Které evropské státy nabízejí nejlepší zaměstnanecké výhody?

Které evropské státy nabízejí nejlepší zaměstnanecké výhody?

Mateřská dovolená, minimální mzda, počet dní placené dovolené, důchod, školení, nemocenská, kvalita pracovního života… V Evropě jsou vynakládány miliardy eur na zaměstnanecké benefity, ale kdo z toho vychází nejlépe (a nejhůře)? Welcome to the Jungle vás v rychlosti provede právy zaměstnanců na evropském kontinentu a ve Velké Británii.

Evropská unie (EU) stanovuje minimální hranice

Neexistuje žádný univerzální plán sociálního zabezpečení pro celou EU: Každý stát si zachovává vlastní systém a jednotlivé programy. Evropská legislativa tyto národní systémy pouze koordinuje, aby byl zachován volný pohyb osob a zboží. Přestože neexistují žádná jednotná pravidla, EU ve většině případů nastavuje minimální požadavky, které musejí být dodržovány, a snaží se tak zlepšovat zaměstnanecké podmínky napříč kontinentem i ve Spojeném království. Evropské systémy sociálního zabezpečení mají dobrou pověst po celém světě a některé jsou dokonce používány jako modelové příklady, kterými se další státy inspirují.

„Přestože neexistují žádná jednotná pravidla, EU ve většině případů nastavuje minimální požadavky, které musejí být dodržovány, a snaží se tak zlepšovat zaměstnanecké podmínky napříč kontinentem i ve Spojeném království.“

Sociální práva: kdo si vede nejlépe a nejhůře

Dvě nedávné studie publikované společnostmi Glassdoor a Deloitte porovnávaly systémy sociálního zabezpečení napříč Evropou (první srovnávala 14 evropských států, druhá 26). Ve většině evropských zemí jsou veškerá sociální práva zaručena, ale jejich uplatňování se může mezi jednotlivými státy lišit. Celkově lze za nejvelkorysejší považovat Dánsko, Francii a Španělsko, zatímco v Irsku, Velké Británii a Švýcarsku jsou práva více omezená.

„Ve většině evropských zemí jsou veškerá sociální práva zaručena, ale jejich uplatňování se může mezi jednotlivými státy lišit.“

Mateřská dovolená

EU garantuje 14 týdnů jako minimální délku mateřské dovolené. Ale ve výši ohodnocení a maximální délce této dovolené jsou velké rozdíly. V této kategorii je nejvelkorysejší Velká Británie s 52 týdny dovolené, z toho je 39 placených. Prvních 6 týdnů ve výši 90 % předchozích výdělků (následující týdny až do výše 160 €/týden). Další je Irsko s 42 týdny, z nichž je 26 placených paušálně částkou 188 €/týden. Česká republika nabízí 28 týdnů, pokud se ale ženě narodí dvě a více dětí, náleží jí 37 týdnů dovolené. Německo, Španělsko, Nizozemsko, Francie, Rakousko a Dánsko poskytují s menšími variacemi zákonných 14 týdnů při plném platu.

Otcovská dovolená

Otcovskou dovolenou EU nereguluje. V tomto ohledu jsou mezi státy značné rozdíly. Na jedné straně máte Finsko, které novopečeným otcům poskytuje 45 dnů placené dovolené, dále Španělsko (15), Francii (11), následované Belgií, Dánskem, Švédskem a Velkou Británií, které povolují 10 dnů. Na druhé straně najdete Nizozemsko, které momentálně umožňuje dní pět, Itálie pouze čtyři a Rakousko, Německo a Švýcarsko neposkytují otcovskou dovolenou vůbec. V České republice je nově možné využít sedm dní otcovské dovolené.

Rodičovská dovolená

EU zaručuje, že každý rodič má právo na dovolenou v délce minimálně čtyř měsíců, aby se postaral o své děti až do věku osmi let. Není ovšem specifikováno, jakou část této doby budete mít proplacenou. Francie a Německo povolují až 156 týdnů (tři roky) rodičovské dovolené, přičemž Francie zaplatí každému rodiči téměř 600 € měsíčně po dobu šesti měsíců (26 týdnů), nebo, pokud mají rodiče dvě nebo více dětí, až do tří let věku dítěte. Zato Švýcarsko nenabízí rodičovskou dovolenou žádnou, Belgie poskytuje 17 týdnů dovolené s 800 € měsíčně a VB a Irsko zaručují pouze 18 týdnů neplacené dovolené. V České republice může o rodičovskou dovolenou požádat matka či otec dítěte. Celková výše rodičovského příspěvku je 8 530 € (220 000 Kč), kterou si rodič může rozložit na 2, 3 nebo 4 roky.

„Částku vyplácenou během rodičovské dovolené EU nekontroluje.“

Placená dovolená

EU dává svým občanům právo na minimálně čtyři týdny placené dovolené za rok, nepočítaje státní svátky. Nejštědřejší je s placenou dovolenou Švédsko, Francie a Dánsko (pět týdnů), Česko má 4 týdny. Počet státních svátků se také liší stát od státu. Ve španělském kalendáři jich naleznete 14, což je nejvíce, následuje Rakousko a Česká republika (13), Itálie (12), Švédsko, Finsko a Řecko (11), Francie (10) až po Švýcarsko, které má pouze čtyři státní svátky za rok.

Nemocenská

Nemocenské dávky regulovány nejsou a mezi jednotlivými evropskými státy se značně liší. Nizozemsko poskytuje benefitů nejvíce. Zaměstnanci zde mohou mít pracovní nepřítomnost v délce 104 týdnů (dva roky), přičemž pobírají 70 % své mzdy. Naproti tomu ve Velké Británii vám proplatí pouze 28 týdnů (zhruba 100 € na týden) a 26 týdnů ve Francii (při 50% mzdě).

Dávky v nezaměstnanosti

Ve výši dávek v nezaměstnanosti i době jejich vyplácení jsou mezi evropskými státy také rozdíly. Obecně se dá říci, že Evropa je v tomto ohledu velmi štědrá. Na špici s nejvyššími dávkami je Dánsko, kde je vypláceno 90 % platu zaměstnance až po dobu 104 týdnů, a Belgie, která poskytuje dávky v nezaměstnanosti po neomezenou dobu, začínající na 65 % po prvních 13 týdnů. Nejméně jsou chráněni zaměstnanci v Irsku a Velké Británii, přičemž VB poskytuje dávky ve výši 82 € (v závislosti na věku) na týden po dobu maximálně 26 týdnů.

Minimální mzda a mzdová nerovnost

Mzdová nerovnost je klíčovým problémem, se kterým se Evropa snaží vyrovnat od finanční krize v roce 2008. Tento rozdíl je nejvíce patrný v Portugalsku, Rumunsku a Itálii. Na počátku roku 2019 minimální mzda překročila 1 000 € pouze v osmi evropských zemích (Španělsko, VB, Francie, Německo, Belgie, Nizozemsko, Irsko a Lucembursko). Lucembursko má s 2 071 € nejvyšší minimální mzdu, zatímco Bulharsko má nejnižší s 286 €. Minimální mzda v ČR je 520 €.

Rozdíl v odměňování mužů a žen

Přestože nerovnost mezi pohlavími v Evropě trvale klesá, stále přetrvávají velké rozdíly. Klíčovým ukazatelem je poměr mužských a ženských absolventů vysokých škol. Podle studie Eurostatu z roku 2017 je průměrně 4% rozdíl: 29,9 % žen oproti 25,9 % mužů. Tato mezera se může značně lišit v závislosti na zemi, od 11 % v Bulharsku přes 4,7 % ve Francii po 2,1 % v Lucembursku.

Odchod do důchodu a penze

Většina zemí EU zvýšila minimální věk odchodu do důchodu na 65 let. Jedinou výjimku momentálně představuje Lotyšsko, kde minimální věk pro odchod do důchodu je 63 let. Hrubý měsíční penzijní příspěvek se pohybuje od téměř 8 000 € v Lucembursku po pouze něco přes 400 € na Maltě. Průměrný důchod v Česku je 480 €. Španělsko, Řecko, Belgie a Švýcarsko vyplácí svým občanům penzi přesahující 2 000 € hrubého.

„Hrubý měsíční penzijní příspěvek se pohybuje od téměř 8 000 € v Lucembursku po pouze něco přes 400 € na Maltě.“

Kvalita pracovního života

Ve studii The Workforce View, provedené v Evropě v roce 2018 společností ADP za účasti téměř 10 000 zaměstnanců ve Francii, Německu, Itálii, Nizozemsku, Polsku, Španělsku, Švýcarsku a Velké Británii, přibližně jeden z pěti respondentů (18 %) uvedl, že pociťuje každodenní stres, a tři z deseti (30 %) trpí stresem natolik, že plánují změnit práci. Cenu za nejvíce vystresovanou zemi dostává Polsko, kde více než čtvrtina (27 %) zaměstnanců odpověděla, že trpí každodenním stresem, což těsně následují Francouzi a Britové (20 %). Nejlépe jsou na tom Nizozemci, kde stres pociťuje pouze jeden z deseti zaměstnanců (10 %). Nutno však podotknout, že studie byla prováděna v době ekonomického růstu a klesající nezaměstnanosti ve všech zmíněných zemích. 79 % respondentů napříč kontinentem a ve VB uvedlo, že jsou velmi optimističtí. Opět byli nejoptimističtější Holanďané (85 %), zatímco na posledním místě byli Francouzi (74 %)

„Přibližně jeden z pěti respondentů (18 %) uvedl, že pociťuje každodenní stres, a tři z deseti (30 %) trpí stresem natolik, že plánují změnit práci.“

Model pro východní a jižní Evropu

Sociální práva neplatí stejně ve všech 28 zemích EU. Nejvelkorysejší systémy naleznete v severní Evropě. Rozdíl mezi nejbohatšími 20 % a nejchudšími 20 % je nejpatrnější ve Středomoří a nejnižší příjmy jsou ve východní Evropě. Je to paradoxně v těchto zemích, kde si většina občanů spojuje EU s myšlenkou sociální ochrany. Podle průzkumu Eurobarometru provedeného v dubnu 2018 za účasti 27 601 občanů 28 evropských zemí, 60 % respondentů věřilo, že vstup jejich země do EU byl správným krokem, a 32 % se domnívalo, že sociální zabezpečení by mělo být hlavním tématem voleb do Evropského parlamentu (květen 2019). „Evropský sociální model“ se tak rozšiřuje a je postupně integrován ve všech 28 zemích.

„Nejvelkorysejší systémy naleznete v severní Evropě. Rozdíl mezi nejbohatšími 20 % a nejchudšími 20 % je nejpatrnější ve Středomoří a nejnižší příjmy jsou ve východní Evropě.“

Gabrielle

  • Přidat mezi oblíbené
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku
  • Sdílet na LinkedInu

Související obsah

Nejnovější články

Sledujte nás!

Dostávejte rady a informace o společnostech, které hledají zaměstnance, každý týden přímo do vašeho inboxu.

Odhlásit se můžete kdykoli, slibujeme, že vás nebudeme obtěžovat. Chcete-li se dozvědět více o našich zásadách ochrany údajů klikněte sem

A na našich sociálních sítích: