Fenomén multipotenciálních lidí: Patříte k nim i vy?

Fenomén multipotenciálních lidí: Patříte k nim i vy?

Nedělají vám problém derivace ani integrály, dokážete citovat slavné americké režiséry posledního desetiletí, máte nepřekonatelné znalosti astronomie a skvělý přehled o obnovitelných zdrojích energie? Většina lidí vyniká v jedné či dvou činnostech, ale najdou se mezi námi i tací, kteří si v průběhu života podmaní celou řadu oborů. Říká se jim „multipotenciálové“. Jak takoví „multipotenciálové“ vypadají? Jaké je jejich místo na pracovním trhu? Jak mohou nejlépe rozvinout svůj „multitalent“?


Kdo je to, ten multipotenciál?

„Devatero řemesel, desátá bída?“ Toto staré lidové mudrosloví nám připomíná, že je lepší dělat jednu věc pořádně než milion věcí jen tak napůl. Ve stejném duchu se vyjádřil i spisovatel Robert Greene v roce 1592, když použil známou anglickou frázi „Jack of all trades, master of none“, aby popsal jednoho dramatika, básníka a herce… A to Williama Shakespeara! Téměř o století později se velkým renesančním myslitelům začalo přezdívat „polyhistorikové“. Toto pochvalné označení se zakládalo na myšlence, že v rámci duševního rozvoje je prospěšné dosáhnout co největšího vzdělání a znalostí v co nejvíce disciplínách. S tímto historickým obdobím plným lidského poznání se dodneška pojí označení všestranného neboli „renesančního“ člověka. Později se objevil také modernější psychologický a vzdělávací koncept multipotenciality.

S termínem „multipotenciál“ přišel v roce 1972 Ronald Frederickson, který definoval multipotenciála jako někoho, kdo může být úspěšný v celé řadě činností, dostane-li k tomu příležitost. Hovoříme tu o osobě, která je nejen vášnivě zapálená, ale také mimořádně nadaná či vzdělaná ve více oborech: jazzu, informatice, indické kinematografii, americké politice, norské mytologii… Multipotencialitu popsala ve své knize How to be everything (vyšlo v ČR jako Kniha pro multipotenciály: Buďte vším, čím chcete) také Emilie Wapnicková, kanadská spisovatelka, umělkyně a podnikatelka. Její kniha i přednáška velkou měrou přispěly k popularizaci multipotencionality a vrhly světlo do tohoto zvláštního světa. Emilie Wapnicková staví na myšlence, že není nic špatného na tom, nedokázat se rozhodnout pro jednu jedinou kariéru. To potvrzuje i Véronique Boutonová, poradkyně pro kariérní rozvoj, která se specializuje na neobvyklé profily uchazečů: „Multipotenciálové jsou velmi zvídaví, přemýšlejí a jednají rychle, vítají nové výzvy a preferují samostatnost. Jejich kariéra v jednotlivých oborech má vždy jepičí život a čas od času jsou i nezaměstnaní. Často se ale také stane, že mají několik prací současně. Všeobecná představa je taková, že multipotenciálové zakládají jeden start-up za druhým. Pravdou ale je, že multipotenciály nalezneme i ve velkých obchodních korporacích.“

Různé typy lidí, stejná touha po poznání

Emilie Wapnicková rozlišuje dva typy multipotenciálních lidí. Takzvaní „simultánní“ multipotenciálové se souběžně zajímají o různé obory nebo pracují na několika různých projektech. Snaží se hromadit znalosti ohledně různorodých témat, která spolu nemusejí vůbec souviset. Chtějí například současně natočit krátkometrážní film, napsat knihu a pracovat na vývoji nové aplikace. Druhou skupinu tvoří tzv. „sekvenční“ multipotenciálové, kteří mají spíše tendenci se věnovat vždy jednomu projektu po druhém, ale zato na dvě stě procent.

Obě skupiny se vyznačují schopností rychle přeskakovat od jedné činnosti k druhé, osvojovat si nové dovednosti a následně v nich i vynikat. Zde musíme upozornit, že být multipotenciální není totéž jako být mimořádně talentovaný. Nicméně, jak říká Véronique Boutonová: „Ze zkušenosti víme, že výjimečně talentované osoby mívají zájem o více oborů a mají pro ně nadání.“ Není ale snadné spočítat, jak velká část populace je multipotenciální, protože informace uvedené na internetu je slovy Véronique Boutonové třeba „brát s rezervou“. Jedná se totiž o vlastnost, kterou si člověk hned neuvědomí, ani ji nepozná u ostatních. Navíc se o multipotencialitě příliš nemluví. Podle Véronique Boutonové může být multipotenciální ten, kdo se ve stávajícím zaměstnání trápí a pokukuje po jiné profesi, nebo třeba ten, kdo neustále hledá nové výzvy a nemůže bez nich žít, ale také ten, kdo se ani po třicítce nemůže rozhodnout, co bude v životě dělat

Má multipotencialita nějaké nevýhody?

„Multipotenciály poznáme také podle toho, že jsou frustrovaní: různé činnosti je totiž rychle přestanou bavit,“ dodává tato specialistka na netypické vlohy. Nuda, to je obrácená strana mince multipotenciality. Stává se, že multipotenciálové rychle ztratí zájem o to, co je do té doby nesmírně bavilo, jakmile danou činnost dostatečně ovládnou. Vulkanologii rychle střídá další vášeň. Ani jaderná fyzika už není, co bývala. O amerických indiánech už ani slovo… Multipotenciálové těžko snášejí myšlenku, že by měli ztrácet čas činností, kterou již mají v malíčku. V soukromém životě to není nic proti ničemu, tam nám nic nebrání střídat jeden zájem za druhým, ale co v práci? Když odvádíte dobrou a efektivní práci, většinou to není důvod k přeřazení na nové místo! Naopak, když zdokonalíte své dovednosti na určité pozici, většinou to vašeho zaměstnavatele utvrdí v tom, že jste člověk na svém místě…

Multipotenciálové se také musejí potýkat s nátlakem okolí – takhle velká chuť učit se neustále novým věcem není úplně standardní. Ve společnosti, kde je zvykem všechny rozdělovat do škatulek a kde se vyžaduje, aby si každý zvolil úzce specializovanou profesi, není jednoduché se odlišovat. V anglosaských zemích je snazší měnit obory a veřejnost to nezatracuje tak jako kontinentální Evropa. Jak říká Véronique Boutonová: „U nás, když přestupujete z firmy do firmy, nebo měníte profese, často to vyvolá hodně zvednutých obočí. Náboroví pracovníci jsou často ze staré školy… Multipotencialita je považována spíše za znak přelétavosti nebo problémů navazovat vztahy. Multipotenciálové jsou přitom pro zaměstnavatele nedocenitelní – jsou přizpůsobiví, mají velký přehled, přicházejí s novými nápady a jsou velmi kreativní.“ Protože působila ve velké nadnárodní společnosti na pozici vedoucí personálního oddělení, Véronique Boutonová sama dobře ví, že všestranní lidé si připadají jiní než ostatní, podivně nadšení, nesoustředění, nestálí, nezodpovědní, a někdy dokonce líní, a to jen proto, že nejsou schopni zůstat trvale u jedné práce. Vypozorovala prý, že ač všestranně nadaní, multipotenciálové mají často nízké sebevědomí. Mnohdy si připadají jako podvodníci, protože se ze všech sil snaží zůstat u jedné jediné profese, aby byli jako všichni ostatní.

Jak rozpoznat a efektivně využít multipotencialitu v práci

Během doby, kdy pracovala jako personalistka, se Véronique Boutonová dostala do kontaktu s celou řadou nejrůznějších uchazečů, mimo jiné i s multipotenciály. Dospěla k závěru, že jim svědčí spíše velké firmy, kde mohou působit na různých pozicích (v logistice, lidských zdrojích, obchodu apod.).

Myslíte si, že jste multipotenciální? Véronique Boutonová upozorňuje, že firemní kultura by měla být otevřená internímu přeřazování zaměstnanců, a radí všem, kdo v sobě multipotencialitu objeví, aby si vybrali vhodného zaměstnavatele, protože jinak dosáhnou profesního rozvoje jen velmi obtížně. Zvídavá, živá a kreativní mysl nerada chodí po vyšlapaných cestičkách. Jak ale ostatním vysvětlit, že už člověk třikrát změnil zaměstnání? Jak ospravedlnit krátké úseky působení v různých firmách? Je naprosto nutné, aby multipotenciál během pohovoru dokázal „vysvětlit období případné nezaměstnanosti a najít logické propojení dosud vykonávaných prací, aby nechtěně nevyvolal dojem nestálé osobnosti,“ radí poradkyně Véronique Boutonová. Kariéra multipotenciálů – tedy možná i vás – totiž není lineární přímka. Rada Boutonové zní, aby se multipotenciálové na pohovory připravovali předem a naučili se propletenost svého profesního života vyzdvihnout jako přednost. „Tok myšlenek multipotenciálů nesvazují konvence, je plný odboček a zákrut, takže posluchač se v něm může ztrácet… Je proto v jejich nejlepším zájmu trénovat mluvený projev, strukturovat a třídit své myšlenky a při pracovním pohovoru vyčkat, jaké otázky budou položeny.“

Touha multipotenciálů neustále zkoušet něco nového, nikdy se nezastavit, pořád se učit a neklást hranice zvídavosti by se neměla brát na lehkou váhu. To s sebou ale nese také nutnost vymanit se z určitých společenských konvencí. „Jednotlivé obory by se měly čím dál tím víc propojovat,“ hledí do budoucnosti podnikatel a investor do nových technologií Jake Chapman, který rovněž působí jako spisovatel, someliér, amatérský boxer a hráč pokeru. Právě díky propojení různých disciplín se podle něj mohou zrodit ty nejgeniálnější nápady. Tihle super výkonní multipotenciálové s neukojitelnou zvědavostí mění definici vzdělávání a zpochybňují zavedenou představu o profesním úspěchu. Proč nestrávit několik let studiem literatury, nemusí to přece nutně znamenat, že skončíte jako učitel češtiny! Multipotenciál nebo ne, člověk by se měl neustále učit, právě pro tu čirou radost z učení. A není právě takové nekonečné učení pro zábavu nakonec klíčem k naplňujícímu životu?

Přeložila Barbora Stolínová

Foto: Welcome to the Jungle

Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.

Danaë Renard

Journaliste web

  • Přidat mezi oblíbené
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku
  • Sdílet na LinkedInu

Související obsah

Nejnovější články

Mzdový výměr: Co je potřeba vědět

Mzdový výměr může být pro neznalého zaměstnance nenápadným háčkem ve smlouvě, jehož pravý význam se odhalí až ve chvíli, kdy nastane problém.

Kryptoměna: mzda budoucnosti?

Šéf se vás zeptal, zda nechcete výplatu přijmout v Bitcoinech. Kryptoměny mohou vypadat jako trendy a dobrý způsob investice. Měli byste nabídku vzít?

Sledujte nás!

Dostávejte rady a informace o společnostech, které hledají zaměstnance, každý týden přímo do vašeho inboxu.

Odhlásit se můžete kdykoli, slibujeme, že vás nebudeme obtěžovat. Chcete-li se dozvědět více o našich zásadách ochrany údajů klikněte sem

A na našich sociálních sítích: