Když je ticho na pohovoru vítané: Jak dokázat, že umíte aktivně naslouchat

13 mar 2024

6 min

Když je ticho na pohovoru vítané: Jak dokázat, že umíte aktivně naslouchat
autor
Petra Plintová

Externí autorka české redakce

Kompetence kompetence, která z vás je při pohovoru nejdůležitější? Aktivní naslouchání, milý uchazeči, aktivní naslouchání. Jen tak získáš všechny důležité informace, budeš si moct být jistý, že se s náborářem chápete, a prokážeš svou dovednost a ochotu naslouchat i do budoucna. I tak by mohlo odpovědět náborové kouzelné zrcadlo. Důležitých kompetencí bude určitě více, ale pojďme si dnes posvítit na jednu velmi důležitou, a přitom často opomíjenou.

Na pracovním pohovoru člověk očekává, že nejdůležitější je umět se prodat. Říkat ty správné odpovědi na záludné otázky a vykreslit se v co nejlepším světle. Často pak můžeme zapomenout na stejně důležitou část, kterou je naslouchání. Přiznejme si, že oddechový čas, kdy nemusíme na pohovoru mluvit, tedy když mluví náborář, rádi využíváme k tomu, abychom si vydechli a v hlavě sestavili co nejlepší odpověď na další otázku.

Ale je dost možné, že nám pak uteče to podstatné. Denisa Žežulková říká, že z jejího pohledu kariérní poradkyně, koučky a také náborářky je „aktivní naslouchání významnou dovedností, která může hrát obrovskou roli v úspěšném přijetí, onboardingu i růstu zaměstnance ve firmě“.

Naslouchání vs. poslouchání

Co ale vlastně to aktivní naslouchání je? A nestačilo by obyčejné poslouchání? „Zatímco poslouchání je více o fyzickém procesu slyšení, naslouchání je hlubší a zahrnuje porozumění a interpretaci sdělení,“ vysvětluje Šimon Steffal z Mindsetmentors, psycholog, mentor a lektor nejen komunikačních dovedností.

„Poslouchání je tedy primárně pasivní proces, kde sice slyšíte, ale nemusíte se aktivně zapojovat do toho, co je řečeno, ani to hluboce zpracovávat. Oproti tomu naslouchání je proces aktivní, kdy se člověk záměrně soustředí na to, co druhý říká, aby porozuměl obsahu, emocím a podtextu. Naslouchání je hlavně o pozornosti vůči druhému, ale i sobě. Jsem tady a teď. Aktivní naslouchání pak přidává vrstvu nástrojů jako třeba otevřené otázky, shrnování a parafrázování, přerámování toho, co slyším, apod.“

A jak takové aktivní naslouchání vypadá v praxi, vypráví Denisa Žežulková. „Vzpomínám si na jeden pohovor s kandidátem na IT pozici. Uchazeč aktivně naslouchal a doptával se na konkrétní věci, které jsme jen naťukli nebo pro něj byly opravdu důležité. V jeho případě šlo konkrétně o pochopení aplikací, které daný tým vyvíjí, a pochopení toho, jaká by byla jeho role. Na základě toho si potvrdil, že by nevyvíjel nové aplikace, což je to, co miluje, ale pouze by ‚udržoval‘ již vyvinuté. Díky tomu jsme si mohli vyjasnit, že obě strany hledají něco jiného.“

To by se na první pohled mohlo zdát, že aktivní naslouchání zabránilo úspěšnému pohovoru, ale opak je pravdou. Jak Denisa dodává: „Rozloučili jsme se s kandidátem s tím, že pokud se u nás v budoucnu otevře pozice, která bude víc naplňovat jeho očekávání, rádi se o tom společně pobavíme. Pro kandidáta to znamenalo, že nemusel procházet celým výběrovým řízením, potažmo vzít nabídku, která by pak v reálu nenaplnila jeho očekávání. Naopak ocenil náš přístup a možnost zůstat v kontaktu. Pro nás to zase znamenalo, že se můžeme soustředit na hledání vhodnějších uchazečů a neinvestovat do nového zaměstnance, který by od nás možná velmi záhy odešel. Navíc jsme získali kontakt do budoucna.“

Aktivní naslouchání, aktivní příležitosti – jak naslouchání otevírá kariérní dveře

Vypadá to, že aktivní naslouchání je tedy opravdu vyšší dívčí ve vzájemné komunikaci a bude nás stát více energie než obyčejné poslouchání. Takže důležitá otázka je – proč bychom to měli dělat?

„Aktivní naslouchání v první řadě buduje vztah,“ zdůrazňuje Šimon Steffal. „Tím, že věnujeme pozornost druhému a situaci, ve které se společně nacházíme, dáváme najevo, že nám na druhém záleží a respektujeme jeho názory. Také nám to umožňuje lépe pochopit, co druhá osoba říká, protože aktivní naslouchání zahrnuje ověřování a objasňování, což pomáhá předcházet nedorozuměním.“

Denisa Žežulková to doplňuje: „Z pohledu náboráře oceňuji, pokud kandidát během výběrového řízení aktivně naslouchá nám recruiterům či hiring manažerům, plně se na nás soustředí, je tzv. přítomen v daném okamžiku a následně reaguje na poskytnuté informace a doptává se, aby získal komplexnější obrázek. Dovednost aktivního naslouchání může navíc uchazeči přinést konkrétní představu toho, jak diskutovaná pracovní role / firma zapadá do jeho očekávání. Pokud aktivně naslouchá, může si např. povšimnout informací, které jsou/nejsou v souladu s jeho hodnotovým systémem, a na základě toho udělat vědomé rozhodnutí, zda ve výběrovém procesu pokračovat či případnou nabídku vzít.“

A pokud už v aktivním naslouchání nejste úplný nováček, můžete použít také složitější techniky – vědomé otázky. Šimon Steffal doplňuje, že díky nim „zkoumáme i to, jak se druhý cítí, a empaticky na to reagujeme – právě empatie je superschopnost a její vhodné zapojení je takovým sociálním lepidlem, které vztah ještě posílí. V neposlední řadě tím vytváříme prostředí, ve kterém se druhý cítí vyslyšen, a to často vede k větší otevřenosti a ochotě sdílet informace“.

Možná si myslíte, že je empatie výsadou HR či pomáhajících profesí. Nicméně se ukazuje, že tuto dovednost můžete využít prakticky všude. Ať už jste obchodník či manažer týmu, nebo při snaze pochopit stížnost na zákaznické lince. Ale také třeba u technických pozic může empatie a aktivní naslouchání pomoct k vyšší efektivitě a zjednodušení práce, když správně porozumíte potřebám zákazníka či ostatních členů týmu.

To, že umíte aktivně naslouchat, navíc náboráři řekne, že na budoucí pracovní pozici:

  • pochopíte zadání úkolů na první dobrou
  • budete schopni efektivně spolupracovat v týmu díky porozumění všem jeho členům
  • pravděpodobně dovedete zaregistrovat a deeskalovat konflikty ještě před jejich vznikem
  • pochopíte potřeby klientů, ale také kolegů
  • možná se budete hodit na vedoucí či mentorské pozice
  • budete se lépe přizpůsobovat změnám, protože díky aktivnímu naslouchání budete rozumět jejich smyslu

Kurz aktivního posluchače

Víme co a taky víme proč. Už tedy zbývá pouze jak. Šimon Simon Steffal má s tímto tématem hluboké zkušenosti a tak nám pomohl sestavit tipy, jak využít aktivní naslouchání na pohovoru.

TEĎ a TADY

Když jste na pohovoru, buďte na pohovoru. Triviální, přitom náročné doporučení. Základním předpokladem pro aktivní naslouchání je schopnost se plně soustředit na protistranu. „Ještě před pohovorem můžete využít zklidnění se za pomoci dechu a zpřítomění se v daném okamžiku.“ Kromě aktivace předpokladu aktivního naslouchání vede tato technika také ke zkrocení stresu a to se u důležitého pohovoru hodí dvojnásob. Během pohovoru poté můžete využít extra praktický tip „přepnutí telefonu do leteckého režimu a sundejte si chytré hodinky“. Věřte, že ať už vám na zápěstí blikne jakákoliv zpráva, v aktivním naslouchání vám to rozhodně nepomůže.

ZENOVÝ MISTR

I když máte pocit, že je přece jasné, na co se vás chce náborář zeptat, nechte ho domluvit a neskákejte mu do řeči. Nikdy nevíte, kam se otázka doopravdy stočí, případně jestli za ni druhá strana nepřidá nějaké konkrétní příklady či upřesnění toho, co je pro ni ve vaší odpovědi to nejdůležitější. Denisa Žežulková navíc dodává, že v takovém chování „vnímá projev jisté osobnostní vyzrálosti, kdy dáváte komunikačnímu partnerovi prostor dokončit myšlenku, ovládáte své reakce, a plně se soustředíte na druhého“.

ZRCADLENÍ

„Ukažte, že druhému opravdu nasloucháte tím, že shrnujete, co říká, a kladete doplňující, zkoumavé otázky.“ Navíc stručné shrnutí řečeného má hned dvojí výhodu. Kromě toho, že prokážete schopnost naslouchání a zájem o danou pozici, ověříte si také, že správně rozumíte tomu, co náborář říkal. A to se třeba při vyjasňování si podmínek nástupu hodí dvojnásobně.

CHYTIT MYŠLENKY NA PAPÍR

Další tip doporučujeme volit podle konkrétní fáze přijímacího řízení. Praktikovat půjde spíše při online pohovorech. „Dělejte si poznámky. Ideálně se předem zeptejte, jestli je to v pořádku. Pomůže vám to ukotvit myšlenky a také vhodným způsobem vyvázat oční kontakt (pro každého z nás není oční kontakt snadný, a tak si díky psaní můžeme ‚odpočinout‘). A také díky tomu nezapomenete, co důležitého jste se dozvěděli.“ Netřeba dodávat, že poznámky by to měly být spíše heslovité.

ČAS NA ROZMYŠLENÍ

Dovolte si vědomě zpomalit. Ve světě, kde je preferována rychlost, může tato rada působit zvláštně, ale „zkuste si dopřát pár vteřin času na rozmyšlenou, než něco řeknete – ukážete tak zdrženlivost a také budete reagovat vědomými, pečlivě zvolenými slovy“.

NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE

Do aktivního naslouchání patří i neverbální komunikace, takže „zkuste sledovat gesta, výrazy tváře a tón hlasu a nebojte se přizpůsobit. Usmívejte se, protože úsměv uklidní nejen vás, ale také vytváří pozitivní odezvu v mozku druhé strany (pokud je vhodný vzhledem ke kontextu)“.

KONKRÉTNÍ OTÁZKY

Denisa Žežulková přidává ještě jeden praktický tip očima náboráře. „Jsem přesvědčená, že díky dovednosti aktivního naslouchání dokážete z jakéhokoli rozhovoru vytěžit mnohem více. Budete tak schopní zachytávat i informace, které by vám dřív mohly proklouznout. A poté, co vám dá protistrana prostor pro otázky, se nebojte projevit svou zvědavost a doptat se. Příkladem může být třeba to, když zachytíte spojení ‚ ,pracovní cesty‘ a s ohledem na svou situaci víte, že by pracovní cesty zasahovaly do vašeho soukromého života, a tedy i vašeho hodnotového systému. Díky aktivnímu naslouchání však tuto hrozící kolizi můžete včas rozklíčovat a již během pohovoru se doptat, co si pod pracovní cestou máte představit – kam, na jak dlouho, jak často apod. Tím si obě strany mohou vyjasnit svá očekávání ještě v průběhu výběrového řízení a předejít tak odchodu zaměstnance v krátkém časovém horizontu, protože se realita nepotkává s očekáváním.“

Na závěr je třeba říct, že aktivní naslouchání je dovednost. Nezoufejte tedy, když vám napoprvé uteče pozornost či skočíte druhému do řeči. Jako každá dovednost i tato je o tréninku. Šimon Steffal pak přidává závěrečný tip, jak můžete tento trénink podpořit a urychlit. „Ptejte se! Klaďte otevřené otázky na témata, která vás zajímají. Pohovor není jednosměrka, ukažte, že se zajímáte a máte chuť být zvědaví. Zvědavost je skvělá dovednost!“

Foto: Thomas Decamps for Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.

Las temáticas de este artículo