Příprava na pracovní pohovor

Třese se vám hlas, potí se vám ruce a mluvíte příliš rychle. S největší pravděpodobností to na vás náborář hned pozná...

Společnosti již nehledají pouze profesní dráhu, která odpovídá pozici, ale i osobnost a vlastnosti, které odpovídají hodnotám společnosti.

Profesní dráha, seznam dovedností, softskills... po hodinách práce máte pocit, že je vaše CV správně vymazlené...

Jak takové testy vypadají? Řekneme vám vše, co potřebujete vědět, abyste se k testu dostavili s pocitem, že máte vše pod kontrolou.

Sebevědomí. To je klíč k úspěšnému pracovnímu pohovoru. Musíte dokázat, že si věříte a jste tím ideálním kandidátem na danou pozici.

Nemáte nejmenší pochyby o tom, že jste na pohovor pořádně připraveni, a do místnosti vejdete přesvědčeni, že všechno dobře dopadne.

Cesta k vysněné práci vede zpravidla přes pracovní pohovor. Není proto divu, že pohovor je pro většinu lidí poměrně stresující záležitostí.

No tak jste dostali padáka. To neznamená, že už nikde nenajdete práci.

Na to, abyste personalistu zaujali, máte zhruba patnáct až dvacet minut, a během této doby jim musíte dokázat, že zosobňujete přesně to, co hledají.

Po řádce pohovorů a několika dnech čekání se vám konečně ozve personalista a řekne vám, že práci máte „téměř“ v kapse.

Jak se můžete prodat někomu, kdo nemá zkušenosti ve vašem oboru? A co když tomu, co děláte, personalista ani nerozumí?

Jak působit dostatečně sebevědomě, abyste úspěšně prošli a byli přijati? Přinášíme vám několik tipů, jak se na pohovor s šéfem připravit.

„Prodejte mi tohle pero“ je klasický a velmi dobře známý způsob hodnocení uvažování a obchodních schopností kandidátů během přijímacího řízení.

Vše, co potřebujete, je tužka, papír a pár hodin volného času. Jakmile budete mít hotovou základní přípravu, máte částečně vyhráno.

Každý zájemce o zaměstnání se snaží vypozorovat sebemenší náznak toho, jak si vlastně ve výběrovém řízení vede.

Jak se o svém posledním zaměstnavateli vyjadřovat upřímně, ale ne přehnaně kriticky, ať už jste z bývalé práce odešli sami, nebo jste byli vyhozeni?

Existuje celá řada dobrých důvodů, proč na sebe vaše pracovní zkušenosti nemusí hned navazovat. Stěhování, rodičovská dovolená, zdravotní problémy...

Existují otázky, na které by každý personalista znal rád odpověď, vyslovit je ale nesmí. Které to jsou? A jak se zachovat, když přece jen padnou?

Profesní identita každého z nás se skládá nejen z pracovních zkušeností, ale také z osobních zájmů. Jak je ale využít ku prospěchu věci?

Roušku u pohovoru do už tak těžkého procesu přidává novou úroveň složitosti, která vás nutí změnit způsob vyjadřování a projevu.

Hodí se, aby podřízení s nadřízenými diskutovali a zpochybňovali jejich názory? Co to vlastně přesně znamená, když se řekne „kritické myšlení“?

Chcete stát v čele superúspěšného start-upu? Nebo se chcete stát ředitelem společnosti, u které právě děláte pohovor?

Bylo by zvláštní, kdybyste se vy nebo náborový pracovník během pohovoru nijak nezmínili o globální pandemii a jejím vlivu.

Ve dnech, kdy jsou telefonické a online pohovory čím dál běžnější praxí, se váš hlas stává středem pozornosti a současně nástrojem k jejímu získání.

Mezilidská komunikace, schopnost empatie nebo organizace času a zdrojů dnes mohou být důležitější než mnohaleté zkušenosti nebo cizí jazyky.

Jaké otázky pomohou vyřešit vaše pochybnosti, prezentovat se jako proaktivní kandidát a ukázat, že ve vás společnost najde loajálního zaměstnance?

V závislosti na pozici, o kterou usilujete, se můžete setkat se zadáním předložit příklad komunikačního plánu, krátké video nebo dokonce vytvořit kód.

V každém výběrovém řízení se počítá s tím, že se uchazeč sám připomene. Stačí jen najít zlatou střední cestu mezi „otravováním“ a „pasivitou“!

Rozhodně to není pouhá formalita – je to způsob, jak náborářům ukázat, že chápete, co se od vás čeká, a že máte velkou motivaci.

Za kolik byste odešli ze současné práce? Kolik by vám musel někdo nabídnout, abyste ani nepřemýšleli a řekli ano?

Na pohovoru se vše odvíjí od tří základních, neoddělitelně propojených kognitivních schopností. Jsou to vědomosti, know-how a chování.