Pomoc, nedokážu pracovat beze spěchu: Jaká je diagnóza?

Pomoc, nedokážu pracovat beze spěchu: Jaká je diagnóza?

Jste ten typ člověka, co čeká na poslední chvíli, než začne pracovat na projektu, který by měl být už dávno hotový? Pokud je to tak, tento článek je přímo pro vás! Naše organizační schopnosti vycházejí z toho, kým jsme. Všeobecně si vyvíjíme pracovní návyky, díky kterým jsme produktivnější, ale někdy profesní zvyklosti na požadavky naší práce nestačí.

Ti, kdo vždy nechávají práci na poslední chvíli, jsou buď schopni dobře pracovat pod tlakem, mají náturu perfekcionisty, nebo si chtějí okořenit práci adrenalinem. Pocit naléhavosti může v práci podpořit výkonnost, ale zároveň si vybírá velkou daň na energii a psychické pohodě jednotlivce. Proč necháváme práci na poslední chvíli?

Kam ten spěch?

V dnešní době často vše děláme závratnou rychlostí a máme problém rozlišit, co je „akutní“, od toho „důležitého“ a „nezbytného“. To může komplikovat naši schopnost určovat si priority. Konverzace na pracovišti bývají plné frází jako „jsem zavalený prací“ nebo „nemám ani chvilku pro sebe“, což vytváří iluzi toho, že vše kolem nás spěchá. Nicméně bez ohledu na to, jak se cítíme, vše natolik akutní není.

Požadavky na to, abychom pracovali ze všech sil, byli produktivní a vždy se snažili pracovat rychleji, se mohou podepsat na našem posuzování naléhavosti. Pro mnohé je to však životní styl. Lidé závislí na spěchu jím jsou motivováni a spoléhají na něj při řešení úkolů jak doma, tak v práci. Pro ty, kteří těžko nalézají motivaci, je vnější tlak od klientů a nadřízených nebo riziko, že daný úkol nebude hotový včas, přesně tou potřebnou pobídkou.

Různé typy závislosti na spěchu

Adrenalinový závislák

Jediným způsobem, jak něco udělat a udělat to dobře, je pro některé Damoklův meč visící nad jejich hlavami: časový pres. Když není jiné volby, adrenalinoví závisláci obvykle se spěchem nemají problém. Ve skutečnosti je to spíše motivuje a nutí překonávat vlastní hranice. Balancují na ostří nože mezi „dobrým stresem“, který je konstruktivní, a „špatným stresem“, který může člověka ochromit.

„Právě adrenalin mě dělá produktivní. Uvědomím si, že už nemám na vybranou, a musím to dodělat. Když mohu dosáhnout úspěchu, žene mě to kupředu.“ – Clémentine (24), psycholožka

Agatha, 29letá grafická designérka, říká: „Když je něco naléhavé, tak mi to pomáhá tu věc zvládnout. Od vyřizování jednoduchých úkolů nebo uklízení po práci na velkých projektech. Když má například někdo přijít na večeři, uklízím jako nikdy, jelikož mi nic jiného nezbývá. Nikdy neudělám nic tak dobře, jako když mě tlačí čas.“

Prokrastinátoři

U někoho je tato potřeba omezeného času spouštěčem prokrastinace. Daný úkol pro ně není ani v nejmenším motivující. Bez hrozby negativních následků ho nesplní. Prokrastinace, tedy tendence odkládat plnění úkolů, které nejsou motivující, může být v práci velkou překážkou. Tito lidé potřebují deadliny a externí tlak, aby se dali do práce, jelikož pak nemají na výběr a jsou si vědomi následků, když nesplní to, co se od nich očekává.

„Někdo na mě musí tlačit a dát mi termín. Pomůže to hlavně tehdy, když mě daná věc nemotivuje.“ - Clémentine

Perfekcionisté

Práce pod tlakem může u některých také být známkou perfekcionismu. Bez daných deadlinů jim hotová práce nikdy nepřijde uspokojivá. Pokud nemají konkrétní datum, často hotovou práci odevzdají až dlouho po příslušném časovém rozmezí. Udělený časový limit jim umožní lépe se posunout od prvotního konceptu k realizaci nápadů. Bez toho návrh ve své hlavě neustále upravují, a celá práce se tak může náležitě protáhnout. Časový pres díky danému deadlinu zlepšuje jejich výkonnost a produktivitu.

Agatha říká: „V hlavě mám různé koncepty. Reálné návrhy, které vytvořím před hotovým projektem, jsou tak propracované, že mám prakticky hotovo. Proto si nikdy nedávám pauzy, jelikož můj mozek bez přestávky pracuje. Díky tomu mám vždy pocit, že něco dělám.“

Agatha také tvrdí, že díky tomuto způsobu práce může přijímat větší projekty: „Kupříkladu jsem měla úkol vytvořit od základů noviny. Mluvili jsme o tom v červenci, ale pořádně jsem na tom začala pracovat až týden před deadlinem. Celé mi to zabralo čtyři dny a tři noci. Ale můj mozek pracoval dlouho předtím. Vytvářela jsem si v hlavě koncept. Pro ostatní to může být problém, jelikož vám do hlavy nevidí.“

Pro Clémentine je však návrh v zásadě zbytečný: „Nedělám návrhy, ale dlouho o daném konceptu přemýšlím. Nejraději si jen rozmyslím, co chci sdělit, a pak se dám rovnou do práce.“

Je jasné, že dělat něco záměrně na poslední chvíli je něco úplně jiného, než být konstantně pod tlakem a nikdy nemít dost času. Adrenalin vyvolaný deadlinem může být motivátorem pro jedince, kteří mají problém dát nějakému nápadu konkrétní podobu. Avšak zatímco ekonomické modely vidí v této metodě přínos, je spojená také s řadou negativ.

Výhody a nevýhody

Výhody:

Pocit vysoké výkonnosti a efektivity: Čím více pracujete s přísnými termíny a požadavky, tím efektivnější si budete připadat. I když to není hmatatelné, zvýší se vám důvěra ve vaše schopnosti úspěšně zvládnout dané úkoly.

„Jsem díky tomu hyperproduktivní.“ – Clémentine

  • Radost, když v krátkém čase uděláte kus práce: Splněním náročného úkolu v krátkém čase dosáhnete pocitu moci a uspokojení.

  • Koncentrace pracovní zátěže: Lidé, kteří nejlépe pracují pod tlakem, často říkají, že pro ně není snadné si práci rozdělit. Pociťují frustraci, když musejí projekty členit na jednotlivé úkony. Raději mají vše hotové najednou. Jedna z výhod je, že když soustředíte práci do kratšího časového úseku, budete mít více času na další aktivity. To však nesníží celkovou duševní zátěž.

Nevýhody

  • Stres a úzkost spojené s pocitem, že nestíháte: Když čekáte na poslední chvíli a snažíte se nacpat velký projekt do několika dnů či hodin, může to ve vás vyvolat silný pocit úzkosti. Stres se může často projevovat v podobě bolestí břicha, bolestí hlavy nebo problémů se zažíváním. Když je úzkost příliš silná, může vás paralyzovat, a vy se tak vzdáte naděje na dokončení čehokoliv. Co se týče motivace, má stres své meze a „špatný stres“ může mít závažné důsledky. Pokud se takovýto time management stane vaší jedinou strategií, může to vést k chronickému stresu a mít vliv na vaše duševní i fyzické zdraví. Všechny tyto faktory společně s příliš velkými nároky zvyšují riziko vyhoření.

„Někdy z toho nemám radost, jelikož o práci přemýšlím dlouho dopředu a kazí mi to tak chvilky, kdy ‚nic nedělám‘, ale nemůžu přestat myslet na to, co bych dělat měla, a jak na to.“ – Clémentine

  • Problémy se spánkem: Dalším důsledkem práce za pět minut dvanáct je narušení spánkového cyklu. V těchto situacích lidé často sahají po stimulantech (káva, čaj, cigarety) a málo spí nebo nespí vůbec.

„Někdy strávím prací celé noci. Kdybych tu práci ale udělala o dva dny dříve, všechno bych stíhala bez problémů.“ – Agatha

  • Potíže s týmovou prací a hierarchií: Takovýto time management je často vědomou strategií. Může to komplikovat vztahy v práci, jelikož kolegové a nadřízení se na věc nemusí dívat stejně. Pokud svůj přístup řádně nevysvětlíte, může to vést ke komplikovaným pracovním vztahům, hlavně pokud v práci začínáte. U týmů, kde všichni členové pracují podobně, panuje všeobecně méně napětí. Mohou mít ale problém dodělat práci včas. Je často užitečné mít někoho s větším smyslem pro organizaci, aby pomohl s plněním daných termínů.

„S týmovou prací to není jednoduché. Je pravda, že se kvůli tomu můžou kolegové stresovat. Často se mě ptají, jak jsem s prací daleko. Stresují se všichni ostatní, i když já vystresovaná nejsem.“ – Agatha

  • Pracovní zátěž je těžké zorganizovat: Přímým a často nepředvídaným důsledkem je to, že se může vyskytnout další akutní problém a naléhavou práci přerušit. Tento nepředvídaný problém pak může práci opozdit. Když děláte na poslední chvíli vše najednou, je také problém stanovit si priority jednotlivých úkolů. To se může stát skutečnou překážkou a mít závažný dopad na vaši kariéru a obrázek, jaký si o vás udělají kolegové a nadřízení.

„Přišla jsem o projekty, protože jsem například poslala návrh vizuální identity značky pozdě. Promarnila jsem šanci, ještě než jsem ji dostala.“ – Agatha

Nechávat práci na poslední chvíli je soudobým problémem. Tento způsob time managementu se setkává s různými společenskými odezvami. Musíte umět pracovat rychle a pod tlakem, a přitom to nepřehánět a zachovat si profesionalitu. Pokud tímto způsobem pracujete, je také důležité ujasnit si proč, abyste za daných okolností mohli být co nejproduktivnější. Když se vám to nedaří, musíte se naučit pracovat s vaším smyslem pro organizaci a zálibou v prokrastrinaci, aby vám to nepřerostlo přes hlavu, a měli jste stále na paměti potenciální duševní a fyzické dopady. Je nezbytné naslouchat sami sobě, abyste měli jasno, jaká organizační metoda je pro vás ta pravá, a neváhat promluvit si s týmem i nadřízeným, abyste se vyhnuli nechtěnému napětí.

Překlad: Jindřich Klimeš

Zdroj: WTTJ

Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku a přihlašte se k odebírání našeho newsletteru, abyste dostávali naše nejnovější články.

Elsa Andron

Psychologue du travail et psychologue clinicienne

  • Přidat mezi oblíbené
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku
  • Sdílet na LinkedInu

Související obsah

Nejnovější články

Jak zvládnout home office s dětmi

Co dělat, pokud vaše dítě křičí v záchvatu vzteku, dvojčata se perou o šaty, které si obě chtějí vzít na sebe, a vy máte před sebou důležitý hovor?

Co kdyby byl váš recruiter algoritmus?

Algoritmy a roboti se rozšiřují v celé pracovní sféře. Společnosti umělou inteligenci využívají i při náboru zaměstnanců. Jaká to má pro a proti?

Sledujte nás!

Dostávejte rady a informace o společnostech, které hledají zaměstnance, každý týden přímo do vašeho inboxu.

Odhlásit se můžete kdykoli, slibujeme, že vás nebudeme obtěžovat. Chcete-li se dozvědět více o našich zásadách ochrany údajů klikněte sem

A na našich sociálních sítích: