V čem je schované tajemství produktivity? V laskavosti

29 déc. 2022 - mis à jour le 29 déc. 2022

5min

V čem je schované tajemství produktivity? V laskavosti
auteur.e
Marlène Moreira

Journaliste indépendante.

Optimalizace vládne světu. Optimalizují se procesy, nástroje i zdroje. Snadno se zapomene na to, že úspěch firmy závisí především na zaměstnancích a pracovních týmech. Každý zaměstnanec tráví prací v týmu téměř tři čtvrtiny své pracovní doby. „Vlci samotáři“ už nejsou vítáni. Ohleduplnost, přátelská povaha a ochota pomoci ostatním – to dnes od svých členů požadují všechny pracovní týmy, které to chtějí někam dotáhnout. Chcete-li vyhrát v soutěži o nejproduktivnější firmu, musíte se zaměřit na to, jak umí vaši zaměstnanci spolupracovat. Celek je totiž víc než jen součet jednotlivců.

Tajný recept na úspěch?

Společnost Google se v roce 2012 rozhodla přijít na to, jaké je tajemství těch nejefektivnějších pracovních týmů. V rámci průzkumu pozorovala skupina vědců téměř 180 týmů a hodnotila je podle desítek různých kritérií – vnitřní organizace, věku, kombinace dovedností, společných zájmů apod. Podle jejich zjištění nakonec nelze dokázat, že by určité složení týmu mělo nějaký prokazatelný vliv na produktivitu. Až když se vědci zaměřili na „normy“, které vládly v těch několika nejproduktivnějších týmech, začali získávat přesnější představu o tom, v čem se skrývá tajemství úspěchu.

„Normy“: Co to má být?

Tzv. normy v tomto případě znamenají kombinaci zvyků, vzorců chování a psaných i nepsaných pravidel, kterými se řídí fungování skupiny. Mají naprosto zásadní vliv na fungování pracovního týmu, umožňují zavádění nových způsobů práce a jejich dosah dalece překonává chování jednotlivců. Tyto „normy“ jsou důvodem, proč se někteří zaměstnanci chovají jinak, když pracují o samotě a když pracují ve skupině. V každém ideálně fungujícím týmu proto panuje křehká rovnováha: stačí jediný nováček, který se nebude řídit nepsanými zásadami, a celý klid a pohoda spolu s produktivitou jsou fuč.

Společné rysy těch nejúspěšnějších týmů

Studie společnosti Google odhalila dvě věci, které mají společné všechny superproduktivní týmy:

  • Každý může vyjádřit svůj názor. Výzkum odhalil, že je klíčové dopřát všem členům týmu prostor se vyjádřit a nabídnout svůj úhel pohledu.
  • Členové těchto týmů jsou empatičtí. Je to tak, ty nejlepší týmy jsou očividně tvořeny lidmi, kteří se dokážou vcítit do kůže ostatních a z výrazu obličeje nebo tónu hlasu poznají, co si ten druhý myslí.

Možnost říct svůj názor + empatie = psychologická bezpečnost

V prostředí, kde má každý možnost se projevit a kde vládne empatie, vzniká pocit takzvané psychologické bezpečnosti. Amy Edmondsonová, profesorka na ekonomické fakultě na Harvardu, tento fenomén popisuje jako atmosféru založenou na všeobecně sdílené „důvěře“, že každý může bez obav říci svůj názor, aniž by ho za to kdokoliv odsoudil. A jen v prostředí, které je takto „psychologicky bezpečné“, může hrát prim právě laskavost.

Ve vlídné atmosféře vzkvétá důvěra a vzájemná úcta a každý zde ze sebe může vydat to nejlepší, převzít iniciativu nebo třeba přiznat chybu a naučit se, jak ji napravit. Výsledek: parta „laskavých“ lidí, kteří pracují rychleji, efektivněji a v týmovém duchu. Takže to vlastně není žádná věda. Úplně by bylo bývalo stačilo, kdybychom jako děti poslouchaly maminku, když nám říkala, ať se k ostatním dětem chováme hezky! A že když budeme zlobit, tak ať si ji nepřejeme!

Kam laskavost nedosáhne

Psychologická bezpečnost je prvním krokem na cestě k efektivnímu týmu, protože se díky ní můžeme k ostatním chovat laskavě. A laskavost je sice nezbytná, ale jako taková sama k dosažení produktivity nestačí. Je kromě ní potřeba ještě několik dalších maličkostí: jasně definované cíle, vhodná firemní kultura apod. Je to tak, ani laskavost není všemocná, což většinou zjistíme na úrovni jednotlivců, ale může to mít vliv i na celkovou rovnováhu týmu.

Špatně dávkovaná laskavost může znamenat spoustu práce navíc…

Mark Bolino, profesor na univerzitě v Oklahomě hovoří o principu „občanské eskalace“ (escalating citizenship) – podle něj má nakonec ten nejlaskavější zaměstnanec nakonec tu největší pracovní nálož, aniž si to třeba ostatní uvědomují. Laskavost v práci se tedy může rychle nevyplatit, protože člověk se nakonec zhroutí pod tou obrovskou zátěží cizích povinností a nedokáže efektivně plnit své vlastní úkoly: příliš laskaví lidé mají často pocit, že se musí zavděčit všem, a neumí v práci říci ostatním ne.

… ale uznání na sebe může nechat dlouho čekat

Ne všichni, kdo dobrovolně nabízejí ostatním pomoc, jsou za to v práci odměněni. Ve velkých korporacích mají někdy zaměstnanci množství povinností a pracují na tolika různých projektech, že si jejich vedoucí či kolegové ani nemusí všimnout, kolik práce vlastně tihle laskaví lidé odvádějí a za koho.

Nevítaná laskavost

Russell Johnson, profesor na Michiganské univerzitě, varuje, abychom postupovali opatrně, až budeme příště nabízet pomoc někomu, kdo o ni nepožádal, a to hlavně pokud to bude osoba služebně výše postavená. Důvodů je několik: zaprvé jen těžko můžeme mít dokonalou představu o tom, co se děje, pokud se daná situace netýká přímo nás. Zadruhé, vysvětlení problému druhé osobě by klidně mohlo zabrat víc času než samotné řešení. A zatřetí, a to je nejdůležitější, lidé často chtějí prostě vyřešit daný problém sami.

Mají to jinak ženy a jinak muži?

Madeline Heilmanová, psycholožka z Newyorské univerzity, vedla v roce 2005 experiment na toto téma. Bylo zjištěno, že pokud zůstal muž déle v práci, aby pomohl kolegovi, dostalo se mu o 14 % více uznání než ženě, která udělala totéž. Může za to stereotypní uvažování, že ženy jsou prostě od přírody ochotnější a pozornější. V práci se od nich proto očekává, že se budou chovat laskavě, a pokud těmto očekáváním nedostojí, může to mít negativní důsledky.

Nevyplatí se tedy spíš na ostatní nebrat ohledy?

Nepříjemná povaha vám do jisté míry může pomoci vystoupat po firemním žebříčku. Tak to alespoň tvrdí Laurent Auzoult, přednášející na oboru sociální psychologie na univerzitě Franche-Comté: „Zlý šéf má automaticky větší autoritu a větší šanci na vyšší plat či povýšení než hodný šéf.“ Naštěstí ale existuje celá řada studií, které toto tvrzení popírají. Máte-li proto pochybnosti, raději se rozhodněte pro laskavost.

Jak to udělat, aby v týmu zavládla laskavost?

Na výše zmíněné skupinové „normy“ má velký vliv jak podniková kultura, tak povaha jednotlivých osob, které tým tvoří. Nestačí prostě jen poprosit kolegy, aby si vzájemně víc naslouchali nebo aby se snažili ostatním porozumět. Změna nepřijde ze dne na den. Nejdříve ze všeho musíte vytvořit onu psychologickou bezpečnost a to nebude vůbec snadný úkol!

Ale neházejte flintu do žita. Své kolegy opravdu můžete změnit. Věřte tomu nebo ne, ale laskavost je nakažlivá! Když půjdete ostatním příkladem, úspěch je zaručen.

Ukažte ostatním, jak na to

Studie zveřejněná v časopise Aplikovaná psychologie ukázala, že lidé, kteří se nebojí udělat vždy o jeden krok navíc, nad rámec svých povinností, mohou mít pozitivní vliv na výkon celého týmu. Takových lidí si všímá i vedení, nebo je dokonce odměňuje, a jsou proto pro ostatní živoucím důkazem, že laskavost si zaslouží vděk i uznání. Člověk, který se snaží ze všech sil a nezištně nabízí pomoc ostatním, je pro ostatní vzorem hodným následování.

Udělejte laskavosti reklamu

Vysvětlete svým kolegům, jak může být vzájemná solidarita výhodná pro každého z nich i pro celý tým. Svým argumentům dodáte přesvědčivost s pomocí faktů: čísel, statistik, analýz a studií.

Ať se nebojí mluvit o svých pocitech

Někteří lidé se v práci prostě nedokážou víc uvolnit. Ty musíte povzbudit, aby se necítili nepříjemně, když mají někomu sdělovat své pocity. Nikoho nebaví přetvářka a každý chce přijít do práce a zůstat sám sebou. Ale sami sebou můžeme být jen tam, kde se cítíme bezpečně, kde můžeme bez obav hovořit o svých obavách a nemusíme se bát důsledků.

Naučte se oddělovat laskavost a zneužívání něčí dobroty

Když ostatním ukážete, že je možné pomáhat druhým, aniž byste si nechali povinnosti přerůstat přes hlavu, bude to ten nejlepší příklad, jaký jim můžete dát. Je to vítězství bez obětí.

Změřte laskavost a važte si jí

Můžete provést síťovou analýzu, evaluace nebo zavést sdílené tabulky s hodnocením – to všechno jsou účinné způsoby, jak kvantifikovat projevy solidarity a kolegiality, které jinak často projdou bez povšimnutí. I vy sami se můžete naučit rozpoznávat projevy laskavosti. Ať je za ně vždy poděkováno a ať jsou úspěchy sdíleny společně.

Slušné chování (ale i to neslušné) se na pracovišti šíří jako nákaza. Jamil Zaki, vyučující na Stanfordu, mluví o tzv. pozitivní konformitě: „Ten, kdo si myslí, že se ostatní chovají laskavě a ochotně, se následně sám stává laskavějším a ochotnějším.“

Závěrem lze říci, že psychologicky bezpečné prostředí se ve své podstatě vyznačuje tím, co většinou hledáme v kruhu rodinném nebo mezi přáteli – svobodou říkat, co si myslíme, a empatií. A to, co hledáme v mezilidských vztazích v soukromém životě, je stejně důležité v práci jako kdekoli jinde. Kolegialita a laskavost mohou být odpovědí na leckterý strukturální problém, se kterým se můžete v obchodním prostředí setkat. Firmy, které si to uvědomí jako první, budou mít před ostatními značný náskok.

Vzájemně si pomáhat, ale nenechat se využívat. Respektovat sebe sama, ale také ostatní. To je ten tajný recept na dlouhodobý úspěch vašeho týmu!

Přeložila Barbora Stolínová
Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.

Les thématiques abordées