Welcome to the Jungle - Logo

O koronaviru na rovinu: svědectví výzkumníka

O koronaviru na rovinu: svědectví výzkumníka

Jak vypadá práce v lékařském výzkumu? Každý si asi hned představí osoby v bílých pláštích, 24 hodin denně upřeně hledící do mikroskopů, které přesouvají pod sklíčky nové typy smrtících virů ve snaze nalézt protilátky. Pravda je ale taková, že pracovníci ve výzkumu tráví 90 % svého času sepisováním projektů pro žádosti o finanční prostředky na výzkumy, které v drtivé většině stejně nejsou schváleny. Čas od času se ale stane, že nadejde krize. Taková, jakou zažíváme třeba právě teď. Hakim Ahmed-Belkacem (44) je vedoucím výzkumné laboratoře zabývající se studiem koronavirů ve francouzské nemocnici Henri Mondor de Créteil. Jak sám uvádí, co vypukla koronavirová epidemie, všichni po něm chtějí výsledky experimentů, jejichž provádění mu až do nynějška nebylo umožněno. Promluvili jsme si o tom na rovinu.

Zkoumání virů je váš každodenní chléb. Ale jak vypadá vaše práce, když se objeví takový nový koronavirus?

Jakmile je u pacienta diagnostikován nový typ koronaviru, jsou jeho vzorky odeslány do výzkumné laboratoře. My v laboratoři se následně snažíme virus rozvinout, aby bylo možné jej lépe zkoumat, provádíme tzv. kultivaci viru. Jinými slovy, umístíme lidské buňky napadené koronavirem do roztoku a čekáme, až dojde k záchytu kmene a rozmnožení koronaviru. Tento proces probíhá v laboratoři s negativním tlakem (vzduch z místnosti je odsáván a nesmí se dostat zpět do ovzduší, aby se zabránilo šíření viru, pozn. red.), abychom se vyhnuli naprosto všem rizikům. Poté testujeme léčivé přípravky na dezinfikovaných, tj. neaktivních kmenech.

Jak dlouho už na novém typu koronaviru pracujete?

Už od loňského prosince celý můj tým velice pozorně sledoval situaci v Číně, mě nevyjímaje, a přečetli jsme naprosto vše, co na téma koronavirus napsala vědecká obec. Ale teprve před deseti dny jsme zaznamenali v nemocnici Henri Mondor prvního pacienta, jehož test byl pozitivní na SARS-CoV-2, což je vir, který může za epidemii onemocnění covid-19. Od té doby na viru pracujeme. Abychom mohli začít zkoumat jakýkoli virus, musíme získat pozitivní kmeny. Než se objevil tenhle vir, zkoumal jsem respirační syncytiální virus (RSV), který způsobuje bronchiolitidu kojenců.

Takže jste s veškerým výzkumem ostatních virů přestali?

Vlastně jsme ani neměli na výběr, musíme pracovat s velmi krátkými termíny! Třetího března byl ve Francii státem vypsán grant na výzkum koronaviru v hodnotě dva miliony eur. Vypadá to jako velká částka, ale je to téměř směšné. Je to však pro všechny šance podpořit svůj výzkum, a tak je potřeba ji využít. Všechny laboratoře v zemi mají čas do 23. března. Do té doby se musí předložit vypracovaný projekt, který bude obsahovat předběžné výsledky práce s virem SARS-CoV-2 a popisovat konkrétní vědecké metody výzkumu – musí v něm být přesvědčivě uvedeno, že dokážeme nalézt účinný lék.

Třetího března byl ve Francii státem vypsán grant na výzkum koronaviru v hodnotě dva miliony eur. Vypadá to jako velká částka, ale je to téměř směšné.

Spolupracujete s dalšími francouzskými výzkumnými ústavy?

Laboratoře si mezi sebou díkybohu vyměňují informace. Pasteurův ústav například vyvinul kvantitativní polymerázovou řetězovou reakci, tj. diagnostický postup umožňující zjistit, zda jsou pacienti infikovaní novým typem koronaviru. K tomuto objevu přispěly výsledky německého výzkumu. Nezačínáme tedy od nuly, pomáháme si navzájem, ale každá pomoc má své meze. Finanční prostředky jsou rozdělovány mezi jednotlivé laboratoře, takže si navzájem konkurujeme.

Finanční prostředky jsou rozdělovány mezi jednotlivé laboratoře, takže si navzájem konkurujeme.

image

Pracujete tedy na vývoji vakcíny?

Zatím neexistuje způsob, jak koronaviry léčit: žádná vakcína, žádný lék. Od doby, co se tenhle nový typ viru objevil, pracuje celá řada laboratoří na vývoji vakcíny, protože mít v rukou vakcínu by znamenalo vyhrát nad tímto koronavirem. S vakcínou ho dokážeme vymýtit.

Ale já již pracuji s koronaviry pět let a na základě svých zkušeností se kloním spíš k vývoji antivirotik. Snažit se objevit lék, který by byl účinný pouze proti jednomu typu viru, by totiž bylo krátkozraké. Stávající epidemie může být totiž zanedlouho vystřídána jinou epidemií. V ideálním případě bychom se měli snažit vyvinout antivirotikum, které bude účinné proti všem respiračním virům, stejně jako máme například antibiotika, která působí proti bakteriálním onemocněním. Na tom je založeno naše aktuální úsilí.

Snažit se objevit lék, který by byl účinný pouze proti jednomu typu viru, by bylo krátkozraké. Stávající epidemie může být totiž zanedlouho vystřídána jinou epidemií.

Když například přijdete za svým lékařem s angínou nebo se zánětem močového měchýře, tak on nepozná, která bakterie přesně způsobila vaše obtíže. Bude vás léčit širokospektrálními léky, které působí proti celé řadě bakterií. Taková léčba zabírá! Rádi bychom měli jednou v rukou lék, který bude stejným způsobem zabírat na viry a který bude dostupný v běžné lékařské praxi. V současnosti máme jen pár vakcín, například tu proti chřipce, ale u většiny virových onemocnění léčíme spíše příznaky než příčiny.

V současnosti máme jen pár vakcín, například tu proti chřipce, ale u většiny virových onemocnění léčíme spíše příznaky než příčiny.

Proč dosud nebyla vyvinuta žádná léčba?

Všechno je to o penězích. V minulosti se naše laboratoř podílela na výzkumu možností antivirové léčby hepatitidy C. Když jsem s tímto virem začínal v roce 2006 pracovat, umíralo na něj 50 % nakažených. Pro zdravotnictví ve Francii to představovalo skutečný problém. V důsledku toho tedy veřejné orgány a organizace uvolnily značné finanční prostředky a nám se podařilo přijít s účinnou léčbou. Dnes se vyléčí 99,9 % osob nakažených hepatitidou C do 12 týdnů.

Všechno je to o penězích.

Když se tedy vrátíme k aktuální epidemii, musíme si uvědomit, že většina typů koronaviru je neškodná a projevuje se převážně jako nachlazení. Pouze tři druhy koronaviru jsou nebezpečné: SARS-CoV, který se objevil v roce 2003, MERS z roku 2012 a nyní i SARS-CoV-2. Před vypuknutím epidemie nebyl důvod, proč by měl stát financovat výzkum virů, které způsobují rýmu nebo kašel. Z pohledu státu by to nemělo smysl. Tím spíš, že když se připravuje výzkumný projekt pro žádost o finanční prostředky, jako první se do projektu napíše, kolik osob na danou nemoc ve světě zemřelo. O onemocnění je tím větší zájem, čím větší je jeho závažnost, tj. čím více se šíří a čím vyšší je úmrtnost. Už pět let přicházím s projekty na výzkum koronavirů vyvolávajících nachlazení, ale pokaždé jsou zamítnuty. Ale přicházím-li s projektem na výzkum koronaviru zodpovědného za rýmu, není to proto, abychom dokázali vyléčit rýmu, ale abychom na základě tohoto viru studovali celou rodinu koronavirů, a to včetně těch nebezpečnějších, jejichž výzkum je náročnější.

Když se připravuje výzkumný projekt pro žádost o finanční prostředky, jako první se do projektu napíše, kolik osob na danou nemoc ve světě zemřelo.

image

Všichni doufají, že bude brzy objevena účinná léčba. Co si myslíte vy?

Nikdo přesně neví, co bude. Všechny laboratoře teď přicházejí se zprávami, že něco objevily, ale za to může fakt, že se právě do hry dostalo velké množství peněz a každý se teď snaží část těchto peněz získat pro sebe. Osobně si myslím, že v případě téhle epidemie je prostě už moc pozdě. Často se stává, že se objeví nějaký nový virus, my ho začneme zkoumat a on se vytratí dřív, než je výzkum dokončen. Je to jako když hrajete šachy a váš soupeř je vždy o jeden tah napřed.

A vy jste něco objevil?

Objevil jsem molekulu, která je účinná proti všem koronavirům. Mohu říci, že dokážu úspěšně vyléčit lidské buňky ve zkumavce, ale ještě nevím, zda daná molekula není toxická. Objevil jsem něco, co by mohlo fungovat, ale o čem nikdo neví, protože mi dosud nebylo umožněno výzkum dokončit. Je to velmi frustrující. V tomto okamžiku mi jde jen o to, abych mohl ve výzkumu pokračovat. Možná, že kdybych měl k dispozici více peněz už dříve, mohl být lék již na trhu a mohl pomáhat s léčbou pacientů nakažených nemocí covid-19.

Objevil jsem něco, co by mohlo fungovat, ale o čem nikdo neví, protože mi dosud nebylo umožněno výzkum dokončit. Je to velmi frustrující.

Musí se tedy upravit způsob financování výzkumu?

Financování výzkumu se musí změnit od základů: nemůžeme pracovat ve spěchu! Výzkumná činnost je běh na dlouhou trať. Musíme předvídat, co bude potřeba, aniž bychom věděli, co budoucnost přinese. Pro představu – naše laboratoř je z poloviny financována národním ústavem pro zdraví a lékařský výzkum (INSERM) a z poloviny Univerzitou Paříž XII. Celková částka, kterou ročně dostáváme na provoz laboratoře, je cca 40 000 eur. Veškeré další finance si musíme sehnat sami, a to buď psaním projektů, nebo účastí ve výběrových řízeních. Výzkumní pracovníci jsou vlastně kancelářské myši, které tráví 90 % času sepisováním projektů, které jsou nakonec stejně k ničemu. Je to ztráta času.

Jsme vlastně kancelářské myši, které tráví 90 % času sepisováním projektů, které jsou nakonec stejně k ničemu.

image

Je podle vás aktuální panika veřejnosti pochopitelná?

Rozhodně bychom neměli brát tento virus na lehkou váhu, protože na něj umírají a budou umírat lidé, a to hlavně z důvodu přetížení nemocnic. Takovou epidemii, jakou máme dnes, Evropa ještě neviděla, tedy alespoň co jsem já živ. V Africe měli ebolu, na Středním východě zase MERS, ale to je všechno daleko od nás. Naprosto tedy chápu obavy veřejnosti s ohledem na výjimečná hygienická opatření. Ostatně sám musím minimálně jednou denně odpovídat na dotazy svých blízkých, kteří mi ustaraně volají. Ale na druhou stranu, a to říkám i jim, není třeba propadat panice: drtivá většina pacientů s onemocněním covid-19 se uzdraví. A krom toho ani nemusí být tahle epidemie tak důležitá. Možná je důležitější ta, která přijde jako další.

Takovou epidemii, jakou máme dnes, Evropa ještě neviděla, tedy alespoň co jsem já živ.

Bude se to opakovat?

Budou se objevovat nové viry, ano. Viry patřící do rodiny koronavirů mají velký potenciál, protože se snadno přenášejí mezi různými druhy. Existence viru není sama o sobě problém. Problém je to, že se viry přenáší ze zvířat na člověka. Ke zvyšování rizika dochází také v souvislosti s globálním oteplováním, deforestací… Dochází ke kontaktu volně žijících živočichů, kteří se nikdy setkat neměli. To je mimochodem přesně to, k čemu nyní došlo.

A najednou si všichni vzpomněli, že existujete, a chtějí po vás uhasit požár…

Přesně tak! Jakkoli je práce s koronaviry z vědeckého hlediska zajímavá, nikdy by mě nenapadlo, že by mohla sloužit k záchraně lidstva. A prakticky přes noc jsem si uvědomil, jak je má práce pro zdravotnictví důležitá. Věděl jsem to i dříve, ale nyní je ta myšlenka velmi reálná.

Nikdy by mě nenapadlo, že by má práce mohla sloužit k záchraně lidstva. A prakticky přes noc jsem si uvědomil, jak je pro zdravotnictví důležitá.

image

Jak to ovlivnilo váš každodenní život?

Teď na výzkum nepřestávám myslet ani v noci, kdežto předtím mě práce na rýmě ze spaní nebudila. Ten tlak se navíc zvyšuje také proto, že je potřeba ve výzkumu pokročit rychle, obzvláště pokud pracujete na antivirové léčbě, tudíž na něčem, co by mohlo pomáhat. Moje práce by mohla vyléčit nemocné, a to okamžitě. To jsou mi vyhlídky!

Teď na výzkum nepřestávám myslet ani v noci, kdežto předtím mě práce na rýmě ze spaní nebudila.

Mnoho lidí si vědce představuje jako podivíny, kteří rádi o samotě bádají pro vlastní potěšení. Jiní si nás zase představují jako úspěšné intelektuály, kteří vydělávají hromady peněz. Realita je ale úplně jinde! Výzkum ve Francii, to jsou smlouvy na dobu určitou, to je každodenní šichta, abychom sehnali peníze, to je osekávání výdajů, abychom laboratoř vůbec udrželi v provozu, to je napětí mezi kolegy, protože nejsou peníze…

Přeložila Barbora Stolínová

Foto: WTTJ

Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.

Romane Ganneval

  • Přidat k oblíbeným
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku
  • Sdílet na LinkedInu

Související obsah

Nejnovější články

Jak zacházet s dominantními kolegy

Každý jsme jiný a jsou to právě tyto rozdíly, díky kterým je týmová spolupráce tak přínosná. Co když ale pracujeme s někým dominantním?

Sledujte nás!

Chcete se něco dozvědět? Všichni máme nějaké otázky týkající se kariéry. Nechte se každý týden inspirovat.

A na našich sociálních sítích: