Najděte hygge ve svém ikigai: Jak nenaletět na další starobylý recept na štěstí

Představte si, že máte stabilní práci, ve které se vám daří. Stoupáte korporátním žebříčkem, až se ocitnete na vysněném místě nebo respektované manažerské pozici. Zdánlivě vám nic nechybí, ale uvnitř cítíte, že to pořád není ono. Necítíte, že byste našli to, co vás opravdu naplňuje, něco, co dá vašemu životu smysl a jasný cíl.

Začnete googlovat, procházet regály se seberozvojovými knihami, možná spadnete do králičí nory motivačních videí na YouTube. Hledáte témata jako „životní smysl“ nebo „naplnění“, až narazíte na diagram, který nabízí přesně to, co jste hledali. Čtyři spojité kružnice nadepsané „co mě baví“, „co mi jde“, „co mě uživí“ a „co svět potřebuje“, a uvnitř, v místě, kde se protínají, tajemné slovo „ikigai“.

Článek vysvětluje, že jde o pradávnou japonskou metodu, díky které najdete životní smysl. Našli jste konečně lék na odcizení a pocit neautenticity, které všichni cítíme, ukrytý a pečlivě střežený tradiční kulturou?

Banalita, nebo životní filozofie

Diagram vytvořil v roce 2014 britský podnikatel Marc Winn a brzy se z něj stal virální hit, obzvlášť na sociální síti LinkedIn. Seberozvojová kniha Ikigai: Šťastný a dlouhý život španělských autorů Héctora Garcíi a Francesca Mirallese byla přeložena do 63 jazyků včetně češtiny, prodalo se jí přes tři miliony výtisků a udělala z ikigai globální fenomén. Tisíce kariérních koučů se s tímto diagramem setkali a přijali ho v různých obměnách za svůj.

A na rostoucí globální popularitě ikigai začali kapitalizovat i podnikaví Japonci. Tokijský neurovědec Ken’ičiró Mogi ve své knize Awakening Your Ikigai (Probuďte své ikigai) využívá popularity Japonců známých na Západě, šéfkuchaře Jira Ono, kterého proslavil pořad na Netflixu, nebo světoznámého animátora Hajaa Mijazakiho. Tvrdí navíc, že ikigai je nedílnou součástí japonské kultury.

Po prvotní euforii je snadné propadnout depresi. Zdá se, že po světě chodí spousta lidí, kteří mají svůj smysl jasný, žijí svůj kariérní sen a každý nádech je postrkuje na cestě jejich poslání. Když se ale tématu věnovalo několik přednášek TED, někteří Japonci se začali na Twitteru nad tímto termínem pozastavovat. Zaráželo je, že existuje nějaká japonská filozofie, která údajně hraje v jejich životech důležitou roli, a o které nikdy neslyšeli.

Z běžného slova fenomén

„Je to složenina dvou slov. Slovo ‚iki‘ znamená život a slovo ‚kai‘ (gai) má široký význam podle kontextu, může znamenat ‚smysl‘, ‚hodnota‘ nebo ‚přínos‘,“ vysvětluje docent Jan Sýkora, japanolog z Karlovy univerzity a autor mnoha publikací o japonském myšlení. „Z mého pohledu představuje koncept ikigai pro Japonce jen přirozený způsob života, ve kterém se radujete z maličkostí,“ dodává.

A shodují se na tom i další oslovení japanologové. „Setkala jsem se s ním hlavně jako s obyčejným termínem. Uvádí se ve větách jako ‚Mé děti jsou smyslem mého života‘ a tak podobně,“ říká spisovatelka a japanoložka Anna Cima.

Je tomu tak podobně jako u dalších transformativních filozofií, třeba „typicky japonského úklidu“. Často jsou vytvořené z běžných a banálních slov, jako u kakeibo, údajně japonského umění šetření peněz, které je jen zapisováním výdajů do sešitu, nebo šinrin joku, doslova „lesních koupelí“, které neznamenají nic víc než chození na procházky.

Osud ikigai přibližuje i japanolog Adam Nohejl. „V Japonsku jsou seberozvojové knihy velmi populární, a tak na japonské Wikipedii existuje záznam o ikigai, ale všechny zdroje, kromě jedné japonské knihy z roku 2018, jsou jen západní knihy přeložené do japonštiny,” říká.

Čeká ikigai stejný osud jako hygge?

Způsob, jakým západní společnosti vytváří snadno prodejný trend z běžných slov, může ilustrovat jiná „filozofie“. Podobně mytického statusu se totiž dočkalo i dánské hygge. Minimálně od roku 2017, kdy bylo slovo zařazeno do Oxfordského slovníku angličtiny, se údajná dánská filozofie štěstí stala předmětem bezpočtu článků v lifestylových časopisech, jedním z hlavních lákadel turistů směřujících do Dánska a proměnilo se v nástroj k prodeji tisíců měkkých bačkor, pletených svetrů, hektolitrů horké čokolády a dokonce i podlahových krytin.

Stejně jako o ikigai vychází i o hygge desítky knih s názvy pečlivě kalibrovanými pro algoritmy vyhledávačů. Hygge – Tajemství spokojeného života, Hygge – Cesta ke štěstí, nebo Hygge domov – Jak si vytvořit místo pro šťastný život. Slovo hygge se musí vyskytovat v každém článku nebo blogovém příspěvku o Dánsku, které občas působí jako slovní ekvilibristika. Hlavně naskočit na trend, dokud se na něm dá vydělat.

„Pro mě hygge znamená, když si uděláte pohodlí a cítíte se dobře. Může to být doma s knihou, může to být venku na pivě s přáteli, může to být na procházce. To je hygge,“ říká dánská překladatelka Natasha T. V podstatě tak není hygge nic jiného než česká pohoda, pocit klidu, radosti z maličkostí a dobré společnosti.

Běžné dánské slovo, ze kterého pár vypočítavých londýnských nakladatelů a autorů udělalo fenomén a shráblo tučné prémie. Pomohlo mu mimo jiné vysoké hodnocení Dánska na žebříčcích spokojenosti obyvatel, popularita severské literatury, filmu a designu. Jenomže za štěstím není až tak tajemná dánská pohoda, jako spíš rovné platové podmínky, sociální mobilita, vzdělání a silný sociální stát.

Co je skutečné ikigai?

Papírově splňuje i Japonsko podobná kritéria pro možný zrod globálního filozofického fenoménu. Zejména díky své proslulé dlouhověkosti, ostrov Okinawa je dokonce jednou z jen pěti modrých zón (také západního marketingového nástroje spojeného s ikigai), kde se obyvatelé dožívají nadprůměrně vysokého věku. Japonská kultura má po celém světě tajemný, až mytický status, nehledě na nutnou globální popularitu japonského jídla, knih nebo seriálů.

I země vycházejícího slunce má ale své mouchy. Má společně s Jižní Koreou jedno z nejvyšších množství sebevražd z vyspělých zemí a světově proslulá je i japonská drsná pracovní kultura, svazující sociální normy nebo přepracovanost, se kterou se pojí i další mytický japonský termín, karóši, neboli smrt z přepracovanosti. Ten tak leží v zářném protikladu k údajnému šťastnému a naplněnému životu, který by mělo ikigai nabízet.

Osud ikigai ukazuje i to, jak se význam slov mění podle kontextu a aktuálních potřeb. V 60. a 70. letech se termínu věnovali japonští psychologové a sociologové jako Mieko Kamija a Munesuke Mita. V kontextu zpomalení japonské ekonomiky a růstu cen energií bylo vyzdvihováno, že člověk překoná těžkosti, když má k čemu aspirovat, když se vymaní z chudoby a když má okolo sebe druhé. „Byly to běžné sociologické výzkumy související se spokojeností populace, vztahem spokojeného člověka a dlouhověkosti. Nebyl to objev nějakého zázračného způsobu zaručujícího štěstí,“ objasňuje japanoložka Cima.

A co spojité kružnice? Pomůžou?

Můžou nám být zmiňované knihy nebo otázky z grafu s barevnými kružnicemi k něčemu dobré? Bezpochyby je to dobrý nástroj na uvědomění si, kam směřuje naše kariéra. Může taky pomoct, pokud potřebujeme udělat nějaké rozhodnutí.

Pro práci s nimi je ale třeba si uvědomit, že popisované metody jsou výmyslem západních autorů k řešení našich západních problémů. Japonský koncept posloužil jen jako dobrý branding a nástroj, jak vás přimět kliknout na odkaz nebo si koupit knihu.

Chtěli byste radši skutečné ikigai? Docent Jan Sýkora objasňuje, že když se i v Japonsku mluví o ikigai, vztahuje se zejména k lidem vysokého věku, žijícím často tradičním způsobem života v odlehlých oblastech Japonska. „Kdybyste se jich zeptali na recept na jejich ikigai, odpověděli by vám naprosto banální věci, mít svůj každodenní rytmus, malé radosti, smysluplnou práci, stejně naladěné lidi okolo sebe. Tu ‚vědu‘ se vzájemně protínajícími se kružnicemi z toho udělali až lidé ze Západu a podnikaví Japonci,“ dodává japanolog.

Ve výsledku se tak skutečný význam příliš neliší od opravdového dánského hygge nebo skutečné české pohody. Radujete se z maličkostí, dáváte si na čas, žijete trochu pomaleji a nehrnete se za povrchními a často zbytečnými cíli. Není to světoborná věda, spíš něco, co už jsme ve společnosti orientované na výkon pozapomněli. Až příště narazíte na ikigai, vzpomeňte si spíše na pohodu a vzájemnost než na to, jak byste z posledního koníčku, co vám ještě dělá radost, udělali svou práci.

Foto: Thomas Decamps for Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.