Definitivní příručka k ranním rutinám: Určuje ráno skutečně váš den?

Ranní rutiny jsou všude. Po prominentních zahraničních médiích jako Vogue, New York Times nebo CNN se přes instagramové posty a články na blozích českých influencerů produktivity dostaly až do hlavního proudu, na weby Novinek, Forbesu nebo Frekvence 1.

Často se takové články věnují celebritám, a ať už to je Oprah, Bill Clinton, Elon Musk nebo Meghan Markle, vypadá to, že ráno všech ostatních je produktivnější, klidnější, zdravější a prostě v každém smyslu lepší než to vaše. Celebrity neposouvají budík, vždycky stíhají, mají bezedné zásoby vůle a sebezapření.

Ranní rutiny jsou relativně nový trend v rámci seberozvojové branže. Těží mimo jiné i z nekonečných zásob voyeurské zvědavosti. Všichni chtějí nahlédnout do intimní sféry života slavných. Získat poslední dílek skládačky jejich bytí.

A (nečekaně) jsou celebrity dokonale energické, spořádané a nadlidské. Meditují, běhají několik kilometrů, cvičí jógu, mixují své nutrienty nabité smoothie. Rutiny jsou perfektně vyladěné a zdánlivě dokonalé.

Není všechno zlato, co se třpytí

Nemělo by být překvapením, že to, co celebrity do článků a instagramových příspěvků vypouštějí, jsou pečlivě vyselektované a optimalizované obrazy toho, jak by chtěli, aby je lidé vnímali. Bohatí a úspěšní chtějí vypadat jako jedni z nás. Živí tím představu, že žijeme v meritokracii a každý může být bohatý a úspěšný, a hlavně že oni si to díky své píli zaslouží.

Nereflektují už, že prožíváme dobu rostoucích nerovností, rozevírání nůžek mezi chudými a bohatými, a už vůbec nerovné startovní podmínky a roli pouhého štěstí.
Pokud si uděláte žebříček nejbohatších lidí, zjistíte, že velké procento z nich nosí modrou košili. Modrá košile ale není determinantem úspěchu a spousta úspěšných lidí nosí tričko a žádnou rutinu nemají, prostě vstanou, dají si kafe a jdou do práce.

Vaše šance, že se stanete kongresmanem nebo prezidentem USA, nezvýší nejvíc to, v kolik vstáváte, ale pokud se jmenujete Adams, Roosevelt, Bush, Kennedy nebo Taft. A jistě, boháči jsou často pilní a spořádaní, ale už se tolik nemluví o tom, jakou roli hrály rodinné zdroje u zrodu kariér Jeffů Bezosů nebo Elonů Musků.

Zdánlivě dokonalé ranní rutiny slavných spadají do širšího spektra perfekcionistické prezentace, kterou živí sociální sítě. Jednoduše radši budeme popisovat ideální ráno než to skutečné.

Nevinná zábava ve sledování ranních rutin se ale pro někoho může stát pastí duševního zdraví. Někteří lidé tak po zhlédnutí každé dokonalé ranní rutiny můžou propadat depresi z toho, že nejsou schopní žít takový život a jejich rána jsou zmatená, ospalá a občas i smutná. A pokud máte takový problém, stovky článků jsou vás ochotné obvinit z toho, že jen nedodržujete ranní rutinu pro psychické zdraví.

Ranní ptáče dál doskáče

A pak jsou tady i extrémnější případy, jako herec Mark Wahlberg, který údajně vstává ve 2.30 a už od půl čtvrté cvičí. Nebo mírnější, ale pořád extrémní „4AM club“ lidí, kteří vstávají ve čtyři ráno.

Různé formy rčení „ranní ptáče dál doskáče“ se objevují v literatuře v mnoha jazycích už od 15. století. V Česku navíc kult brzkého vstávání ještě utvrdil císař František Josef I., který celý život vstával o půl čtvrté ráno a kvůli jeho „wahlbergovskému“ režimu otevíraly úřady v Rakousku-Uhersku už v sedm hodin ráno. A tento režim, včetně začátku školy a pracovní doby, se u nás udržel dlouho po jeho smrti.

Františkova vláda se překrývala s nástupem průmyslové revoluce, která přinesla standardizaci pracovní doby. Ráno se brzy stalo jedním z mála období, které máme pro sebe před tím, než nastoupíme na šichtu do fabriky nebo kanceláře a prodáváme svůj čas jiným. A když vstaneme dřív, máme víc tohoto svého času, kdy máme ještě energii. S průmyslovou revolucí přišlo také umělé světlo, které z brzké ranní tmy učinilo najednou produktivní čas.

Ranní svatyně seberozvojového kultu

Až v nedávné době, s rozmachem seberozvojové a produktivní literatury, se ale z odvěké filozofie ranního ptáčete stala skoro posvátná doba, kdy můžeme stihnout spoustu věcí ještě před tím, než nás okolní svět začne potřebovat.

Ranní rutiny ale ztělesňují i posun od osobního výkonu a představy, že důležité je hlavně vydělávat, k většímu důrazu na péči o sebe, své zdraví a svou duši.
Zatímco v 80. a 90. letech bylo v módě vstát, hodit do sebe kafe, zapálit cigaretu a začít makat, dnešní rutiny se podobají náboženským rituálům a hlásají hlavně potřebu zpomalit a soustředit se na sebe.

Je otázkou, do jaké míry je to ovlivněno i tím, že od 90. let se úroveň sociální mobility v bohatých zemích nezlepšuje a nerovnost příjmů se ještě zhoršuje. Pokud tak dnes budete pracovat od rána do večera, máte menší šanci na zlepšení životní úrovně než vaši rodiče, tak proč se za něčím hnát a radši si ráno neužít bublinkovou koupel?

Ať už se rozhodnete vstát o 30 minut dřív a dát si vanu a čas pro sebe, nebo ne, je do velké míry vaše věc. Ale pokud musíte spát míň a vstávat dřív, abyste vůbec měli nějaký čas pro sebe, protože pracujete 40 a víc hodin týdně, je něco špatně.

Tento vzestup seberozvojové literatury, společně se sociálními sítěmi a neustálým porovnáváním, nás ale žene do situací extrémního tlaku na produktivitu. Abychom se až do morku kostí neustále zlepšovali, a pokud to neuděláme, zůstaneme pozadu. Budeme něco míň, někdo, kdo si nezaslouží nejlepší práci, vlastní byt a mít se jakž takž dobře.

Neházejme všechny do stejného pytle

Nejlepší ranní rutina není rutina někoho jiného, nenajdete ji na sítích, v knížkách ani v magazínech. Každý jsme jiný a neexistuje univerzálně nejlepší ráno. Pro začátek každému vyhovuje vstávat v jiný čas. Lidé se dělí na různé chronotypy – to jsou ti pověstní skřivani nebo sovy – a je pro ně lepší vstávat v jiný čas.

Tak jako není každý den stejný, není ani každé období v životě stejné. Možná máte zrovna malé dítě nebo jste si pořídili štěně. Vaše ranní rutina bude vypadat úplně jinak než rutina studenta, který zrovna objevil kouzlo alkoholu. A jeho rutina by určitě nevyhovovala mladému podnikateli, který zrovna založil svou první firmu.

Ale přitom všichni tihle lidé můžete být v různých obdobích života vy. Když máte takto rozdílné priority, nedávalo by smysl udržovat si tu stejnou ranní rutinu.

Život se pohybuje v nepředvídatelných trajektoriích a bojem proti tomu, jak se zrovna tento měsíc cítíte nebo čemu je třeba věnovat pozornost, zbytečně ztrácíte energii a bojujete sami se sebou.

Ptejte se: K čemu to je?

Hejtovat ranní rutiny je tak trochu jako hrát fotbal do kopce. Pravda totiž je, že skoro každý dělá něco každý den po probuzení, i kdyby to bylo jen to, že vstane z postele a vyčistí si zuby.

Díky nedozírným hlubinám znalostí, které kolují internetem, máte ale na výběr z tisíců a tisíců různých věcí, které můžete dělat pro zlepšení každé sféry svého života. Než přidáte další položku do seznamu ranních úkolů, zkuste se nejdřív zastavit a zeptat se sami sebe: Proč to dělám? K čemu to je?

Všechny věci, které ráno můžete zařadit do své rutiny, tak fungují i jako prokrastinační cíl, abyste nemuseli dělat práci, která je často složitá a nepříjemná.

S ranními rutinami se totiž často jen oddáváme strachu. Cítíme potřebu kontrolovat vše, co je jen možné. Ale toho nikdy nedosáhneme, musíme mít nějaké priority, a pokud si zodpovíme tuhle otázku, může nám to pomoct přinést trochu jasnosti.

A co si z toho všeho vzít?

Pořád jsme ale nezodpověděli otázku, zda byste si měli pořídit ranní rutinu slavných. Při rozhodování o tom, co budete každé ráno dělat, si zkuste zapamatovat několik bodů:

• Jediný způsob, jak si vytvořit optimální ranní rutinu, je sebepoznáním a experimentováním.
• Jógu, meditaci nebo cvičení nemusíte dělat jen ráno. Pokud máte víc energie během dne nebo večer, klidně to odložte. Neexistují žádné důkazy o tom, že dělat věci ráno je lepší než později.
• Pokud máte tak nabitý den, že potřebujete mít ráno rozplánované na sekundy, neměli byste se snažit stihnout toho víc, ale spíše něco eliminovat.
• Soustřeďte se na jednu nebo dvě věci, které jsou opravdu důležité a které vám pomůžou dosáhnout toho, na čem skutečně záleží.
• Každý den je jiný. Co když zůstanete ve středu vzhůru trochu déle? Co když máte příští úterý schůzku už v 7.00, protože klient je na pracovní cestě v Šanghaji?
• Pro úspěch je důležité vytvářet procesy a držet se jich. Je skoro nemožné dosáhnout všeho během jednoho dne a většiny velkých věcí se dosáhne vylepšením o jedno procento každý den, vytrvalostí a rutinou.
• Ale tento proces je pro každého jiný. Ranní rutina je jen jedna z tisíce možností a nemusí být zrovna pro vás.
• Pokud budete na své rutině příliš závislí, jakákoliv nečekaná změna rozhodí celý váš den.

Foto: Thomas Decamps for Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.