Pracoviště jako úrodná půda pro paranoiu

Dělají nás pracovní prostředí paranoidní?

Pracovní den jako každý jiný. Charlotte vás ráno vidí přicházet a schválně vám nepodrží dveře výtahu. Chce vaši práci a dělá všechno proto, abyste přišli pozdě. Je vám naprosto jasné, že je spolčená s Ryanem, který se zasmál během vaší včerejší prezentace. Ale co když Charlotte jen zapomněla doma brýle? A co když Ryanovi jen přišel vtipný e-mail od kolegy, který má pochybný smysl pro humor?

Paranoia na pracovišti je velmi běžná. Ať už se vyskytuje ve formě mírného znepokojení, nebo naprosto přehnané reakce, paranoia vám zabrání v rozvoji, a to jak osobním, tak profesním. Přirozený sklon k paranoidnímu chování může pro některé z nás znamenat mylnou interpretaci situace či hledání neexistujících skrytých významů a možných hrozeb. Pokud nás přemůžou naše obavy, můžeme si špatně vykládat motivy a záměry druhých. Je to normální? A jak se dá tato energie využít?

Opravdu z nás dělá pracoviště paranoiky?

Pracovní prostředí nás nabádá k paranoii. Je plné lidí s jejich příběhy a minulostí, problémy a ambicemi, kteří si neustále vyměňují nápady a pracují v bezprostřední blízkosti. Ačkoliv někteří mohou mít k paranoii predispozice, firmy se často musejí vypořádat se všeobecnou úzkostí svých zaměstnanců.

Nepříjemné zážitky se nám lepí na paty

Každý z nás si alespoň jednou za svou kariéru musí projít těžkou situací, ať už je to šéf tyran, zlomyslní kolegové, či vyhazov. Takovéto zážitky se jen těžko zapomínají a brání nám pak v opětovném budování důvěry. Zkušenost se škodlivou firemní kulturou může pak znamenat větší náchylnost k paranoidním představám, takže není divu, že mnoho lidí zpochybňuje chování právě nově příchozích kolegů.

Pracovní prostředí jako jedna velká soutěž

Jelikož ve většině společností vládne soutěživost, každý nový „soutěžící“ si pravděpodobně začne myslet, že se jej ostatní snaží předčit. Podezíravost, podrazy a přebujelé ambice mohou vyvolat paranoidní myšlenky a také další s tím související chování.

Paranoii se zde daří

Všichni zápasíme s paranoidními pocity, jelikož strach z toho, že budeme vyloučeni či nemilováni, je součástí lidské podstaty. A navíc ti, kteří se dokáží snadno vystresovat nebo postrádají sebedůvěru, se s takovými pocity vypořádávají ještě obtížněji. Platí také, že pro ty, kteří v dětství nebyli zahrnováni dostatkem lásky a důvěry, je mnohem těžší tyto silné stránky osobnosti využívat na pracovišti.

Pokud zakládáte své dojmy z kolegů na podezíravosti, bude pro vás těžké zapadnout do kolektivu a vybudovat si na pracovišti dobré mezilidské vztahy, které jsou nedílnou součástí zaměstnanecké spokojenosti. Studie, kterou provedla univerzita London Business School, ukazuje, že jsou pak paranoici nevědomky odmítáni vlastním zapříčiněním. Když mají strach, neustále vyhledávají ujištění a uznání, a také se snaží přesvědčit ostatní, že jejich obavy jsou oprávněné. Výsledkem je to, že jejich chování je otravné a dráždí lidi kolem nich. To ještě upevňuje jejich strach z odmítnutí. Dostanou se tak do začarovaného kruhu, ze kterého se jen těžko vymaní.

Prolomení koloběhu paranoidních myšlenek

Paranoia má mnoho podob – od každodenní zvýšené obezřetnosti až po očividnou patologii. Zatímco extrémní paranoia často pěstuje pracovní atmosféru plnou strachu a stresu, zdravá dávka podezíravosti firmám pomáhá rozpoznat možné – a často skutečné – hrozby pro jejich podnikání. Lea McLeodová, zakladatelka organizace The Job Success Lab, nám dala tipy, jak se v tomhle ohledu udržet nohama pevně na zemi.

1. Rozpoznejte děsivé situace

Chcete-li změnit určité chování, musíte jej nejprve pochopit a racionálně zhodnotit. Pokud si své paranoidní myšlenky sepíšete na papír, pomůže vám to určit frekvenci a povahu daného pocitu. Stačí si svou paranoiu takto zaznamenávat a hned se budete cítit uvolněněji a budete ji mít více pod kontrolou.

2. Zamyslete se nad skutečným významem faktů

Dobrá, Charlotte vám při ranním příchodu do práce nepodržela dveře výtahu. Bylo to poprvé? Všimli jste si jiných znaků, které by naznačovaly, že proti vám něco má? Než uděláte unáhlené závěry, pokuste se přijít na to, zda tento fakt má nějaký skutečný význam, nebo mu prostě jen přikládáte moc velkou váhu.

3. Sami sebe se zeptejte, co když je to naopak?

Pokud hledáte důkazy podporující vaše předem vytvořené představy, vždycky je najdete. Musíte si však uvědomit, že nejsou vždy pravdivé. Jedná se o princip chování, kdy se přirozeně soustředíme na informace, které potvrzují naše již existující názory (tzv. konfirmační zkreslení). Pokud máte podezření, že Ryan si z vás dělá srandu, každý úšklebek nebo zvednuté obočí bude ve vašich očích jasný důkaz toho, že vůči vám chová odpor. Než se unáhlíte ve svých závěrech, proč se sami sebe nezeptáte, jestli se Ryan nemohl smát, jelikož si myslí, že jste ten nejchytřejší a nejzábavnější člověk v místnosti? Ať už je to pravda, nebo ne, poukazuje to na to, že se může smát z řady různých důvodů. Možná mu přišel legrační e-mail, vzpomněl si na vtip, který mu řekl kolega u kávy, nebo viděl někoho na chodbě uklouznout na slupce od banánu.

4. Buďte proaktivní

Proč se Charlotte nezeptáte, jestli vás ráno viděla běžet k výtahu? A co kdybyste se zeptali Ryana, proč se smál během vaší prezentace? Často si uděláte jasno tak, že se jednoduše zeptáte na vysvětlení, aniž byste naznačovali, že danou osobu obviňujete. Je mnohem lepší se na chvíli cítit trapně kvůli tomu, že jste to přehnali, než trávit měsíce dumáním nad něčím, co není skutečné.

Paranoia ale někdy může být přiměřená reakce na škodlivé prostředí nebo skutečnou hrozbu. Navíc lidé se sklonem k paranoii vždy najdou uplatnění v podnikatelském prostředí. Jelikož jsou stále na pozoru a věnují pozornost detailům, všímají si pak možností a rizik, které mohou ostatním uniknout.

Na druhou stranu ti, kteří slepě věří tomu, co jim řeknou ostatní, mohou opomenout možné hrozby. Roderick Kramer, profesor organizačního chování na univerzitě ve Stanfordu v USA, se na to ptal několika úspěšných podnikatelů. Zjistil, že osm z deseti dotázaných udělali zásadní chybu, když příliš důvěřovali ostatním. V malých dávkách může tedy paranoia být přínosná. V pracovním prostředí však nastolíte rovnováhu tak, že ji budete schopni přesně vyhodnotit a budete se vyhýbat iracionálním myšlenkám, které natropí více škody než užitku.
.
Foto: WTTJ

Přeložila: Eva Mazalová

Follow Welcome to the Jungle on Facebook and sign up for our newsletter to receive our articles every week.

Marlène Moreira

  • Přidat mezi oblíbené
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku
  • Sdílet na LinkedInu

Související obsah

Nejnovější články

Kryptoměna: mzda budoucnosti?

Šéf se vás zeptal, zda nechcete výplatu přijmout v Bitcoinech. Kryptoměny mohou vypadat jako trendy a dobrý způsob investice. Měli byste nabídku vzít?

Je nezdravé snít o práci?

Mnoho lidí se po celodenní práci ocitá během spánku zpátky v ní. Měli byste si dělat starosti, když se ve vašich snech motiv práce neustále opakuje?

Bullshit jobs: Je vaše práce užitečná?

Antropolog David Graeber a jeho kniha „Bullshit jobs“ rozebírá profese, které jsou zbytečné a společnosti žádnou přidanou hodnotu nepřinášejí.

Sledujte nás!

Dostávejte rady a informace o společnostech, které hledají zaměstnance, každý týden přímo do vašeho inboxu.

Odhlásit se můžete kdykoli, slibujeme, že vás nebudeme obtěžovat. Chcete-li se dozvědět více o našich zásadách ochrany údajů klikněte sem

A na našich sociálních sítích: