Odejít na sabatikl: co to znamená a jak o volno požádat?

04. 8. 2022 - aktualizováno 04. 8. 2022

6 min.

Odejít na sabatikl: co to znamená a jak o volno požádat?
autor
Lenka Hudáková

Lenka Hudáková je novinářka a žije v Paříži. Spolupracuje s BBC, píše také pro slovenský Denník SME a Denník N.

Přestože sabatikl je v českých firmách zatím spíše vzácností, lze očekávat, že se z něj postupně stane čím dál žádanější a častěji nabízený benefit. Delší kariérní přestávka totiž není jen záchranou před vyhořením pro top manažery. Ať už toužíte několik měsíců cestovat napříč Jižní Amerikou, napsat knihu nebo se věnovat vedlejšímu pracovnímu projektu, je potřebné si sabatikl předem dobře promyslet — a přepočítat. Přinášíme zkušenosti těch, kteří sabatikl už vyzkoušeli.

K čemu slouží sabatikl?

Sabatikl je dlouhodobé placené či neplacené pracovní volno, které je považováno zejména za efektivní prevenci proti vyhoření. V profesním světě se už dlouho mluví o důležitosti vyváženosti mezi pracovním a osobním životem — takzvaný work-life balance byl rovněž součástí průzkumu OECD Better Life Index. Sabatikl nabízí zaměstnanci možnost čerpat volno v délce několika měsíců a zároveň nepřijít o pracovní pozici. Jedná se o kariérní přestávku zaměřenou na osobní rozvoj a odpočinek, v jejímž průběhu může zaměstnanec:

  • dlouhodoběji cestovat,
  • vzdělávat se nebo získávat nové dovednosti,
  • věnovat se kreativnímu projektu,
  • založit a rozvíjet vedlejší pracovní projekt,
  • intenzivně sportovat,
  • zapojit se do dobrovolnické iniciativy,
  • naplno se věnovat rodině a přátelům.

Lze předpokládat, že benefit v podobě sabatiklu ocení zejména mileniálové, kteří podle průzkumu ManpowerGroup nejen tíhnou k alternativním způsobům práce, ale celých 84 % z nich plánuje pracovní pauzu delší než čtyři týdny. Avšak lákavý benefit to může být nejen pro mileniály, jak potvrzuje Gabriel, který pracuje více než 20 let ve slovenské IT firmě Softec jako manažer. Sabatikl čerpal v loňském roce. „Už delší dobu jsem uvažoval nad tím, že bych měl na chvilku zpomalit a vystoupit z toho vlaku, který stále více zrychluje,“ říká Gabriel. „Necítil jsem to až tak, že bych na sabatikl musel odejít nutně. Moje rozhodnutí bylo spíše principiální: člověk si řekne, že by bylo dobré na chvilku se zastavit a podívat se na práci, která mu konzumuje většinu času, z jakéhosi nadhledu,“ vysvětluje Gabriel. Ve firmě Softec jsou sabatikly stále relativně novinkou. Do katalogu firemních benefitů byly zařazeny před třemi lety.

„Sabatikl pro mě nebyl o strachu z vyhoření, mé důvody byly čistě cestovatelské,“ přiznává Lenka, která již dvanáctým rokem pracuje ve společnosti Lidl, momentálně se zapracovává na pozici vedoucí prodeje. Neplacené volno se rozhodla čerpat po pěti letech ve firmě, což byla časová podmínka pro čerpání benefitu. „Mám cestovatelskou duši a po sabatiklu jsem začala pokukovat hned po nástupu do firmy. Toužila jsem odcestovat minimálně na měsíc do zahraničí a vydat se podívat do destinací, kam se člověku nevyplatí jet na pouhou dvoutýdenní dovolenou,“ vysvětluje Lenka.

Jak je to se sabatikly u nás?

V Česku se sabatikly objevují spíše výjimečně, údaje o počtu zaměstnavatelů, kteří ho dnes oficiálně nabízejí, zatím neexistují. V drtivé většině se však jedná o nadnárodní společnosti, které tento benefit začaly nabízet v zahraničí, a stejné podmínky tedy platí také pro jejich české zaměstnance. První vlaštovky se však objevují i u některých větších českých zaměstnavatelů, například ČSOB nabízí až čtyři týdny částečně placeného tvůrčího volna (ve výši minimální mzdy), požádat o něj lze po osmi letech ve firmě.

Každá firma si stanovuje vlastní podmínky čerpání sabatiklu: kolik let musí zaměstnanec odpracovat, jak dlouho může maximálně sabatikl trvat, v jaké lhůtě se musí žádost vyřídit či jaké povinnosti má zaměstnanec během volna vůči zdravotní pojišťovně. Některé společnosti nadále hradí odvody za zaměstnance, ale často si je musí zaměstnanec hradit sám – tak to má například i Vodafone, u nějž jsou dalšími podmínkami smlouva na dobu neurčitou, dva odpracované roky a vyčerpaná dovolená.

Parametry se tedy dost liší, ale společným bodem je, že zaměstnavatel se zavazuje udržet zaměstnanci původní pracovní pozici ve firmě. V některých společnostech ovšem může mít délka sabatiklu vliv na pracovní zařazení zaměstnance – v případě více než tříměsíční pauzy musí například zaměstnanec akceptovat riziko, že se nevrátí na původní pracovní pozici.

Co o neplaceném volnu říká zákon?

Sabatikl je v zákoně zmíněn pouze v souvislosti s poskytováním tvůrčího placeného volna akademickým pracovníkům (§ 76, zákon č. 111/1998 Sb.), kteří mají nárok na šestiměsíční placené volno jednou za sedm let. Zákoník práce v části věnované překážkám v práci na straně zaměstnance definuje překážky, u kterých má zaměstnanec nárok na volno bez náhrady příjmu. Zaměstnanec ovšem může požádat o neplacené volno také z jiných důvodů, ale několikaměsíční pauza je spíše vzácností.

Jak požádat o sabatikl?

Musíte počítat s tím, že sabatikl nebudete moct využít hned, třeba už po několika týdnech. O volno je nutné požádat ideálně šest měsíců předem, což poskytuje firmě dostatek času k tomu, aby se na výpadek připravila. Ve větších společnostech, které sabatikl nabízejí v rámci benefitů, mají často vypracovaný postup, který upravuje, jak o sabatikl požádat. „Proces je to velice jednoduchý. Stačí vyplnit jeden tiskopis – žádost o sabatikl –, kde zaměstnanec vyplní základní informace, jako je jeho identifikační číslo a dobu, kdy by chtěl sabatikl čerpat. Poté je potřebný už pouze souhlas přímého nadřízeného a ředitele , kteří to schvalují,“ vysvětluje Lenka. „Příznivé je, že zaměstnavatel nezjišťuje důvod, proč zaměstnanec o sabatikl žádá,“ doplňuje.

Když se Gabriel rozhodl požádat o kariérní přestávku, sabatikl byl už jasně definován v katalogu firemních benefitů. „Zašel jsem za svým nadřízeným, jemuž jsem řekl, že bych chtěl čerpat volno. Začali jsme o tom diskutovat, sabatikl mi byl schválen a dohodli jsme se, že volno mohu začít čerpat za šest měsíců.“

Na jakou dobu?

Jelikož se stále jedná o netradiční benefit, délka může být různorodá; od jednoho měsíce, jako u výše zmíněné ČSOB, až po šest měsíců. Delší sabatikly jsou spíše vzácností. I když několikaměsíční sabatikl může vypadat lákavě, nesmí se zapomínat na to, že vám „každý měsíc necinkne výplata, jak jste zvyklí“, připomíná Lenka. „Pokud chcete během sabatiklu hodně cestovat, je nutné si vše naplánovat a našetřit peníze.“

Ať už hlavním programem sabatiklu je nebo není cestování, je důležité důkladně si promyslet, co přesně sabatiklem sledujete a kolik času na to budete potřebovat – i když váš odhad nemusí být přesný. „Zjistil jsem, že přibližně tři měsíce postačují k tomu, aby se člověk odpojil od stresujících situací, což je jedním z hlavních cílů sabatiklu,“ říká Gabriel, který si tříměsíční sabatikl prodloužil čerpáním nastřádané dovolené na téměř šest měsíců. „Uměl jsem sice využít celé volno, všiml jsem si ale, že ten mezní užitek se po třech měsících každým dnem snižuje,“ vysvětluje. „Když je člověk ve stresu – třebaže si to ani neuvědomuje –, je stále na jakési hraně a snadno se rozčílí. Už po prvním měsíci sabatiklu jsem ale začal pociťovat přirozený klid a všiml jsem si, že mě některé věci nerozhodí tak snadno jako dříve.“

Ideálním momentem pro čerpání sabatiklu může být změna pracovní pozice v rámci firmy. Přinutí vás to dotáhnout veškeré projekty do konce a na sabatikl odejdete s prázdnou hlavou i e-mailovou schránkou. Lenka se rozhodla odejít na sabatikl po předání pozice vedoucí vzdělávání, posléze měla nastoupit jako vedoucí administrativy. „Načasováním sabatiklu jsem si odchod i návrat velmi ulehčila. Nečekala na mě záplava e-mailů nebo nevyřešené projekty, jak by tomu bylo na mé původní pozici. Mohla jsem se přímo zapracovat na nové pozici.“

Jak se připravit na návrat?

I když po několika měsících nepřítomnosti vám vlak s firemní kulturou „neujede“, návrat není radno podcenit. Sabatikl je období svobody, odpočinku a osobního růstu, ale během volna je přesto důležité nějaký ten kontakt se zaměstnavatelem přece jen udržovat – jinak by návrat mohl být rozpačitý a stresující. „Pro obě strany je kontakt velice důležitý,“ říká Gabriel. „Ještě před odchodem jsem se s vedením domluvil, že po dvou třech měsících se ohlásím a začneme pomalu diskutovat o návratu. Asi měsíc a půl před návratem jsme se opět kontaktovali a domluvili se, na čem přesně budu po návratu pracovat. Firma tak se zaměstnancem počítá a on počítá s firmou,“ vysvětluje.

Jak sabatikl využít?

Jak využijete dobu v rámci sabatiklu, zaměstnavatelé nijak nestanovují ani nekontrolují. Po dohodě s vedením je možné mít během volna drobnou dohodu o provedení práce, na druhé straně ale je výkon jiné výdělečné činnosti v rozporu se samotným účelem sabatiklu. Podstatou a cílem kariérní přestávky je vyklouznout z každodenního stresu, podívat se na svoji práci z jiné perspektivy a nabrat čerstvý vítr do plachet. Každý však musí sám najít způsob, jak si (ne)naplánovat sabatikl tím správným způsobem.

Pro Gabriela bylo cestování součástí volna, ale nikoliv tím hlavním důvodem: „Měl jsem základní vizi, co chci během sabatiklu podniknout, ale nenaplánoval jsem si dopodrobna každý den – to by bylo kontraproduktivní. Protože více než 20 let pracuji v softwarové firmě, v průběhu pauzy jsem chtěl zejména změnit poměr pohyb – sezení. Cestování jsem využíval jako nástroj k tomu, abych měl více pohybu. Navštívil jsem Toskánsko, údolí Loiry ve Francii, strávil jsem také týden na pouti do Santiaga de Compostela. Naplánoval jsem si rovněž setkání s kamarády, od kterých jsem se po deseti letech strávených na pracovišti v Praze cítil odtržen. A vrátil jsem se k jednomu ze svých hobby – ke čtení. Doma se mi hromadily knihy, které jsem po práci nestíhal přečíst. Během sabatiklu jsem četl cestopisy, ale také non-fiction knihy, jako třeba Faktomluva od Hanse Roslinga či Myšlení rychlé a pomalé od Daniela Kahnemana.“

Lenka čerpala sabatikl měsíc a půl. Celou dobu strávila na cestách. „S rodinou jsme navštívili čtyři země: Čínu, Tibet, Nepál a Indii. Chtěli jsme těmito místy projet detailně a vidět kultury, které jsou jiné než ta naše,“ vysvětluje Lenka, která by si sabatikl přibližně za rok ráda zopakovala, ideálně na více než dva měsíce. „Mám už dalších 20 vysněných destinací,“ doplňuje. „Poté, když člověk jezdí po tibetských cestách, uvědomí si, že i ta naše nejrozbitější cesta je luxus… I díky sabatiklu jsem se naučila situace v práci posuzovat s lehkostí a už mě leccos jen tak nerozčílí,“ tvrdí Lenka.

I když sabatikl prozatím neupravuje žádný zákon, pomalu se zbavuje své nálepky manažerského volna či novodobého rozmaru, a postupně se stává přirozenou součástí kariérní dráhy, kterou se mnozí nezdráhají uvádět ani v životopise!

Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu a začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.

Probíraná témata