Fortnite, Minecraft, Second Life: nahradí videohry zasedací místnosti?

Fortnite, Minecraft, Second Life: nahradí videohry zasedačky?

„Zoom je nanic. Rozhodli jsme se dělat porady redakce ve hře Red Dead Redemption (akční multiplayerová hra odehrávající se na Divokém západě, pozn. red.). Je příjemnější probírat pracovní projekty za nocí u táboráku, kde vám za zády vyjí vlci.“ Když Viviane Schwarzová, ilustrátorka a spisovatelka, zveřejnila 16. května 2020 tenhle tweet, netušila, jak bouřlivé reakce tím vyvolá: pod jejím příspěvkem se okamžitě objevily stovky komentářů a získal víc než sto tisíc lajků. V době zveřejnění příspěvku byla velká část z nás vězněna v karanténě nebo na home office, a tak nápad setkávat se s kolegy ve videohře zaujal mnohé uživatele internetu: „Tohle je to nejlepší, co jsem si kdy na Twitteru přečetl“ nebo „Hned v pondělí pořídím Red Dead Redemption celému oddělení“ – i takové komentáře můžete pod příspěvkem najít.

Jasně, jedná se spíše o perličku, která baví veřejnost, než o revoluční změnu světa práce, ale i tak to vyvolává logickou otázku: Když je teď home office naprosto běžnou záležitostí, může se stát, že budeme v budoucnu s kolegy komunikovat ve virtuálním prostředí? Second Life, Minecraft, Fortnite, Animal Crossing, Red Dead Redemption, WoWko… Je vážně tak absurdní si myslet, že jednoho dne videohry nahradí zasedací místnosti? Abychom to zjistili, provedli jsme průzkum, a dokonce jsme si to sami vyzkoušeli…

Začátky: úspěch hry Second Life

Určitě vám neuniklo, že během koronavirové krize proběhla celá řada kulturních i slavnostních událostí přes videohry… Travis Scott koncertoval se svou psychedelickou show ve Fortnite(online střílečka, ve které vyhraje ten, kdo ze stovky hráčů přežije jako poslední, pozn. red.), módní značky jako Valentino, Marc Jacobs nebo Gemo zase pořádaly přehlídky v jednoduchém světě dětské hry Animal Crossing(hra, která simuluje život na opuštěném ostrově plném zvířátek, pozn. red.). Tomuto trendu videoher se nevyhnula ani korporátní sféra. Stejně jako Viviane Schwarzová, i zaměstnanci některých japonských firem schůzují ve videohře, tentokrát je to Animal Crossing. Novinka? Vůbec ne! Není to poprvé, co se někdo pokusil přesunout pracovní život z kanceláře do videohry…

V prvním desetiletí 21. století byla hra Second Life (neboli SLko, jak říkají znalci) považována za technologický zázrak. Základní myšlenka hry je jednoduchá: vstupujete do nekonečně velkého 3D světa, kde můžete stavět, komunikovat s ostatními hráči, a dokonce nakupovat zboží (nábytek, oblečení, kávu atd.). Ano, ano, vše za „skutečné peníze“! Zkrátka řečeno, ultimátní virtuální prostor, kde si vytvoříte vlastního avatara a bavíte se spolu s ostatními.

Second Life si rychle získal pozornost médií, soudě podle článků, které se v té době objevily: Tato hra revolučním způsobem změní naše pracovní i osobní životy.Netrvalo proto dlouho a nejrůznější firmy módní vlně podlehly a do hry investovaly, ve snaze prokázat pokrokové myšlení. V roce 2010 dokonce společnost IBM vytvořila své vlastní virtuální prostředí. Už tehdy mělo 6000 zaměstnanců této nadnárodní firmy vlastního avatara pro život ve virtuálním světě. A proč do toho v IBM šli? Byla to možnost, jak chránit některé firemní údaje, podpořit sdílení zkušeností mezi zaměstnanci, nabízet školení nebo organizovat akce s mezinárodním dosahem s minimálními náklady…

Ale tato „zázračná“ hra nakonec nedosáhla avizovaného úspěchu a postupně zájem médií o ni opadal, až vychladl úplně. Prodeje se propadly a firmy od virtuálního světa upustily. I nyní, 17 let od vzniku této hry, můžeme narazit na malé skupinky věrných hráčů, ačkoliv, co si budeme nalhávat, SLko často slouží spíš jako virtuální seznamka (sexuální průmysl ve hře Second Life jen kvete, pozn. red.). Na to ale moc firem nenalákáte.

Svět Second Life však nadále v tichosti fungoval i v následujícím desetiletí, když tu najednou se návštěvnost virtuálního světa zvedla o překvapivých 28 % – a to s nástupem prvních týdnů koronavirové krize. Že by začali hrát pracovníci na home office? O tom není pochyb. „Existuje celá řada výborných telekomunikačních nástrojů, jako je Zoom, Skype nebo Google Hangouts,“ přiznal Ebbe Altberg, výkonný ředitel studia Linden Lab (vydavatele hry), v nedávném rozhovoru pro portál Skift. „Ale my uživatelům nabízíme něco navíc, do našeho světa se můžete ponořit, navíc zde můžete vytvářet prostředí, díky nimž budou porady daleko zajímavější, než kdybyste se jen dívali na obličeje přes webkameru.“ Znamená to tedy, že firmy se zase začínají zajímat o hry? A že jsou připraveny plně využít jejich potenciál?

image
IBM ve hře Second Life

Co virtuální svět nabízí

Myšlenka, že se budete s kolegy setkávat ve světě počítačové hry, vám může nejprve připadat naprosto šílená. Ale začínají se objevovat nenápadné náznaky toho, že k tomu může dojít dříve, než byste čekali…

Všichni jsou si rovni

Každým rokem se stupňuje boj proti diskriminaci ve firmách (zavádějí se povinné kvóty a audity rovných příležitostí apod.) a v tomto boji by mohla pomoci právě virtuální realita. Ve videohrách – na rozdíl od skutečného světa – jsou si všichni avataři rovni. Většinou začnete se starter packem, pak postupujete dál, učíte se a vyvíjíte se podle dosažených úspěchů. Konec nerovnosti, konec privilegiím, konec předsudkům. Ať už se tedy se svými kolegy budeme setkávat ve hře jen někdy, nebo bude náš pracovní vztah výlučně virtuální, v každém případě to může některým lidem pomoci získat na sebevědomí a vymanit se z moci ostatních. Jak řekl v rozhovoru pro deník Le Monde v roce 2017 ředitel společnosti XBox pro Francii Hugues Ouvrard: „Když jsme online, zapomínáme, kdo sedí proti nám, jak ta osoba vypadá, jaký je její věk či pohlaví… I jaké jsou její schopnosti.“ Tento výrok Ouvrard pronesl poté, co se setkal s Hichemem, mladým hráčem, který má jen jednu ruku.

Ekologie na prvním místě

V současné době 78 % zaměstnanců očekává společenskou odpovědnost ze strany svého zaměstnavatele, a proto je nasnadě otázka: není náhodou načase přesunout porady do virtuálního prostředí, které je ekologicky šetrnější? Například do videoher? Služební cesty letadlem představují zátěž nejen pro firemní finance, ale také pro životní prostředí. Zatímco letecký přesun pěti osob z jednoho konce USA na druhý zanechá uhlíkovou stopu cca 3 000 kg CO2, jedna hodina schůze přes konzoli, jako je například Xbox 360 (nejméně ekologický typ), vyprodukuje cca 270 gramů. Samozřejmě že aplikace pro online hovory jako Zoom nebo Hangouts jsou ještě ekologičtější… Ale nejsou zdaleka tak zábavné!

Home office je čím dál populárnější

Co začala koronavirová krize, 84 % zaměstnanců se vyjádřilo, že by raději zůstali na home office i v budoucnu. A protože firmy a jejich zaměstnanci se od sebe vzdalují čím dál tím víc, virtuální svět by mohl pouto mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci obnovit. Má totiž větší dosah než jen běžné videokonference – funguje i v neformální spolupráci a během pauz. Některé firmy jsou již o krok dál a během krize vytvořily virtuální pracovní prostředí a servery pro všechny zaměstnance a jednotlivé týmy třeba v Discordu (chatovací software pro hlasovou komunikaci, původně určený hráčům, pozn. red.)
.
Jaké jsou výhody virtuálního prostředí oproti běžným telekomunikačním aplikacím, jako je Zoom nebo Skype?

Zážitek

Vzhledem k tomu, že nejlepší je hovořit z vlastní zkušenosti, tak se společnost Welcome to the Jungle rozhodla tento nový koncept vyzkoušet sama. Ne že bychom vytvořili virtuální kopii našich kanceláří, ani jsme nepořídili všem zaměstnancům avatary, prostě jsme přesunuli společnost, či spíše její schůze, do jedné videohry. Cíl: zjistit, zda tento futuristický způsob práce funguje a jaké jsou jeho výhody oproti klasickým nástrojům komunikace. Může například zvýšit kreativitu nebo produktivitu pracovníků? Posílí pouto mezi firmou a zaměstnanci? Poté, co jsme porovnali asi desítku online her, jsme se rozhodli vydat do kubistického světa a bujné vegetace Minecraftu. Proč zrovna Minecraft? Zaprvé, protože je to vcelku bezpečné (ačkoliv zase nechat se zabít zombíky během šéfovy prezentace není špatný nápad…), a navíc se nám prostředí Minecraftu zdálo příznivě nakloněné kreativitě: cílem hry je vytvořit uprostřed přírody civilizaci od naprosté nuly.

Úkol č. 1: přípravy

Zorganizovat schůzi nebylo jen tak. Jen plánování nám zabralo spoustu času: dobrovolníci buď neměli čas, aby se experimentu skutečně oddali, nebo neměli dost místa na počítači, aby si mohli hru stáhnout… Nebo obojí. Výsledek: Ačkoliv jsme původně chtěli pořádat schůze alespoň s pěti až šesti osobami, nakonec jsme byli rádi, když jsme byli tři. To nám to pěkně začíná! Ale nevadí: naplánovali jsme si, že hodina hraní padne na brainstorming… Následovat měla schůze, pro kterou jsme připravili seznam otázek k zodpovězení. A pak to začalo!

Úkol č. 2: vybudovat úkryt

Ve dne se můžete v Minecraftu potulovat, jak je libo, ale v noci útočí na hráče monstra. Takže jediná rozumná věc, kterou můžete na úplném začátku udělat, je postavit si úkryt. Tak jsme se pustili do výstavby naší zasedací místnosti. Hra nám rázem připadala jako teambuilding: komunikovali jsme o tom, co právě děláme („tak já se pustím do kácení stromů na dřevo“), půjčovali jsme si nástroje („nemáte někdo sekeru?“) a vzájemně jsme si radili, jak to hrát („jaktože když chci položit dřevo, hodí mi to kytku?“). Kancelář jsme si postavili za méně než deset minut.

image
Náš tým v Minecraftu

Úkol č. 3: brainstorming

Po setmění jsme se ukryli do bezpečí před monstry. A schůze jako taková mohla začít. Ale jakmile se u ohně začala řešit první témata brainstormingu, netrvalo to ani pár minut a hráči, nesoustředění a zaujatí hrou, se vrátili ke hraní. Moderátorka schůze (tedy já) zůstala u ohně sama. „Forever alone…“ Nakonec jsem se s nimi vydala ven objevovat hru. Když se to vezme kolem a kolem, brainstorming vlastně proběhl: na lodi, pod vodou, kde jsme pozorovali želvy, když jsme bojovali s nestvůrami… Přiznejme si, že to bylo zajímavější než se dívat na obličej přes Zoom. Asi po hodině hraní schůze skončila, když oba moje kolegy zabil obří pavouk. Rozhodně je to originálnější zakončení schůze, než když řeknete „na viděnou“ do webkamery.

image
Náš tým v Minecraftu

Rozporuplný závěr: inspirativní, ale nesoustředěné

Vztahy na pracovišti vzhůru nohama

Největší rozdíl oproti běžné telekonferenci byl rozhodně v tom, jak se rozvinul vztah s kolegy. Když totiž s někým hrajete počítačovou hru, většinou je to váš kamarád. A tak jakmile jsme se dostali do paralelního světa, naše profesionální vztahy ustoupily do pozadí, aby udělaly místo vztahům přátelským. Herní schůze se neúčastnil žádný z našich nadřízených, ale kdyby ano, určitě by rozdíly v našem postavení byly brzy setřeny díky přátelské a neformální atmosféře herního světa.

Diskutovat je snazší, ale člověk se nesoustředí

Zatímco nás zaměstnávala výroba předmětů a potulování po okolí, bylo snazší společně hovořit, vysvětlovat nápady ostatním a otevřeně diskutovat. Možná je to tím, že Zoom nám nahání strach, zatímco hra ne? Nebo tím, že má člověk pocit, že vlastně nepracuje? Ať je to jak chce, díky hře jsme se všichni daleko víc uvolnili. Na druhou stranu, jazyk se nám sice rozvázal, ale dávali jsme daleko menší pozor, když mluvili ostatní: daleko častěji než na běžné schůzi se tak stalo, že jsme museli toho druhého poprosit, aby nám něco zopakoval.

Kreativita se zvýšila, ale nešla do hloubky

Těžko říct, jestli jsme byli díky hře kreativnější než obvykle. Je ale jasné, že zatímco se člověk ohání všemi deseti, aby vytěžil dost surovin, chodil, běhal, plaval a stavěl, jeho představivost jede na plné obrátky. Je to jako když řídíte auto a plně se soustředíte na cestu, ale současně se vaše myšlenky rozutečou do všech stran… Na druhou stranu, protože naším hlavním zájmem byla hra, nedělali jsme si hlavu s pochopením ostatních a nesnažili jsme se rozvinout úvahy do hloubky. Na všech projednávaných záležitostech jsme se sice shodli, ale měli jsme dojem, že jsme je neprobrali dostatečně.

„Fotbálkový“ efekt

Hlavní otázkou proto je: stojí to za to? Těžko říct. Jít si zahrát počítačovou hru s kolegy může být zábavný způsob brainstormingu, také to funguje jako teambuilding, nebo dokonce případně i jako školení… Ale co se týče organizačních či koordinačních schůzí, kdy je potřeba vycházet z dokumentace nebo se plně soustředit? To asi ne. Je jasné, že Minecraft (zatím?) není uzpůsoben pořádání podnikových schůzí a že bychom měli možná úplně jiný názor, kdybychom vyzkoušeli nějaký vhodnější virtuální svět, třeba Second Life… V každém případě nás tento zážitek úplně nepřesvědčil. Přitom naše očekávání, vzhledem k svědectvím, která se objevují na internetu, byla větší.

Navíc, po skončení našeho experimentu se musíme ptát, zda podniky používají videohry skutečně jako prostředek komunikace zvyšující produktivitu, či je to pro ně jen příležitost, jak si zlepšit image. Co když přenos kanceláře do virtuálního světa videoher jen dobře „vypadá“ navenek, ale ve skutečnosti až tak dobře „nefunguje“? Jestli se tahle módní vlna skutečně chytne, může to být skvělý náborový benefit, který zaujme uchazeče o práci a zvýší prestiž značky. Možná budou mít v budoucnu slova „máme firemní základnu ve videohře“ stejný efekt jako „máme ve firmě fotbálek“. Nebyla by virtuální firma v dnešní době, kdy panuje na trhu práce palčivý nedostatek nadaných technologů, skvělý způsob, jak přilákat do firmy více vývojářů a jiných inovátorů? To ukáže až budoucnost…

Jedna věc je ale jistá: někomu možná představa pracovního života ve virtuálním světě připadá jako hudba budoucnosti, nebo dokonce jako něco naprosto nemyslitelného, ale celá řada podniků v oblasti počítačových her na této představě už usilovně pracuje. V prosinci 2019 dostal Tim Sweeney, výkonný ředitel vývojářské společnosti Epic Games, na Twitteru dotaz, jestli považuje Fortnite za videohru. Sweeney zvolil tajuplnou odpověď: „Fortnite je hra, ale zeptejte se mě na totéž za 12 měsíců…“ Pokud se v budoucnu dočkáme virtuálního prostředí, které bude dostatečně zajímavé, zábavné, přístupné a bude opravdu pro všechny, pak se můžete vsadit, že korporátní svět to jistě nenechá bez povšimnutí…

Přeložila Barbora Stolínová

Foto: Welcome to the Jungle

Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.

Gabrielle Predko

Journaliste - Welcome to the Jungle

Tagy

  • Přidat mezi oblíbené
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku
  • Sdílet na LinkedInu

Související obsah

Nejnovější články

Pauza na kávu a její blahodárné účinky

Je mnoho důvodů, proč pít kávu, a každý si mezi nimi jistě najde ten svůj: zvýšení výkonnosti, povzbuzení, společenský aspekt a chvíle odpočinku...

Mzdový výměr: Co je potřeba vědět

Mzdový výměr může být pro neznalého zaměstnance nenápadným háčkem ve smlouvě, jehož pravý význam se odhalí až ve chvíli, kdy nastane problém.

Já a můj job, láska jak vyšitá?

Láska na první pohled... Zaměstnání nápadně připomíná také náš osobní život. Co když je práce doopravdy vašim partnerem či partnerkou?

Sledujte nás!

Dostávejte rady a informace o společnostech, které hledají zaměstnance, každý týden přímo do vašeho inboxu.

Odhlásit se můžete kdykoli, slibujeme, že vás nebudeme obtěžovat. Chcete-li se dozvědět více o našich zásadách ochrany údajů klikněte sem

A na našich sociálních sítích: