8 tradičních povolání středověku, část 2

8 tradičních povolání středověku, část 2

Práce provází společnost odjakživa a středověk není výjimkou. Mnoho typických profesí pro tehdejší dobu se v určité podobě dochovalo dodnes. Některé naopak zcela zanikly. Ve druhé části jsme se proto podívali na různá povolání, která naši předci v době středověku mohli vykonávat.

Cechy a řemesla

Hospodářsko-ekonomický růst a společnost středověkých měst zajišťovali řemeslníci a kupci. Ti na základě městských práv měli možnost se svým řemeslem fungovat na trhu. Dá se říct, že na nich záležel status obce, proto bylo důležité, aby se nikam nestěhovali a nevykonávali své profese jinde. Museli totiž své řemeslo předávat i dalším generacím, aby byla zachována kontinuita. Při jakémkoliv vývozu zboží či prodeji mimo město na ně byla uvalena speciální daň. Na druhou stranu měli od města mnoho výhod – jistotu potravin, zdravotní péči i ochranu.

Ve městě obvykle pracovalo několik řemeslníků stejné profese, kteří se postupně začali sdružovat do skupin s politicko-ekonomickými pravidly. Těm se říkalo cechy. Měli svá pečetidla, pečetě a praporce, na kterých byly erbovní znaky cechu určené panovníkem. Kdo přináležel do cechu, měl podporu ze strany ostatních. Společně určovali ceny, regulovali prodej, povinnosti nebo nastavovali pravidla výuky. Pokud řemeslník nepatřil do cechu, nemohl své zboží prodávat.

Tovaryši

Tovaryšům se říkalo pomocníci řemesla. Bylo zvykem, že nezůstávali v jedné dílně po celý rok a často cestovali po světě. Pokud se někam vydali, museli s sebou mít výuční list a také nástroj, který pro své řemeslo používali. V daných dílnách fungovali na týdenní bázi, většinou na místě strávili jenom pár neděl a přesunuli se jinam. Pokud ovšem někdo utekl beze oznámení, byl nazván „psancem“ a cech písemně varoval ostatní dílny, aby daného tovaryše nepřijaly.

Učedníci

Pokud se někdo chtěl vyučit řemeslu, bylo jednou z cest jít do učení. Tomu předcházel speciální obřad před ostatními cechmistry. Tzv. učedníci museli ovšem zaplatit sazbu v penězích a vosku, což pro mnohé bylo nedosažitelné. Byli tedy přijati na dluh, který si museli postupně odpracovat – občas i po dobu několika let. Ti zámožnější sloužili kolem jednoho roku.

Žebráci

Ačkoli žebráci stáli na okraji společnosti, měli v ní své nesmazatelné místo. Věřilo se, že milosrdenství a dary chudobným jsou považovány za předpoklady pro spasení. Žebrat se mohlo u bran hřbitova a před kostelem, dokonce pravidelně žebrali i někteří mniši – almužníci. Ve svých lokalitách byli žebráci tolerováni, naopak ti cizí a potulní podle pověr přinášeli neštěstí.

Hejtman

Původně se jednalo o velitele v některých armádách, dnešní terminologií by se jednalo o pozici kapitána. Později vznikla funkce zemského civilního hejtmana, který byl vybrán z místních šlechticů. Jeho rolí bylo zastupovat panovníka na daném území, což má podobnost s dnešní rolí hejtmanů.

Dřevorubci

V době raného středověku vyžadovalo zemědělství a rychlý rozvoj měst masivní mýcení lesů. Oproti dnešní době se nové zcela nevysazovaly, a tak v 15. století bylo možná ještě méně lesů než dnes. Oblasti kolem měst zůstaly totiž zcela zdevastované. Kácení dřeva měli na starosti latiníci (dřevorubci). Základním nástrojem byla velká jednostranná sekera na dlouhém toporu. Doprava dřeva ze vzdálenějších oblastí byla obtížná, využívaly se proto splavné vodní toky, po kterých se dřevo volně pouštělo.

Mincmistři

Úkolem mincmistrů bylo ve středověkých mincovnách kontrolovat kvalitu ražených mincí, ale na starost měli také trestání padělatelů. Obvykle se jednalo dva úředníky, z nichž jeden byl jmenován králem a druhého si zvolili čeští pánové. Funkce byla dědičná a zůstávala v rodinách. Za špatné vykonávání úřadu či vpuštění nekvalitních mincí do oběhu hrozil i trest smrti.

Ponocní

Jednalo se o městské úředníky, kteří v noci drželi stráž. Na večer zamykali městské brány, ráno je opět otvírali. Musel také vyvolávat každé celé hodiny či kontrolovat, zda někde nehoří, neloupí se nebo se na město řítí cizí vojska. Mezi povinnosti patřila i kontrola řemeslníků, aby v noci nepracovali, nebo aby po západu slunce všechny hostince zavřely.

Všechna středověká povolání si můžete prohlédnout ve hře Kingdom Come: Deliverance, které ma na starosti pražské Warhorse Studios.

Chcete se přidat ke společnosti Warhorse Studios?

  • Přidat mezi oblíbené
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku
  • Sdílet na LinkedInu

Související obsah

Nejnovější články

Sledujte nás!

Dostávejte rady a informace o společnostech, které hledají zaměstnance, každý týden přímo do vašeho inboxu.

Odhlásit se můžete kdykoli, slibujeme, že vás nebudeme obtěžovat. Chcete-li se dozvědět více o našich zásadách ochrany údajů klikněte sem

A na našich sociálních sítích: