Hledáte práci? Vsaďte pro změnu na svoje slabé sociální vazby

13. 1. 2023 6 min.

Hledáte práci? Vsaďte pro změnu na svoje slabé sociální vazby
autor
Elise Assibat

Journaliste - Welcome to the Jungle

Ve světě panuje nejistota. Inflace stoupá a nikdo neví, co se bude dít zítra. Jestli jste zrovna teď bez práce, asi se snažíte něco usilovně najít, protože včera bylo pozdě. Pravděpodobně zjistíte, že vaši bližní vám při hledání práce nebudou moc užiteční. Mysleli jste si, že vám nejbližší okolí pomůže najít zaměstnání? Pak na to možná jdete ze špatného konce. Nepomohly by vám víc naopak vzdálenější známosti?

Odpovědi na tyto otázky se pokusili najít Amandine Mathivetová, socioložka se specializací na oblast práce, a Hervé Bommelaer, odborný networkingový kouč. Síla slabých sociálních vazeb znovu vstupuje do hry a tento fenomén je sociologům dobře známý.

Pokud se při hledání práce neodvažujete kontaktovat širší okruh známých, je to naprosto normální, vždyť jste s nimi během roku jen v minimálním kontaktu. Nebo dokonce v kontaktu nejste vůbec. Nic vám nedluží, proč byste se na ně tedy měli obracet s žádostí o pomoc? A zde právě nastupuje teorie o síle slabých sociálních vazeb. Uvidíte, že budete překvapeni.

Zaměřeno na slabé sociální vazby

Teorie Marka Granovettera

Mezi nejbližší každého z nás patří především rodina a nejlepší přátelé. O takových lidech se říká, že jsou naše tzv. silné sociální vazby. „Naopak mezi slabé sociální vazby patří okruh lidí, které tak dobře (či vůbec) neznáme,“ vysvětluje socioložka Amandine Mathivetová. „S teorií o slabých a silných vazbách přišel v 70. letech americký sociolog Mark Granovetter.“ Ten se tehdy snažil lépe porozumět složení trhu s pracovními příležitostmi. Nezaměřil se však na pracovní nabídku a poptávku, jako to dělali ekonomové před ním, ale zkoumal jednotlivé hráče pracovního trhu.

„Jako každý správný sociolog prováděl výzkum na opravdu velkém a rozmanitém vzorku uchazečů o práci a zjistil, že většina lidí najde práci spíš díky slabým sociálním vazbám než díky svému blízkému okolí,“ vysvětluje Hervé Bommelaer, networkingový kouč. Současně si uvědomoval i nedostatečnou roli různých institucí, které mají hledání o práci usnadňovat, a proto o sociálních vazbách hovořil jako o hlavním faktoru, který se podílí na úspěchu či neúspěchu uchazeče. Ve své studii z roku 1973 The Strength of Weak Ties (Síla slabých vazeb) Granovetter upozorňuje na důležitost širšího okruhu známých během hledání práce.

Kdo přesně ale mezi ty „slabé vazby“ patří?

Především osoby, které pracují ve stejném oboru jako vy, ale se kterými nemáte blízký vztah. Tito lidé se dělí na dvě skupiny:

  • První se skládá z osob, které trochu známe a které trochu znají nás. „Není to ani rodina, ani dobří přátelé, ale staří spolužáci nebo bývalí kolegové, které jsme neviděli třeba deset let,“ uvádí příklady Hervé Bommelaer.
  • Do druhé skupiny řadíme ty, co ještě neznáme, ale seznámíme se s nimi prostřednictvím našich známých. Jsou to známí našich známých. „Pokud se tedy nemůžete spolehnout na zástupce silných sociálních vazeb, mohou vám to vynahradit právě vazby slabší,“ uzavírá Amandine Mathivetová. Mohou být klidně dvakrát efektivnější.

Síť kontaktů plná výhod

Z toho tedy vyplývá, že slabší mezilidské vztahy jsou při hledání práce naprosto zásadní. Nevyužít jich by bylo kontraproduktivní. „Je to podobné, jako když se nepříliš chytrý uchazeč o práci rozhodne svěřit svůj osud čistě do rukou head hunterů, kteří mají přehled jen o 13 až 17 % pracovního trhu. Tím se prakticky odřízne od 80 % tržního potenciálu. Stejně dopadnete, když se budete při hledání práce spoléhat jen na nejbližší okruh lidí. Vaše šance se výrazně sníží,“ potvrzuje Hervé Bommelaer. V praxi totiž tento „nejbližší okruh blízkých“ zahrnuje jen malou skupinu lidí, maximálně deset až dvacet. „Jen vzácně se navíc stává, že se tyto silné vazby pohybují ve stejné profesní oblasti jako my,“ dodává socioložka. Takže i když by vám nakrásně rádi pomohli, jejich síť kontaktů leží zcela mimo vaši zájmovou oblast.

Slabých vazeb je oproti tomu daleko víc a nabízejí daleko více příležitostí. V první řadě lépe odpovídají parametrům hledané práce. Díky slabým vazbám našla první práci v reklamní agentuře i Mathilde. „Kontaktovala jsem lidi, co se v mém oboru skutečně vyznali, protože jejich doporučení byla daleko relevantnější než rady mého okolí.“

Neměla pochyb o tom, že jí s hledáním práce jen těžko pomohou rodiče patřící do úplně jiné generace a tak úplně nerozumící Mathildiným kariérním ambicím nebo přátelé s minimální znalostí jejího oboru. „Ano, s lidmi, na které jsem se obrátila, jsem neměla tak blízký vztah a nebylo to tak, že bych díky nim hned měla práci jistou, ale daleko víc odpovídali mým kariérním potřebám.“

Komunikaci mezi těmito „slabými vazbami“ navíc může pomáhat i fakt, že do ní nevstupují emoce. „Dáme-li stranou pocity, omezí se kontakt pouze na profesionální komunikaci, potvrzuje i Amandine Mathivetová. Při hledání práce se tedy nemusíte soustředit na vztahové nuance a máte větší svobodu jednání. I to byl jeden z důvodů, proč se Mathilde odhodlala kontaktovat bývalé stážisty firmy, do které se chtěla dostat, a ptala se jich na podnikovou kulturu. Získala od nich velmi pozitivní zpětnou vazbu, podle nich představovala daná firma skutečně to nejlepší v oboru.

Díky své iniciativě získala i kontakt na personální oddělení a pozvánku na pohovor. „Bylo pro mě daleko snazší to řešit s někým, koho jsem neznala. Kdyby mi totiž ta práce nakonec nevyhovovala, měla bych výčitky, že chci odejít, když mě doporučil někdo blízký.“

Jak využít slabé sociální vazby ve svůj prospěch?

Teď když jsme vás přesvědčili, že se slabé vazby musejí využívat, je načase vás naučit, jak na to. Jak úspěšně navázat kontakt s lidmi, kteří vás neznají? Zde je několik tipů, které vám usnadní práci.

1. Vybírejte pečlivě

Chcete-li vytvořit kvalitní síť kontaktů, musíte přesně vědět, jaký je váš konkrétní cíl. V tomto případě to bude velmi snadné – chcete najít práci. „Mám-li cíl, mohu se zaměřit na hledání lidí, kteří mě k němu mohou přiblížit, kteří se pohybují v oboru, co mě zajímá,“ doplňuje Hervé Bommelaer. Můžete tedy začít s kontaktováním první kategorie slabých vazeb, tedy lidí z oboru, které znáte nebo jste se s nimi někdy během své kariéry potkali.

Tím, že se na ně obrátíte, vyšlete do světa zprávu o tom, co chcete: Hledám práci v tom a tom oboru, na té a té pozici, neznáš náhodou někoho, kdo by mi mohl pomoct? Každý obor je v podstatě jako ekosystém, do kterého postupně pronikáte, a informace o vaší osobě se dostává k uším všech lidí uvnitř tohoto ekosystému či na jeho okraji. „Kontaktovaná osoba vás propojí s dalším kontaktem, víc uší, víc očí víc ví, a tak to jde dál a dál,“ potvrzuje Hervé Bommelaer.

Stačí chvíle a ze slabých sociálních článků se stane pevný řetěz a všichni, co vám mohou nějak napomoct k dosažení stanoveného cíle, o vás budou najednou vědět. „Je to proces, na jehož konci stojí osoba, která může rozhodnout o vašem osudu, osoba, která vás může zaměstnat,“ uzavírá networkingový kouč.

2. Navázání kontaktu

Tahle část je při hledání práce nejošemetnější a mnozí by řekli, že nejtěžší. „Může za to i fakt, že jsme výchovou vedeni k nedůvěře vůči lidem, které neznáme,“ osvětluje tento problém Hervé Bommelaer. „V útlém věku se učíme, že nemáme otravovat, že se nemáme o nic prosit.“ Ale když se splétá síť kontaktů, tohle přesně musí člověk udělat – obrátit se s prosbou na někoho, koho nezná. „Ačkoli budou všechny vaše naučené instinkty křičet, že to nemáte dělat, že budete jen někoho otravovat, že vám stejně nikdo neodpoví atd., musíte se přemoct, překonat zažité představy a odvážit se udělat první krok,“ doporučuje náš odborník.

Pokud totiž chcete přimět někoho, kdo vás nezná, aby si udělal čas a pomohl vám, lepší způsob neexistuje. Je však třeba říct, že ne každá slabá vazba má stejně velký potenciál. „Musíte se zaměřit na osoby s jistým vlivem ve vaší profesní oblasti, musí to být někdo, kdo se trochu vyzná,“ upřesňuje Amandine Mathivetová. Postupujte opatrně, narazíte-li (třeba na LinkedInu) na zajímavý profil, se kterým sdílíte nějaké spojení na dané sociální síti. Vždycky si napřed zjistěte, o jaký společný kontakt se jedná. „Pokud kontaktovaná osoba vašeho ‚společného známého‘ nezná, pak se na něj jen těžko můžete odkazovat,“ varuje Hervé Bommelaer.

3. Moc doporučení

Vůbec nejlepší je, když vás může těm nejužitečnějším kontaktům v oboru někdo doporučit. Takhle získala svou práci třeba Justine, díky doporučení bývalé kolegyně. Ta Justine nabídla, že ji seznámí se svou kamarádkou, která také pracuje v oblasti životního prostředí a která by jí třeba mohla s hledáním práce pomoct. „Setkaly jsme se a získala jsem díky ní nabídku své současné práce. Měla totiž dobré konexe v oboru,“ vzpomíná tato mladá žena. „Jedno je ale jisté, kdybychom neměly společnou známou, která mě doporučila, určitě by se o své dobré kontakty nepodělila!“

Z toho vyplývá, jak je tento řetěz vytvořený slabými sociálními články silný, když vás spojí s někým, koho potřebujete. „Když vytasíte doporučení od společného známého, spolehněte se, že vám v osmi z deseti případů daná osoba pomůže, i když se jí nebude chtít,“ tvrdí Hervé Bommelaer. A to ani neví, jaké bude mít potěšení z toho, že vám může být nějak užitečná, jak jí budou dělat dobře vaše díky.“ Až se jí zeptáte, jestli neví o někom, kdo by vám mohl pomoct, ještě ráda se s vámi o své cenné kontakty podělí. A v tom je podle našeho kouče celé to kouzlo slabých sociálních vazeb.

4. Království slabých vazeb: LinkedIn

V dnešní době máme možnosti, které si Mark Granovetter při vymýšlení sociálních teorií rozhodně nedokázal ani představit: online sociální sítě. „LinkedIn je profesní sociální síť, která nejenže sdružuje všechny příslušníky jednoho oboru na jednom místě, ale také umožňuje se s nimi spojit a zaslat jim přímou zprávu,“ říká Amandine Mathivetová. Zkrátka se jedná o skvělý způsob, jak se předem informovat o osobách, které chcete kontaktovat.

„Stačí si otevřít profil nějakého toho slabšího sociálního článku, zjistit si něco o jeho kariéře, případných společných známých apod., a hned jste v lepší pozici, abyste se na něj mohli přímo obrátit,“ vysvětluje Hervé Bommelaer.

Dále však upozorňuje: „Nezapomeňte na to, že ačkoli je LinkedIn skvělý pomocník a vaše snahy může krásně urychlit, ne všechno je možné vyřešit po síti.“ Pořád totiž v první řadě jednáte s lidmi, a ne s počítačovými programy. „Proto je důležité aktivně vyhledávat místa, která souvisejí s vaším oborem, kde se scházejí užitečné kontakty. A především si toho co nejvíc načtěte, informujte se o kultuře prostředí, do nějž se chcete dostat, a nastudujte si co nejvíc relevantní tematiky, abyste o ní pak mohli s ostatními mluvit,“ radí Amandine Mathivetová.

Tak vidíte, slabé mezilidské vztahy mohou být užitečnější, než jste si možná mysleli… Využijete toho?

Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu a začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.

Probíraná témata
Hledáte svou další pracovní příležitost?

Více než 200 000 kandidátů našlo práci s Welcome to the Jungle

Prozkoumat pracovní místa
Ups
V daném jazyce není obsah k dispozici
Ups
V daném jazyce není obsah k dispozici
Ups
V daném jazyce není obsah k dispozici
Ups
V daném jazyce není obsah k dispozici
Ups
V daném jazyce není obsah k dispozici
Ups
V daném jazyce není obsah k dispozici
Ups
V daném jazyce není obsah k dispozici
Ups
V daném jazyce není obsah k dispozici
Ups
V daném jazyce není obsah k dispozici
Ups
V daném jazyce není obsah k dispozici
Ups
V daném jazyce není obsah k dispozici
Ups
V daném jazyce není obsah k dispozici