Vyspělé země, pro které dětská práce stále není minulostí

V některých státech USA dochází k rozvolňování zákonů na ochranu dětských práv

„Ve Spojených státech jsme právě teď svědky něčeho naprosto neskutečného: v letošním roce nejméně devět států USA změnilo nebo se pokusilo změnit předpisy zakazující dětskou práci,“ uvádí Reid Maki, koordinátor Koalice proti dětské práci (Children Labor Coalition). Jedná se například o stát Iowa. V tomto státě na Středozápadě USA byl schválen návrh zákona, který upravuje několik základních práv. Nově tam mohou nezletilí pracovat již od věku čtrnácti let, došlo k rozšíření míst, kde mohou nezletilí pracovat (např. o čistírny oděvů), a také mohou pracovat v noci. K tomu přidejme několik dalších znepokojivých faktorů: V Iowě došlo podle Veřejného ekonomického institutu od roku 2015 k 300% nárůstu porušení předpisů na ochranu proti dětské práci. V roce 2022 zaměstnávalo více než 800 firem celkem 3800 dětí zcela v rozporu se zákonnými předpisy.

A kde tyto děti pracují? V pohostinství, ale také třeba ve velkých zásilkových firmách nebo, což je ještě horší, v podnicích na zpracování masa, kde tito teenageři, často stěží třináctiletí, pracují s chemickými produkty, jak popisuje ministerstvo práce Spojených států. Nejvíce byste jich ale našli v zemědělství. Děti pracují na polích se zeleninou, ovocem, ale také se podílejí na pěstování tabáku – „a to je něco, co nás obzvláště děsí, protože to má důsledky pro jejich zdraví,“ dodává Reid Maki. Na tabákových plantážích pracují děti klidně i ve věku deseti let (jak ukázal průzkum z roku 2018 časopisu The Atlantic) a v drtivé většině se jedná o děti imigrantů nebo samotné imigranty, kteří přišli z Jižní Ameriky a bojují o přežití. Koalice proti dětské práci se tento trend snaží zvrátit tím, že bojuje proti lobby zemědělských firem, rozvolňování právních předpisů, ale také usiluje o to, aby v USA fungoval větší počet inspektorů práce. Dnes je jich totiž pouze 800 na 161 milionů pracujících obyvatel a 11 milionů zaměstnavatelů.

Dětská práce v Itálii: „Rozšířená, ale neviditelná“

Nemusíme však ani hledat tak daleko. V Itálii došla nezisková organizace Save the Children (Zachraňte děti) také k velmi smutnému zjištění. Jejich průzkum nazvaný „Tohle není hra” zveřejněný loni v dubnu odhalil, že v Itálii pracuje 336 000 dětí. Ve věkové kategorii 7–15 let je to každé patnácté dítě, v kategorii 14–15 let je to však už každé páté.

Mladistvé pracovníky byste v Itálii našli především v pohostinství (25,9 %), v obchodech (16,2 %), ale také v zemědělství (9,1 %). K dalšímu nárůstu dětské práce dochází také v nové oblasti – na internetu. Jedná se o tvorbu obsahu nebo online prodej.

Koronavirová krize v kombinaci s už tak komplikovanou ekonomickou situací a důsledky války na Ukrajině vedly v Itálii k inflaci a nárůstu chudoby. Podle neziskovky Save the Children žije 14,2 % dětí na hranici chudoby, což je celkem 1,3 milionu osob. Jedná se o znepokojivý trend, tvrdí organizace a obává se, aby zvyšující se ekonomická nejistota nevedla k dalšímu rozmachu dětské práce. Podle velké části (32 %) dotazovaných dětí by pomohlo, aby dostali rodiče materiální pomoc, ale většina (56,3 %) tvrdí, že za svou obživu si zodpovídají sami. Významná část z nich také tvrdí, že pracují, protože „je to baví“ (38,5 %).

Tento druh chudoby se může přenášet dál a dál. Save the Children upozorňují na znepokojivou souvislost: čím nižší vzdělání má matka, tím je větší pravděpodobnost, že začne její dítě pracovat před zákonem stanoveným věkem (16). A nehovoříme zde o drobných přivýdělcích, jako je hlídání dětí, ale o náročné práci, která má pro zdraví dětí negativní důsledky, ale zejména vede k předčasnému ukončení školní docházky. U pracujících dětí je také větší pravděpodobnost, že se dopustí trestného činu. Průzkum ukázal, že 40 % dětí, které se dostaly do střetu se zákonem, začalo pracovat před zákonem stanoveným věkem.

Austrálie čelí nedostatku pracovních sil

Ačkoliv se Austrálie v roce 2022 vrátila do plného pracovního nasazení s nezaměstnaností kolem 3,5 %, v zemi od koronavirové krize panuje závažný nedostatek pracovních sil. V důsledku toho přistoupila před několika měsíci vláda k rozvolnění podmínek pro imigranty a zaměstnavatelé zvyšují bonusy a benefity, aby nalákali nové uchazeče. Za největší kontroverzí však paradoxně stojí úplně malá firma.

Došlo k ní v malé vesničce Jugiong severozápadně od Canberry a 3 hodiny 40 minut cesty od Sydney v provincii Nový Jižní Wales. Vesnička má běžně 255 obyvatel, ale o víkendech se sem sjíždí velké množství turistů, jak informoval australský mediální server ABC News. Za úspěch malá kavárna v této vesničce vděčí hlavně svým domácím marmeládám. Ale výrobu marmelád měly od začátku až do konce na starosti hlavně děti a mladiství obyvatelé vesnice, a to už od jedenácti let. Ve zmíněné provincii neplatí žádná zákonem stanovená minimální hranice pro nástup do práce, pro osoby mladší dvanácti let je pouze vyžadováno potvrzení rodičů.

Majitel kavárny pan Robb své rozhodnutí ospravedlňoval následovně: „Neměli jsme šanci do místa, jako je Jugiong, přilákat z měst kompetentní a talentované pracovníky. Když jsme budovali pracovní tým, začínali jsme úplně od nuly. Pracují tvrdě, ale je to vážně zábava,“ prohlásil. Uvedený článek následně vyvolal velkou vlnu kritiky, jsou v něm totiž mimo jiné citovány děti, které s úsměvem tvrdí, že tam pracují, „protože se o víkendu stejně moc nudí“, a že jsou „pyšné, že tam mohou pracovat“.

Podle odhadů pracuje v Austrálii na půl milionu dětí, z toho 214 000 ve věku od 11 do 15 let. Tváří v tvář těmto kontroverzím Austrálie ratifikovala Úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 138, která od svých signatářů vyžaduje stanovení minimální věkové hranice pro vstup do zaměstnání.

Po smrtelných nehodách Québec konečně přichází s regulací

V Québecu musel proti dětské práci zasáhnout ministr práce Jean Boulet, aby se něco začalo dít. Do té doby totiž v této kanadské provincii neexistoval žádný věkový limit, požadovalo se pouze rodičovské svolení pro děti do čtrnácti let. Bylo proto naprosto normální – a legální –, že vás v restauraci obsluhovaly jedenáctileté nebo dvanáctileté děti, nebo jste mohli v supermarketech potkat teenagery, jak vybalují krabice.

Kanada má také velký problém s nedostatkem pracovních sil a prognózy do budoucna jsou nelítostné: do roku 2026 nebude kým obsadit celkem 1,4 milionu pracovních míst, jak uvádí kanadské ministerstvo práce a sociálních věcí. Tyto skutečnosti podle některých zaměstnavatelů ospravedlňují přijímání dětí.

Ale dramatický nárůst pracovních nehod nezletilých nakonec přiměl vládu k legislativním krokům. Podle kanadské BOZP komise (CNESST) došlo mezi lety 2012 a 2021 k nárůstu nehod osob mladších čtrnácti let o 392 %. V Kanadě je současně od roku 2014 evidováno pět osob mladších devatenácti let, u kterých skončila pracovní nehoda smrtí. Na začátku června tak byl v Québecu konečně jednomyslně přijat zákon, podle kterého mohou osoby mezi 14 a 16 lety pracovat maximálně 17 hodin týdně. K velké nespokojenosti místních asociací se však tento zákon stále netýká celkem osmi výjimek: a to hlavně zemědělství, distribuce novin nebo rodinných podniků s méně než deseti zaměstnanci. „Nedostatek pracovních sil nemůžeme řešit zaměstnáváním dětí,“ připomíná ministr Jean Boulet.

V Česku nám dětská práce nevadí, rodiče by děti poslali na brigády i dřív

České zákony jsou v otázce dětské práce poměrně striktní a jasné, společně s povinnou školní docházkou ji v podstatě téměř 100% vylučují. Vydělávat si mohou začít až děti starší 15 let, nicméně úřady dokáží udělit v některých případech výjimku, typicky například pro dětské herce. Čísla z úřadu práce za rok 2017 hovoří o zhruba 3 500 pracujících dětech.

Jak se jako národ na dětskou práci díváme? Překvapivá zjištění přinesla kampaň neziskové organizace NaZemi s názvem Práce pro děti z roku 2012. Na některých místech ČR se objevily letáky s nabídkou dětských pracovních příležitostí. Nešlo o klasické pracovní pozice, ale takové, které by děti mohly zvládat po škole nebo o víkendech. Reakce ukázaly, že Čechům dětská práce nevadí. Alespoň ne ta v kontextu naší země.

„Například v diskusích na serverech zaznívala od maminek určitá nespokojenost s tím, že děti mohou být legálně zaměstnávány až od 15 let, že ve 12 či 13 nemají legálně možnost si vydělat třeba o víkendech či prázdninách,“ řekl pro Rádiu Česko ředitel společnosti NaZemi Pavel Malíř Chmelař s tím, že problémem u dětské práce není samotná věková hranice, ale hlavně náplň práce.

Překlad: LexiPro
Foto: Photo Tatiana Gonzalez / Unsplash
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.