Zavřít Zoom, pusu a spát: S kým to vlastně bydlím aneb co nás naučil home office

Partnerský život na home office

Dřív stačilo vydržet ranní strkanice v koupelně a člověk měl klid. Teď ale musíte výstřelky své drahé polovičky snášet každý den, celý den. Home office je čím dál častější formou práce, a partnerské vztahy tak zažívají těžké zkoušky. Málokdo měl totiž tu čest zažít svou milou / svého milého v pracovním prostředí. Společné karantény dnes ale mnohým otevírají oči. Podle aktuálních dat se v letošním roce na právníky hrnou dotazy ohledně rozvodů s nebývalou intenzitou, vyhledávače zase zaznamenaly daleko častější vyhledávání rozchodových rad. Pokud se právě nacházíte v uzavřeném prostoru s milovanou osobou – pevné nervy! Pokud již máte karanténu bez úhony za sebou – zasloužíte metál.

V tomto článku se můžete porovnat s několika páry, které se ocitly v této náročné situaci. Co partneři o sobě samých i navzájem zjistili?

Když léta letí a je to znát

Karolína (25), webová designérka ve start-upu, na společném home office s auditorem Romanem (26)

S Romanem jsem se seznámila na škole, před šesti lety. Vždycky jsem ho považovala za salámistu, co v motivačních dopisech náborářům tyká a co místo kontaktních údajů uvádí jen odkaz na svůj Instagram. Byl to šok, když jsem ho najednou slyšela udílet pokyny na Zoomu a používat slova jako „deadline“ a „synergie“… Jeho seriózní a cílevědomá povaha se vážně ukázala!

Měli jsme hroznou radost, že budeme doma pracovat spolu, ačkoliv nám samozřejmě chvíli trvalo, než jsme si na všechno zvykli. Představovala jsem si, že si každé ráno uděláme dobrou snídani a během dne si budeme dávat kávičky na balkoně… To jsem ovšem nepočítala s jeho obrovským pracovním zápalem! Roman dokáže být každý den osm hodin stoprocentně profesionální a soustředěný. Jede bez pauz, skoro ani nemá čas se najíst. Já na druhou stranu musím přiznat, že klidně pracuji z postele, ani se nenamáhám převléct z pyžama. Začala jsem mít proto trochu strach, aby mě nezačal odsuzovat. Připadala jsem si vedle něj doma jako flink!

Až na společném home office jsme zjistili, že máme každý zcela odlišný přístup k práci. Já dělám v nové firmě s kolegy stejného věku, hodně se nasmějeme, při telekonferencích děláme pauzy na cigaretku a sem tam si řekneme i něco ze soukromého života. Jsme jedna šťastná rodinka, mohlo by se zdát! Ale Roman to má úplně obráceně. Pracuje v náročném prostředí, kde se musí umět prosadit a nikdy na sobě nedat znát jakoukoli slabost. Soukromý a pracovní život má oddělený desetimetrovou zdí. Já za ni někdy nahlédnu, když mi třeba vypráví zážitky z práce, ale z druhé strany se do jeho života nikdy nikdo podívat nesmí. Takže zatímco já se zasměju, když během videohovoru zrovna prochází za mnou a zamává do kamery mým kolegům, je naprosto nepřípustné, aby se něco takového stalo během jeho práce! Podle mě se bojí, že by si tím poškodil reputaci. Už jednou jsme jen o vlásek unikli katastrofě: začala jsem si dělat kávu pár minut před tím, než mu měla začít ranní porada… Děsil se, že nestihnu odejít z obýváku, než začne videohovor, úplně hypnotizoval hodiny!

Sice se tomu potom zasmějeme, ale já jsem pochopila, že mu opravdu záleží na tom, aby si zachoval tvář. Dneska si daleko víc vážím toho, jak je ambiciózní. Došlo mi, že má naprosto jasný cíl a jde si za ním, proto na sebe klade vyšší nároky. Hlavně jsme ale díky celé té zkušenosti se sdíleným pracovištěm poznali úplně novou tvář toho druhého a nahlédli jsme vzájemně do každodenního pracovního stereotypu, což předtím nebylo možné. Teď si můžeme hezky popovídat o všem – o sporech s kolegy, obavách, potížích. Víc se mu svěřuji, protože mi vždy nabídne nový úhel pohledu na věc, který dává větší smysl. Má totiž odstup, na rozdíl od mých kolegů, se kterými jsem podobné věci řešila dřív.

Zkrátka a dobře, zjistili jsme, že už jsme dospělí. A když si vzpomenu, jak jsme spolu začínali a neuměli jsme uvařit ani špagety…

„Zjistili jsme, že už jsme dospělí. A když si vzpomenu, jak jsme spolu začínali a neuměli jsme uvařit ani špagety…“ Karolína

Další oblíbené články pro: Pracující

Bez čichu a bez práce? Když koronavirus ohrožuje naše nosy i živobytí

Když chcete udržet vztah v tajnosti

Antonín (35), bývalý poradce, nyní komik, v karanténě s Klárou (31), manažerkou zákaznické spokojenosti

Pracovali jsme ve stejné společnosti celý rok, ale já jsem se pak rozhodl změnit obor. Klára zůstala ve staré práci. Známe se už několik let, ale začali jsme spolu chodit teprve před měsícem. Klára se měla vracet ze zahraničí ze služební cesty a musela do karantény. Museli jsme se rychle rozhodnout: Buď jít do společné karantény s vědomím, že je na takový krok možná trochu brzo, nebo se rozdělit s tím, že se několik týdnů vůbec neuvidíme. Vybrali jsme si to první!
Neobešlo se to samozřejmě bez problémů – z „neformálního“ chození jsme najednou bydleli spolu, 24 hodin denně, museli jsme vytvořit dobré pracovní podmínky… A současně udržovat celý vztah v tajnosti. Je to tak, nikdo z (bývalých) kolegů o nás nevěděl. Klára ale tráví 75 % pracovního času na Zoomu, takže jsme museli zajistit, že kolegové nepoznají můj byt a že neuslyší můj hlas v pozadí. Stupeň utajení byl na úrovni Jamese Bonda, jen jsme neměli všechny ty vychytávky. Tajemství jsme dokázali udržet týden, pak na nás přišli. Nevšiml jsem si, že má Klára videohovor, a prošel jsem za ní (samozřejmě jsem zrovna neměl tričko)… Takže jsme se museli přiznat, že „trávíme karanténu společně“. Ať si z toho každý vyvodí, co chce. Můj byt má navíc jen dvě místnosti, takže jsem do té doby trávil spoustu času v koupelně, aby mě nikdo neslyšel… To bylo takové… mokré období.

Pak jsme ale udělali několik organizačních změn a mohli jsme oba pohodlně pracovat. Kromě toho jsem brzy zjistil, že má přítelkyně je stejná v práci i v soukromí: naslouchá ostatním, je spolehlivá, trpělivá, přemýšlivá. Ona mě zase poprvé viděla chystat vystoupení a zkoušet s jinými komiky. Když tak pozorovala, jak dokážu být kreativní a jaký pocit svobody mi to přináší, přimělo ji to zamyslet se nad vlastní kariérou. Vždycky totiž vášnivě vařila, ale nikdy se neodhodlala jít dělat kuchařku. Možná to teď znovu zváží.

„Poprvé mě viděla chystat vystoupení a zkoušet s jinými komiky. Když tak pozorovala, jak dokážu být kreativní a jaký pocit svobody mi to přináší, přimělo ji to zamyslet se nad vlastní kariérou.“ Antonín

V každém případě byla tahle společná kariéra vítanou změnou. Brzy se budeme muset vrátit ke „starému životu“, protože Klára odjíždí na služební cestu na tři měsíce. Je to fajn, protože se náš vztah bude zase vyvíjet normálním tempem. Každopádně už alespoň víme, že až se rozhodneme nastěhovat na trvalo, nebudeme mít se společným (a spokojeným) bydlením problém!

Když se setkají kolegové z práce

Personalistka Justýna (28) v karanténě s Albertem (27), projektovým manažerem v marketingu

Pracuji v jedné agentuře, kde jsem se před lety seznámila s Albertem. Děláme každý v jiném oddělení a v jiném oboru, takže se v práci normálně prakticky nepotkáme. O práci mezi sebou navíc skoro nemluvíme, a co začalo omezování volného pohybu, tak o ní mluvíme snad ještě méně.

Společná karanténa začala nabourávat hranice mezi našimi pracovními a soukromými životy. Změnil se také způsob, jak se na nás jako pár dívají kolegové. Doposud sice věděli, že jsme spolu, ale teď zničehonic dostal náš vztah zcela jiné, konkrétnější obrysy. Soukromí jsme si vždy bedlivě střežili a najednou utrpělo obrovský zásah. Ale zase se z toho nijak nehroutíme, ostatní se snaží být opravdu ohleduplní. Jen to občas vede k vážně vtipným situacím. Víte, čím se teď kolegové Alberta s oblibou baví? Odpovídají na otázky, které pokládám uchazečům během pohovorů. Slyší mě totiž na druhé straně gauče. „Slabé stránky? Myslím, že jsem až přehnaně pečlivý a příliš dynamický, Justýnko.“ Je pak těžké se soustředit, ale zase se hodně nasmějeme.

A přiznejme si, že si ty komentáře zasloužím, protože někdy mluvím vážně nahlas. Stačilo, abychom se jednou pořádně pohádali a všechno si vyjasnili. Albertova práce vyžaduje spoustu práce na počítači, výzkum, ověřování. Potřebuje ticho, aby se mohl pořádně soustředit. Já jsem zase celý den na telefonu nebo na Zoomu. Zkuste si tyhle dva naprosto odlišné pracovní přístupy zkombinovat v malém bytě! Nakonec se nám ale podařilo najít kompromis.

Upřímně musím říct, že ho ráda sleduji při práci. Vždycky jsem věděla, že umí být rozhodný, inteligentní, seriózní (odhadovat lidi je přece moje práce), ale teď jsem se o tom všem poprvé přesvědčila na vlastní oči. A nyní, když jsme všechno zařídili ke spokojenosti obou, známe své zvyky a požadavky, je tahle práce ve dvou moc fajn. Situace tam venku je nepředvídatelná a napjatá, takže si toho vážíme. Myslím, že nás to jen posílí! Prozatím jsme se každopádně rozhodli, že zůstaneme na home office minimálně ještě několik týdnů.

„Teď, když jsme všechno zařídili ke spokojenosti obou, známe své zvyky a požadavky, je tahle práce ve dvou moc fajn.“ Justýna

Přeložila Barbora Stolínová

Foto: Welcome to the Jungle

Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.

  • Přidat mezi oblíbené
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku
  • Sdílet na LinkedInu

Související obsah

Nejnovější články

Jak v práci oznámit těhotenství?

Těhotenství je období plné změn. Po vstřebání prvotního šoku ze zjištění těhotenství je potřeba tu radostnou novinku oznámit okolí - a to i v práci.

Sledujte nás!

Dostávejte rady a informace o společnostech, které hledají zaměstnance, každý týden přímo do vašeho inboxu.

Odhlásit se můžete kdykoli, slibujeme, že vás nebudeme obtěžovat. Chcete-li se dozvědět více o našich zásadách ochrany údajů klikněte sem

A na našich sociálních sítích: