Jak autentičtí můžeme na LinkedInu doopravdy být?

Jak autentičtí můžeme na LinkedInu doopravdy být?

Bezchybně stylizované profily na Instagramu už nejsou v kurzu. Naopak. Žhavým trendem na sociálních sítích aktuálně je na nic si nehrát a prezentovat se autenticky a přirozeně. A tento trend se nevyhýbá ani LinkedInu. I na této nejpopulárnější profesní síti se někteří influenceři přestávají ukazovat vždy jen v tom nejlepším možném světle. Koneckonců platí, že ani v našich profesních životech není vždy všechno jenom růžové. Můžeme ale být na profesionální síti, jakou je LinkedIn, skutečně tak autentičtí a upřímní, jako na jiných sociálních médiích?

LinkedIn byl založen v roce 2003 a od té doby se rozrostl do největší online profesní sítě, na které má svůj profil více než 706 milionů registrovaných uživatelů ze 150 zemí světa. Z 260 milionů aktivních uživatelů LinkedInu jich ale pouze 1 % sdílí nějaký obsah.

Specialistka na SEO a copywriterka Darina Linková je zvyklá psát a sdílet své texty s ostatními. A běžně tak činí na Instagramu. Ale na LinkedInu se nic psát neodváží. „LinkedIn mi připadá mnohem vážnější,“ vysvětluje. „Od té doby, co jsem se před několika lety zaregistrovala, jsem něco postovala asi jenom dvakrát. A v obou případech jsem z toho neměla úplně dobrý pocit.“

Psaní příspěvků na LinkedIn může uživatelům připadat jako „chvástání“

Linková si myslí, že její nechuť k tomu něco na LinkedIn psát, pramení z faktu, že tato sociální síť je doslova zahlcena obrovským množstvím příspěvků, ve kterých uživatelé donekonečna popisují úspěchy, kterých dosáhli. „Skoro všechny příspěvky, které se mi zobrazují, píšou majitelé firem a chlubí se v nich svými úspěchy. Na začátku minulého roku jsem se rozhodla s ostatními podělit o novinku, že jsem úspěšně prošla pokročilým kurzem Google Analytics, ale hned jsem toho litovala. Připadalo mi, jako že se chvástám,“ říká.

Alex Willen, zakladatel firmy vyrábějící pamlsky pro psy, souhlasí. „Sdílet o sobě příspěvek na LinkedInu mi připadá jako psát reklamu sám na sebe. Myslím, lidé na LinkedIn píšou pouze a jenom proto, aby se kariérně posunuli. Když vidím, jak někdo někomu veřejně gratuluje, vždycky mě napadne, že se akorát snaží udržovat obchodní vztahy pro případ, že by od daného člověka v budoucnu něco potřeboval.“ Alex proto dává přednost Instagramu, na kterém uveřejňuje fotografie a videa svých psů a který mu nepřipadá tak strojený a falešný. „Zbožňuju psy,“ říká. „A upřímně věřím, že ostatním lidem se má roztomilá videa se psy líbí.“

Situace na LinkedInu

V roce 2011 zjistila studie vedená The New York Times, že hlavním faktorem, který motivuje uživatele, aby sdíleli obsah na jakékoliv sociální síti, je „udržování vztahů“. 94 % respondentů uvedlo, že sdílejí obsah, který považují za užitečný pro ostatní uživatele, 84 % účastníků chce podpořit projekty nebo myšlenky, se kterými souzní, a 78 % respondentů sdílí obsah proto, aby s ostatními lidmi udržovali kontakt.

Tyto motivace ale jako by se z LinkedInu vytratily. Jak upozorňuje řada uživatelů, většina příspěvků na LinkedInu nemá s autenticitou a upřímností nic společného. Místo toho můžeme na LinkedInu vidět jenom stylizovaný, falešný obsah. Všichni známe ty „duchaplné“ citáty, béčkové motivační texty a sebechválu, kterými řada uživatelů krmí své kontakty na této síti. Existují dokonce twitterové účty, které si z podobných příspěvků na LinkedInu dělají legraci nebo je parodují.

Chrissie Zavicarová, expertka na LinkedIn a CEO společnosti e-Link Consulting, ale uvádí, že upřímnost a autentičnost se momentálně na LinkedInu dostávají do kurzu: „Během posledních třech let se na LinkedInu vytvořila silná kolektivní averze vůči nicneříkajícímu, hyperpozitivnímu obsahu. Lidé nechtějí, abyste jim něco prodávali. Chtějí navazovat vztahy a komunikovat s ostatními smysluplně.“

Když Zavicarová pomáhá uživatelům vylepšit jejich profily na LinkedInu, drží se především dvou hlavních pravidel. Zaprvé, sdílený obsah musí být pro ostatní skutečně přínosný. Musí tedy být pro uživatele zdrojem zábavy, informací nebo inspirace. A zadruhé musí sdílený obsah skutečně odpovídat stylu daného uživatele: „To, co píšete, musí souznít s tím, jací doopravdy jste. Jedině tak ostatní uživatele skutečně oslovíte.“

Být sám sebou na LinkedInu

Luke Manton, který působí jako virtuální asistent, je jedním z průkopníků autenticity na LinkedInu. Po prodělání těžké nemoci se u Mantona před dvěma lety rozvinul Tourettův syndrom, kvůli kterému teď trpí verbálními tiky a často nekontrolovaně nahlas říká obscénní věci. Mantonovi toto onemocnění pošramotilo do té doby zdravé sebevědomí. Má sebedůvěra šla ke dnu. Hodně dlouho jsem se snažil před ostatními tajit, jaký doopravdy jsem. Nechodil jsem ven a s nikým jsem se nebavil,“ říká. V té době si ale také hledal novou práci a stresoval se tím, že se snažil na potenciální zaměstnavatele působit za každou cenu dobře. „Hledání práce pro mě bylo peklo. Zdálo se, že Tourettův syndrom a svět korporátu zkrátka nejdou dohromady,“ uvádí Manton.

Manton se ale rozhodl svému osudu postavit, a to pomocí LinkedInu. V září 2020 začal v sérii videí s názvem „Ticced Off“ s ostatními uživateli sdílet svoji zkušenost s Tourettovým syndromem. Zatímco většina z nás se chce za každou cenu vyhnout tomu, abychom na LinkedInu ukázali svoji sebemenší slabinu, Manton dává ve svých videích své tiky zcela veřejně na odiv. Svoji sérii videí uvedl prvním dílem zde a kromě toho, že se dozvíte, co je to Tourettův syndrom a jak se projevuje, tak zároveň uslyšíte i řadu explicitních obscénností.

„Byl jsem při uveřejnění videa opravdu hodně nervózní,“ říká a dodává, že video nesdílel na Facebooku, protože se obával, že by spustil „brutální“ reakci uživatelů. Na LinkedInu se ale dočkal víceméně jenom pozitivní odezvy, a Manton tak doufá, že svými příspěvky pomůže ke změně v tom, jak lidé syndrom vnímají. „Lidé s Tourettovým syndromem ze všech stran slyší, že nemohou nikdy uspět v korporátním prostředí. LinkedIn je takovou digitální verzí korporátního světa a já se pro lidi, jako jsem já, v tomto prostředí snažím získat nějaký prostor, vysvětluje.

Odezva, kterou Mantonova videa vyvolala, mu změnila život. „Znovu jsem získal sebevědomí a teď vím, že i já mohu dosáhnout úspěchu,“ říká. Už se nebojím před ostatními mluvit. Navíc měla videa poměrně velký dopad a získal jsem díky nim i spoustu nových klientů.“

Náročné vytváření unikátního obsahu

LinkedIn nabízí celé řadě uživatelů jedinečnou příležitost, jak rozšiřovat svůj podnik a budovat obchodní značku. Studie tří tisíc úspěšných článků na LinkedInu zjistila, že ty nejpopulárnější texty mají nadpis sestávající ze 40–49 znaků, obsahují osm obrázků, nemají žádné multimediální prvky a typicky se jedná buď o návod nebo o číslovaný seznam ve stylu „10 nejlepších…“ Pro nový start-up může být tvorba takového obsahu doslova existenční nutností.

Rhodna D’Ambrosiová, zakladatelka organizace Mental Health in Recruitment, k LinkedInu přistupuje opatrně. „Nemám žádný problém se sdílením obsahu na LinkedInu. Rozhodně se nestydím a ráda s ostatními komunikuji. Ale LinkedIn je plný profesionálně připravených reklamních textů a příspěvků, zatímco já chci být sama sebou,“ říká. D’Ambrosiová chce na této síti otevřít diskuzi o duševním zdraví, ale stojí před problémem: když by si dala záležet na tvorbě obsahu a následně by odpovídala na všechny komentáře, sice by tím pomohla šíření myšlenky, kterou chce předat, ale zároveň by tak činila na úkor svého vlastního duševního zdraví, protože už tak pracuje na plný úvazek. „Nekončila bych dříve než v 10 hodin večer. Byla bych ve stresu a mohla bych po nějakém čase vyhořet,“ říká.

Zároveň by považovala za pokrytecké, kdyby si najala někoho, kdo by za ni texty psal. „Mluvím o well-being a duševním zdraví, a proto cítím povinnost být co možná nejautentičtější,“ vysvětluje D’Ambrosiová.

Je na čase, abychom na LinkedInu byli skutečně sami sebou?

Nechuť k profesionálně produkovanému obsahu, který výše popisuje DAmbrosiová, pociťuje i mnoho jiných uživatelů. Studie organizace Stackla v roce 2017 zjistila, že 70 % uživatelů sociálních sítí dovede rozpoznat obsah, který byl profesionálně vytvořený značkou a nikoliv spotřebitelem, a že 20 % uživatelů přestane sledovat značku, která působí neautenticky. Zároveň platí, že veškerý obsah na sociálních sítích je vlastně jenom naoko – prezentace lidí a firem online je vždy tak trochu divadlo.

Alexander Leon je jedním ze sedmičlenné skupiny „LinkedIn Changemakers“ a jeho úkolem, stejně jako úkolem celého tohoto projektu, je „rozvířit debatu“ na LinkedInu. Alexander věří, že napětí, které panuje kolem otázky autenticity na LinkedInu, jenom odráží problémy, které už se dají vysledovat i na reálných pracovištích. Tyto dlouhodobé problémy navíc v poslední době kvůli pandemii ještě nabobtnaly. Hranice mezi prací a soukromím se začne více a více rozostřovat. Zvláště teď, kdy řada z nás začala pracovat z domova,“ uvádí Alexander. „Neměli bychom se bát na LinkedInu sdílet i něco ze svého soukromého života. Proč je neprofesionální podělit se s ostatními o něco, co se nám stalo v soukromí? Proč je profesionální nemluvit o svých pocitech? Jak moc opravdoví na sociálních médiích skutečně jsme? Pro mě autentičnost znamená, že sám sebe necenzuruji, pokud chci na LinkedInu sdílet něco, co se týká mé práce, a že vyjádřím svůj názor i své pocity, aniž bych se musel bát, jak na mě budou ostatní nahlížet“.

Pro Leona osobně je otázka autentičnosti na LinkedInu spojená s otevřenou debatou o problematice LGBT a o rasismu. Tím, že o své homosexualitě a o své příslušnosti k LGBT komunitě na LinkedInu otevřeně mluví, získává Leon kontrolu nad tím, jak jej vnímá jeho okolí. Místo toho, aby byla jeho orientace nečekaně „prozrazena“ ve chvíli, kdy se ho nic netušící kolega bezděčně zeptá na přítelkyni, může se svému okolí prezentovat sám, jak chce. „Určitě je mnoho lidí, kteří považují za irelevantní, že o sobě na LinkedInu říkám, že jsem gay. Nechápou, proč bych o tom měl mluvit. Mně to ale nad touto debatou o mně dává kontrolu. Jsem hrdý na to, kdo jsem. A měl bych mít příležitost se svému okolí ukázat takový, jaký jsem.“

Kde začít?

Kde byste měli začít, pokud byste se i vy chtěli na LinkedInu ukázat více takoví, jací opravdu jste? „Berte to postupně, krok po kroku,“ říká Zavicarová. „Začněte být více sami sebou. Nesdílejte obsah, se kterým nesouzníte a který neodpovídá hodnotám, které vyznáváte. Zároveň nemusíte hned sdílet vše ze svého soukromí, zvláště pokud se se sdílením soukromých záležitostí necítíte komfortně.“

Zavicarová dále radí zkrátka zkoušet nové výrazové prostředky a hledat styl, který vám bude vyhovovat. „Zkoušejte nové formáty a styly a uvidíte, co vám sedne,“ říká. „LinkedIn teď prochází zajímavým obdobím a je zábavné se této transformace účastnit. Už nikdy asi nebude vhodnější příležitost najít svůj nový hlas. A proto byste toho měli využít.“

Ať už jste pasivní pozorovatel, co nikdy nic nezveřejňuje, nebo naopak hýříte motivačními citáty – teď je ideální chvíle zamyslet se nad vaším novým stylem na LinkedInu. Nyní můžete být více sami sebou, zaujmout tak své okolí a získat nové příležitosti.

Přeložil Matěj Moravec

Foto: Welcome to the Jungle

Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.

Joanna York

Journalist

  • Přidat mezi oblíbené
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku
  • Sdílet na LinkedInu

Související obsah

Nejnovější články

Sledujte nás!

Dostávejte rady a informace o společnostech, které hledají zaměstnance, každý týden přímo do vašeho inboxu.

Odhlásit se můžete kdykoli, slibujeme, že vás nebudeme obtěžovat. Chcete-li se dozvědět více o našich zásadách ochrany údajů klikněte sem

A na našich sociálních sítích: