Vědecky dokázáno: Hledáte práci? Dělejte si mezitím pauzy

30. 11. 2022 5 min.

Vědecky dokázáno: Hledáte práci? Dělejte si mezitím pauzy

Budete-li si v průběhu hledání nového zaměstnání dělat přestávky, dostanete víc pozvánek na pohovor. Takový je závěr průzkumu, na kterém se podílel i Serge da Motta Veiga z obchodní vysoké školy EDHEC.

Takže při hledání práce by měl člověk zpomalit? Dát si nohy nahoru a vyčkávat? To zní opravdu zvláště. Budete-li trávit svůj čas jinak než aktivní snahou něco si najít, bude vám to určitě připadat kontraproduktivní, nebo ještě hůř, budete vypadat, že se flákáte (což vám dá vaše okolí stoprocentně najevo). Nejenže je na vás v tomto složitém období vyvíjen nátlak ze všech stran, samo hledání práce je prostě náročné, spotřebuje mnoho času a energie. Někdy si ty baterky prostě dobít musíte. Tak proč si od toho hledání na chvilku neodpočinout, aniž by se člověk musel cítit provinile?

Proč si zasloužíte odpočinek bez výčitek

Odesláno 10 žádostí o práci, uf!

V roce 1983 hodil devatenáctiletý námořník Ron Herbst doprostřed Atlantiku láhev se vzkazem a souřadnicemi. Byl jednoduše zvědavý, jestli ji někdy někdo najde. O 34 let později se jeho zpráva dočkala odpovědi. Je fakt, že lepší asi bude odeslat životopis řádnou formou než ho hodit do moře a doufat, že ho vlny vyplaví na Zlatých Píscích, kde jej čirou náhodou zvedne náborář, co tam jezdí každý rok na dovolenou. Ale příběh Rona je jen ilustrací toho, jak dlouhé ticho někdy musí člověk přetrpět, než se mu někdo ozve ohledně nové práce.

Není se čemu divit, vždyť podle nedávného průzkumu webového portálu Zety, který slouží k tvorbě životopisů, vedlo z 670 000 sledovaných resumé po odeslání k pohovoru jen 10 % a z těchto pohovorů jen 20 % vedlo k získání zaměstnání. To nejsou zrovna povzbudivé statistiky. Hledání práce tak připomíná vytrvalostní závod a na ty, kdo se dostanou do cílové rovinky, čekají skutečně poctivě vydřené stupně vítězů. Podle stejného průzkumu se navíc zjistilo, že člověk musí poslat životopis průměrně na 30 až 50 míst, než najde práci.

S hledáním práce je to jako s přípravou na maraton – chvíli to trvá, než se po usilovné práci začnou dostavovat první výsledky. „Hledání práce je dlouhý proces, který není úplně veselý. Snadno to člověka odradí, zvlášť když odešle třeba 50 životopisů a dostane jen dvě kladné odpovědi,“ podotýká Serge da Motta Veiga, akademický pracovník na obchodní škole EDHEC se specializací na teorii hledání práce. Stejně jako k maratonu neodmyslitelně patří občerstvovací stanice s energetickými nápoji, tak i během hledání práce byste si měli čas od času doplnit energii. „Může se stát, že budete hledáním práce trávit veškerý svůj čas, osm hodin denně. Stane se z toho tedy práce na plný úvazek a vy si musíte udělat čas na pár přestávek,“ vysvětluje Serge da Motta Veiga.

Nepodléhejte nátlaku okolí

„Kdo chce pracovat, ten si práci vždycky najde.“ „Už jsi volal/a tomu mému známému? Ptal/a ses, jestli nabírají?“ „Co vlastně celé dny děláš, když nechodíš do práce?“ V období mezi dvěma zaměstnáními na člověka doléhá tlak ze všech stran: finanční otázky, společenské postavení, komentáře okolí… Lidé bez práce jsou stále společností vnímáni velmi negativně. Jak se s tím má člověk vyrovnat a zbavit se pocitu viny? Může si dovolit chvíli oddychu, aniž by mu ostatní nebo vlastní hlásek v hlavě vyčítali, že se fláká?

„Očekávání druhých na člověka velmi silně doléhají,“ souhlasí da Motta Veiga. Ale podle něj je to jen další důvod, proč trochu zpomalit. „Lidé bez práce jsou už tak ve velkém stresu, musí řešit nedostatek financí i energie. Potřebují sem tam přestávku, aby nedošlo k úplnému vyčerpání. K čemu tedy ty přestávky mají sloužit?

Hledáte-li práci, dejte si občas pauzu

Zřejmé benefity oddechu

Veškeré aktivity lidského těla jsou omezeny našimi psychickými a fyzickými limity. Člověk nemá nekonečnou energii a hledání práce, ač často vnímané jako „období nečinnosti“, je ve skutečnosti náročná a stresující činnost. Dupnout na brzdu se proto skutečně vyplatí. „Nezáleží na tom, co děláme, hlavním způsobem načerpání nové energie je prostě chvíle odpočinku,“ říká Serge da Motta Veiga. Je to stejné, jako když odejdete odpoledne z práce a odmítáte na ni do zítřejšího dne byť jen pomyslet, abyste si trochu vyvětrali hlavu. „Nemusíte ale čekat až do odpoledne, abyste využili výhody, které okamžiky odpočinku mohou nabízet, a to i během hledání práce,“ zdůrazňuje náš specialista.

Serge da Motta Veiga se podílel na studii zaměřené na mladé absolventy amerických vysokých škol, kteří právě hledají svou první práci. Ve studii zjistil následující: „Absolventi, kteří dokázali každý týden zapomenout a psychologicky se oprostit od faktu, že hledají práci, měli po každé pauze více energie a elánu, takže mohli věnovat nové a zvýšené úsilí hledání práce a získat tak více pozvánek na pohovor.“

Jinými slovy, čas strávený odpočinkem pozitivně ovlivnil čas strávený hledáním. Odpočatí uchazeči si totiž lépe udržují motivaci v průběhu času, což v důsledku zvyšuje produktivitu a počet pozvání k pracovnímu pohovoru. Právě motivace je při hledání práce naprosto stěžejní, vzpomeňte si, že se tu jedná o maraton, a ne každý se dostane do cílové rovinky.

Další výhody odpočaté hlavy – nedělá hloupé chyby

Bez přestávek vzrůstá riziko kontraproduktivních rozhodnutí, chyb, někdy naprosto fatálních, protože lidská schopnost koncentrace je omezená. Snadno tak odešlete e-mail s pravopisnými chybami, špatným předmětem, názvem předchozí firmy v motivačním dopise a podobně – a to jsou všechny věci, které vás mohou stát pohovor. Ano, překlepy vás mohou stát kariéru, potvrzují to i průzkumy, podle kterých 59 % náborářů odmítne životopis jen kvůli pravopisným chybám.

„Hledání práce v podstatě sestává z malého počtu opakovaných jednoduchých úkonů,“ říká Serge da Motta Veiga. „Uchazeč odesílá životopis na padesát až sto míst, vyplňuje online dotazníky a takřka identické formuláře, píše motivační dopisy, které pokaždé upravuje na míru dané pozici. Je to zkrátka psychicky vyčerpávající činnost.“ Malá přestávka proto slouží k tomu, aby si člověk trochu vyčistil hlavu. Záleží samozřejmě také na tom, jak s oddechovým časem naložíte konkrétněji.

Není pauza jako pauza?

Přestávky jsou nejen zdrojem motivace, ale také zvyšují pracovní kapacitu a koncentraci. Na tento fakt již upozornilo mnoho studií. Jedna z nedávno zveřejněných se zabývala tím, jaké podmínky musí pauza splňovat, aby měla co největší blahodárné účinky. Během přestávky je nejdůležitější dosažení bodu, který neurovědci nazývají tzv. výchozí stav (neboli klidový stav): mozek není ničím zaměstnán, dále funguje ve stavu deaktivace a umožňuje lepší regeneraci a integraci informací.

Cyril Chouffe, hlavní výzkumný pracovník na Grenoble Management School, studoval účinky tohoto stavu na lidské pracovní schopnosti. Požádal tři skupiny studentů, aby se věnovali jisté komplexní plánovací činnosti, a to po dobu 45 minut. První skupina pracovala nepřetržitě, druhá a třetí měla vždy po 15 minutách 60sekundovou pauzu. Třetí skupina však během této pauzy dostala za úkol učit se nazpaměť zadaný text, aby u ní nedošlo k dosažení klidového režimu v mozku. Výsledky dokazují, že dosažení klidového režimu má zřejmé pozitivní důsledky pro udržení pozornosti, zvýšení energie a pracovních schopností. Studenti z druhé skupiny dosáhli o 10 % vyšší výkonnosti než zbývající dvě skupiny. To je například také důvod, proč se nedoporučuje jíst u počítače – tak si totiž člověk nevypne mysl a nadále spotřebovává energii, které však nemá nekonečné množství.

Serge da Motta Veiga se po dva týdny trvajícím výzkumu ptal svých studentů na následující otázku: Jakým způsobem odpočíváte?„Chtěli jsme, aby nám popsali, jak vypadají jejich chvíle odpočinku, pauzy, které si dopřávají třikrát až pětkrát za den. Někteří za odpočinek považují smskování s kamarády a rodinou. Jiní si zase pustí díl oblíbeného pořadu na Netflixu nebo si zahrají hru na mobilu. Někdo zase bere večeři v restauraci jako pauzu. Každá chvíle odpočinku se liší člověk od člověka, někdo radši sportuje, jiný spí. A to je na tom právě to úžasné, že totiž nikdo nikoho nesoudí, ať si každý odpočívá, jak mu to nejvíc vyhovuje.“

Studenti, kteří vyplňovali dotazník, uvedli, že nejraději při hledání práce pracují na etapy a že první přestávku si dovolí až poté, co získají první nabídku práce nebo pozvání na pohovor. *„Neříkám, že je to ideální, to musí posoudit oni sami. Každý si stanoví své cíle a za nimi si jde, ne všichni ale disponujeme stejnou mírou odolnosti. Ale představte si, že už jsou to dva měsíce a vy jste nedostali ani jednu pozvánku na pohovor… To je nepříjemné. Podle mě by bylo efektivnější, kdyby si uchazeči dopřáli více přestávek, mohli by se třeba podívat na víc pohovorů.“

To neznamená, že byste měli okamžitě přestat se zkrášlováním motivačního dopisu a doplňováním životopisu a místo toho si zapnout Netflix nebo Mario Kart. Pauza není žádný zázračný všelék.„Že si dneska uděláte pauzu, ještě neznamená, že zítra půjdete na pohovor,“ varuje Serge da Motta Veiga. Ze všeho nejdřív si musíte uvědomit, že malý oddech vám dodá energii a motivaci, což jsou dva základní stavební prvky úspěchu při hledání práce. S pozitivnější myslí budete mít větší šanci, že něco najdete.

Překlad: LexiPro
Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu a začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.

Probíraná témata
Hledáte svou další pracovní příležitost?

Více než 200 000 kandidátů našlo práci s Welcome to the Jungle

Prozkoumat pracovní místa