5 příkladů toho, co se může pokazit u pohovoru (a jak z toho zase vybruslit)

Do práce musí člověk chodit skoro celý život a to je dlouhá doba. Dříve nebo později se každému stane, že narazí na nějaký zádrhel nebo problém, který ho zaskočí. Stát se to může klidně už během pohovoru. I když dáte do přípravy úplně všechno, vždycky se může stát něco, co nečekáte. Co se pohovorů týče, existuje několik černých scénářů, které se celkem často opakují, a proto se na ně můžete předem nachystat:

1. Ochromí vás tréma

Každý to zná. Původní plán zněl: Vyzařovat sebevědomí a klid. Ale tíha okolností a snaha udělat dobrý dojem nakonec způsobí, že nervozita zvítězí. Z trémy se člověk zakoktá, přeslechne otázku. Nakonec to vypadá, že nedokáže fungovat pod tlakem.

Ale i zkrocení nervozity se dá natrénovat. Pamatujte, že každý zaměstnavatel na světě hledá pracovníky, co se hned nezhroutí a tváří v tvář stresu dokážou zachovat klid a rozvahu.

Pokud vám tahle myšlenka nepomůže a stále jste jako uzlíček nervů, i když pohovor už dávno začal, jednejte dřív, než bude pozdě. Buďte upřímní. Náboráři jsou na vystresované uchazeče zvyklí. Vysvětlete, že máte o vypsanou pozici velký zájem, a že jste proto velmi nervózní. To se většinou setká s pochopením, pravděpodobně se vás náboráři pokusí uklidnit. Minimálně to pro ně bude vysvětlení, proč jste na předchozí otázky odpovídali tak nejistě.

Máte-li tu možnost, napijte se vody, zhluboka se nadechněte a pohodlně se usaďte. Pak pokračujte v pohovoru. Ve stresu je dobré s odpovídáním nespěchat, pár sekund si všechno promyslet a pak klidně začít hovořit.

2. Náborář se zatváří nespokojeně

Pokud se některá z vašich odpovědí setká s nepříjemným výrazem nebo gestem, zkuste se vžít do osoby sedící na druhé straně stolu. Ruku na srdce, byla vaše odpověď v pořádku? Nechcete ji raději přeformulovat? Jestli jste skutečně z nervozity řekli něco, co jste nechtěli, bude nejlepší se omluvit a zkusit odpovědět ještě jednou. Pokuste se situaci trošku zlehčit a odvolejte se na zcela pochopitelnou trému.

Současně mějte na paměti, že jste možná vyfasovali náboráře, který se prostě chová nepříjemně. Možná je to jen jeho povaha, nebo je to třeba součást pohovorové strategie, která má uchazeče otestovat. Náboráři se často snaží uchazeče schválně rozhodit, aby zjistili, zda se hodí na danou pozici a jak se zachová v zátěžové či konfrontační situaci. V takovém případě je nejlepší zachovat klid a odpovídat co nejasertivněji.

3. Neznáte odpověď na otázku

Těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Čím víc budete trénovat, tím líp. Natrénujte si běžné pohovorové otázky typu – proč chcete změnit zaměstnání, jaké máte slabé stránky, jaký plat si představujete atd. K tomu přidejte dotazy, které se ve vašem oboru často opakují. Střízlivě se podívejte na svou dosavadní kariéru a popřemýšlejte, co by je mohlo zajímat a na co se asi zeptají.

Uvědomte si, že nemusíte na každou otázku odpovídat rychlostí světla. Náboráři pochopí, že si potřebujete odpověď chvilinku promyslet. A když ani to nepomůže a stejně nevíte, co byste jim odpověděli, hrajte o čas. Třeba zopakujte otázku, ať se ujistíte, že jste dobře pochopili, na co se vás ptají: „Chcete, abych vysvětlil/a, proč mě v bývalé práci povýšili, i když jsem neměl/a dostatečnou praxi v oblasti financí, je to tak?“

Jestli na některou otázku skutečně neznáte odpověď – upřímnost je nade vše. Postačí prosté „nevím“ nebo „popravdě řečeno, na to neumím odpovědět“.

4. Nenapadá vás, na co se zeptat

Tohle je věc, kterou si rozhodně můžete natrénovat doma. Na pohovoru mají obě strany stejný cíl – zjistit, co vlastně hledá ten druhý. Na odborných pozicích to platí dvojnásob. Oni se toho chtějí dozvědět co nejvíc o vás a očekává se, že i vy se toho budete chtít dozvědět co nejvíc o svém možném budoucím zaměstnavateli a o pozici, na kterou se hlásíte. Takže když se nezeptáte vůbec na nic, bude to vypadat, jako že nemáte zájem.

Během přípravy na pohovor si tedy stoprocentně nachystejte několik otázek ohledně dané společnosti. Ať se týkají firemní kultury (protože tak zjistíte, jestli zapadnete) a ať jsou relevantní. Takových otázek jsou desítky, zkuste například tyto:

• Jaké projekty plánujete ve firmě na příští rok?
• Jak se stavíte k práci na dálku?
• Jsou u vás dobré možnosti kariérního rozvoje?

Pokud se bojíte, že budete mít okno ze vší té trémy, otázky si raději předem sepište. Mnoho uchazečů sedí na pohovoru s blokem, do kterého si zapisují ty nejdůležitější informace.

5. Na rovinu vám řeknou, že se na tu práci moc nehodíte

Může se stát, že vám už na pohovoru upřímně sdělí, jaké k vám mají výhrady. Nejdřív se nad tím zkuste zamyslet z širší perspektivy a vidět na tom to pozitivní: Právě jste dostali šanci ukázat, že na to máte a že hledají právě vás. Zeptejte se, co přesně jim vadí a proč váhají, a veškeré pochybnosti následně rozptylte tím, že připomenete všechny své přednosti.

Může jim například vadit, že máte jen základní znalost některého programovacího jazyka. Ale vy můžete opáčit, že máte pokročilé znalosti jiných programovacích jazyků, a tak nebude problém rychle si zlepšit i ten jejich požadovaný.
Je důležité vžít se do kůže náboráře a pamatovat si, že nikdo není dokonalý – ani on, ani vy. To je prostě fakt, tak ho klidně použijte a zkuste své nedostatky vyvážit tím, v čem jste naopak silní.

Co když atmosféra zhoustne?

Když se z jakéhokoli důvodu pohovor začne ubírat nechtěným směrem, hlavně zachovejte klid a vzpomeňte si na pár užitečných tipů:

• Nebuďte agresivní. Když přejdete do obranného nebo vyloženě nepřátelského postoje, jen to zhoršíte. Vyhněte se konfrontaci, a když na něco odpovíte špatně nebo se dostanete dokonce do sporu, řešte to klidným hlasem.
• Komunikace na prvním místě. Nejste-li spokojeni se svou odpovědí, zeptejte se, zda můžete zkusit odpovědět ještě jednou. Máte-li trému, řekněte jim o tom. Nerozumíte-li otázce, poproste o její zopakování. Chyby v komunikaci vám mohou nejen zkazit celý pohovor, ale také odhalí potenciální zdroj budoucích problémů.
• Nemyslete si, že všechno víte nejlíp. Prostor ke zlepšení je tu vždycky, stejně tak nikdo nemůže vědět všechno. Každý má své chyby a slabé stránky – důležité ale je, jak se k nim umíme postavit.
• O svých nedostatcích mluvte upřímně a pozitivně. Předstírat, že nemáte žádné vady, je kontraproduktivní. Všichni je máme. Narazíte-li během pohovoru na nějaký problém, otevřeně na něj upozorněte. Nebojte se mluvit o chybách, které jste udělali. Přiznejte, v čem máte slabiny, ale současně vysvětlete, jak na nich zapracujete. Příklad: „Vím, že je to vysoko postavená pozice a já mám jen základní znalosti angličtiny, ale už jsem začal/a chodit na intenzivní kurz a angličtinu čím dál víc aktivně používám v práci i v osobním životě.“
• Ukažte, že máte zájem. Pokud pohovor nejde podle vašich představ, asi vám začne běžet hlavou, že je po všem a že tu práci nedostanete. Ale pokud k tomu začnete přistupovat takhle, bude to vypadat jako nedostatek motivace a neschopnost řešit problémy. Místo rezignace proto naopak ukažte, že vám stojí za to bojovat a průběh pohovoru ještě zvrátit.

Překlad: LexiPro
Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu a začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.