Brýle pro zdraví: Může virtuální realita zlepšit duševní zdraví na pracovištích?

Může virtuální realita zlepšit duševní zdraví na pracovištích?

Ocitli jste se na pustém ostrově. Pláže s jemným bílým pískem omývá blankytně modré moře a palmy na břehu se nepatrně kývají v jemném vánku. Neslyšíte nic, jen šumění moře a občasný zpěv ptáků. Skoro jako byste mezi prsty na nohou cítili písek… Skoro, protože bohužel na tropickém ostrově ve skutečnosti nejste. Máte přestávku v práci a na hlavě máte hyper-realistické brýle pro virtuální realitu, které vám poskytuje zaměstnavatel jako součást wellness programu.

Možná vám to zní jako vzdálená budoucnost, ale řada firem a organizací, od Fordu až po zdravotní zařízení v Británii, už ke zlepšení duševní pohody pracovníků začíná využívat právě virtuální realitu. Co všechno tento koncept obnáší, jak funguje a mohla by to být odpověď na aktuální krizi duševního zdraví?

Když vás v zaměstnání přemůže stres, je čas dát si pauzu. Někdo chodí na procházky, jiní si dají kávu nebo se zastaví na kus řeči s kolegou. Cílem zkrátka je na chvíli vypnout. Brýle pro virtuální realitu nabízejí způsob, jak tento princip posunout ještě o krok dále. S jejich pomocí se můžete teleportovat do interaktivního prostředí stvořeného počítačem, které je navržené tak, aby ve vás vzbudilo pocit pohody. Mezi tato relaxační prostředí, do kterých se můžete dostat přímo z pohodlí své kanceláře, patří třeba 360° safari nebo vodopády.

Krize duševního zdraví na pracovištích

Toto kreativní využití moderních technologií reaguje na palčivý problém: podle významné studie charitativní organizace Mind se téměř polovina zaměstnanců v Británii (48 %) v rámci svého současného zaměstnání někdy potýkala s psychickým problémem.
Jill Meadová, zakladatelka a ředitelka TalkOut, uvádí, že změny v pracovních zvycích způsobené pandemií covidu-19, stejně jako stres způsobený hrozbou ztráty zaměstnání nebo starostmi o své zdraví, způsobily, že řada zaměstnavatelů se až teď začala více zajímat o duševní stav svých zaměstnanců. „Současná pandemie je jeden z důvodů, proč se o této problematice začalo více mluvit,“ říká Meadová. A virtuální realita se nyní ukazuje jako jedna z technologií, které zaměstnavatelé mohou svým pracovníkům nabídnout jako součást řešení tohoto problému.

Další oblíbené články pro: Pracující

Psychologické okénko: Ženete se za úspěchem, ale štěstí stále nikde?

Kde se virtuální realita vzala?

Technologie virtuální reality (VR) začala vznikat už v 60. letech 20. století. Ale teprve v polovině 90. let začali psychologové zkoumat její využití při diagnostikování a léčení duševních poruch. Od té doby se obor posunul o podstatný kus cesty dál. Analýza 285 studií o VR a duševním zdraví vyhodnotila, že „virtuální realita má potenciál změnit způsob, jakým vyhodnocujeme, chápeme a léčíme psychické problémy.“*

Mike Ward působí jako psychoterapeut a konzultant na London Anxiety Clinic (Londýnská klinika pro léčení úzkostných poruch). Podle něj jsou uživatelé díky virtuální realitě vtaženi do umělého, ale realistického prostředí, a mohou se tak z bezpečí terapeutické místnosti postavit vlastním obavám a strachu. „Je to takový mentální trénink,“ říká.

Virtuální realita může například pomoci lidem, kteří se bojí mluvit na veřejnosti. Ward spolupracuje s firmami z mnoha různých sektorů, od právnických společností až po IT nebo obchod, a pomáhá zaměstnancům tím, že jim umožňuje zkoušet si prezentace nanečisto ve virtuální realitě. A vysvětluje, že používaný program využívá nahrávky skutečných diváků od Limbix VR a umožňuje tak nastavení různých reakcí publika, a to včetně řeči těla. „Můžu nastavit, že posluchači jsou oblečeni neformálně, a už jenom tím působí sympaticky,“ říká Ward. „Mohu ale i vybrat publikum, které působí znuděně či otráveně nebo ve kterém jednomu z posluchačů v polovině proslovu začne zvonit telefon a on ho vezme.“

Ward tak pomáhá klientům pracovat s jejich emocemi v reálném čase. „Pokud mi třeba řeknou, že jim začalo rychleji tlouct srdce, můžu jim ukázat, jak přímo v danou chvíli změnit dýchání a bojovat se svoji nervozitou,“ říká Ward a dodává, že jeho klienty zároveň baví pokrokovost a moderní přístup, který VR technologie nabízejí. „Lidé díky brýlím zapomínají na svět kolem sebe a některým z nich může virtuální realita i pomoci zvednout sebevědomí.“

Z pohovky u terapeuta do kanceláře

Na pracovišti se pracovníci mohou díky virtuální realitě naučit lépe zvládat stres nebo vylepšit svoji produktivitu. Organizace Fountain Digital Labs vyvinula ve spolupráci s psychology z Virry VR pětiminutové dávky terapie v podobě přírodních scenérií, které mají za cíl zlepšit pracovníkům náladu a zvýšit efektivitu práce.

Firma nejdříve otestovala svůj produkt na zaměstnancích společnosti Headhunter Group a zjistila, že testované terapie využívající prostředí africké savany měly pozitivní dopad na duševní rozpoložení a emoce účastníků. Ukázalo se totiž, že účastníci měli po každém sezení s virtuální realitou sníženou tepovou frekvenci a zvýšenou variabilitu srdeční frekvence, což je znak aktivace uklidňujícího parasympatického nervového systému.

Britské zdravotnictví začíná využívat VR při řešení krize duševního zdraví

Britské zdravotnictví celkem přišlo mezi únorem 2019 a březnem 2020 o neuvěřitelných **3,5 milionu dní práce kvůli problémům z oblasti duševního zdraví u zaměstnanců. A to bylo ještě předtím, než eskalovala pandemie covidu-19, která situaci s duševním zdravím pracovníků v britském zdravotnickém systému ještě zhoršila.

V reakci na tato zjištění spojila Univerzita v Cardiffu síly s firmou Rescape Innovation a společně během lockdownu vytvořily unikátní systémy virtuální reality a poskytly je zdravotnickému personálu na jednotkách intenzivní péče ve Walesu. Autoři tohoto projektu chtěli nejdříve v testovacím režimu zjistit, jestli by aplikace zaměřené na mindfulness a využívající virtuální realitu mohly pracovníkům pomoci navodit pocit pohody a snížit stres.

A jak toto testování vypadalo? Jednadvacet pracovníků JIP v nemocnicích Royal Glamorgan a Prince Charles chodilo o přestávkách během služby do klidové místnosti, kde si nasadili VR brýle a vybrali si z nabídky programů, ve které nechyběly procházky velšskou krajinou nebo plavba pod hladinou moře. Během těchto 360stupňových, realistických projekcí navíc uživatelé dostávali rady, jak dýchat a jak lépe dosáhnout klidu mysli.

Účastníci poté hodnotili svoji zkušenost na bodové škále od 1 do 10. A výsledky byly pozitivní – průměrné skóre bylo přes 7. Ukázalo se tak, že využívání virtuální reality během přestávek pracovníkům pomohlo lépe se vypořádat s nástrahami jejich pracovního dne. Někteří pracovníci dali ještě vyšší bodové hodnocení a uvedli, že by doporučili tento systém i svým kolegům jako způsob, jak zredukovat stres a zlepšit psychickou pohodu.

Paul Sweet, ošetřovatel v nemocnici Prince Charlese, říká, že mu terapeutická sezení s virtuální realitou pomohla o přestávkách v práci relaxovat. „Uvolnil jsem se, na chvíli jsem zapomněl na práci a úplně jsem se ponořil do virtuálního prostředí,“ uvádí Sweet. „Zjistil jsem, že mi virtuální realita dovede okamžitě snížit úroveň stresu.“ Rescape Innovation nyní jedná s dalšími deseti britskými zdravotními zařízeními o provedení plošného testování projektu.

Nevýhody virtuální reality

Ne každý ale souhlasí s použitím virtuální reality jako nástroje k navození duševní pohody u zaměstnanců. Kritici nejčastěji uvádějí tyto připomínky:

Prodloužení doby, kdy člověk sleduje obrazovku

Nedávná studie ukázala, že dospělý Brit stráví v průměru 13 hodin denně koukáním na obrazovku počítače, telefonu, tabletu nebo televize. Je tedy skutečně nutné ještě prodlužovat náš čas strávený u displeje a zvyšovat tak naši závislost na technologiích?

Snížení sociální interakce

Neměly by přestávky sloužit především k socializaci a utužování vztahů s kolegy? S tím souhlasí například Ellen McCarthyová, manažerka provozu v organizaci Time to Log Off, tedy hnutí zaměřujícího se na globální digitální wellbeing a podporující lidskou interakci namísto sezení u obrazovek. „Uvedení virtuální reality na pracovišti by mohlo u pracovníků snížit reálný kontakt s dalšími osobami. Přitom má tento kontakt nesmírně pozitivní dopad na duševní zdraví člověka,“ uvádí McCarthyová.

Virtuální realita by tak paradoxně mohla vést k prohloubení některých psychických problémů. Studie vedená na Oregon Health & Science University zjistila, že omezené setkávání s lidmi tváří v tvář u jedinců téměř dvojnásobně zvyšuje pravděpodobnost rozvinutí deprese.

Virtuální realita může způsobovat závratě

40 až 70 % uživatelů virtuální reality v určitou chvíli pocítí nevolnost. Je to podobné jako při létání letadlem nebo při jízdě autem. I když jsou příznaky většinou jenom velmi mírné, virtuální realita může způsobit závrať, nevolnost, bolest hlavy, bolest očí, ztrátu orientace, únavu nebo chvilkové problémy s motorikou.

Je to drahé

Náklady se liší podle volby konkrétního hardwaru a softwaru. Pořizovací cena brýlí použitelných pro potřeby popsané v tomto článku se pohybuje zhruba mezi 10 a 30 tisíci Kč. Jedná se proto o nemalou investici. VR brýle ale nejsou tak populární, jak velké technologické firmy původně očekávaly. Na začátku tohoto roku oznámil Google, že zastavuje prodeje svého setu pro virtuální realitu. „Prostě jsme se nesetkali s takovým zájmem zákazníků a vývojářů, v jaký jsme doufali,“ řekl k tomu mluvčí Google.

Potřebujeme virtuální realitu ke zlepšení duševního zdraví?

Použití virtuální reality na pracovištích je vzrušující a lákavou možností, především pro odborníky na technologie spojené s řešením psychických problémů. Zdá se ale, že v celém projektu trochu chybí upřímná debata o tom, co všechny tyto úzkosti a stres na pracovišti vlastně způsobuje. Průzkumy ukazují, že nejistota v zaměstnání a strach ze ztráty pracovního místa negativně ovlivňují psychický stav 66 % pracovníků ve Spojeném království. Firmy, které na svých pracovištích zavádějí technologie využívající virtuální realitu, by se kromě řešení symptomů měly především věnovat důvodům, které k negativním pocitům u pracovníků vedou.

Je více techniky skutečně tou správnou odpovědí na krizi duševního zdraví? Podle McCarthyové z Time to Log Off určitě ne. Věří totiž, že další a další technologie nejsou odpovědí vzhledem k tomu, že mnohé ze současných problémů pracovníků jsou samy o sobě způsobeny právě dlouhým vysedáváním u počítače a neustálým napojením lidí na výpočetní techniku. „Současná kultura zaměřená na výkon vede k častějším syndromům vyhoření a ke zdravotním problémům mezi pracovníky,“ říká. „Místo toho, abychom začali hromadně využívat virtuální realitu, bychom naše problémy měli řešit spíše tím, že budeme více času pobývat venku, že budeme mít kratší pracovní dobu a že nebudeme tak dlouho sedět u obrazovek.“

Meadová z TalkOut souhlasí, že by se mělo jít k jádru problému. „Mělo by se zvýšit povědomí o duševním zdraví a o povinnosti zaměstnavatele vytvořit pracovní prostředí, které je pro pracovníky z hlediska duševního zdraví bezpečné,“ říká.
Aniž bychom podceňovali, jak významný a pozitivní dopad může virtuální realita mít na uvolnění stresu a zlepšení psychické pohody, možná bychom se ze všeho nejdřív měli ptát, proč vlastně brýle na virtuální realitu na pracovišti vůbec potřebujeme.

Přeložil Matěj Moravec

Foto: Welcome to the Jungle

Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.

  • Přidat mezi oblíbené
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku
  • Sdílet na LinkedInu

Související obsah

Nejnovější články

Digital Strategist

Misí digitálního stratéga je, aby všichni uživatelé internetu, například přes kampaně, věděli o firmě, kde pracuje.

Sledujte nás!

Dostávejte rady a informace o společnostech, které hledají zaměstnance, každý týden přímo do vašeho inboxu.

Odhlásit se můžete kdykoli, slibujeme, že vás nebudeme obtěžovat. Chcete-li se dozvědět více o našich zásadách ochrany údajů klikněte sem

A na našich sociálních sítích: