Kritická třicítka: Opravdu jsme selhali, když jsme do třiceti nedosáhli úspěchu?

27 oct. 2023 - mis à jour le 26 oct. 2023

4min

Kritická třicítka: Opravdu jsme selhali, když jsme do třiceti nedosáhli úspěchu?
auteur.e
Marlène Moreira

Journaliste indépendante.

Ve třiceti začínáme poprvé pochybovat o svých kariérních volbách a také na základě toho můžeme pocítit zklamání. Je to období, ve kterém kriticky hodnotíme své životy: Čeho jsem dosáhl/a? Jsem tím, kým jsem chtěl/a být? Kam mě moje kariéra zavedla? Tyto otázky jsou přirozené a bohužel mohou být původcem té nechvalně proslulé „krize třicátníků“, tedy dojmu, že jste ve svém profesním životě selhali, pokud ještě nejste manažer, nezaložili jste vzkvétající start-up nebo pokud jste opravdu nezměnili svět. Nebojte, skutečně to není ještě čas stahovat kalhoty, brod je ještě, no znáte to...

Třicet: Přechod mezi nevinností a moudrostí

Došla vám motivace? Máte pocit, že děláte jednu špatnou volbu za druhou? Vyhýbáte se tématu práce, když si myslíte, že jsou lidé úspěšnější než vy? Pak nepochybně prožíváte tzv. krizi třicátníků, fenomén, který už je nějakou dobu na scéně. Britská studie zveřejněná v roce 1996 zaznamenala rané známky tohoto trendu. Po dotázání tisíců zaměstnanců ve Velké Británii byli výzkumníci schopni vytvořit křivku pracovní spokojenosti ve tvaru písmene U. Křivka začala nahoře v období raných let profesního života dotazovaných, pak klesala na nejnižší bod kolem jejich třiceti až čtyřiceti let, a pak začala opět stoupat ke konci jejich pracovního života.

Pro mladé absolventy může mít nástup do práce okamžité a různorodé zdroje spokojenosti, jako např. první pozvánka na společné setkání s kolegy, spuštění tiskárny hned na první pokus, odpovědnost za předsednictví na schůzce či dokonce svatý grál – pochvala za skvělou prezentaci. Když lidé překlenou velkou třicítku, začnou mít mnohem větší nároky a mnohem užší definici úspěchu. „Přemýšlí velice napřímo o tom, jaký druh profesionálního místa chtějí a jaký úspěch pro ně může mít,“ vysvětluje G. Richard Shell ve své knize Springboard: Launching Your Personal Search for Success. Toto hodnocení je obtížné a často bolestivé.

Naštěstí se pak lidem s přibývajícím věkem, tedy kolem 50 let, rozšíří pracovní perspektiva a prohloubí zkušenosti. Jejich definice úspěchu se tím pádem zpestří. „Vedoucí pracovníci, jejichž kariéra je na správné cestě, jsou pozornější ke svým rodinám, k rovnováze svého pracovního a osobního života a dokonce i k různým druhům rad, které mohou nabídnout svým mladším kolegům, a nasměrovat je tak ke správným a smysluplným volbám,“ pokračuje Shell. Proč se tedy tak tvrdě kritizujeme, když se z nás stanou třicátníci?

Příčiny nechvalně rozšířené krize

Porovnávání

Lidé jsou společenští tvorové a jako všichni savci si vyvinuli hierarchii, úrovně moci a společenská postavení. Rádi se poměřují, hodnotí a porovnávají svou pozici ve skupině. (Příliš) mnoho z nás se pak obává toho, co si myslí ostatní, až do takové míry, že sami sebe znevažují. „Po škole jsem hodně otálel. Pak jsem si ale uvědomil, že jsem o několik let pozadu oproti kamarádům, kteří svou kariéru zahájili ve velkých úspěšných společnostech hned poté, co dokončili své studijní stáže. Teď se je snažím dohnat,“ svěřuje se Romain, 32letý digitální konzultant.

Zaujaté předpoklady převzaté ze sociálních médií

Sociální sítě v nás vyvolávají nutkání ke srovnávání, touhy a pocit neúspěchu. Když vidíme úspěchy ostatních, často nás to nutí nastavit si nerealistické cíle. Při jejich neúspěšné realizaci tím pak těžce utrpí naše sebevědomí. Kdo ale ve skutečnosti otevřeně mluví o špatných dnech, dělání chyb či tlaku každodenního pracovního života? Takové věci nejsou úplně na hashtag #nofilter.

„Příběhy o úspěchu“ a zkreslené informace

Existuje nespočet příběhů velkých podnikatelů, byznysmenů a filantropů, kteří se z ničeho vypracovali až na vrchol. Jenže mediální mystifikace okolo těchto úspěšných příběhů již nehledí na obtíže a nezdary, kterým většina lidí čelí, a představují tyto neuvěřitelné úspěchy jako normu.

„Dlouho jsem záviděl svým přátelům, ze kterých byli podnikatelé, a obdivoval jsem, s jakým nasazením se pouštějí do nejrůznějších projektů,“ vysvětluje Sébastien, úředník pro styk s veřejností v sektoru zdravotnictví. „Pak jsem byl svědkem toho, jak někteří z nich nesli následky – rozchody, izolace, vyhoření a podobně. Uvědomil jsem si, že jsem rád tam, kde jsem. Můj život není tak oslnivý, zato ale klidnější.“

Rodinné prostředí

Blízcí rodinní příslušníci mají obrovský vliv na to, co považujeme za úspěch. Když dospíváme, absorbujeme očekávání, která nám jsou vštěpována naším okolím. „Pocházím z rodiny z nižší společenské vrstvy. Moji rodiče považovali za ten největší úspěch už jen to, že jsem šla na vysokou,“ říká Charlotte, projektová manažerka v bance. „Měla jsem štěstí, že na mě má rodina nikdy netlačila. Cítím se mnohem uvolněněji než moji přátelé pocházející z ‚lepších‘ rodin. Často si totiž vytyčují cíle, které jsou mnohem ambicióznější než ty moje. V dlouhodobém měřítku ale věřím, že jsem šťastnější než oni.“

Úspěch se přeceňuje: Jak se přestat cítit provinile a podívat se na širší kontext

Je škoda, když si stanovujete cíle podle druhých, zejména proto, že několik studií, včetně té od psychologa Tima Kassera, potvrzují, že honba za penězi, za materiálními statky a společenským postavením kumuluje velké množství stresu, falešné vztahy a nižší úroveň blahobytu. Níže naleznete několik rad, jak nalézt spokojenost ve své kariéře.

Posuzujte věci s nadhledem

Když máte špatnou náladu, je snadné bagatelizovat svoje úspěchy a podceňovat je. Nepomohlo by, kdybyste poprosili někoho blízkého, aby vám řekl, co si o vašich výsledcích skutečně myslí?

Přestaňte se porovnávat s ostatními

Dojem, že jste v tak mladém věku ještě ničeho nedosáhli, je přímo spjat s vaším sebevědomím. Freda McManusová, Polly Waiteová a Roz Shafranová vysvětlují ve svém příspěvku s názvem „Cognitive-Behavior Therapy for Low Self-Esteem“, že tradiční přístupy ke zvýšení sebedůvěry jsou předurčeny k neúspěchu, a to z jednoho prostého důvodu: „Váš problém není v pozici, kterou zastáváte na žebříčku úspěšných lidí, ale že vůbec takový žebříček existuje.“ Sebedůvěry dosáhnete tak, že se přestanete porovnávat s ostatními. Autoři článku dále pokračují: „Budování srdečných vztahů s ostatními je prospěšné pro vaši duši. Pomůže vám to zbavit se pocitů nejistoty a strachu a dodá vám to sílu potřebnou k překonání překážek. To je ten skutečný zdroj životního úspěchu.“

Nebuďte k sobě přespříliš kritičtí

Ve svém příspěvku v online časopisu Medium vyzývá Jamie Veronová čtenáře k tomu, aby na sebe přestali být tak tvrdí: „K dosažení vysněného života nepotřebujete více motivace či inspirace (…) Potřebujete přestat poslouchat ty, kteří se nacházejí v diametrálně odlišných životních situacích a kteří vám tvrdí, že to, co děláte, nebo to, co jste, není dostatečné.“

Třicet je skvělý věk na to, abyste se zamysleli a lépe zaměřili na své cíle. Nenechte se ovlivnit ostatními. Jsou to roky, ve kterých je vaše situace mnohem jasnější, ale možností je stále ještě dostatek. Nezapomeňte také na to, že ne všechny úspěchy jsou obaleny zlatem. Proto se mladší generace čím dál tím víc vzdaluje od toho, co bylo dlouho považováno za jediný model úspěchu – manažerská pozice, vysoký plat a tak dále –, a vydává se směrem k profesím a cílům, které jsou více sladěny s jejich blahobytem a osobním rozvojem, jinými slovy práce, které si vybíráte srdcem, nikoliv hlavou. Možná vám sice vydělají méně peněz a nejsou tak společensky uznávané, za to vám ale do života přinesou smysl.

Přeložila: Eva Mazalová
Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.

Vous êtes à la recherche d’une nouvelle opportunité ?

Plus de 200 000 candidats ont trouvé un emploi sur Welcome to the Jungle.

Explorer les jobs