Cesta do hlubin našeho mozku: může neurověda zlepšit náš pracovní život?

11. 2. 2020

5 min.

Cesta do hlubin našeho mozku: může neurověda zlepšit náš pracovní život?

Podle zprávy společnosti Accenture by umělá inteligence mohla v příštích 15 letech celosvětově zvýšit produktivitu práce o 40 %. Ačkoliv nejnovější poznatky z oblasti UI nám pomáhají s produktivitou, ve skutečnosti mají minimální dopad na naše intelektuální a emocionální dovednosti. Co se týče rozpoznávání signálů, které nám v průběhu dne mozek posílá – například ohledně našich schopností, vztahů a reakcí na stres – ty spadají do oboru neurovědy, která se zabývá studiem mozku a nervového systému. Nyní jí začal věnovat pozornost i svět obchodu ve své neustálé snaze se rozvíjet a inovovat.

Co když je to právě neurověda, nikoliv umělá inteligence, pomocí které můžeme dosáhnout optimální spolupráce mezi zaměstnanci – a zároveň zlepšit duševní pohodu na pracovišti? Pro odpověď na tuto otázku se musíme ponořit do tajemného světa neurovědy a zvážit její budoucí dopad na naši každodenní práci.

Vliv neurovědy na náš každodenní život

Nemusíte si lepit elektrody na spánky, abyste pochopili, že neurověda dláždí cestu pro lepší chápání toho, jak funguje náš mozek – ať už jste na schůzce, sledujete prezentaci, pracujete ve skupině, komunikujete se svým šéfem nebo si jen sami užíváte pauzu na kávu.

Zlatá žíla informací o našem duševním zdraví

Historik Yuval Noah Harari, autor knihy Homo Deus: Stručné dějiny zítřka, tvrdí, že hledání štěstí bude jednou z hlavních výzev, které bude lidstvo v nadcházejících staletích čelit. Tuto výzvu nebude možné překonat, aniž bychom od základů změnili náš přístup k práci. Je to oblast, o kterou se neurovědci začínají zajímat. V první řadě zdůrazňují, jak důležité je mít pracovní prostředí, které odpovídá našim kognitivním potřebám – jinak řečeno touze po nových poznatcích – abychom pracovali efektivněji. Nicméně bez ohledu na uspořádání kanceláře, osvětlení nebo způsob, jak trávíme naše pauzy, existuje mnoho dalších faktorů, které ovlivňují náš mozek a to, jak se v práci cítíme.

Neurověda nám kupříkladu říká, že zdroje našeho mozku jsou omezené a že závislost na smartphonech vyžaduje velké množství energie. Ve skutečnosti nám tak brání zabývat se činnostmi, které mohou naši stresovou hladinu snížit. S tím, jak se zlepšují naše možnosti připojení, se stáváme více negativistickými, popudlivějšími a především neklidnými.

Může nás neurověda varovat před zdravotními problémy?

Neurověda identifikuje problémy spojené s funkcí naší nervové soustavy, ale může jít ještě dál. Nabízí také řešení, jak obelstít náš mozek tím, že zlepšíme naše duševní návyky. Například loni se Elon Musk chlubil tím, že pracuje skoro 120 hodin týdně a že je na pokraji vyhoření. Jeho známá, Arianna Huffington, zakladatelka Huffington Post, mu poslala dopis se zněním:

„Jste člověk, který si zakládá na vědě a faktech. Jste posedlý fyzikou, inženýrstvím a snažíte se přijít na to, jak věci fungují. Zkuste tento racionální pohled aplikovat nejen na své výrobky, ale i na sebe samotného. Lidé nejsou stroje. U stroje – ať už se jedná o výdobytek první či čtvrté průmyslové revoluce – je odpočinek považován za chybu; u člověka se jedná o přednost.“

Moudrá slova, která dokládá výzkum v oblasti neurovědy týkající se účinků únavy na mozek a nervový systém. Italská studie publikovaná v magazínu Journal of Neuroscience jde ještě o krok dále a tvrdí, že mozek v období chronické spánkové deprivace začne pojídat sám sebe. Z dlouhodobého hlediska již není efektivní ten zaměstnanec, který zůstává v kanceláři do půlnoci, ale ten, který jde domů si odpočinout a odreagovat se a další den se vrátí ve špičkové formě.

„Mozek v období chronické spánkové deprivace začne pojídat sám sebe.“

Neurověda nám pomáhá, abychom se cítili lépe, vyvrací mýty a nahrazuje je vědeckými fakty. Ačkoliv se jedná o populární názor, Dr. Marie Lacroix, specialistka na spánek a paměť a spoluzakladatelka Cog’X, vysvětluje, že učit se během spánku je nemožné. Ve skutečnosti, když se po učení jdete natáhnout, tak se vám ve spánku utřídí nové poznatky, což je dobrá zpráva pro ty, co si rádi zdřímnou. Po dlouhém ranním školení není nic lepšího, než si dát krátkou siestu, která vám pomůže přesunout informace z krátkodobé paměti do dlouhodobé.

Tím, že svou práci přizpůsobíte tomu, jak mozek skutečně funguje, může neurověda přinést vítané poznatky ohledně nových způsobů managementu a zlepšit pohodu zaměstnanců.

Směřujeme k novému modelu managementu?

Nová generace pátrá po štěstí a smyslu života. Mladí lidé se chystají udělat svůj první větší krok na pracovní trh a neurověda citelně napomáhá náboru a udržení zaměstnanců na pracovišti. Když hovoří o tomto novém přístupu, firmy dokonce užívají termínu „neuromanagement“.

Emoční inteligence: nová přednost manažera

Výraz „emoční inteligence“ poprvé použili profesoři Peter Salovey a John Mayer v roce 1990. Na myšlení a pocity nenahlížejí jako na dva odlišné nástroje, ale jako na jeden, který lze rozdělit na tři duševní procesy:

  • Vnímání a vyjadřování emocí
  • Ovládání těchto emocí
  • Vyhodnocení těchto emocí, jež určuje kognitivní proces (jak systém zpracovává informace tím, že na ně reaguje)

Emoční inteligence je firmami a manažery vysoce vyhledávaným artiklem a školení v této oblasti získává na důležitosti. Manažeři se na školení v oblasti emoční inteligence učí, jak se vyhýbat čistě reaktivním postojům, používat soucit při práci se svým týmem, rozvíjet svou pozornost, dávat pozitivní a konstruktivní zpětnou vazbu a stát se moderní vůdčí osobností.

Správný neuromanažer musí také skvěle ovládat neverbální komunikaci, a to v roli komunikujícího i posluchače. V některých případech nám může pomoci technologie.

Technologie mozku

Podnikatelé neztrácejí čas a s jakýmkoliv novým objevem v této oblasti se snaží zaměřit na budoucí trhy.

Čím dál více společností užívá výzkumu neurovědy pro vývoj nových technologií, které nám pomohou stát se efektivnějšími. Této oblasti se říká technologie mozku (brain technology). Dobrým příkladem je Dreem, francouzský scale-up, který vyvinul čelenku se senzory, jež monitorují činnost mozku během spánku. Účelem tohoto zařízení je zlepšit spánek pomocí mikrovibrací, které přenášejí růžový šum do vnitřního ucha. Lidé, kteří tuto čelenku používají, si od ní slibují lepší odpočinek a duševní výkonnost.

V podobném duchu start-up Melomind vytvořil sluchátka pro odbourávání stresu s technologií EEG, která měří mozkovou aktivitu uživatele. Na základě tohoto měření pak přehrávají hudbu, která odpovídá náladě posluchače. Využívají principu neurální zpětné vazby a provádí změny na základě pozorování vašeho mozku. Doposud byly takovéto výsledky dosažitelné pouze pomocí hloubkové lékařské analýzy. Dnešní pokročilé miniaturizované technologie usnadňují shromažďování informací z vašeho mozku, a umožní nám tak dozvědět se více o sobě samých.

Rozšíření technologie světelné terapie v oblastí péče o zdraví a krásu během posledních několika let je také důsledkem výzkumu na poli neurovědy. Lidé svůj život odjakživa přizpůsobují slunečnímu světlu, které se průběžně mění. Když trávíme celý náš den pod zářivkami se stejnou intenzitou, náš mozek to vyčerpává. Proto se přirozené osvětlení často objevuje jako společný jmenovatel těch nejlepších pracovních prostředí.

Pozor na neuro-nesmysly

Americká poradenská společnost Gartner každoročně vydává studii Hype Cycle for Emerging Technologies, která analyzuje vznikající trendy. Ti bystřejší si při pohledu na danou prognózu pro rok 2018 všimnou, že technologie rozhraní propojující mozek s počítačem – zařízení, která uživatelům dovolují ovládat počítač pomocí myšlenek, protetické končetiny nebo další automatizované systémy – stále vedou v kategorii „Očekávání předcházející realitu“. Neurotechnologie jsou oblastí, kde výzkum slibuje velké věci, ale zatím se nepodařilo dosáhnout uspokojivých konkrétních výsledků.

Podle odborníků společnosti Gartner nebudou neurotechnologie běžně dostupné nejméně dalších deset let. Výzkum pravidelně vykazuje slibné výsledky, avšak praktická aplikace těchto objevů je prozatím stále v rané fázi. Nicméně jejich potenciál nezůstal bez povšimnutí. Vědci se shodují na tom, že možnosti využití těchto technologií jsou rozsáhlé. Důkazem je zpráva společnosti SharpBrains, která ukazuje, že v roce 2014 bylo v této kategorii podáno v USA více než 1 600 patentů oproti roku 2010, kdy jich bylo podáno pouze 400.

V době, kdy se svět pro usnadnění našeho běžného života obrací na umělou inteligenci, nám neurověda může pomoci ustanovit složitost lidského mozku na vrchol priorit na pracovišti. Neurověda za posledních pár let znatelně poskočila kupředu díky pokroku v oblasti neurozobrazování (lékařské techniky pro pozorování mozku). Vztah mezi mozkem a technologií převrací naruby některé aspekty běžného pracovního života, od pracovních prostor samotných po manažerské techniky a týmovou práci.

Elon Musk (opět) také prokázal svou víru v neurovědu, zejména kognitivní technologie. V roce 2016 založil společnost Neuralink v naději, že se jí podaří úspěšné propojit umělou inteligenci a lidský mozek. Za jakým účelem? Ve snaze rozšířit naše neurony o další digitální úroveň pro zlepšení našich duševních schopností. Tato myšlenka se může zdát stejnou měrou fascinující i děsivá, ale mohla by znamenat úsvit nové éry naší inteligence.

Foto: WTTJ

Překlad: Jindřich Klimeš

Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.

Hľadáte svoju ďalšiu pracovnú príležitosť?

Viac ako 200 000 kandidátov našlo prácu s Welcome to the Jungle

Preskúmať pracovné miesta