

Dostávejte rady a informace o společnostech, které hledají zaměstnance, každý týden přímo do vašeho inboxu.

Odhlásit se můžete kdykoli, slibujeme, že vás nebudeme obtěžovat. Chcete-li se dozvědět více o našich zásadách ochrany údajů klikněte sem

A na našich sociálních sítích: