Je Česko připraveno na čtyřdenní pracovní týden?

Je Česko připraveno na čtyřdenní pracovní týden?

Trávit v práci méně času, pracovat efektivněji a zároveň mít prostor na rodinu nebo koníčky – to zní jako sen každého zaměstnance. Čtyřdenní pracovní týden se u nás zatím skloňuje spíše jen jako specialita pokrokových severských zemí nebo mladých a odvážných firem. Díky koronavirové krizi si však mnoho zaměstnavatelů mohlo vyzkoušet dlouhodobou práci z domova, flexibilní pracovní úvazky nebo práci na několik týmů, které se mezi sebou nemají potkávat. Je to začátek revoluce? Zeptali jsme se těch, kteří už s kratší pracovní dobou v českém prostředí mají zkušenost.

Krátce, ale efektivně!

Podle průzkumu CVVM pracuje 29 % zaměstnanců nyní méně hodin než před koronavirovou pandemií. Zjistíme časem, že nám efektivní a soustředěná práce rozprostřená v kratším časovém úseku vyhovuje více? Jaká je motivace zaměstnavatele, aby pracovní dobu sám krátil? „Chtěli jsme, aby naši zaměstnanci měli užitek z toho, že neustále zvyšujeme efektivitu práce. To se děje ve většině firem. Někde možná ne tak rychle, ale v řádu desítek let všude,“ říká Jiří Urban, CEO společnosti Maternia s.r.o., pod kterou patří e-shop s kontaktními čočkami Lentiamo.cz. Právě ten na vybraných pobočkách a odděleních v dubnu 2019 zavedl zkrácenou pracovní dobu – 7 hodin denně.

Vstříc kratší pracovní době v našem prostředí vychází i další firmy, jednou z nich je česká Trinity Bank. „Zakladatel Trinity Bank Radomír Lapčík věří, že čtyřdenní pracovní týden bude novým životním standardem. Trinity Bank či jeho společnost SAB Finance mají k přechodu na čtyřdenní pracovní týden relativně blízko. V rámci motivačního programu jsou v obou společnostech nastaveny cíle, při jejichž dosažení přejde celá společnost na čtyřdenní pracovní týden. U SAB Finance není vyloučeno, že cílů bude dosaženo již v průběhu roku 2021,“ říká Eva Čerešňáková, communications director společnosti Trinity Bank.

Další oblíbené články pro: Pracující

Mohou aplikace pro trasování kontaktů v době pandemie zaručit bezpečnost údajů?

Proč pracujeme pět dní v týdnu?

Ačkoliv se nám může zdát, že pět pracovních dnů a volný víkend je naprosto přirozený standard, v tomto režimu se v Česku pracuje až od 29. září 1968. Právě v tento den totiž vstoupila v platnost vyhláška ministerstva práce, která pětidenní pracovní týden stanovila a ukončila tak dlouhé období, kdy byli lidé zvyklí i na pracovní sobotu! Ač se to může zdát neuvěřitelné, o pětidenní pracovní týden se, v tehdy ještě Československé socialistické republice, odborníci pokoušeli už od počátku 60. let. Odpůrci měli tehdy velký strach z ekonomického poklesu a pracovní týden se postupně zkracoval nejprve střídavě, kdy byla jedna sobota pracovní a druhá nepracovní, až se od října 1968 zkrátil na pět dní úplně.

Jedním z průkopníků pětidenního pracovního týdne byl americký podnikatel a vizionář Henry Ford, který zkrátil práci na pouhých pět dní napříč svými továrnami už v roce 1926. Právě on už tehdy argumentoval větší produktivitou, protože odpočinutí a zrelaxovaní pracovníci podle jeho testů pracovali rychleji a dělali méně chyb. A podobně mluví i praxe. „Zjistili jsme, že lidi stihnou podobné množství práce – jen ji dělají efektivněji. Jsou odpočinutější a spokojenější, protože mají víc času na sebe a svoje rodiny. Pro řadu lidí to byl jeden z hlavních důvodů, proč se rozhodli pracovat právě pro nás,“ říká Jiří Urban z Lentiamo. Podobný názor má také Radomír Lapčík, zakladatel Trinity Bank: „Přemýšlel jsem, co může být pro zaměstnance největší motivací. A postupně jsem dospěl k závěru, že to je svoboda a život. Lidstvo dělá velké pokroky v oblasti technologií, ale tyto pokroky se zatím významněji nepromítly do podstatného zvýšení úrovně života.“

Jak pracujeme dnes?

Podle údajů Českého statistického úřadu za druhé čtvrtletí roku 2020 průměrně v týdnu odpracujeme 39,9 hodiny týdně, přičemž nejvíce, přes 40 hodin týdně, se pracuje ve Středočeském, Karlovarském, Ústeckém a Královéhradeckém kraji a na Vysočině. Většina Čechů tedy plní pětidenní pracovní týden téměř dokonale. Ze statistik také vyplývá, že muži v průměru pracují více hodin než ženy. Data také ukazují, že delší dobu v práci stráví podnikatelé a OSVČ. Ačkoliv v datech můžeme pozorovat klesající trend, pořád tak v českém prostředí pracujeme poměrně hodně ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi, což ale nutně nemusí znamenat větší produktivitu.

Pokud do statistik nahlédneme z hlediska odvětví, nejvíce hodin týdně odpracují lidé ve stavebnictví, kteří průměrně pracují 43,4 hodin. Nejkratší dobu se pak pracuje v administrativě. Bylo by však reálné zavést zkrácený režim plošně, tak jako tomu bylo v 60. letech? Odvětví, jako je zmiňované stavebnictví, ale také třeba lesnictví, zemědělství, zdravotní a sociální péče nebo pohostinství, by si kratší pracovní dobou mohla výrazně ekonomicky pohoršit.

Vyplatí se to vůbec?

Jednou z variant, jak zajistit pokrytí služeb i se zkrácenou pracovní dobou, je směnný provoz. Podle průzkumů by 60 % zaměstnanců, kteří ve směnném provozu pracují, takovou změnu uvítalo a myslí si, že by svoji práci zvládli odbavit i v kratším čase. 12 % se naopak obává, že kratší pracovní doba by u nich nebyla možná, protože by nebyli schopni splnit ve zkrácené době své pracovní úkoly. Některé komplikace, které bylo třeba vyřešit při přechodu na kratší pracovní dobu, připouští také Jiří Urban z Lentiamo: „Zkrácením jsme se donutili optimalizovat i věci, které bychom normálně neřešili. Ale i přesto jsme pro některá oddělení museli nastavit podmínky jinak než ve zbytku firmy. Na skladě expedujeme více zásilek v pondělí a mnohem méně v pátek. Na naší pražské optice zase máme otevřeno přes den více než 7 hodin a je nepraktické, aby někdo chodil do práce jen na 2 hodiny. I tady zaměstnanci pracují 35 hodin týdně, ale není to vždy 7 hodin denně.“

Ač je v našem prostředí stále zažitý tradiční režim pěti pracovních dnů, data z roku 2018 ukazují, že nějakou formu flexibilní práce (ať už jde o zkrácený úvazek, práci z domova nebo pružnou pracovní dobu) ve svém současném hlavním zaměstnání využívá více než třetina (35,7 %) ekonomicky aktivních osob. Zejména ženy pak uznávají, že taková forma práce jim významně umožňuje lépe sladit pracovní a osobní (rodinný) život. Mladí lidé jsou pak ti, kdo po kratším pracovním týdnu a flexibilitě v práci touží – průzkum z června 2020 ukazuje, že pro 42 % dotazovaných je ideální flexibilní pracovní doba, 48 % z nich preferuje práci z domova a pro 66 % dotazovaných hraje velkou roli rovnováha mezi pracovním a osobním životem.

Hlas zaměstnanců

Z velkého výzkumu Kvalita pracovního života, který v českém prostředí probíhal v roce 2018, vyplývá, že pracovní doba ale stále nepatří mezi primární faktory, které Češi v práci řeší. Mnohem více jim záleží na platovém ohodnocení, na mezilidských vztazích na pracovišti nebo na jistotě zaměstnání. Čas, který strávíme v práci a který nám zbývá na rodinu nebo soukromé aktivity, pro nás zatím není tak významný, což vyplývá i z dalšího výzkumu – více než polovina respondentů by byla ochotna přijmout práci, která vyžaduje práci přesčas nebo práci o sobotách a nedělích. Mnohem významnějšími faktory při rozhodování by pro ně bylo místo výkonu práce, plat nebo pracovní podmínky.

I přesto kratší pracovní doba jako další z bonusů zaměstnance láká, jak říká Jiří Urban: „Když jsme kratší dobu zaváděli, pocítili jsme zájem i na vyšších číslech uchazečů o práci. Teď už je to méně. Nicméně je to stále jeden z hlavních důvodů, proč si mnoho našich zaměstnanců z nabídek, které dostali, vybrali právě nás. Také naši stávající zaměstnanci jsou samozřejmě rádi, že tenhle benefit máme. I když by zkrácená pracovní doba dávala smysl pro více firem, jsme zatím jedni z mála, kteří to takhle mají.“

Pomohou nám opatření?

Trend je jasný, a jak bylo naznačeno v úvodu článku, virová pandemie možná pomohla k jeho zrychlení a dá se očekávat, že mnoho firem, které byly k experimentům s pracovní dobou donuceny okolnostmi, u nich nakonec zakotví nastálo a promění se tak velká část pracovních zvyklostí. Zejména v administrativních, technologických nebo IT firmách se dá očekávat zkracování pracovní doby a masivní nárůst flexibilních úvazků nebo práce z domova. Z výzkumu CVVM z července 2020 vyplývá, že 31 % dotazovaných pracuje v novém režimu, který omezuje setkávání se s kolegy napříč týmem, 29 % z nich pracuje méně hodin týdně než před pandemií, 16 % dotazovaných si snížilo (ať už dobrovolně či nedobrovolně) úvazek a 12 % pak pracuje už pouze z domova.

Doba tedy experimentům a inovacím na pracovním poli rozhodně přeje. Současně však narůstá nápor na oblast logistiky nebo třeba na zdravotnické a sociální profese, kde je již nyní velký nedostatek personálu a nelze v nejbližší době očekávat, že by se počty zaměstnanců znásobily tak, že by bylo možné zahájit kratší provoz na směny. Se zvyšující se mírou automatizace by ale i tyto problémy mohly být vyřešeny a nám nezbývá než sledovat, co budoucnost přinese.

Foto: Welcome to the Jungle

Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.

Barbora Vičarová se věnuje nejčastěji digitálním a technologickým tématům, marketingu nebo sociálním sítím. V současnosti pracuje pro Českou televizi, kreativní studio artBLOCK a píše pro Marketing Journal.

  • Přidat mezi oblíbené
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku
  • Sdílet na LinkedInu

Související obsah

Nejnovější články

Sledujte nás!

Dostávejte rady a informace o společnostech, které hledají zaměstnance, každý týden přímo do vašeho inboxu.

Odhlásit se můžete kdykoli, slibujeme, že vás nebudeme obtěžovat. Chcete-li se dozvědět více o našich zásadách ochrany údajů klikněte sem

A na našich sociálních sítích: