Zaučování před nástupem do nové práce: integrace, nebo vykořisťování?

Zaučování před nástupem do práce: integrace, nebo vykořisťování?

„Můžete se začít připravovat hned“, „před nástupem si projděte tyhle materiály“, „zkuste se zamyslet nad budoucím postupem ohledně…“ Nedostali jste sice přímý rozkaz, ale bylo vám budoucím nadřízeným nenápadně naznačeno, že se máte dát do práce? Je velmi časté, že se od budoucích zaměstnanců očekává zapojení do nadcházejících pracovních povinností ještě před samotným nástupem. Je jasné proč. Takhle se totiž v Den D budete moci rovnou pustit do práce bez zbytečného zdržování. Někoho to může zaskočit, pro jiného to není nic nového. Každopádně ale takový přístup není neobvyklý. Je však v souladu se zákonem? Skrývá se za neškodným návrhem první náznak velkého pracovního nátlaku, který vás čeká v budoucnu? Nebo je to jen snaha usnadnit vám první krůčky v nové firmě? To se teprve uvidí.

Výpovědní lhůta: jednou nohou venku

Pohovor dopadl dobře, přijali vás, podepsali jste smlouvu o smlouvě budoucí a podali jste výpověď v současné práci. „Tohle přechodné období trvá jeden až tři měsíce,“ vzpomíná František, který si tím už prošel. „Nejste ani bez práce, ale ani řadový zaměstnanec a do nové práce jste ještě nenastoupili. Jste jakoby ve vzduchoprázdnu.“ Je to zvláštní období, během kterého vás může kontaktovat budoucí zaměstnavatel a poslat vám například informace o společnosti nebo nějakou dokumentaci…

„Nejdřív mi přišel e-mail se stanovami společnosti, směrnicemi a podobně,“ vzpomíná František. Bylo hned jasné, co tím chtějí říct: „Přečti si to teď, dokud máš ještě čas,“ říká František. „Až na to, že jsem čas neměl, protože jsem toho musel spoustu dodělat v bývalé práci, takže jsem se těmi papíry prokousával ve volném čase,“ přiznává. „Postupem času jsem dostával další a další e-maily, měl jsem se účastnit obědů, schůzek, dokonce firemního večírku… Ano, určitě to mysleli dobře, ale tohle období před začátkem onboardingu bylo už tak dost těžké i bez toho.“

Ale i zaměstnavatel se v tomto období nachází v nezáviděníhodné pozici…„Týdny před nástupem jsou vždycky takové oťukávací,“ říká s povzdechem Roman, ředitel firmy s dvaceti zaměstnanci. „Na jednu stranu tu máte nového zaměstnance, který na vás má ale zatím málo času,“ vysvětluje. „A na druhé straně je tu firma pod tlakem, které zoufale chybí pomoc. Aby se tedy urychlilo zaučování nováčků a mohli se co nejrychleji efektivně zapojit do procesu, firma hned začne čerstvě přijatým zaměstnancům zasílat informace o své činnosti a podnikové kultuře nebo jiné materiály relevantní pro danou pozici. V takovém případě se vždycky budoucích zaměstnanců ptáme, jestli souhlasí a mají čas si všechno projít. Jsou to zpravidla obecné věci, nejde ještě o skutečnou práci. Cílem je ušetřit trochu času, seznámit je se základy, usnadnit aklimatizaci a celkově je uklidnit. V některých výjimečných případech,“ dodává, „například když se jedná o budoucího vedoucího pracovníka, zajdeme ještě o něco dál. Pokud souhlasí, navrhneme mu například, aby se účastnil schůzí budoucích kolegů. Podle mě je totiž důležité, aby se hned uvedl jako vedoucí a mohl se vyjádřit ke složení vlastního týmu,“ vysvětluje Roman.

Je tedy zaučování před nástupem dobrý, nebo špatný nápad? A jak daleko může takové zaučování zajít? Pozor, aby nepřekročilo meze zákona…

Další oblíbené články pro: Kandidáti

Boost | Jak v motivačním dopise zazářit a naopak si ještě neuškodit

Nezákonný postup?

Ze zákona vzniká pracovní poměr až dnem nástupu do práce, takže budoucí zaměstnavatel nemá žádné právo požadovat výkon práce předtím. Přijímat práci nařízenou ještě před nástupem tedy znamená podvolit se. Problém je v tom, že když se proti podobnému přístupu ohradíte, riskujete, že upadnete v nemilost. Budoucí zaměstnavatel si to může vyložit jako neochotu, nedostatek motivace či nezájem… Co z toho plyne? Odmítnutí může znamenat vykročení špatnou nohou, a dokonce vás může připravit o plusové body potřebné k úspěšnému dokončení zkušební lhůty. Co dělat? Zavolat na pracovní inspektorát? I to je možnost, ale pak můžete pravděpodobně nové práci udělat „pápá“… Je to patová situace.

Křehká rovnováha celé věci je založena na tom, že zaměstnavatel sice nováčka potřebuje začít připravovat, ale opravdovou práci mu svěřit nesmí. Je to otázka zdravého rozumu a správné míry. Posílání obecných materiálů o firmě (o hierarchii, historii, hodnotách) je naprosto pochopitelné. Na druhou stranu hodit na krk nováčkovi celý projekt nebo po něm chtít vypracovat prezentaci, to už hraničí s reálnými pracovními povinnostmi, za které se musí platit. Všechno má své meze! Ještě by se dalo pochopit, že vás chce nový zaměstnavatel předem seznámit s budoucími kolegy nebo ukázat kancelář, jste-li pro. Ale nutit vás chodit na pracoviště, abyste se účastnili porad a začali se zapracovávat… To už je práce v běžném slova smyslu. A za takovou práci vám náleží kompenzace.

Jedna strana v takovém případě de facto pracuje zadarmo, ta druhá si zase poškozuje jméno a může jednat nezákonně. Je to bludný kruh. Právník radí: pořádek musí být. Jakmile se po vás chce něco jiného než přečíst pár stránek a neformální setkání s kolegy, máte dvě možnosti: posunout datum nástupu do práce uvedené v pracovní smlouvě, nebo uzavřít ještě jednu smlouvu, na dobu určitou, která bude předcházet hlavní smlouvě na dobu neurčitou…

Zaučování před nástupem do práce: extrémy a jejich dopady

Když Františkovi přišly první dokumenty k nastudování, nepřikládal tomu velkou váhu. Původně jsem si naivně myslel, že mi to pomůže s integrací v nové firmě, že v Den D nebudu mít takovou trému,“ vzpomíná. „Bylo to ale hodně práce, a z toho jsem radost neměl. Pak jsem měl jednou s budoucím vedoucím oběd a rychle mi došlo, že mě zkouší z toho, co jsem se měl naučit,“ vypráví. „Sice jsem byl připravený, ale stejně jsem měl najednou pocit, jako kdyby se opakoval přijímací pohovor.

František se teprve seznamoval s novou firmou a s tím, jak to tam chodí, ale tahle zkušenost ho přiměla zbystřit. „V životě jsem se už s takovými situacemi setkal,“ pokračuje. „Protože trpím ‚syndromem jedničkáře‘, hrozně jsem se bál, abych vedoucího nezklamal. Chtěl jsem udělat dobrý dojem, a tak jsem se pro jistotu snažil nabiflovat ohromné množství informací…“ K tomu přidejte ještě syndrom podvodníkaa člověk začne v důsledku takového zkoušení a opakovaného hodnocení pochybovat o svých schopnostech a ztrácí sebedůvěru…

Tyhle syndromy dobře zná i Adriana, kterou potkalo něco podobného. „Podařilo se mi získat novou práci, na poměrně vysoké pozici, měla jsem nastoupit za několik týdnů,“ vypráví. Sama navrhla budoucímu nadřízenému, že by se ráda zúčastnila chystaného teambuildingu, aby se lépe začlenila do kolektivu. A jak se říká, podej někomu prst… Ani se nenadála, den teambuildingu nadešel. V jedenáct v noci, po několika pivech a ambiciózním karaoke pokusu o ztvárnění Céline Dion si ji vzal stranou ředitel technické divize… „Začal se mě vyptávat, jaké mám plány a jak chci řešit to či ono,“ vzpomíná. Pokoušel se o mě syndrom podvodníka a ten výslech jsem nesla jen velmi těžce. Navíc jsem ještě ani nenastoupila do práce, a už se po mně chtělo vyjádření k věcem, které je potřeba důkladně promyslet. Jako kdyby v danou chvíli bylo vůbec možné přijít s jasnou a podrobnou strategií. Vždyť bylo jedenáct večer a všechny jsem tam viděla poprvé v životě. Je jasné, že mě to úplně rozhodilo. Celý den po teambuildingu jsem strávila přemýšlením, jestli se na tu pozici vůbec hodím, jestli na to mám. Nakonec jsem se rozhodla promluvit si o tom všem s budoucí šéfovou. Ta mi vysvětlila, že on už je takový a jen mi tím chtěl dát najevo, jak mu na budoucích společných projektech záleží a těší se na ně, ale že mě rozhodně nechtěl z ničeho zkoušet. Uklidnilo mě to.“ Jestli si tento článek čte nějaký zaměstnavatel, zpozorněte, protože jak se říká, cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly…

Cíl: Usnadnit první krůčky v novém prostředí

„Když se nad tím zamyslím zpětně,“ přiznává František, „tak zaučování před nástupem naprosto chápu. Chtěli mi pomoci s aklimatizací na nové pozici. Ale stejně jsem toho názoru, že se to musí umět udělat správně. Jak jsem později pochopil, v mém případě to všechno bylo nezbytnou součástí náborového procesu. Bylo naprosto nutné, abych byl v obraze a mohl začít co nejrychleji fungovat, protože jsem nastupoval na pozici s velkou odpovědností.“ Jakmile skutečně nastoupil, díval se František na všechno jinak. „Prvotní nedůvěra a pochybnosti se okamžitě rozptýlily,“ uznává. Mezi tím, jaký jsem získal z té firmy dojem před nástupem, a skutečností byl obrovský rozdíl. Byla tam moc dobrá atmosféra a ochotní lidé. Bez problémů jsem zapadl. A jakmile jsem se musel pustit do práce,“ usmívá se, „pochopil jsem, k čemu všechna ta námaha byla.“

Po tom všem se ukázalo, že „díky tomu prvnímu setkání s šéfovou i kolegy jsem byla perfektně připravená na to, co mě čeká,“ přiznává Adriana. „První den v práci jsem byla úplně v klidu. Udělala jsem si dopředu průzkum a pořádně jsem se připravila. Sice jsem měla na tom neslavném večírku pocit, že mě někdo hodil do vody, ať plavu, ale jak jsem jednou začala doopravdy pracovat, měla jsem dostatek času všechno se naučit a kolegové byli vždy ochotní pomoci,“ uzavírá.

Zaučování před nástupem je tedy takové úvodní období v životě zaměstnance, které má připravit hladký přechod na nové pracoviště. Je to startovací dráha. Zadávání úkolů před nástupem do práce by ale nemělo překročit určitou mez, musí sloužit pouze k tomu, aby začal nováček co nejrychleji a nejefektivněji fungovat. Cokoliv jiného už je prachsprosté vykořisťování…

Přeložila Barbora Stolínová

Foto: Welcome to the Jungle

Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.

  • Přidat mezi oblíbené
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku
  • Sdílet na LinkedInu

Související obsah

Nejnovější články

Sledujte nás!

Dostávejte rady a informace o společnostech, které hledají zaměstnance, každý týden přímo do vašeho inboxu.

Odhlásit se můžete kdykoli, slibujeme, že vás nebudeme obtěžovat. Chcete-li se dozvědět více o našich zásadách ochrany údajů klikněte sem

A na našich sociálních sítích: