Lhaní v životopise? Přečtěte si zkušenosti těch, co to zkusili

Životopis a lži: historky z natáčení

„Znalost sady nástrojů Microsoft Office“, „skvělé komunikační schopnosti“, „dva roky praxe v gastronomii“… Životopis (neboli shrnutí dosavadní praxe a vzdělání uchazeče) nemusí vždycky obsahovat celou pravdu. Podle průzkumů lže v životopisech až polovina Čechů. Vedoucí pracovníci jsou si toho velmi dobře vědomi, byla totiž zjištěna také obrovská nedůvěra k zasílaným životopisům ze strany personalistů (až 70 % z nich uvedeným údajům nevěří). Mystifikace v životopisech se ještě zvýšily s nástupem krize, jak potvrzuje i společnost zaměřená na ověřování referencí, která od loňského března zaznamenala 10% nárůst nepravdivých informací. Erik, Veronika, Anežka a Petr se všichni z různých důvodů rozhodli vydat cestou menšího přikreslování. Přečtěte si, jak nakonec tenhle jejich riskantní tah vyšel, či nevyšel.

Přenesme se nyní do roku 2007. Erik, otec od rodiny a účetní z povolání, hledá už rok novou práci. Má až po krk nekonečného rozesílání životopisů, které nikam nevede. Když se jednoho dne objeví inzerát na pozici perfektně odpovídající jeho profilu, navíc nedaleko, okamžitě po ní skočí. Tohle bude ono, myslí si. „Přihlásil jsem se na inzerát, ale odmítli mě… Jaké bylo moje překvapení, když se za tři týdny stejná nabídka na internetu objevila znovu.“ Z obav, že mu bývalý šéf možná schválně zatarasil cestu k novým příležitostem a zapsal ho na černou listinu, rozhodl se Erik přihlásit ještě jednou, tentokrát s novou identitou. „Upravil jsem si životopis – místo vlastního jména jsem použil jméno své přítelkyně Martiny, jen trochu upravené do mužské podoby.“ A zatímco Erikovi se tehdy nikdo neozval, Martinovi zavolali hned…

Jak to udělat, aby vás neodepsali moc ukvapeně?

Anežka se nemusela bát, že by jí dělal bývalý šéf u ostatních špatné jméno, jednoduše proto, že zatím nikde nepracovala. Začala v Praze studovat vysokou školu, ale chtěla si ke studiím najít nějakou brigádu, aby si přivydělala. Protože však neměla absolutně žádné zkušenosti, nemohla nic sehnat. „Dospěla jsem k názoru, že v Praze se dá sehnat práce jen dvěma způsoby: buď mít předchozí zkušenosti, nebo lhát,“ vzpomíná Anežka. Nejdřív u ní vítězila pravdomluvnost, ale bez výsledku. Nakonec se rozhodla změnit taktiku a podle toho, kam se hlásila, vždy trošku poupravila svůj životopis. „Když jsem chtěla hlídat děti, připsala jsem si tam zkušenosti s au-pair, pro práci v McDonaldu jsem si přidala zkušenosti z restaurace, a když jsem se hlásila do pekárny, řekla jsem jim, že už jsem prodavačku dělala.“

Nepravdivý životopis je i životopis, ve kterém schválně něco zapomenete uvést. Když před dvaceti lety hledala Veronika svou první práci, napsala si do životopisu, že studovala na vysoké škole bakalářský obor od/do. Už ale zapomněla připsat, že nakonec nikdy studium nedokončila a diplom nezískala. Přihlásila se na jeden inzerát, pozvali si ji na pohovor, vše dobře dopadlo, brzy zazvonil telefon: „Bylo mi řečeno, že začínám v pondělí a že mám s sebou přinést kopie diplomů… Radost velmi rychle vystřídala panika, vůbec jsem nevěděla, jak zareagovat.“Ačkoliv se nejednalo o žádný zlý úmysl, nedalo se nic dělat: o práci přišla. Personalistka na druhém konci telefonní linky jí dala jasně najevo, že takové jednání považuje za nepřijatelné.

Další oblíbené články pro: Pracující

5 tipů, jak si poradit s nevyzpytatelným šéfem

Blafování se šťastným koncem

Ani Erikovi (který tedy pohovor absolvoval jako Martin) se nepodařilo tajemství skrývat moc dlouho. Když mu bylo oznámeno, že může za pár dní nastoupit, rozhodl se jít s pravdou ven. Vysvětlil, jak našel inzerát jako psaný sobě na míru, ale na životopis poprvé nikdo neodpověděl, jak se pak inzerát znovu objevil… „Ta paní na mě nejdřív koukala a pak řekla, že nic podobného nikdy nezažila. Hlavně se bála, aby neměla problémy z toho, že můj životopis nejdřív hodila do koše,“ popisuje Erik. Na rozdíl od toho, co si totiž myslel (že mu hází klacky pod nohy bývalý šéf), byla pravda úplně jinde. Prostě a jednoduše na personálním nevěnovali dost času jednotlivým životopisům a ten jeho nevyhodnotili správně.

Bylo nutné informovat o celé situaci nadřízeného, který nejdřív nevěděl, jak s ní naložit. „Buď jste podvodník, nebo jste někdo, kdo má o tuhle práci opravdu zájem!“ okomentoval to. Erik doufal, že se mu podaří šéfa přesvědčit, že je to to druhé. „Co by se mi mohlo přinejhorším stát? Chtěl jsem jenom tu práci, nikoho jsem nechtěl oklamat.“ Když nakonec práci dostal, musel slíbit, že nebude veřejně roztrubovat, jak to celé probíhalo.

VÍCE O ŽIVOTOPISECH A MOTIVAČNÍCH DOPISECH

Dobře střežené tajemství

Existují ale i tací, jako třeba Anežka, kterým to všechno projde a nikdy je nikdo neodhalí. Díky menším úpravám v životopise se jí podařilo získat skutečné zkušenosti, takže teď už si vymýšlet nemusí. „Kdybych to měla udělat znovu, tak jdu do toho, protože jinak bych si nikdy nenašla práci. Je lepší trochu zariskovat a zalhat než nemít na nájem nebo na jídlo,“ říká studentka přesvědčeně. Anežka celkově dost pochybuje o tom, jak velká váha je v přijímacím řízení přikládána právě životopisům. Zatímco totiž všichni hledají někoho s bohatými zkušenostmi a dlouhou kariérou, je automaticky přehlížen každý, kdo do světa práce teprve vstupuje. „Ano, zkušenosti jsou důležité, ale měli by dostat šanci i ti, co je ještě neměli kde nabrat. S tou správnou motivací může být nakonec nezkušený zaměstnanec daleko lepší než někdo, kdo splňuje všechny požadavky, ale jen na papíře.“ Jeden důkaz za všechny: „Nikdy na mně nikdo nepoznal, že nemám zkušenosti, každý zaměstnavatel byl vždycky s mou prací spokojen,“ vzpomíná Anežka.

Podobnou zkušenost má i třiadvacetiletý Petr. Ten vystudoval pojistnou matematiku, a když posílal životopis do jedné pojišťovny, ve které se ucházel o práci, nezapomněl do životopisu připsat obligátní frázi „ovládám nástroje sady Microsoft Office“, ačkoliv je vlastně nikdy pořádně nepoužíval. „Tohle si tam napíše úplně každý, i když to nemusí být tak úplně pravda, ale člověk tu stránku musí něčím zaplnit… A to je pěkně těžké, když nemáte žádné velké zkušenosti,“ vysvětluje mladík. Jak malá věc a jak velké může mít účinky: „Prostudovali si můj životopis a rozhodli se, že mi nabídnou práci v IT.“ Byla to poněkud ošemetná situace, ale Petr se ničeho nezalekl. „Šel jsem do toho! Místo jsem přijal, nic jsem neřekl, a všechno jsem se učil za pochodu, sám, přes internet.“ Díky pomoci z internetových poraden a několika kamarádů ajťáků to Petr zvládl a jeho fabulace prošla bez povšimnutí.

Happy end… nebo epic fail

Příběhy Petra i Anežky mají šťastný konec. Ale stává se i to, že malinká lež v resumé dokáže napáchat veliké škody, jako se to stalo Veronice. „Bylo mi to vážně líto a taky mě hodně zarazila ta přehnaná reakce… Neudělala jsem to úmyslně, nechtěla jsem nikoho oklamat,“ brání se. Upřímně řečeno, jít na první pohovor v životě a hned vás potká tohle? To je jako ledová sprcha. Po téhle ráně pro její sebevědomí se Veronika opatrně pustila do hledání práce znovu. „Od té doby se cítím pokaždé hrozně nesvá… Na každém pohovoru zdůrazňuji, že jsem sice tři roky studovala bakaláře, ale diplom nemám. Možná na to upozorňuji zbytečně moc, ale prostě už nechci nikdy zažít to, co předtím, hrůza děs,“ vzpomíná. Veronika řadí tyhle vzpomínky mezi své nejhorší zážitky, epic fails, a i teď, když po dvaceti letech opět hledá novou práci a musela si napsat nový životopis, živě se jí to všechno vybavuje. Takový stres prostě není nic pro ni. Radši všechno říkat pěkně popravdě.

Překlad: LexiPro
Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.

Objevte pracovní nabídky

Nahlédněte do společností skrz fotky, videa a rozhovory se zaměstnanci, ať víte, zda se do tamní firemní kultury skutečně hodíte.

Otevřít pozice
  • Přidat mezi oblíbené
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku
  • Sdílet na LinkedInu

Související obsah

Nejnovější články

Sledujte nás!

Dostávejte rady a informace o společnostech, které hledají zaměstnance, každý týden přímo do vašeho inboxu.

Odhlásit se můžete kdykoli, slibujeme, že vás nebudeme obtěžovat. Chcete-li se dozvědět více o našich zásadách ochrany údajů klikněte sem

A na našich sociálních sítích: