Toto je budoucnost: Pěstování plodin bez půdy i slunce

20 janv. 2021

7min

Toto je budoucnost: Pěstování plodin bez půdy i slunce
auteur.e
Lenka Hudáková

Lenka Hudáková je novinářka a žije v Paříži. Spolupracuje s BBC, píše také pro slovenský Denník SME a Denník N.

Co se vám vybaví, když se řekne „farmář“? Pravděpodobně si představíte opáleného zemědělce s kloboukem na hlavě, jak jezdí po poli na traktoru nebo kombajnu. Moderní farmáři už ale často vypadají úplně jinak. Aktuálním trendem, který mnozí označují za zemědělství budoucnosti, jsou totiž tzv. vertikální farmy. Tento typ pěstování plodin se hodí i do městské zástavby a spočívá v tom, že rostliny jsou naskládány nad sebe do svislých vrstev a pěstují se bez zeminy v pečlivě regulovaném prostředí. Tato technika samozřejmě na farmáře klade zcela nové požadavky. Abychom se o vertikálních farmách dozvěděli více, vyzpovídali jsme tři zasvěcence, kteří se právě vertikálnímu zemědělství věnují.

Během uplynulých šesti let vyrostla řada vertikálních farem i na místech, kde bychom je asi nečekali. V roce 2015 začala společnost Growing Underground tímto způsobem pěstovat saláty a bylinky v bývalém protileteckém krytu nacházejícím se 30 metrů pod ulicemi Londýna. O tři roky později pak založila společnost Rootlabs farmu na pěstování jahod v upraveném dvoupatrovém autobusu.

Co jsou vertikální farmy?

Myšlenka efektivního pěstování plodin bez zeminy není zcela nová. S konceptem vertikálního zemědělství přišel v roce 1999 profesor Dickson Despommier, ekolog z Kolumbijské univerzity, který navrhl obří, svisle vrstvenou „mrakodrapovou farmu“, která by byla odpovědí na potřeby rostoucí světové populace i na nedostatek obdělávatelné zemědělské půdy v městských zástavbách. V rámci této metody jsou rostliny pěstovány v důkladně regulovaném prostředí. A nevyžadují k tomu žádnou půdu – místo tradičního sázení do zeminy se totiž využívá hydroponie, aquaponie nebo aeroponie. Nejčastěji se pomocí těchto technik pěstují bylinky nebo listová zelenina.

Vertikální farmy můžeme dnes najít v řadě velkých měst, od San Francisca až po Šanghaj. V roce 2016 bylo na světě evidováno přes 213 tisíc metrů čtverečních vnitřní zemědělské plochy, přičemž některé studie odhadují, že v roce 2021 to bude už přes 1,5 milionu čtverečních metrů.

Kluk z města s vášní pro farmaření

Andrew Worrall (25) pracuje jako technik ve vertikální farmě společnosti LettUs Grow se sídlem v Bristolu. Andrew pochází z Londýna a sám sebe označuje za kluka z města. Vystudoval obor chov zvířat a v 18 letech získal svoji první práci v zemědělství – na starosti tenkrát dostal 3000 ovcí a 1500 prasat na farmě na jihu Anglie o ploše 70 hektarů. Měl ale problém „na zvířata nahlížet jenom jako na zdroj peněz, nikoliv jako na živé tvory“, a proto po šesti měsících práci opustil. „Na to, abych zvířata choval, jsem k nim měl příliš osobní vztah,“ vysvětluje Andrew.

Po svém odchodu z farmy vystřídal Andrew řadu zaměstnání. Pracoval nějaký čas v chovatelských potřebách nebo v energetické společnosti. Až jednoho dne narazil na pracovní inzerát hledající technika aquaponické farmy v GrowUp Farms. A i když papírově nebyl úplně ideálním kandidátem, nakonec místo získal. „Byl jsem v oboru interiérového pěstování úplným nováčkem,“ říká Andrew. „Mohl jsem nabídnout jen své zkušenosti a selský rozum.“ Na nové pozici ale získal spoustu užitečných zkušeností a dovedností, a když se v roce 2019 ucházel o místo na farmě v LettUs Grow, uspěl.

Teď má Andrew na starosti prakticky vše, co se týká každodenního chodu vertikální farmy – od výsadby přes údržbu až po sklizeň. „Prostředí na farmě máme kompletně pod kontrolou. Hlídáme světlo, oxid uhličitý, teplotu i vlhkost, abychom rostlinám poskytli ideální podmínky pro růst,“ říká. Andrew tak tráví okolo 60 % času v kanceláři. „Hledám ten nejrychlejší a nejefektivnější způsob pěstování plodin,“ říká. „Analyzuji data a snažím se zjistit, jak můžeme zvýšit produktivitu. A to obnáší i hodně komunikace s naším obchodním oddělením.“

V LettUs Grow používají k pěstování plodin technologii zvanou aeroponie. Ta funguje tak, že kapalná voda s živinami se vypařuje a ve formě aerosolu se dodává přímo ke kořenům rostlin. Největší výzvou, ale zároveň nejzajímavějším úkolem, je pro Andrewa hledání těch nejlepších „receptů“ pro jednotlivé druhy rostlin. „Miluju, když můžu něco vypiplávat k dokonalosti,“ říká. K práci využívá software Ostara, který vyvinula přímo společnost LettUs Grow a který funguje jako „mozek“ celé farmy. Díky tomuto systému má Andrew pod kontrolou celý životní cyklus jednotlivých rostlinek. „Neumím si to už bez našeho systému ani představit. Má každodenní práce je díky němu mnohem jednodušší.“

Podle Andrewa jsou vertikální farmy zcela jistě budoucností zemědělství. „To ale neznamená, že se bude jednat o jedinou technologii pěstování plodin,“ říká. Podle něj budou vertikální farmy figurovat jako alternativa k tradičním zemědělským metodám. „Díky naší práci získáváme nový detailní vhled i do tradičních forem pěstování,“ dodává Andrew.

Ekologický aktivista využívající moderní technologie

Dhiresh Tailor (27), vedoucí provozu vertikální farmy ve Square Miles Farm v Londýně, se vždy věnoval otázkám udržitelného rozvoje a ze začátku byl vůči vertikálnímu zemědělství skeptický. „Moje původní idea byla, že zemědělství by mělo být založené na čistě tradičních a přírodních postupech,“ říká Dhiresh. Vertikálním farmám vyčítal především jejich spotřebu elektřiny a jejich neekologičnost, která ze spotřeby elektrické energie vyplývá. Teprve zkušenosti, které nabral v průběhu své kariéry, ho ale přesvědčily o udržitelnosti vertikálního zemědělství. To totiž využívá o 90 až 95 % méně vody než konvenční zemědělské metody. A nejsou potřeba ani žádné pesticidy a herbicidy.

Za studií působil Dhiresh jako dobrovolník v Kingstonské rezervaci ekologického zemědělství (Kingston Permaculture Reserve) v rámci iniciativy Orchard Project. Cílem tohoto projektu je vysazovat, obnovovat a chránit ovocné sady v městských zástavbách. Životní prostředí a ekologie byly vždy Dhireshovou vášní, a proto chtěl najít pracovní uplatnění, které bude jeho přesvědčení reflektovat. „Vždy jsem zastával názor, že člověk by měl cítit odpovědnost za věci kolem sebe – za jídlo, vodu i elektřinu. Vždycky jsem chtěl být soběstačný a celý život se obklopuji lidmi, kteří mají stejný přístup,“ říká.

Když se ale Dhiresh snažil najít práci v oboru ochrany životního prostředí, zjistil, že se ve všech případech jednalo „o kancelářskou práci s žádným praktickým uplatněním.“ Začal tedy experimentovat s hydroponickým pěstováním přímo u sebe doma. Jeho projekt, Sakura Greens, měl sice životnost pouhých šest měsíců, ale Dhiresh se díky němu seznámil s týmem Square Miles Farm, který mu poté v roce 2019 nabídl práci.

Organizace Square Miles Farm dodává vertikální farmy do domácností i kanceláří a provozuje hydroponickou farmu na střeše nákupního střediska v centru londýnské čtvrti Paddington. Teprve když se Dhiresh začal hydroponii věnovat naplno, došlo mu, jaký potenciál vertikální zemědělství má. „Jako by se mi rozsvítilo,“ vzpomíná Dhiresh. „Skvělé jídlo, které navíc skvěle chutná, lze vypěstovat v pokoji, na střeše, v kontejneru nebo ve sklepě. Jsem z toho nadšený. Někteří naši zákazníci v Paddingtonu se k nám pro zeleninu vracejí týden co týden a je skvělé vidět, jak lidé ochutnávají druhy zeleniny, které nikdy předtím nezkusili, a jak podporují lokální firmu, která jim pěstuje jídlo přímo na střeše nad jejich hlavami. Už dávno si nemyslím, že venkovní a vnitřní pěstování plodin stojí proti sobě v opozici.“

Dhiresh v rámci svého zaměstnání často pracuje i manuálně. Na střešní farmě musí ručně kontrolovat, zda rostliny nenapadají škůdci, čistit odkapávače, sázet, sklízet a doplňovat systém automatického zavlažování. Nejtěžším úkolem je čištění celého systému. „U hydroponie je čistota extrémně důležitá. Vše musí být dokonale čisté,“ říká Dhiresh. „Do určité míry můžete procesy automatizovat, ale absolutní kontrola nad celým systémem vyžaduje i lidský faktor.“

Dhiresh se také věnuje vzdělávání. Své zkušenosti sdílí na sociálních sítích a pro zájemce organizuje workshopy na platformě Zoom. „Než abych na ulici křičel s megafonem, tak radši lidi učím, že i malé změny v jejich každodenním životě mohou mít ve výsledku velký dopad.“

Expertka na technologie, která do vertikálního zemědělství přináší své odborné znalosti

Vertikální zemědělství nabízí příležitosti i pro technické odborníky. Aude Vuilliomenetová (26) má na starosti internet věcí ve společnosti Vertical Future se sídlem v Londýně. (Internet věcí neboli IoT je termín označující určitou síť zařízení připojených k internetu). Aude vzpomíná, že s konceptem vertikálního zemědělství se poprvé setkala na výstavě Expo 2015 v Miláně, kde belgický pavilon prezentoval aquaponický systém. „Řekla jsem si: ,Tohle je chytré‘,“ vzpomíná Aude.

Narodila se ve Švýcarsku a do Londýna se přestěhovala, aby tam studovala chytrá města a urbanismus. Nakonec v Londýně zůstala natrvalo. „V Londýně jsem zaregistrovala řadu problémů, které jsem se rozhodla řešit,“ říká. Jelikož se předtím věnovala potravinářským technologiím, inženýrství a oboru chytrých měst a protože měla i praxi z kozí farmy v Itálii, bylo pro ni vertikální zemědělství jasnou volbou.

Ve Vertical Future pracuje Aude se senzory, které sbírají data o růstu rostlin. Tato data jsou pak přes internet posílána do programu DIANA k další analýze. DIANA je cloudový systém, který si vyvinula sama organizace Vertical Future. Aude také ve spolupráci se strojními inženýry do systému implementuje IoT řešení a ve spolupráci s odborníky na rostliny zase automatizuje a optimalizuje pěstování plodin s přihlédnutím k jejich přirozenému životnímu cyklu. „Experti na rostliny mi třeba řeknou, že chtějí zasadit koriandr a potřebují zjistit, kolik živin a závlahy na jeho pěstování potřebují. A já tedy v systému nastavím automatický systém dodávky živin rostlině. Testovací koriandr A je tak třeba zavlažován každé dvě hodiny po dobu 10 vteřin a testovací koriandr B je naproti tomu zavlažován jednou za hodinu po dobu 30 vteřin. Po týdnu testování jsem pak například schopna říct: ,Koriandr prospívá lépe, pokud má více vláhy, proto je nutné zalévání každou hodinu.‘ A poté odpovídajícím způsobem program upravím.“

Aude se velmi zajímá o well-being. Podle ní se nedají všechny neduhy řešit lékařsky a ke kvalitnímu životu je nutné vhodně upravit své okolí. Proto si hodně slibuje od malých, nekomerčních vertikálních farem umístěných v bytech, v kancelářích a ve školách. „Vertikální zemědělství může pomoci vylepšit jakýkoliv interiér,“ říká. „Vertikální farmy vám umožňují přinést více přírody víceméně kamkoliv – i tam, kde není prostor, světlo nebo žádná vhodná půda k pěstování rostlin.“

Bude se vertikální zemědělství čím dál více prosazovat?

Podle vědeckých odhadů se do roku 2030 lidská populace rozroste do počtu 8,5 miliardy lidí. Proto je už teď jasné, že vertikální farmy nemohou být jedinou odpovědí na globální nedostatek jídla. Zároveň ale platí, že komunita lidí pohybujících se ve vertikálním zemědělství, včetně odborníků na rostliny, softwarových inženýrů i moderních farmářů, přináší už teď společnosti nejen nové technologie výroby potravin, ale především i inspiraci a motivaci se zamýšlet nad potravinovým dodavatelským řetězcem naší společnosti.

Tento relativně nový obor sice stále hledá své uplatnění, ale vertikální farmy by se brzy mohly stát standardem. „Tradiční průmyslové zemědělství se vyvíjí a posouvá. Důvodem je, že lidé si uvědomují, jak moc vyčerpáváme nám dostupné zdroje. Tradiční venkovní farmy třeba přestanou být profitabilní a farmáři tak začnou budovat hydroponické systémy v interiéru. Věřím, že se vertikální zemědělství stane populárním,“ říká Dhiresh Tailor. „Vertikální farmy jsou skvělou alternativou, které bychom měli věnovat dostatečnou pozornost.“

Přeložil Matěj Moravec

Foto: Welcome to the Jungle

Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.

Les thématiques abordées