5 vítězství pro evropské pracovníky a jejich práva v roce 2019

23. 1. 2020

5 min.

5 vítězství pro evropské pracovníky a jejich práva v roce 2019
autor

V průměru strávíte v práci kolem 90 000 hodin svého života. Toto ohromné množství času se musí řídit pravidly a předpisy, aby byly chráněny vaše svobody a práva jakožto pracovníka.
Dostáváte od svého zaměstnavatele menší plat než váš kolega, i když děláte tu stejnou práci? Máte málo času na své novorozené dítě kvůli příliš krátké otcovské dovolené? Pracujete na zakázky a bojíte se o své zabezpečení? To jsou jen některé z problémů, se kterými se v roce 2019 musely vypořádat evropské země, aby posílily práva pracujících. Ačkoliv neexistuje žádný celoevropský systém sociálního zabezpečení pro pracující v rámci EU, každý členský stát má vlastní soubor zákonů zaměřených na zlepšování pracovních podmínek.

Přečtěte si o pěti zákonech, které v roce 2019 přijaly evropské země, aby podpořily práva svých pracujících:


1. Propast mezi platy ředitelů a zaměstnanců ve Velké Británii

Nepoměr platů ředitelů firem a jejich zaměstnanců ve Velké Británii dohání k slzám. V roce 2017 byl plat generálního ředitele společnosti na seznamu FTSE 100 145krát větší než průměrný plat jeho zaměstnance. „Většina pracovníků by musela pracovat po celý svůj život a pak ještě jeden, aby si vydělala částku, kterou tito vysocí hráči vydělají za rok. Tak to být nemá,“ řekl Frances O‘Grady, generální tajemník Kongresu odborových svazů v rozhovoru pro BBC.

Tyto nerovnosti vedly v roce 2018 k řadě vzpour ze strany investorů a zainteresovaných stran ve společnostech jako Royal Mail či Unilever. Britská vláda se rozhodla reagovat zvýšením transparentnosti prostřednictvím schválení zákona v lednu 2019, který společnosti zavazuje ke každoročnímu zveřejnění poměru odměny generálního ředitele vzhledem k průměrnému platu zaměstnance společnosti.

Tento zákon se vztahuje hlavně na společnosti s více než 250 zaměstnanci, které jsou uvedeny na seznamu britské burzy. První takový poměr platu výkonného a řadového zaměstnance bude zveřejněn v roce 2020 a společnosti budou muset ospravedlnit vzniklý nepoměr.

2. Boj proti platové nerovnosti mezi muži a ženami ve Francii

Přestože již před 60 lety byl v evropských smlouvách zmiňován princip rovnosti mezd mezi pohlavími, ženy v EU stále vydělávají průměrně o 16 % méně než muži. V praxi toto číslo znamená, že ženy od 4. listopadu až do konce roku 2019 pracovaly zadarmo ve srovnání se svými mužskými kolegy na stejných pracovních pozicích. Dané datum je dokonce symbolicky označováno jako den mzdové rovnosti za účelem zvýšení povědomí o tomto rozdílu. Důvodů je hned několik. Zatímco u žen je pravděpodobnější, že budou pracovat na částečný úvazek a starat se o své potomky, čelí zároveň náporu tzv. skleněného stropu.

Ve Francii se průměrný rozdíl mezi platy mužů a žen pohybuje okolo 15,4 % a to navzdory zákonům o rovnosti mezd, které existují již od roku 1972. V lednu 2019 proto země vydala nařízení o rovnosti mezd mužů a žen (l’index de l’égalité salariale femmes-hommes). Nařízení vyžaduje od společností s více než 50 zaměstnanci, aby zveřejnily rozdíl mezi platy svých ženských a mužských pracovníků na webových stránkách, a to v souladu s právními předpisy.

Zaměstnavatelé jsou dle této legislativy rovněž povinni vysvětlit, jakým způsobem se rozdíly ve mzdách snaží vyřešit. Pokud tak neučiní, hrozí jim pokuta. Francouzské společnosti zveřejnily výsledky rozdílu mezd mezi pohlavími dne 1. března 2019, ale více než stovce z nich se nepodařilo dosáhnout oficiálně nastavených cílů. I když kritici poukazují na to, že daná strategie by mohla společnosti odrazovat od náboru žen, je tento zákon známkou chvályhodného úsilí o dosažení rovnosti mezi pohlavími prostřednictvím transparentnosti.

3. Otcovská dovolená ve Španělsku

Zpráva OECD z roku 2018 uvádí, že průměrná délka placené mateřské dovolené v EU je 22,1 týdne, zatímco tatínkům je průměrně nabízeno pouze 1,7 týdne placeného volna. Mnohé vlády si však uvědomují, že tato statistika neodpovídá modelu moderní rodiny. Kvůli krátké placené otcovské dovolené je pak břemeno rodičovství kladeno na ženy. Místo toho by měl vznikat prostor, ve kterém se muži na výchově podílejí rovným dílem.

Za rok 2018 byla navrhovaná minimální délka dvoutýdenní otcovské dovolené v EU splněna 17 z 28 členských států, ale pouze ve 13 z nich byla považována za dobře placenou (alespoň 66 % platu). O rok později v únoru 2019 se Španělsko rozhodlo postavit se tomuto problému a vydalo zákon, který mužům umožňuje využít osm týdnů placené rodičovské dovolené. Přijetí zákona bylo v zemi reakcí na požadované zlepšení rovnováhy mezi pracovním a osobním životem z pohledu rovnosti mužů a žen.

V roce 2020 plánuje španělská vláda prodloužit otcovskou dovolenou až na 12 týdnů a v roce 2021 si klade za cíl vyvinout systém, který by umožňoval ženám i mužům 16 týdnů rodičovské – tedy zhruba stejnou dobu volna, kterou mohou strávit výchovou svých dětí.

4. Finský zákon o pracovní době

Vzhledem k tomu, že se start-upy začínají množit jako houby po dešti, vlády evropských zemí nabízejí flexibilnější postupy pro digitální nomády, kteří mohou pracovat na dálku, a přispívat tak k rozkvětu startupového ekosystému rozvíjejícímu se po celém světě. Eurostat uvádí, že 5 % zaměstnaných osob v EU pracuje na dálku, což se rovná přibližně 25 milionům lidí v rámci celé EU.
Průkopníkem tohoto způsobu práce je Finsko. Od roku 2011 totiž země vyvíjí agilní pracovní kulturu, která zahrnuje velmi pružnou pracovní dobu. Flexibilní způsob práce nabízí svým zaměstnancům 92 % finských společností.

Finská vláda vydala v březnu 2019 nový Zákon o pracovní době, který pracovníkům umožní se od ledna 2020 rozhodnout, kdy a kde chtějí pracovat po dobu alespoň poloviny své pracovní doby. Stále si budou muset odpracovat v průměru 40 hodin týdně, ale mohou si svoje pracovní dny upravit tak, aby vyhovovaly jejich životnímu stylu. Budou tak například moci pracovat do noci, a nashromáždit si tak odpracované hodiny, začínat a končit v práci dřív, aby se mohli starat o děti, nebo si udělat delší přestávku na oběd, aby si mohli zacvičit. Dokonce je na nich i volba, odkud práci provádět. Finští pracovníci si tak mohou kdykoliv vzít práci s sebou, ať už domů, do kavárny nebo dokonce do zahraničí.

5. Minimální práva pro Evropany pracující na zakázku

O tzv. „zakázkové ekonomice“ už jste asi slyšeli. Nejen, že se tento termín stal součástí startupového žargonu, ale také změnil způsob, jakým pracujeme. Tento model, který nabízí krátkodobou či zakázkovou práci, neskutečně nabírá na obrátkách a nejeví žádné známky zpomalování. Služby, které se staly neodmyslitelnou součástí života ve velkých městech, jako např. Uber či Deliveroo, zaměstnávají pracovníky právě na základě zakázek.

Jedna studie tvrdí, že tento způsob práce je nejběžnější v odvětví IT, ve kterém 9 % pracovníků vydělává základní příjem pomocí těchto krátkodobých zakázek, zatímco 24 % pracovníků si zakázkami přivydělává. S příchodem zakázkové ekonomiky se však objevuje nový typ pracovníků, jejichž práva spadají do šedé zóny, a to včetně problémů spojených s regulací pracovní doby a nahlašováním nekalých praktik.

V návaznosti na to schválil Evropský parlament v dubnu 2019 zákon, který zaručuje minimální práva pro ty, kteří pracují na zakázku. Díky této nové legislativě nebudou vykořisťováni a obdrží kompenzaci i v případech, kdy se jejich zakázky na poslední chvíli zruší. Navíc budou moci pracovat na více zakázkách zároveň a bude jim zaručena zkušební doba v délce šesti měsíců. Zákon bude platit pro osoby v příležitostných či krátkodobých pracovních poměrech, osoby pracující na vyžádání či v rámci platforem, placené učně a stážisty. Nebude se však vztahovat na osoby samostatně výdělečně činné. Členské státy mají až tři roky na implementování nové legislativy v rámci svých vlastních zákonů.

Tyto zásadní kroky provázející rok 2019 pomohou pracovníkům nadcházejícího desetiletí dosáhnout větší stability a zabezpečení. Od potírání pracovní nerovnosti mezi ženami a muži až po snižování nejistoty pracovníků na zakázku požadují Evropané lepší profesionální budoucnost a jejich vlády se jim snaží vyhovět.

Ilustrace: Antonio Uve, colagene.com

Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.

Probíraná témata